7. ledna 2025

V úterý 7. ledna 2025 se pod záštitou ministra pro evropské záležitosti a zmocněnkyně vlády pro lidská práva, uskutečnila participativní akce zaměřená na budoucnost právního státu v Česku. Setkání s názvem Právní stát v ČR: Příležitosti pro rok 2025 se zúčastnili odborníci, kteří společně diskutovali nad klíčovými tématy, která mohou posunout kvalitu právního státu v zemi. Odborníci z řad akademiků, představitelů státní správy a neziskového sektoru zde společně debatovali nad tématy spjatými s právním státem, a to v celkem třech workshopech. Ty se postupně zaměřily na posilování pravidel pro předcházení střetu zájmů, férové zadávání veřejných zakázek a participaci na legislativním procesu. Představitelé Zastoupení Evropské komise v Praze dále představili Výroční zprávu o právním státu za rok 2024. Akce vyvrcholila panelovou diskuzí za účasti ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a bývalé místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, kteří reflektovali výstupy z jednotlivých expertních workshopů a možné příležitosti a překážky navrhovaných řešení. „Dnešní diskuse o právním státu byla velice inspirativní a ukázala, jak důležité je otevřené vládnutí a zapojení občanské společnosti. Hledání společné vize a jasně definovaných cílů nám pomůže posunout Česko k větší transparentnosti a odpovědnosti – to je směr, kterým musíme jít,“ uzavřel ministr Martin Dvořák.

Dne 17. prosince se v Bruselu uskutečnilo poslední zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou maďarského předsednictví, na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jednání se zaměřilo na přípravu nadcházejícího zasedání Evropské rady, budoucnost Evropy v kontextu konkurenceschopnosti, rozšíření Evropské unie, klíčové vztahy EU s Velkou Británií a Švýcarskem, osmnáctiměsíční program Rady, roční legislativní program Komise a evropský semestr 2025.

„V této době plné výzev je pro Česko prioritou jednotná a připravená Evropa, která dokáže čelit bezpečnostním hrozbám a zároveň zůstává silná a konkurenceschopná,“ uvedl ministr Martin Dvořák.

Na úvod Rady ministři projednali revidovaný návrh Závěrů nadcházející Evropské rady, které se zaměří na podporu Ukrajiny, situaci na Blízkém východě včetně v Sýrii, EU ve světě, odolnost, připravenost a krizovou prevenci, migraci a další klíčová témata.

„Pro budoucnost Evropské unie je zásadní usilovat o co nejužší spolupráci s novou administrativou USA a dalšími blízkými partnery. Silné transatlantické vztahy jsou základem naší bezpečnosti i prosperity. Je proto nutné udržovat aktivní komunikaci a rozvíjet konkrétní formy spolupráce,“ doplnil Martin Dvořák v kontextu nadcházející debaty lídrů k roli EU ve světě.

Ministři také v rámci bodu k budoucnosti Evropy prodiskutovali návrhy ze zprávy Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti, zejména kapitolu týkající se posílení institucionálního řízení.

„Evropská unie potřebuje posílit svou konkurenceschopnost a zjednodušit své fungování. Podporujeme proto snižování administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří páteř naší ekonomiky. Musíme zajistit efektivní koordinaci na nejvyšší politické úrovni a pravidelné vyhodnocování konkrétních kroků,“ řekl ministr.

Třetím bodem jednání byla debata o procesu rozšiřování EU navazující na schválení závěrů Rady. Ministři jednali o pokroku aspirujících států a důležitosti jejich postupné integrace.

„Rozšíření EU je klíčové pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu našeho kontinentu. Podporujeme Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán na jejich cestě do Evropské unie, ale zdůrazňujeme nutnost přijetí hodnot EU a reforem, které jsou pro tento proces nezbytné,“ uvedl Martin Dvořák.

16. prosince 2024

Uplynulý rok se nesl ve znamení oslav 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Tento významný milník byl nejen příležitostí k oslavám, ale také k bilanci toho, co nám členství přineslo a k úvahám nad tím, jaké výzvy nás v budoucnu čekají.

„Oslavy tohoto výročí nám umožnily nejen připomenout si významné momenty posledních dvou dekád, ale také se zamyslet nad tím, co musíme zlepšit. Navzdory omezeným finančním prostředkům jsme díky efektivní spolupráci a nasazení všech zapojených institucí dokázali tento jubilejní rok realizovat s důstojností, kterou si podle mě zaslouží,“ uvedl ministr Dvořák.

