Brusel, 16. září 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se sešli v Bruselu na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jednali o přípravě říjnové Evropské rady, kde budou projednány situace na Ukrajině a Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost, bydlení a migrace. Dále se diskutovalo o právním státu, situaci v kandidátských zemích západního Balkánu a iniciativě Evropského štítu pro demokracii. Mezi aktuální bezpečnostní hrozby patřilo také narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.

V rámci příprav říjnové Evropské rady Česko zdůraznilo trvalou podporu Ukrajině a apelovalo na jednodušší pravidla v obraně, prohlubování vnitřního trhu a dostupnou energii. Zároveň poukázalo na nutnost technologické neutrality u klimatických cílů a diskuze o cíli k roku 2040. Ministr Dvořák zdůraznil, že Evropa musí být nejen bezpečná a obranyschopná, ale také konkurenceschopná a schopná zajistit dostupné energie a bydlení.

Polsko informovalo o narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, k němuž došlo v noci z 9. na 10. září. Česko vyjádřilo plnou podporu a odsoudilo tento čin jako nepřijatelnou hrozbu. „Útoky ruských dronů se už netýkají jen Ukrajiny, ale zasahují i členské státy Unie. Je to varovný signál, že musíme být připraveni čelit hybridním i přímým hrozbám společně a bez váhání,“ uvedl ministr Dvořák.

Česko dále podpořilo koordinovaný přístup k využití zmrazených ruských aktiv pro podporu evropské Dronové aliance. Ocenilo plán pro vnitřní trh do roku 2028 i snahu o snížení administrativní zátěže, přičemž by uvítalo ambicióznější cíle. Ministr Dvořák zdůraznil, že nové legislativní priority by měly být realistické a pomáhat řešit konkrétní problémy.

Rada se poprvé zabývala také vývojem v oblasti právního státu v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku s cílem podpořit jejich reformní úsilí. Proběhl i každoroční horizontální dialog o právním státu v členských státech EU. Ministr Dvořák k tomu uvedl: „Právní stát není jen formální požadavek, je to základní podmínka fungování Unie.“

Francie představila iniciativu Evropského štítu pro demokracii, která se zaměřuje na boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování. Česko iniciativu ocenilo, avšak zdůraznilo potřebu využívat již existující mechanismy. „Dezinformace a zahraniční vměšování ohrožují demokracii stejně jako hybridní útoky,“ dodal ministr Dvořák.

Kontakt pro média:
Veronika Lukášová
Tisková mluvčí
M +420 777 789 882
veronika.lukasova@vlada.gov.cz

18. července 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se dnes v Bruselu sešli na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Jednalo se o první zasedání pod taktovkou dánského předsednictví. Česko na jednání zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavním bodem jednání byla první politická diskuse k návrhu víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027 (VFR 28+), který představila Evropská komise tento týden.

„Návrh nové finanční perspektivy je teprve na začátku své cesty, ale už nyní je důležité jasně formulovat naše priority. Česko podporuje srozumitelný, pružný a efektivní rozpočet, který dokáže reagovat na aktuální geopolitické výzvy, ale zároveň neustupuje z tradičních politik, jako je koheze nebo zemědělství,“ uvedl ministr Dvořák.

Mezi klíčové oblasti, které bude Česko prosazovat, patří vedle kohezní politiky a zemědělství také oblast obrany a bezpečnosti, podpora dopravní infrastruktury, konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a příprava na další rozšíření EU včetně pokračující podpory Ukrajiny.

Rada dnes rovněž formálně schválila 18. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na oblasti energetiky, bankovnictví a příjmů z ropy. Nová opatření mimo jiné snižují cenový strop pro ruskou ropu, zakazují využívání plynovodu Nord Stream a dále omezují ruský bankovní sektor.

„Mám radost, že se České republice podařilo prosadit důležitý prvek – takzvaný záchytný mechanismus, který umožní celním správám členských států mnohem účinněji zabránit obcházení sankcí. I když to nebylo jednoduché ani rychlé, EU opět ukázala, že je lepší vyjednávat, než válčit,“ doplnil ministr Dvořák.

Na závěr Rady představilo dánské předsednictví svůj přístup k agendě zjednodušování právních předpisů EU. Česko tuto iniciativu jednoznačně vítá.

