Rok 2024 je výročím důležitého milníku – výročí 20 let členství Česka v Evropské unii. Letos je to také 25 let od vstupu do NATO. Tyto historické momenty připomínají nejen naši cestu k západním hodnotám, ale také zdůrazňují naši roli v budování silné a jednotné Evropy.

“Jedná se o klíčové historické momenty, díky nimž se Česko stalo nedílnou součástí demokratického Západu,” řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Během těchto dvaceti let jsme se stali plnohodnotnými členy evropské rodiny, což posílilo naši stabilitu, bezpečnost a upevnilo naši pozici nejen v Evropě.

“Naše členství v Evropské unii nám přináší prokazatelné výhody, evropskou finanční podporu pro investice do infrastruktury, vzdělávání, inovací, digitalizace a regionálního rozvoje. Ekonomicky rosteme díky přístupu na společný vnitřní trh, prosazujeme společné zájmy a hodnoty a naši občané mohou svobodně pracovat, cestovat i studovat ve všech zemích Evropské unie.  V budoucnu se, doufejme, připojíme také k zemím eurozóny,” doplnil Dvořák

Ministr pro evropské záležitosti se ujal koordinační role příprav na 20. výročí vstupu do EU a navázal spolupráci s partnery z obcí, krajů, byznysu, neziskových organizací, univerzit, Zastoupení Evropské komise a Kanceláře Evropského parlamentu, ambasád členských zemí EU, médií a dalších.

“Mám velkou radost, že naše snahy o zapojení různých subjektů do oslav 20 let jsou úspěšné, a to i díky vytvoření jednotného vizuálního stylu a veřejné podpoře dalších aktérů i mimo státní správu,” uvedl ministr.

Cílem oslav je, aby evropská tématika a 20. výročí rezonovaly po celý rok napříč Českem.

“Věřím, že všechny akce, které budou tento rok výročí věnovány, se stanou důstojným připomenutím 20 let našeho členství v Evropské unii, a pomohou nám lépe pochopit význam evropské integrace, a zároveň nás přimějí přemýšlet o budoucnosti Evropy,” poznamenal Dvořák.

Klíčovými nástroji pro komunikaci bude i nový vizuální styl s mottem “Tvoříme Evropu” a nový web tvorimevropu.cz. Do oslav se tak může zapojit úplně každý v jakémkoli kraji. Na webu bude také formulář, díky kterému budou moci organizátoři akcí napříč Českem získat záštitu, společné logo a svou akci zařadit do veřejného kalendáře oslav.

Význam výročí jsme se rozhodli podtrhnout i symbolický krokem. V dalších týdnech vláda projedná změnu zákona o státních svátcích, která ustanoví 1. květen významným dnem vstupu České republiky do Evropské unie.

Poslední Rada pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou španělského předsednictví se konala dne 12. prosince 2023 v Bruselu. Česko na Radě zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři členských zemí měli na programu přípravu nadcházející Evropské rady, přijetí závěrů Rady k rozšíření a k řízení demografických změn v Evropě, vyhodnocení každoročního Dialogu Rady k právnímu státu a dohody o přidružení s Andorrou a San Marinem.

Jedním z hlavních bodů dnešního zasedání byla cílená výměna názorů k připravovaným závěrům nadcházejícího zasedání Evropské rady ve dnech 14. – 15. prosince, které obsahuje pestrou paletu témat od Ukrajiny, Blízkého východu a rozšíření EU, přes revizi víceletého finančního rámce 2021-2027, bezpečnost a obranu až k migraci a strategická agendě.

„Prosincová Evropská rada by měla mít konečné slovo v otázce rozšiřování. Vzhledem k tomu, že tato oblast je pro nás dlouhodobě prioritní, doufám, že premiéři členských států podpoří zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou a udělení kandidátského statusu Gruzii,“ okomentoval ministr Dvořák.

Dalším tématem Rady bylo schvalování závěrů k hodnocení dialogu o právním státu. S ohledem nesouhlas dvou členských států byly nakonec závěry přijaty jen jako závěry předsednictví.

„Dialog o právním státu považuji za užitečný nástroj a jsem rád, že je v něm Česko jakýmsi průkopníkem,“  řekl ministr.

Dále Rada přijala závěry o řízení demografických změn v Evropě. Čtyři hlavní oblasti nástrojů zahrnují podporu sladění rodinného a pracovního života, zaměření na mladší generaci, posílení postavení starší generace a řízenou legální migraci.

