Nemyslím, že někoho překvapí, když řeknu, že vstupujeme do období zásadní proměny mezinárodního řádu. S návratem Donalda Trumpa do čela americké administrativy nejen, že rychle roste napětí v mezinárodním prostředí, ať už v oblasti bezpečnosti či ekonomiky, ale zároveň sledujeme i naprostou degradaci politické kultury. 

Spojené státy, doposud vnímané jako garant globální stability, se stávají nepředvídatelným aktérem. Opět se otevírá otázka amerického izolacionismu, jejich přístupu k závazkům v rámci NATO, zavádění cel s potenciálem destabilizace mezinárodního obchodu i kapitálových trhů či zpochybňování smyslu zahraniční pomoci. To vše vysílá jasný signál Evropě: musíme být připraveni se více spoléhat na vlastní kapacity. A to nejen ve zbrojení  nebo průmyslu, ale i v ochraně hodnot, na kterých stojí naše demokratická společnost.

Jedním z těchto základních demokratických pilířů je svoboda slova. V sobotu 15. března byla ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) zrušena podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda ve výši 142,2 milionu dolarů s okamžitou platností. Výsledkem je finanční krize, v níž se rozhlasová stanice ocitá. Mnoho novinářů bylo postaveno mimo službu, redakční provoz se zpomalil, ohrožena je schopnost přinášet nezávislé zpravodajství do regionů, kde je svoboda tisku potlačována nebo zcela chybí. 

Nejen pamětníci jako já ví, jak významnou roli Rádio Svobodná Evropa hrálo během studené války, neboť přinášelo nezávislé a ověřené informace do zemí za železnou oponou. Dnes jeho práce pokračuje – poskytuje spolehlivé zprávy milionům lidí na Blízkém východě, v postsovětských republikách i na západním Balkáně. V době, kdy se ruská a čínská propaganda šíří napříč Evropou, je nezávislé zpravodajství tím nejúčinnějším nástrojem obrany proti autoritářskému vlivu.

Evropa nemůže přihlížet, jak instituce s tak zásadním významem pro ochranu demokracie zaniká. Na Radě EU pro obecné záležitosti jsem proto otevřel otázku zajištění pokračujícího financování rádia. Česko iniciovalo společné prohlášení, dosud podepsané 11 členskými zeměmi EU, které jsem následně představil také zástupcům Evropské komise. V pražském sídle Rádia Svobodná Evropa jsme také jednali přímo s vedením a společně hledáme cestu, jak zabezpečit jeho budoucnost.

Podpora této instituce není o suplování Ameriky. Je to výraz evropské odpovědnosti za zachování prostoru, kde mají fakta stále svou váhu. Pokud někdo vypne satelit, je na nás, abychom nenechali utichnout pravdu a zaniknout svobodu slova. 

Díky všem, kteří s námi na této cestě už dnes stojí. Rád bych, abychom jako politická síla zůstali důslední i v obraně těch hodnot, které nejsou vidět na první pohled – ale bez kterých demokracie nemůže dýchat.

Autor: Daniela Kaiserová

Zdroj: https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/komentare/martin-dvorak-kdyz-evropa-nemlci

Ministři Jan Lipavský (nestr.) a Martin Dvořák (STAN) se nedávno setkali s eurokomisařkou Martou Kosovou, aby projednali budoucnost Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Toto jednání proběhlo v reakci na rozhodnutí americké vlády pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ukončit financování této stanice, která sídlí v Praze a poskytuje nezávislé zpravodajství do autoritářských režimů.​

Ministr Dvořák na sociální síti X uvedl, že s eurokomisařkou Kosovou a ministrem Lipavským hledali přímo v sídle rádia cesty, jak tuto oporu nezávislého hlasu zachovat. Dodal, že několik možností se již rýsuje a že jsou na dobré cestě. Politickou delegaci v sídle rádia provedl jeho prezident a výkonný ředitel Stephen Capus a šéfredaktorka Nicola Careem.​

Rozhodnutí americké vlády o ukončení financování RFE/RL vyvolalo obavy o budoucnost stanice. V reakci na to podala stanice žalobu na americkou Agenturu pro globální média (USAGM), která financování zastavila. Federální soudce Royce Lamberth následně vydal předběžné opatření, kterým nařídil obnovení financování ve výši 12 milionů dolarů, což umožnilo stanici pokračovat v provozu.