„Přeregulovanost je dlouhodobým problémem, který brzdí evropské firmy i veřejné instituce. Zjednodušení pravidel je cesta k větší efektivitě a hospodářskému růstu. Jsem rád, že si tuto prioritu bere dánské předsednictví za svou,“ uzavřel ministr Dvořák.

Úřad vlády České republiky

Kabinet ministra pro evropské záležitosti

Veronika Lukášová

tisková mluvčí

Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1

M +420 777 789 882

veronika.lukasova@vlada.gov.cz

Tisková zpráva – Úřad vlády ČR, Kabinet ministra pro evropské záležitosti
8. července 2025

Česko dosáhlo výrazného pokroku v klíčových oblastech právního státu, přestože dílčí výzvy přetrvávají. Evropská komise zveřejnila Zprávu o právním státu 2025, která přináší hodnocení stavu justice, korupce, médií, občanské společnosti a dalších institucionálních pojistek ve všech členských státech Evropské unie.

V uplynulém roce Česko opět pokročilo v posilování principů právního státu a zcela naplnilo dvě ze šesti doporučení loňské zprávy. Letošní zpráva pozitivně hodnotí posílení nezávislosti veřejnoprávních médií – zejména úpravu financování České televize a Českého rozhlasu. Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich indexace vůči inflaci přispěly k jejich finanční stabilitě. Novela zákona o veřejném ochránci práv pak otevřela dveře k akreditaci národní lidskoprávní instituce.

Za průlomovou je považována také regulace lobbingu, která zpřehlední zájmy lobbujících skupin. Zpráva oceňuje celkovou efektivitu českého soudního systému a vysokou úroveň vnímané nezávislosti justice ze strany občanů i firem. Platy soudců v Česku zůstávají srovnatelné s ostatními členskými státy EU, přesto diskuze o jejich navyšování bude pokračovat. Probíhající reformy přinesly konkrétní zlepšení ve fungování státního zastupitelství a zavedly nová pravidla pro přísedící a odměňování soudců.

„Zpráva potvrzuje, že Česko jde správným směrem. Právní stát není hotový projekt, ale živý organismus, který musíme neustále udržovat v kondici. V uplynulém roce jsme rozhodně nezaháleli,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák po zveřejnění zprávy.

Prostor pro zlepšení zůstává v oblasti transparentnosti vlastnictví médií – toto doporučení Česko ponese i nadále. Příslibem je plánovaná implementace Evropského aktu o svobodě médií. Komise rovněž očekává, že se Česko vrátí k otázce střetu zájmů v případě skutečných vlastníků. Letos byla legislativní iniciativa v této oblasti označena Ústavním soudem jako neústavní přílepek.

Zpráva o právním státu je nástrojem Evropské komise ke každoročnímu zhodnocení stavu právního státu v členských státech EU. Zaměřuje se na nezávislost justice, boj proti korupci, pluralitu médií a další demokraticko-institucionální otázky. Poskytuje doporučení, která nejsou právně závazná, ale slouží jako vodítko pro reformní kroky.

Česko bude nadále pracovat na implementaci těchto doporučení a posilování právního státu jako základního pilíře demokratické společnosti.

Kompletní Zpráva o právním státu 2025 je dostupná na webových stránkách Evropské komise.

Kontakt pro média:
Veronika Lukášová
Tisková mluvčí
Úřad vlády ČR
Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
📞 +420 777 789 882
✉️ veronika.lukasova@vlada.gov.cz

24. června 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se dnes v Lucemburku sešli na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Česko na jednání zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Prvním bodem programu byla příprava červnového zasedání Evropské rady, která se uskuteční ve dnech 26. – 27. června. Diskuse se zaměřila na návrh závěrů Evropské rady, které reflektují klíčová geopolitická a ekonomická témata včetně situace na Ukrajině, Blízkém východě, bezpečnosti EU, migrace, konkurenceschopnosti a vztahů se třetími zeměmi.

„Jednotná, silná a odhodlaná Evropa je dnes důležitější než kdykoli předtím. Ukrajina se musí moci spolehnout na naši trvalou podporu – vojenskou, finanční i humanitární. A Rusko musí vědět, že jeho agrese nese důsledky,“ uvedl ministr Dvořák. Česko zároveň podpořilo navýšení sankčního tlaku na Rusko včetně co nejdřívějšího přijetí dalšího balíku a prodloužení stávajících sektorových sankcí, a zdůraznilo význam role EU při vyjednávání o evropské bezpečnosti.