„Cíle v oblasti řešení demografické změny jsou v souladu s našimi národními snahami o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti. Oceňuji také důraz na regionální rozměr demografických změn, který je u nás primárně spojen s vylidňováním a stárnutím obyvatelstva ve venkovských oblastech,“ řekl Dvořák.

Ministři na dnešním zasedání také diskutovali o závěrech o rozšíření. Poprvé zahrnují kromě zemí západního Balkánu rovněž Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Nejzásadnější otázky se tentokrát vztahovaly k doporučení Evropské komise ohledně zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a udělení kandidátského statusu Gruzii.

“Moldavsko a Ukrajina dosáhly za krátkou dobu významného pokroku ve svém reformním úsilí, proto Česko souhlasí s tím, aby s nimi byly zahájeny přístupové rozhovory. Podporujeme otevření přístupových rozhovorů také s Bosnou a Hercegovinou po splnění některých dalších podmínek,“ uzavřel Ministr Dvořák.

Dnes vkládáme do meziresortního připomínkového řízení návrh na úpravu Zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Cílem novely je zavést nový významný den – „Den vstupu Česka do Evropské unie“.

Evropská unie je společenství, kde se případné neshody mezi členskými státy řeší u kulatého stolu a díky tomu trvá v Evropě mír více než 70 let. Je založena na hodnotách jako bezpečnost, mír, dodržování lidských práv a svobod. Tedy na identických hodnotách, na kterých stojí i česká společnost.

„Vstup Česka do EU je výrazným symbolem našeho polistopadového prozápadního směřování, a současně jedním z milníků, který bychom měli všichni znát a jehož důležitost bychom si měli připomínat,“ okomentoval ministr Dvořák.

Tento zákon ve své aktuální podobě pamatuje na 12. březen jako den vstupu Česka  do NATO. I když je naše členství v EU neméně důležité, současný kalendář jej nijak nepřipomíná.

„Naše schopnost být silným hráčem na poli EU se ukázala i minulý rok během českého předsednictví v Radě EU, které bylo hodnoceno, nejen mezi vysokými představiteli Unie, jako velice úspěšné. Myslím si, že 20. výročí přistoupení Česka do EU, které náleží na rok 2024, je  vhodným momentem pro zavedení tohoto významného dne, “ řekl Martin Dvořák.

Tato novela nemá žádný dopad na státní ani jiné veřejné rozpočty. V současnosti se jedná o návrh určený do meziresortního připomínkového řízení, který může doznat změn. Předpokládáme, že by vláda mohla návrh projednat na začátku roku 2024. Účinný by pak byl od 1. ledna 2025.

„To že členství v Unii považujeme za klíčové a prospěšné je zakotveno už v programovém prohlášení naší vlády a já si myslím, že tohle by mohl být hezký symbolický krok,“ uzavřel Dvořák.

Španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků, horizontální diskuse o právním státu, „demografický toolbox“, pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy zaměřený na přípravu na rozšíření a případné institucionální reformy a příprava říjnové Evropské rady. To byl program říjnové Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku, na které zastupoval Česko ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Španělský návrh o zahrnutí tří oficiálních regionálních španělských jazyků – katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny – mezi oficiální jazyky EU byl zařazen na program zasedání Rady GAC již podruhé. Od posledního zářijového projednání nepředložilo předsednictví žádný upravený návrh.

„Jsem si vědom toho, že některými uvedenými jazyky, jako např. katalánštinou či galicijštinou, hovoří více občanů EU než některými jinými oficiálně uznanými úředními jazyky EU, nicméně zařazení těchto tří jazyků by mělo precedentní charakter, proto je potřeba mít více informací týkajících se zejména administrativních, rozpočtových a právních dopadů tohoto kroku na Unii jako celek,“ řekl ministr Dvořák.

Druhým bodem jednání byla již tradičně diskuse o právním státu. V roli hodnocených států byla tentokrát pětice ve složení Dánsko, Irsko, Estonsko, Řecko a Německo.

„Zpráva o právním státu je užitečný preventivní nástroj. Oceňuji, že můžeme takto otevřeně sdílet ověřené postupy a navzájem se inspirovat, jakož i varovat před slepými uličkami,“ okomentoval Dvořák.

Dalším bodem byl tzv. demografický toolbox, jehož východiskem je odůvodněný předpoklad, že neřešení demografických změn pouze více prohloubí nedostatek pracovních sil na trhu EU, což bude mít negativní dopad na konkurenceschopnost Unie.