Česká republika se aktivně snaží získat podporu pro pokračování činnosti RFE/RL. Ministr Dvořák uvedl, že českou iniciativu již podpořilo 12 zemí, včetně Finska a Dánska. Ministr Lipavský zdůraznil, že je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo, a že by EU měla převzít odpovědnost za financování stanice. Podle něj je celkový rozpočet stanice pro Evropu dosažitelný, i když pro Českou republiku by byl za hranicí jejích možností.​

Stanice RFE/RL hraje klíčovou roli v poskytování nezávislého zpravodajství do zemí, kde jsou média omezena nebo pod kontrolou autoritářských režimů, jako jsou Rusko, Írán, Bělorusko a další. Její zachování je proto považováno za důležité nejen pro svobodu tisku, ale i pro podporu demokratických hodnot v těchto regionech.

Odkaz na základní zdroj: https://denikn.cz/minuta/1718796/

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se na pondělní tiskové konferenci vyslovil pro intenzivnější diskusi o rozšíření Evropské unie. Podle něj by přijetí nových členských států posílilo stabilitu a bezpečnost evropského kontinentu. Prohlásil to po jednání s eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.

„Existuje velmi dobrý důvod, proč bychom měli mluvit o integraci. Rozšiřování je cestou, jak podpořit sílu a bezpečnost Evropy,“ uvedl Dvořák. Rozšíření EU označil za strategický krok, který by měl být více reflektován ve veřejné i politické debatě.

Podle Marty Kosové se kontext rozšiřování za poslední měsíce výrazně změnil. Zatímco loni v prosinci byl hlavním tématem dopad války na Ukrajině, dnes do hry vstupují také globální geopolitické a obchodní posuny. „Evropa se mění a musí více pracovat na vlastní bezpečnosti. Jsem přesvědčena, že se dokáže přizpůsobit novému světu,“ prohlásila komisařka. Dodala, že rozšíření, které považuje za nejúspěšnější zahraniční politiku EU, má potenciál pozitivně ovlivnit i obranné schopnosti Unie.

Kosová rovněž apelovala na jednotný postoj evropských států vůči autoritářským režimům, které by si přály oslabení Evropy. „Musíme se společně postavit autokraciím, které by chtěly vidět Evropu selhat,“ zdůraznila.

Mezi kandidátské země na vstup do EU aktuálně patří Ukrajina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie. Právě Gruzie však čelí vnitropolitickému napětí poté, co její premiér oznámil, že do konce roku 2028 nebude o vstupu do Unie jednat, což vyvolalo protesty obyvatelstva.

Dvořák během setkání s Kosovou jednal také o budoucnosti Rádia Svobodná Evropa, jehož financování dříve ukončila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr zdůraznil nutnost zachovat fungování této instituce a podpořit její nezávislý a důstojný provoz. Odpoledne se k tomuto tématu chystal jednat také s jejím vedením.

Odkaz na původní článek: https://www.forum24.cz/bylo-by-vhodne-vic-diskutovat-o-rozsireni-eu-mysli-si-dvorak-s-eurokomisarkou-resil-i-svobodnou-evropu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl pozastavit cla na dovoz automobilů a součástek, zároveň ale zvažuje zavedení cel na léky a polovodiče. Opatření vůči EU odložil o 90 dní, stejný krok učinila i Evropská unie. O finální podobě se nyní jedná.

„Strategie Donalda Trumpa je jednat pod tlakem, a my bychom měli být schopni se bránit,“ říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Nepředvídatelnost a chaos

Dvořák označil současný vývoj za pokračování trendu chaosu – ať už záměrného, nebo nechtěného – který podle něj stále narůstá.

„Dosavadní kroky americké administrativy a prezidenta Trumpa rozhodně nepovzbuzují světovou ekonomiku. Působí na trhy, burzy i výrobce, kteří netuší, jaké prostředí je čeká za půl roku nebo za rok. To všechno globální ekonomice, zejména té americké, výrazně škodí.“

Zároveň však věří, že po období chaosu by mohlo přijít období uklidnění a rozumných jednání.

Vyjednávání s USA a role Maroše Šefčoviče

Podle Dvořáka americká strana jasně dává najevo, že Evropská unie pro ni není partnerem. Mluví o pohrdavém a arogantním přístupu – rušení schůzek, či jejich zcela ignorované konání.