V souvislosti s vývojem na Blízkém východě poukázal ministr Dvořák na Írán jako hlavní zdroj nestability v regionu, a apeloval na vyrovnaný text závěrů Rady.

Ministři diskutovali i o otázkách obrany a konkurenceschopnosti. Česko podpořilo rychlejší postup v oblasti evropské obrany a větší využívání soukromého financování. „Evropa se musí být schopna bránit – a to znamená nejen větší výdaje, ale i efektivnější pravidla a zapojení strategických partnerů ze třetích zemí jako jsou USA, Velká Británie či Ukrajina,“ uvedl ministr Dvořák.

V oblasti vnitřního trhu a konkurenceschopnosti Česká republika opětovně podtrhla nutnost odstraňování překážek pro podnikání a snižování administrativní zátěže. „Máme skvělý vnitřní trh – ale dokud z něj nebudou skutečně profitovat všechny firmy a služby napříč EU, jeho potenciál zůstane nevyužit,“ řekl Dvořák.

Během jednání se ministři zabývali i každoročním dialogem o stavu právního státu, který se tentokrát zaměřil na Finsko. Česko ocenilo otevřený formát výměny zkušeností a dobré praxe mezi členskými státy. „Právní stát není abstraktní ideál. Je to praktický základ každé důvěryhodné demokracie. A pokud ho nebudeme chránit společně, může se nám velmi rychle rozpadnout pod rukama,“ varoval ministr Dvořák.

V rámci evropského semestru ministři schválili horizontální zprávu shrnující doporučení pro jednotlivé členské státy, která bude předložena Evropské radě. Česko její předání podpořilo.

V části Různé informovalo Portugalsko o přípravě nové strategie Evropského univerzitního institutu, který brzy oslaví 50 let. Dánsko představilo priority svého předsednictví, kterého se ujímá od 1. července, a Belgie s Lucemburskem přednesly společný návrh na posílení odolnosti Unie, který Česko také podporuje.

Úřad vlády České republiky
Kabinet ministra pro evropské záležitosti
Veronika Lukášová – tisková mluvčí
Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
M +420 777 789 882
veronika.lukasova@vlada.gov.cz

18. března 2025

Dne 18. března 2025 se v Bruselu uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Na březnovém jednání ministři v rámci příprav nadcházející Evropské rady prodiskutovali revidovaný návrh závěrů. Evropská komise rovněž poskytla aktuální informace o vývoji vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Ministři se věnovali také evropskému semestru a přijetí návrhů k hospodářské politice eurozóny.

Prvním bodem jednání byla příprava na březnové zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 20. a 21. března 2025. Revidovaný návrh závěrů zahrnuje témata jako podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě, konkurenceschopnost EU, obrana, víceletý finanční rámec a nové vlastní zdroje, migrace, oceány či multilateralismus.

„Podpora Ukrajiny zůstává pro Česko prioritou. Žádný mír nemůže být přijat bez souhlasu Ukrajiny, a současně členství Ukrajiny v EU ani v NATO nesmí být předem vyloučeno. Ukrajina si zaslouží jasnou evropskou perspektivu,“ zdůraznil ministr.

Dalším důležitým tématem na Evropskou radu bylo jednání týkající se zlepšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Česko dlouhodobě prosazuje prohlubování vnitřního trhu, odstranění administrativních bariér a zajištění cenově dostupné energie, zejména pro energeticky náročné sektory. Kvituje také ambiciózní text k automobilovému průmyslu.

„Evropská ekonomika musí být konkurenceschopná, jinak nebude prosperovat. Musíme podpořit inovace, zajistit dostupnou energii pro průmysl a zjednodušit regulační rámec. Důraz musí být kladen na snížení zbytečné administrativní zátěže,“ uvedl ministr Dvořák.

Dále poskytla Evropská komise ministrům informace o aktuálním vývoji vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Britský premiér Keir Starmer od svého jmenování v červenci 2024 opakovaně vyjádřil zájem o „reset“ vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, přičemž hlavními pilíři jsou mezinárodní bezpečnost, vnitřní bezpečnost a hospodářský růst.

„Spojené království je důležitým partnerem Česka i celé Evropské unie, zejména v oblasti obrany, bezpečnosti, boje proti kybernetickým hrozbám a v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Jednotný přístup EU k budoucímu nastavení vztahů s Velkou Británií rozhodně podporujeme,“ uvedl Dvořák.