Během roku se podařilo uskutečnit 209 akcí napříč Českem. Ty zahrnovaly reprezentační akce, odborné konference, kulturní události, putovní výstavy i aktivity zaměřené na širokou veřejnost. Za zmínku stojí například konference “20 let Tvoříme Evropu: Dopady členství v EU na českou ekonomiku a společnost”, které se zúčastnilo 150 hostů z řad politických a odborných osobností, slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen nebo putovní výstava od ČTK zachycující projekty financované EU v jednotlivých regionech. Oslavy vyvrcholily v prosinci tohoto roku konferencí “20 let Tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti”, která se zaměřila na budoucí priority Česka v Evropě.

Oslavy se neobešly bez intenzivní spolupráce s dalšími rezorty, institucemi EU, regiony, univerzitami, ambasádami členských států i neziskovým sektorem. Klíčovou roli sehrála také Eurocentra, která uspořádala 139 akcí po celém Česku.

V rámci výročí byla také vydána analýza “20 let členství v EU v číslech a grafech” v českém a anglickém jazyce, která shrnuje konkrétní přínosy členství.

Ministr Dvořák na tiskové konferenci zdůraznil klíčové priority pro nadcházející rok. Patří mezi ně implementace nové legislativy proti praní špinavých peněz, která omezuje obcházení sankcí, podpora rozšíření EU, agenda ochrany a prosazování právního státu či přípravy víceletého finančního rámce, tj. evropského rozpočtu.

„Je nezbytné věnovat pozornost udržitelnosti a konkurenceschopnosti, především v oblasti investic a inovací, aby Evropa obstála v globálním soupeření,“ uzavřel ministr Dvořák.

19. listopadu 2024

Dne 19. listopadu se v Bruselu uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři se zabývali přípravou prosincového zasedání Evropské rady, každoročním dialogem o právním státu ve vybraných zemích a aktuálním stavem právního státu v Maďarsku. Diskuse se vedla také o roli kohezní politiky v rámci posilování konkurenceschopnosti EU.

Prvním bodem na programu bylo projednání návrhu agendy prosincové Evropské rady. Diskuse zahrnovala klíčová témata, jako je podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě, spolupráce EU s novou administrativou USA, krizová připravenost, migrace a rozšíření EU.

„Evropská unie musí zachovat jednotný postoj vůči podpoře Ukrajiny a zároveň se připravit na možné dopady změn na mezinárodní scéně, například v souvislosti s výsledky voleb v USA, se Spojenými státy sdílíme nejen strategické zájmy, ale i úzké ekonomické vazby. Udržování aktivního a konstruktivního dialogu s novou americkou administrativou je proto zásadní, stejně jako hledání způsobů, jak společně čelit současným globálním výzvám,“ uvedl Martin Dvořák.

V rámci každoročního dialogu o právním státu se ministři zaměřili na situaci na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku a Polsku. Cílem diskuse bylo sdílení osvědčených postupů a hledání cest, jak posilovat právní stát v rámci EU.

„Dialog o právním státu považujeme za užitečný nástroj pro zlepšení vzájemného porozumění a prevenci problémů. Je důležité, aby debata byla objektivní, nestranná a vyvážená vůči všem členským státům,“ zdůraznil Dvořák.

Dalším tématem bylo projednání vývoje právního státu v Maďarsku podle článku 7, zaměřené na dodržování hodnot Evropské unie.

„Dodržování základních hodnot Unie je pro nás naprostou prioritou. Věříme, že konstruktivní dialog mezi Maďarskem a Evropskou unií je tou správnou cestou, jak dosáhnout potřebných změn,“ řekl ministr.

Evropští ministři se před zahájením oficiálního programu operativně sešli, aby reagovali na narůstající vlnu antisemitismu v Evropě.

„Z debaty vyplynulo, že významný podíl na tomto negativním trendu mají militantní islamistické organizace a obecně vliv třetích zemí šířený prostřednictvím sociálních sítí,“ uzavřel Dvořák.

Na okraj Rady proběhlo také pracovní setkání, kde ministři diskutovali o roli kohezní politiky v posilování konkurenceschopnosti EU. Česko zdůraznilo význam této politiky nejen pro ekonomický růst, ale také pro snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony.