„Demografické problémy je třeba řešit systematicky. Podporujeme cíle balíčku, které jsou v souladu s naším národním úsilím o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti veřejných systémů. Je třeba také reagovat na změny ve struktuře společnosti posílením sociálních služeb. Je to způsob, jak předcházet sociálním krizím, které nás mohou čekat. V úvahu je třeba vzít i finanční udržitelnost důchodových systémů,” uvedl Martin Dvořák.

Proběhl také pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy, který byl zaměřený na přípravu na budoucí rozšíření EU a případné institucionální reformy.

Posledním bodem jednání byla příprava říjnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat předložený návrh závěrů, který obsahuje témata jako podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě po útoku na Izrael, revize víceletého finančního rámce 2021‑2027, hospodářská situace či migrace.

„Jsem rád, že se lídři zemí Evropské unie pravidelně vrací k tématu Ukrajiny, nejen její podpory v době války, ale i z hlediska budoucího členství v EU. Považuji totiž ocenění dosavadního pokroku za důležité a motivující,“ uzavřel ministr Dvořák.

Dne 19. září 2023 zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák Česko v Bruselu na již druhé Radě pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou španělského předsednictví. Ministři členských zemí měli na programu přípravu říjnové Evropské rady, diskutovali o prioritách EU na následující rok, proběhla debata v rámci každoročního dialogu Rady o právním státu a na agendu byl zařazen také španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků.

Před samotným jednáním Rady  proběhla neformální pracovní snídaně ministrů za účasti ukrajinské místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišyny.

„Ukrajinská vicepremiérka nás mimo jiné informovala i o pokroku své země  v oblasti právního státu, boji proti korupci nebo v oblasti deoligarchizace,“ řekl po setkání ministr Dvořák.

První bodem na Radě samotné bylo nařízení o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství. Španělská vláda podala v srpnu tohoto roku oficiální žádost o zařazení tří oficiálních regionálních jazyků (katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny) mezi oficiální jazyky EU.

„V rámci debaty je třeba vnímat, že mezi oficiálními jazyky EU se zatím nenachází žádný regionální jazyk jakéhokoliv státu Unie. My se debatě o tomto tématu nebráníme, ale nejprve je potřeba důkladně zvážit případné právní a rozpočtové důsledky,“ okomentoval návrh ministr.

Druhým bodem na programu byl tzv. Letter of Intent, který vydala Evropská komise v návaznosti na projev o stavu Unie předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Dopisem každoročně začíná příprava nového pracovního programu Komise pro nadcházející rok,  jež končí s volbami do Evropského parlamentu v polovině roku 2024.

„Vítám přístup Evropské komise předložit omezený počet nových iniciativ klíčového významu a zaměřit se na dokončení již předložené legislativy. Naší hlavní prioritou zůstává pomoc válkou zasažené Ukrajině, a proto podporuji veškerou komplexní pomoc včetně prodloužení dočasné ochrany, kterou Komise dnes navrhla,“ řekl Dvořák.

Dalším bodem byl také každoroční dialog o právním státu sestávající se z diskuse o obecných trendech a výměny názorů s pěticí členských států. Na španělské předsednictví také padl úkol vyhodnotit dosavadní fungování dialogu.

„Česko obecně ve zprávě dosahuje dobrých výsledků, a to především v reformě státního zastupitelství, aktualizaci protikorupčních strategií, posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a daří se nám také významně zvyšovat důvěru v soudnictví  jak mezi českými občany, tak i mezi českými podniky,“ objasnil ministr Dvořák.

Odpoledne se pak ministři členských zemí zabývali přípravou říjnové Evropské rady.

„Jednoznačně vítáme pokračující diskusi nad tématem Ukrajiny. Podporujeme i možné rozhodnutí o zahájení přístupových jednání, které by mělo nastat v prosinci. Ačkoli naše vláda není nakloněna zásadním změnám a navyšování příspěvků ve  víceletém finančním rámci, je  Nástroj pro Ukrajinu, který  by umožnil včasnou pomoc, výjimkou. Oceňujeme také zaměření diskuse lídrů na oblast energetiky, neboť posílení konkurenceschopnosti a odolnosti unijní ekonomiky je ve světle aktuálních výzev naší prioritou,“ uzavřel ministr Dvořák.