Ministři diskutovali také o evropském semestru. Součástí jednání bylo i projednání návrhu doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny, který bude předložen ke schválení na březnové Evropské radě.

„Evropský semestr je klíčový nástroj pro koordinaci hospodářských politik v EU. Česko vítá zjednodušení pravidel a větší flexibilitu při jejich aplikaci,“ doplnil Dvořák.

Ministr Dvořák na jednání otevřel téma ohroženého financování Radia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) ze strany americké Agentury pro globální média. Už během víkendu oslovil Martin Dvořák své partnery s výzvou k řešení této situace a k zajištění udržitelného financování. Prohlášení zatím podpořilo devět dalších členských států.

„Svoboda médií je naprosto klíčovým pilířem demokracie a Rádio Svobodná Evropa hraje zásadní roli při poskytování nezávislých a objektivních informací. Jeho zánik by znamenal oslabení demokratických hodnot v Evropě i mimo ni,“ uvedl Dvořák.

Prohlášení zdůrazňuje význam tohoto rádia při posilování demokracie, lidských práv a svobody projevu – hodnot, které stojí v základu Evropské unie. Zároveň vyzývá Evropskou komisi a členské státy k poskytnutí finanční podpory, která by zajistila pokračování nezávislé a kritické žurnalistiky.

„Evropa musí stát za svobodou médií. Podpora tohoto rádia znamená ochranu demokracie a nezávislé novinařiny. Výpadek financování by byl vítězstvím pro autoritářské režimy a hrozbou pro evropskou bezpečnost,“ doplnil Dvořák.

Na závěr jednání ministři přijali společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2025 a společné závěry o politických cílech na období 2025–2029. Tyto dokumenty budou podepsány na okraj březnového zasedání Evropské rady předsedy tří institucí EU. Na okraj Rady GAC rovněž proběhla neformální pracovní snídaně organizovaná polským předsednictvím (PL PRES) se Svjatlanou Cichanouskou.

25. února 2025

Dne 25. února se v Bruselu uskutečnilo další zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Na programu jednání byla příprava březnového zasedání Evropské rady, diskuse o legislativních prioritách pro nadcházející rok i směřování Evropské unie v dlouhodobějším kontextu.

Prvním bodem jednání byla příprava březnové Evropské rady, která se bude zabývat podporou Ukrajiny, situací na Blízkém východě, konkurenceschopností EU, víceletým finančním rámcem, migrací, ochranou oceánů a vnějšími vztahy EU.

„Evropa nemůže zůstat pouze divákem v debatách o budoucím uspořádání evropské bezpečnosti. Musíme být aktivními účastníky mírových jednání a formovat bezpečnostní architekturu našeho kontinentu. Evropská unie má odpovědnost zajistit, aby byl ukrajinský hlas plně respektován a aby budoucí mírové dohody byly spravedlivé a udržitelné,“ zdůraznil ministr Dvořák v kontextu nedávných mezinárodních událostí, kdy Spojené státy a Rusko zahájily přímá jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině bez přímé účasti evropských partnerů a samotné Ukrajiny.

Ministr Dvořák také upozornil na včerejší rozhodnutí Valného shromáždění OSN, které přijalo rezoluci potvrzující suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, a vyzval k jejímu plnému respektování. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda musí být založena na principech mezinárodního práva a respektovat práva a potřeby ukrajinského lidu.

Důležitým tématem bylo i posílení konkurenceschopnosti EU. Česko dlouhodobě podporuje odstraňování bariér na vnitřním trhu, snižování administrativní zátěže a zajištění dostupných cen energií, zejména pro energeticky náročné sektory.

„Evropská ekonomika musí být konkurenceschopná, jinak nebude prosperovat. Musíme zjednodušit regulace, podpořit inovace a zajistit, aby se naše podniky mohly rozvíjet v prostředí bez zbytečných překážek,“ dodal ministr Dvořák.

Dalším bodem programu byla debata o pracovním programu Komise na letošní rok a víceletém legislativním plánování í EU, které má zajistit efektivnější plánování právních předpisů a strategických priorit. Česko zdůraznilo nutnost respektování zájmů členských států a zachování úlohy Evropské komise jako „strážkyně smluv“. Ministr Dvořák vyzdvihl potřebu zaměřit se na posilování obranných kapacit EU, rozšíření jednotného trhu a implementaci efektivních návratových mechanismů v migrační politice.