TISKOVÁ ZPRÁVA: Zasedání Rady pro obecné záležitosti v Lucemburku

15. října 2024

Dne 15. října se v Lucemburku uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), kde Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Na programu měli ministři přípravu říjnového zasedání Evropské rady, evropský semestr, vztahy mezi EU a Švýcarskem a deklaraci na podporu židovského života a boje proti antisemitismu. Na okraj Rady proběhla také mezivládní konference s Albánií.

Prvním tématem zasedání byla příprava říjnové Evropské rady, která se zaměří na Ukrajinu, situaci na Blízkém východě, konkurenceschopnost EU, migraci a několik zahraničně politických témat.

„Česko podporuje silnou vojenskou, finanční i rekonstrukční pomoc Ukrajině a vítáme zapojení výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na podporu této pomoci. Zároveň jsme ale přesvědčeni, že spolupráce v této oblasti musí být založena na sdílení rizik mezi EU a dalšími členy G7,“ uvedl Dvořák.

Ministr také vyjádřil znepokojení nad eskalující situací na Blízkém východě, zvláště mezi Hizballáhem a Izraelem. „Izrael má plné právo na sebeobranu, které musí být chráněno v souladu s mezinárodním právem,“ dodal Dvořák.

V rámci projednávání Evropského semestru ministři schválili návrhy doporučení pro jednotlivé země, které byly již schváleny i Radou ECOFIN a Radou EPSCO.

Evropská komise dále informovala o průběhu jednání o novém balíčku dohod mezi EU a Švýcarskem. Ta se zaměřují mimo jiné na problematiku volného pohybu osob a přidružení Švýcarska k programům EU.

„Máme zájem na bezproblémových vztazích mezi EU a Švýcarskem. Je důležité zajistit rovná práva pro naše občany a podniky, a proto podporujeme Evropskou komisi v jejích jednáních,“ řekl ministr.

Rada také schválila deklaraci zaměřenou na podporu židovského života a boj proti narůstajícímu antisemitismu v Evropě.

„Česko se dlouhodobě zaměřuje na spolupráci se židovskou komunitou v otázkách bezpečnosti, díky čemuž můžeme přispět ke sdílení osvědčených postupů s ostatními členskými státy. Myslím si, že by bylo ku prospěchu věci, aby byla tato problematika pravidelně diskutována na úrovni Rady EU“, uvedl Dvořák.

Na okraj Rady pak proběhla již druhá mezivládní konference s Albánií, která se týkala otevření první části přístupových rozhovorů. Jednání se zúčastnil albánský premiér Edi Rama.

„Je třeba Albánii ocenit za výrazný pokrok, kterého v procesu integrace do EU dosáhla, nicméně je důležité, aby i nadále pokračovala ve svém reformním úsilí a zachovala si jasnou a silnou proevropskou orientaci”, uzavřel ministr Dvořák.

Dne 24. září 2024 proběhlo v Bruselu první zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod vedením maďarského předsednictví, na němž Česko zastupovala náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková. Hlavními tématy jednání byly představení a výměna názorů k prioritám maďarského předsednictví, horizontální diskuze o každoročním dialogu Rady o právním státu, dále výměna názorů k obecnému vývoji situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích a konečně výměna názorů k přípravě zasedání říjnové Evropské rady.

Prvním bodem bylo představení a debata o prioritách a programu maďarského předsednictví, které se aktuálně nachází již téměř ve své polovině. Česko obecně kvituje důraz kladený na témata konkurenceschopnosti EU či migrace. Ve vztahu k agendám příslušným přímo pro Radu GAC náměstkyně Žáková na jednu stranu ocenila závazek Maďarska dále se věnovat přezkumu a dialogu o právním státu, na druhou stranu uvedla, že: „Česku mezi prioritami chybí silnější důraz na téma podpory Ukrajiny, a to i ve vztahu k politice rozšiřování EU, kde Maďarsko klade důraz spíše na země západního Balkánu, a Ukrajinu či Moldavsko více upozaďuje.“ V diskuzi pak obecně zazníval apel na dodržování principu nezávislosti předsednictví a jeho role tzv. honest brokera jak vnitřně, tak navenek při jednání s partnery ze třetích zemí.