„Zažila to například Kaja Kallasová nebo aktuálně Maroš Šefčovič. Jsou to velmi nepříjemné signály, které jednání jen komplikují. Jestli se Šefčovičovi podařilo představit návrhy EU americké straně, není jisté, ale je to velmi pravděpodobné.“

LNG jako výměna za cla?

V souvislosti s vyjednáváním se objevila zmínka o možné dohodě, že Evropa začne více nakupovat americký zkapalněný plyn (LNG), výměnou za zmírnění celních opatření. Dvořák k tomu poznamenal:

„Je to určitá forma vydírání. Potřebujeme nové zdroje energií kvůli odstavení dodávek z Ruska a LNG je jednou z cest. Ale spojovat obchod s cla není fér ani rozumné.“

Zároveň dodal, že případná smlouva o LNG by měla být férová, s dlouhodobým kontraktem a rozumnými cenami. Jinak by šlo o nepřijatelný tlak.

Jednotný postoj EU?

Na otázku, zda se Evropská unie dokáže shodnout na společném postupu vůči americkým clům, Dvořák odpovídá:

„Velmi bych si to přál, ale musíme si uvědomit, že sedmadvacítka je spíše šestadvacítka plus jeden. Je otázka, zda ten jeden ‘troublemaker’ nebude situaci zneužívat k prosazení vlastních zájmů.“

Konkrétně má na mysli Maďarsko, které podle něj často vystupuje proti jednotnému postoji EU.

Vztahy s Čínou?

V souvislosti s obchodní válkou USA–Čína se objevují názory, že by se Evropa měla spojit s Čínou. Dvořák je však velmi opatrný:

„To je jako vyhánět čerta ďáblem. Čína má své mocenské zájmy a bude nabízet výhodné kontrakty, ale musíme být velmi obezřetní. Já osobně nejsem příznivcem toho, aby se Amerika nahradila Čínou jako strategický partner. S USA nás stále pojí hodnotové základy – i když je nyní sama nerespektuje. S Čínou nás, kromě byznysu, nepojí téměř nic.“

Zdroj článku a jeho přesné znění: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/americka-cla-donald-trump-martin-dvorak-rozhovor_2504151829_elev

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se ostře vymezil vůči šéfce sociálních demokratů Janě Maláčové kvůli její kritice možného přijetí eura v Česku. Ve svém vyjádření ji vyzval, aby místo emotivních výroků využívala argumenty odpovídající její odbornosti. Reagoval tak na její tvrzení, že zavedení společné evropské měny by bylo negativní pro seniory, mladé rodiny a zaměstnance.

Dvořák zdůraznil, že Česká republika se díky snížení schodku veřejných financí znovu vejde do maastrichtských kritérií, což je předpokladem pro vstup do eurozóny. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se deficit veřejných financí v roce 2024 snížil na 2,2 procenta HDP z předchozích 3,8 procenta. Absolutní schodek dosáhl 177,2 miliardy korun.

Pozitivní vývoj ocenil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který uvedl, že Česko splňuje požadavky EU na výši deficitu a zadlužení. Maastrichtská kritéria stanovují, že deficit nesmí překročit tři procenta HDP a veřejný dluh 60 procent HDP.

Přesto Maláčová varovala před ekonomickými dopady přijetí eura a kritizovala vládu, že nešetří dostatečně. Zpochybnila rovněž smysl existence ministerstva, které Dvořák vede. Ten její výtky odmítl a připomněl, že euro zavedlo již 25 zemí, přičemž žádná z nich neusiluje o jeho opuštění. Podle něj jednotná měna přináší stabilitu a výhody pro ekonomiku.

Ministr Maláčové ironicky připomněl její vzdělání z London School of Economics a vyjádřil překvapení nad tím, že navzdory takovému zázemí využívá argumentaci, kterou označil za nevěcnou a nepřiměřenou. Dodal, že očekává debatu na úrovni, která odpovídá jejím kvalifikačním předpokladům.

V současnosti ale přijetí eura zůstává v nedohlednu. Vláda se na společném postoji neshoduje – zatímco STAN, TOP 09 a KDU-ČSL jsou pro, ODS zůstává zdrženlivá. Proti zavedení eura se dlouhodobě staví i opozice, včetně hnutí ANO a SPD. Podle únorového průzkumu s přijetím eura souhlasí jen necelá čtvrtina obyvatel Česka.

Odkaz na původní článek: https://www.forum24.cz/vykriky-pavlacove-drbny-s-nedochozenou-skolni-dochazkou-ministr-dvorak-vyskolil-malacovou