28. ledna 2025

Dne 28. ledna se v Bruselu uskutečnilo první zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou polského předsednictví, na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavními tématy jednání bylo představení priorit polského předsednictví, dialog o právním státu a ochrana volebních procesů. Česko na jednání také představilo svůj non-paper k postupné integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU.

Polské předsednictví v Radě EU klade důraz na posilování evropské bezpečnosti, podporu Ukrajiny a ochranu hodnot EU. Hlavními pilíři jeho pracovního programu jsou opatření zaměřená na obranu před hybridními hrozbami, boj proti dezinformacím a posilování odolnosti demokratických institucí. Důraz je kladen také na energetickou bezpečnost, zajištění potravinového zabezpečení a ochranu kritické infrastruktury.

„Těší mě, že priority polského předsednictví reflektují aktuální geopolitickou situaci. Bezpečnost není pouze otázkou obrany, ale zahrnuje také energetickou soběstačnost, digitální odolnost a zajištění stability v našem sousedství. Společně čelíme výzvám, které nás spojují a posilují naši pozici v globálním měřítku. Priority, které si Polsko zvolilo, jako například podpora Ukrajiny, ochrana právního státu a politika rozšiřování EU jsou i našimi klíčovými tématy,“ uvedl ministr Martin Dvořák.

Na zasedání se ministři věnovali také hodnocení právního státu ve čtyřech členských zemích – Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku a Slovinsku. Česko podpořilo současný dialog zaměřený na výměnu osvědčených postupů a objektivitu.

Česko na jednání také představilo svůj non-paper, který navrhuje konkrétní kroky pro postupnou integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. Návrh zahrnuje oblasti, jako jsou telekomunikace, energetika, životní prostředí či zemědělství.

„Podpora postupné integrace Ukrajiny a Moldavska je nejen strategicky důležitá, ale také přináší hmatatelné benefity pro občany těchto zemí. Těší mě, že Non-paper již získal podporu několika členských států, včetně Německa, Švédska a Irska.” uvedl ministr Dvořák.

Na agendu jednání byl na žádost Francie zařazen také bod týkající se ochrany integrity volebních procesů. Česko podpořilo využití stávajících nástrojů, jako je Akt o digitálních službách (DSA), a připojilo se ke společnému dopisu vyzývajícímu k posílení ochrany před zahraničním vměšováním.

„Transparentní a demokratické volby jsou základem našich hodnot. Je nutné čelit hrozbám hybridních útoků, které narušují důvěru lidí v demokratické procesy,” uzavřel ministr.

7. ledna 2025

V úterý 7. ledna 2025 se pod záštitou ministra pro evropské záležitosti a zmocněnkyně vlády pro lidská práva, uskutečnila participativní akce zaměřená na budoucnost právního státu v Česku. Setkání s názvem Právní stát v ČR: Příležitosti pro rok 2025 se zúčastnili odborníci, kteří společně diskutovali nad klíčovými tématy, která mohou posunout kvalitu právního státu v zemi. Odborníci z řad akademiků, představitelů státní správy a neziskového sektoru zde společně debatovali nad tématy spjatými s právním státem, a to v celkem třech workshopech. Ty se postupně zaměřily na posilování pravidel pro předcházení střetu zájmů, férové zadávání veřejných zakázek a participaci na legislativním procesu. Představitelé Zastoupení Evropské komise v Praze dále představili Výroční zprávu o právním státu za rok 2024. Akce vyvrcholila panelovou diskuzí za účasti ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a bývalé místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové, kteří reflektovali výstupy z jednotlivých expertních workshopů a možné příležitosti a překážky navrhovaných řešení. „Dnešní diskuse o právním státu byla velice inspirativní a ukázala, jak důležité je otevřené vládnutí a zapojení občanské společnosti. Hledání společné vize a jasně definovaných cílů nám pomůže posunout Česko k větší transparentnosti a odpovědnosti – to je směr, kterým musíme jít,“ uzavřel ministr Martin Dvořák.

Dne 17. prosince se v Bruselu uskutečnilo poslední zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou maďarského předsednictví, na kterém Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jednání se zaměřilo na přípravu nadcházejícího zasedání Evropské rady, budoucnost Evropy v kontextu konkurenceschopnosti, rozšíření Evropské unie, klíčové vztahy EU s Velkou Británií a Švýcarskem, osmnáctiměsíční program Rady, roční legislativní program Komise a evropský semestr 2025.