Druhým bodem programu byl každoroční dialog Rady o právním státě, a sicevýměna názorů k horizontálním otázkám. Podkladem pro tuto rozpravu byla již pátá Zpráva Evropské komise o právním státu z července letošního roku, konkrétně její zastřešující kapitola o obecných trendech v EU, jež se věnuje oblastem jako nezávislost soudnictví, boj proti korupci, svoboda a pluralita médií či institucionální aspekty týkající se systému brzd a protiváh. Česko obecně vnímá Zprávu jako užitečný preventivní nástroj doplňující jiné, reaktivní mechanismy a oceňuje, že se Rada GAC tématu pravidelně věnuje.

Následujícím bodem na agendě ministrů pro EU byla situace v oblasti právního státu ve vybraných kandidátských zemích, a to přímo za účasti ministrů dotčených čtyř zemí, tedy Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Zahrnutí čtveřice do Zprávy Evropské komise o právním státu je letošní novinkou, jejímž cílem je podpořit kandidátské země v jejich reformním úsilí právě v oblasti právního státu a napomoci tak jejich orgánům dosáhnout v procesu přistoupení dalšího pokroku. Oproti členským zemím EU komisní Zpráva v části pro kandidátské země však žádná doporučení neobsahuje, neboť ta jsou vydávána výhradně v rámci každoročního balíčku týkajícího se rozšíření, který by měl vyjít v polovině října. Česko prostřednictvím náměstkyně Žákové ujistilo kandidátské země o naší trvající podpoře procesu rozšíření s dovětkem, že „Vítáme rozšíření diskuze o vývoji v oblasti právního státu na čtyři nejpokročilejší kandidátské země, kterým umožňuje lépe pokročit v integraci před přistoupením a všem nastavit lepší vzájemné porozumění. Zvláště ráda bych ocenila pokrok na straně Černé Hory, zejména v oblasti svobody médií.“

Nakonec Rada v rámci pracovního oběda projednala přípravy na nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 17. a 18. října 2024. Stabilními tématy na agendě lídrů bude podpora Ukrajiny a téma vývoje na Blízkém východě, dále také migrace a ve světle nedávno vydané Draghiho zprávy také konkurenceschopnost EU.

25. června 2024

Dne 25. 6. proběhlo v Lucemburku poslední zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou belgického předsednictví. Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavními tématy jednání byly politická diskuze ke směrnici o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí, formální slyšení Maďarska dle čl. 7 SEU a příprava nadcházejícího zasedání Evropské rady. Po skončení Rady proběhly rovněž úplně první mezivládní konference s Ukrajinou a Moldavskem.

Prvním bodem jednání byla směrnice o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí, která je součástí balíčku na obranu demokracie. Návrh směrnice si klade za cíl pomocí harmonizovaných pravidel omezit rizika související se zahraničním vměšováním a zajistit vysokou úroveň transparentnosti v celé EU, a to především v souvislosti s lobbistickými kampaněmi a podobnými aktivitami, které subjekty provádí jménem třetí země.

„Česko má zájem na zajištění transparentního a demokratického prostředí v rámci EU. Je důležité nezavádět zbytečnou administrativní zátěž. Musíme nalézt vyvážený přístup, který podporuje transparentnost, aniž by bránil legálním aktivitám mezi členskými státy EU a třetími zeměmi,” okomentoval ministr.

Dalším důležitým bodem programu bylo v pořadí již sedmé formální slyšení Maďarska v rámci procedury dle čl. 7 SEU. Tato procedura byla zahájena na základě odůvodněného návrhu Evropského parlamentu, který upozorňuje na nedostatky v dodržování základních hodnot Unie v Maďarsku.

„Plně se ztotožňujeme s cílem zajistit efektivní ochranu základních hodnot Unie. Vývoj situace v Maďarsku tak sledujeme a uznáváme, že některé aspekty jsou skutečně problematické. Věříme, že nejvhodnější cestou k řešení je oboustranný konstruktivní dialog, na kterém se aktivně podílíme,” řekl Dvořák.

Rada také v rámci pracovního oběda projednala přípravy na nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 27. a 28. června 2024. Hlavními tématy budou Ukrajina, Blízký východ, bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost a další aktuální otázky.

„Naším dlouhodobým cílem je podpořit prohlubování vnitřního trhu a zajistit volné konkurenční prostředí. Podporujeme rozvoj unijních kapitálových trhů, současně však zdůrazňujeme nutnost vzít v potaz národní specifika jednotlivých členských států a jejich výchozí pozici a tempo rozvoje,” uvedl ministr.

V neposlední řadě by na Evropské radě mělo dojít k rozhodnutím a nominacím na vedení institucí EU po volbách do Evropského parlamentu.

Po skončení jednání Rady GAC proběhly rovněž historicky první mezivládní konference EU s Ukrajinou a Moldavskem, a to včetně za účasti nejvyšších představitelů obou dotčených zemí a institucí EU

„Konference je jakýmsi symbolickým aktem, který nastartuje vyjednávání o jednotlivých kapitolách. Jsem rád, že se na poslední chvíli podařilo najít nějaký, pro všechny akceptovatelný, kompromisní text nad negociačními rámci, což umožnilo dnešní svolání konferencí,“ uzavřel Dvořák.

Úřad vlády České republiky, Kabinet ministra pro evropské záležitosti, Veronika Lukášová, tisková mluvčí
5. června 2024

Ministr Martin Dvořák usiluje o rychlé přijetí vyjednávacích rámců pro přistoupení Ukrajiny a Moldavska do
EU. Inicioval vznik dopisu ministrů, který oceňuje pokrok dosažený na nedávném zasedání COREPER II
a vyjadřuje podporu pro rychlé schválení vyjednávacích rámců pro tyto země. Dopis byl odeslán ministryni
zahraničních věcí a evropských záležitostí Belgie, Hadje Lahbib, a dále se k němu připojilo Švédsko,
Rumunsko, Finsko, Německo, Polsko, Litva, Portugalsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.
„Velmi si vážíme kroků, které belgické předsednictví v Radě EU podniká v procesu přistoupení Ukrajiny
a Moldavska do EU. Posun v přístupových jednáních by mohl být novým impulsem v jejich reformním úsilí,”
uvedl ministr Dvořák. “Vzhledem k odhodlání obou kandidátských zemí jsem přesvědčen, že se jedná o správné
rozhodnutí,“ doplnil ministr.
Ministr Dvořák dále zdůraznil potřebu motivovat Moldavsko a Ukrajinu prostřednictvím postupné integrace
do politik a programů EU ještě před dosažením plného členství. „Obyvatelé těchto zemí si zaslouží pocítit
konkrétní výhody jako výsledek svého úsilí,” dodal.
Dopis, který Česko iniciovalo, vyzývá k přijetí vyjednávacích rámců pro Ukrajinu a Moldavsko Radou pro obecné
záležitosti nejpozději v červnu tohoto roku. Rada musí toto rozhodnutí přijmout jednomyslně, aby mohly být
svolány mezivládní konference s oběma zeměmi do konce června 2024.
„Věřím, že nyní je ten správný čas postoupit vpřed a podniknout konkrétní kroky v procesu přistoupení Ukrajiny
a Moldavska do Evropské unie,“ uzavřel Dvořák.

V úterý 21. května proběhlo v Bruselu další jednání Rady pro obecné záležitosti pod taktovkou belgického předsednictví, na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Přítomní ministři nejprve vedli pravidelnou diskuzi o stavu právního státu ve vybraných členských státech a po představení stanoviska Komise projednali aktuální stav řízení dle čl. 7 proti Polsku. Schváleny byly závěry Rady k zahraničnímu vměšování v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu a projednáno bylo související prohlášení několika zemí včetně Česka. Konečně také ministři zahájili přípravy červnové Evropské rady projednáním anotované agendy. Před samotným jednáním proběhla neformální snídaně s vicepremiérkou Moldávie pro evropskou integraci Cristinou Gherasimov a během pracovního oběda bylo řešeno téma budoucnosti Evropy.

Na samotném začátku ministerského jednání došlo k přijetí návrhu o využití výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. „Dnes jsme na Radě potvrdili shodu na využití výnosů ze zmražených aktiv centrální banky Ruské federace ve prospěch Ukrajiny. 90 % z výnosů půjde na vojenskou podporu a zbylých 10 % poputuje primárně na obnovu a rekonstrukci země. Počítá se s ročním výnosem zhruba 2,5 až 3 miliardy eur. K rozdělení dojde během následujících měsíců,“ uvedl Dvořák.