„V této době plné výzev je pro Česko prioritou jednotná a připravená Evropa, která dokáže čelit bezpečnostním hrozbám a zároveň zůstává silná a konkurenceschopná,“ uvedl ministr Martin Dvořák.

Na úvod Rady ministři projednali revidovaný návrh Závěrů nadcházející Evropské rady, které se zaměří na podporu Ukrajiny, situaci na Blízkém východě včetně v Sýrii, EU ve světě, odolnost, připravenost a krizovou prevenci, migraci a další klíčová témata.

„Pro budoucnost Evropské unie je zásadní usilovat o co nejužší spolupráci s novou administrativou USA a dalšími blízkými partnery. Silné transatlantické vztahy jsou základem naší bezpečnosti i prosperity. Je proto nutné udržovat aktivní komunikaci a rozvíjet konkrétní formy spolupráce,“ doplnil Martin Dvořák v kontextu nadcházející debaty lídrů k roli EU ve světě.

Ministři také v rámci bodu k budoucnosti Evropy prodiskutovali návrhy ze zprávy Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti, zejména kapitolu týkající se posílení institucionálního řízení.

„Evropská unie potřebuje posílit svou konkurenceschopnost a zjednodušit své fungování. Podporujeme proto snižování administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří páteř naší ekonomiky. Musíme zajistit efektivní koordinaci na nejvyšší politické úrovni a pravidelné vyhodnocování konkrétních kroků,“ řekl ministr.

Třetím bodem jednání byla debata o procesu rozšiřování EU navazující na schválení závěrů Rady. Ministři jednali o pokroku aspirujících států a důležitosti jejich postupné integrace.

„Rozšíření EU je klíčové pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu našeho kontinentu. Podporujeme Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán na jejich cestě do Evropské unie, ale zdůrazňujeme nutnost přijetí hodnot EU a reforem, které jsou pro tento proces nezbytné,“ uvedl Martin Dvořák.

16. prosince 2024

Uplynulý rok se nesl ve znamení oslav 20 let od vstupu Česka do Evropské unie. Tento významný milník byl nejen příležitostí k oslavám, ale také k bilanci toho, co nám členství přineslo a k úvahám nad tím, jaké výzvy nás v budoucnu čekají.

„Oslavy tohoto výročí nám umožnily nejen připomenout si významné momenty posledních dvou dekád, ale také se zamyslet nad tím, co musíme zlepšit. Navzdory omezeným finančním prostředkům jsme díky efektivní spolupráci a nasazení všech zapojených institucí dokázali tento jubilejní rok realizovat s důstojností, kterou si podle mě zaslouží,“ uvedl ministr Dvořák.

Během roku se podařilo uskutečnit 209 akcí napříč Českem. Ty zahrnovaly reprezentační akce, odborné konference, kulturní události, putovní výstavy i aktivity zaměřené na širokou veřejnost. Za zmínku stojí například konference “20 let Tvoříme Evropu: Dopady členství v EU na českou ekonomiku a společnost”, které se zúčastnilo 150 hostů z řad politických a odborných osobností, slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu za účasti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen nebo putovní výstava od ČTK zachycující projekty financované EU v jednotlivých regionech. Oslavy vyvrcholily v prosinci tohoto roku konferencí “20 let Tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti”, která se zaměřila na budoucí priority Česka v Evropě.

Oslavy se neobešly bez intenzivní spolupráce s dalšími rezorty, institucemi EU, regiony, univerzitami, ambasádami členských států i neziskovým sektorem. Klíčovou roli sehrála také Eurocentra, která uspořádala 139 akcí po celém Česku.

V rámci výročí byla také vydána analýza “20 let členství v EU v číslech a grafech” v českém a anglickém jazyce, která shrnuje konkrétní přínosy členství.

Ministr Dvořák na tiskové konferenci zdůraznil klíčové priority pro nadcházející rok. Patří mezi ně implementace nové legislativy proti praní špinavých peněz, která omezuje obcházení sankcí, podpora rozšíření EU, agenda ochrany a prosazování právního státu či přípravy víceletého finančního rámce, tj. evropského rozpočtu.

„Je nezbytné věnovat pozornost udržitelnosti a konkurenceschopnosti, především v oblasti investic a inovací, aby Evropa obstála v globálním soupeření,“ uzavřel ministr Dvořák.