Rada se v rámci prvního řádného diskuzního bodu věnovala aktuálním informacím k právnímu státu, a to včetně v Polsku v souvislosti s řízením dle čl. 7 Smlouvy o EU. Polsko v minulosti čelilo kritice kvůli nedostatkům právě v této oblasti. Nyní Evropská komise došla k závěru, že v zemi již nadále neexistuje zřejmé nebezpečí, že závažně poruší hodnoty právního státu. Česko ohlášenou snahu polské strany obnovit v zemi právní stát ocenilo. Zdůraznilo však, že nejdůležitější jsou reálné činy, a bude tak jednotlivé kroky polské vlády sledovat.

K předloženému návrhu pořadu jednání červnové Evropské rady, který obsahuje témata Ukrajiny, bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, vnějších vztahů EU včetně Blízkého východu a také příští institucionální cyklus, byla vedena první výměna názorů ministrů. Česká strana přivítala především návrat k tématu podpory Ukrajiny a důraz na obranu a bezpečnost.

V neposlední řadě se skupina zemí včetně Česka připojila ke společnému prohlášení navazujícímu na přijetí závěrů k vměšování, zazněly také varovné hlasy upozorňující na zahraniční vměšování před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. „Rád jsem se proto za Česko jako jeden z prvních ministrů připodepsal ke společnému prohlášení Francie, Německa Polska o odolnosti demokracie a ochraně volebních procesů před zahraničními zásahy. Cílem je posílit odolnost evropských demokracií proti zahraničním vlivům a manipulaci s informacemi pomocí společné reakce a konkrétních kroků na úrovni celé EU“ připomenul Dvořák.

V rámci bodů Různé byly projednány aktuální vztahy mezi EU a Spojeným královstvím, kde Evropská komise informovala o politických setkáních z minulého týdne ohledně provádění sjednaných dohod a dalšího nasměrování partnerství. Další informaci v části Různé poskytlo belgické předsednictví k  dubnovému neformálnímu jednání Rady pro obecné záležitosti.

19. března 2024

Dne 19. března proběhlo v Bruselu další jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři států sedmadvacítky se věnovali přípravě nadcházejícího zasedání Evropské rady, evropskému semestru či diskutovali o budoucnosti Evropy.

Během jednání byly představeny návrhy závěrů pro nadcházející Evropskou radu, kde se ministři věnovali Ukrajině, bezpečnosti a obraně, situaci na Blízkém východě, rozšiřování EU, vnějším vztahům, migraci, zemědělství a evropskému semestru.

„Česko klade důraz na nepřetržitou podporu Ukrajiny v její obraně a na potřebu posílit obranné kapacity EU prostřednictvím lepšího přístupu k financování a spolupráce v obranném průmyslu, podporujeme přijetí 14. balíku sankcí proti Rusku a přípravu dalších sankcí vůči komplicům ruské agrese. Podpořil jsem také odsouzení zacházení s Alexejem Navalným, včetně jeho věznění, které vedlo k jeho smrti. Česko podporuje přijetí lidskoprávních sankcí vůči osobám spoluodpovědným za jeho smrt.“ okomentoval ministr Dvořák.

Diskuze o budoucnosti Evropy, která proběhla během pracovního oběda, zdůraznila důležitost přípravy na budoucí rozšíření a potřebu zvážit institucionální změny s cílem zvýšit akceschopnost EU.

„Rozšíření EU musí zůstat naší prioritou, nicméně si myslíme, že debaty o rozšíření a institucionálních změnách lze vést paralelně, ale odděleně,“ uzavřel ministr.

V části body Různé ministři projednali celou řadu témat, počínaje představením ze strany Rakouska jeho desetibodového plánu k budoucnosti vnitřního trhu, informace Litvy o sankcích proti Rusku a jejich implementaci, španělského bodu k užívání jazyků v rámci Evropského hospodářského společenství a podpoře zahrnutí tří regionálních jazyků, německého bodu k nadcházejícím volbám v kandidátských zemích či informace Francie k jednostranným ochranným opatřením UK v oblasti rybolovu. Česko se zapojilo do diskuze v rámci bodu na žádost Polska k právnímu státu v Polsku, kde uvedlo, že se vítá pokrok a těší se na další reformní kroky.