25. června 2024

Dne 25. 6. proběhlo v Lucemburku poslední zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou belgického předsednictví. Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavními tématy jednání byly politická diskuze ke směrnici o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí, formální slyšení Maďarska dle čl. 7 SEU a příprava nadcházejícího zasedání Evropské rady. Po skončení Rady proběhly rovněž úplně první mezivládní konference s Ukrajinou a Moldavskem.

Prvním bodem jednání byla směrnice o transparentnosti zastupování zájmů jménem třetích zemí, která je součástí balíčku na obranu demokracie. Návrh směrnice si klade za cíl pomocí harmonizovaných pravidel omezit rizika související se zahraničním vměšováním a zajistit vysokou úroveň transparentnosti v celé EU, a to především v souvislosti s lobbistickými kampaněmi a podobnými aktivitami, které subjekty provádí jménem třetí země.

„Česko má zájem na zajištění transparentního a demokratického prostředí v rámci EU. Je důležité nezavádět zbytečnou administrativní zátěž. Musíme nalézt vyvážený přístup, který podporuje transparentnost, aniž by bránil legálním aktivitám mezi členskými státy EU a třetími zeměmi,” okomentoval ministr.

Dalším důležitým bodem programu bylo v pořadí již sedmé formální slyšení Maďarska v rámci procedury dle čl. 7 SEU. Tato procedura byla zahájena na základě odůvodněného návrhu Evropského parlamentu, který upozorňuje na nedostatky v dodržování základních hodnot Unie v Maďarsku.

„Plně se ztotožňujeme s cílem zajistit efektivní ochranu základních hodnot Unie. Vývoj situace v Maďarsku tak sledujeme a uznáváme, že některé aspekty jsou skutečně problematické. Věříme, že nejvhodnější cestou k řešení je oboustranný konstruktivní dialog, na kterém se aktivně podílíme,” řekl Dvořák.

Rada také v rámci pracovního oběda projednala přípravy na nadcházející zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 27. a 28. června 2024. Hlavními tématy budou Ukrajina, Blízký východ, bezpečnost a obrana, konkurenceschopnost a další aktuální otázky.

„Naším dlouhodobým cílem je podpořit prohlubování vnitřního trhu a zajistit volné konkurenční prostředí. Podporujeme rozvoj unijních kapitálových trhů, současně však zdůrazňujeme nutnost vzít v potaz národní specifika jednotlivých členských států a jejich výchozí pozici a tempo rozvoje,” uvedl ministr.

V neposlední řadě by na Evropské radě mělo dojít k rozhodnutím a nominacím na vedení institucí EU po volbách do Evropského parlamentu.

Po skončení jednání Rady GAC proběhly rovněž historicky první mezivládní konference EU s Ukrajinou a Moldavskem, a to včetně za účasti nejvyšších představitelů obou dotčených zemí a institucí EU

„Konference je jakýmsi symbolickým aktem, který nastartuje vyjednávání o jednotlivých kapitolách. Jsem rád, že se na poslední chvíli podařilo najít nějaký, pro všechny akceptovatelný, kompromisní text nad negociačními rámci, což umožnilo dnešní svolání konferencí,“ uzavřel Dvořák.

Úřad vlády České republiky, Kabinet ministra pro evropské záležitosti, Veronika Lukášová, tisková mluvčí
5. června 2024

Ministr Martin Dvořák usiluje o rychlé přijetí vyjednávacích rámců pro přistoupení Ukrajiny a Moldavska do
EU. Inicioval vznik dopisu ministrů, který oceňuje pokrok dosažený na nedávném zasedání COREPER II
a vyjadřuje podporu pro rychlé schválení vyjednávacích rámců pro tyto země. Dopis byl odeslán ministryni
zahraničních věcí a evropských záležitostí Belgie, Hadje Lahbib, a dále se k němu připojilo Švédsko,
Rumunsko, Finsko, Německo, Polsko, Litva, Portugalsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.
„Velmi si vážíme kroků, které belgické předsednictví v Radě EU podniká v procesu přistoupení Ukrajiny
a Moldavska do EU. Posun v přístupových jednáních by mohl být novým impulsem v jejich reformním úsilí,”
uvedl ministr Dvořák. “Vzhledem k odhodlání obou kandidátských zemí jsem přesvědčen, že se jedná o správné
rozhodnutí,“ doplnil ministr.
Ministr Dvořák dále zdůraznil potřebu motivovat Moldavsko a Ukrajinu prostřednictvím postupné integrace
do politik a programů EU ještě před dosažením plného členství. „Obyvatelé těchto zemí si zaslouží pocítit
konkrétní výhody jako výsledek svého úsilí,” dodal.
Dopis, který Česko iniciovalo, vyzývá k přijetí vyjednávacích rámců pro Ukrajinu a Moldavsko Radou pro obecné
záležitosti nejpozději v červnu tohoto roku. Rada musí toto rozhodnutí přijmout jednomyslně, aby mohly být
svolány mezivládní konference s oběma zeměmi do konce června 2024.
„Věřím, že nyní je ten správný čas postoupit vpřed a podniknout konkrétní kroky v procesu přistoupení Ukrajiny
a Moldavska do Evropské unie,“ uzavřel Dvořák.

V úterý 21. května proběhlo v Bruselu další jednání Rady pro obecné záležitosti pod taktovkou belgického předsednictví, na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Přítomní ministři nejprve vedli pravidelnou diskuzi o stavu právního státu ve vybraných členských státech a po představení stanoviska Komise projednali aktuální stav řízení dle čl. 7 proti Polsku. Schváleny byly závěry Rady k zahraničnímu vměšování v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu a projednáno bylo související prohlášení několika zemí včetně Česka. Konečně také ministři zahájili přípravy červnové Evropské rady projednáním anotované agendy. Před samotným jednáním proběhla neformální snídaně s vicepremiérkou Moldávie pro evropskou integraci Cristinou Gherasimov a během pracovního oběda bylo řešeno téma budoucnosti Evropy.

Na samotném začátku ministerského jednání došlo k přijetí návrhu o využití výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. „Dnes jsme na Radě potvrdili shodu na využití výnosů ze zmražených aktiv centrální banky Ruské federace ve prospěch Ukrajiny. 90 % z výnosů půjde na vojenskou podporu a zbylých 10 % poputuje primárně na obnovu a rekonstrukci země. Počítá se s ročním výnosem zhruba 2,5 až 3 miliardy eur. K rozdělení dojde během následujících měsíců,“ uvedl Dvořák.

Rada se v rámci prvního řádného diskuzního bodu věnovala aktuálním informacím k právnímu státu, a to včetně v Polsku v souvislosti s řízením dle čl. 7 Smlouvy o EU. Polsko v minulosti čelilo kritice kvůli nedostatkům právě v této oblasti. Nyní Evropská komise došla k závěru, že v zemi již nadále neexistuje zřejmé nebezpečí, že závažně poruší hodnoty právního státu. Česko ohlášenou snahu polské strany obnovit v zemi právní stát ocenilo. Zdůraznilo však, že nejdůležitější jsou reálné činy, a bude tak jednotlivé kroky polské vlády sledovat.

K předloženému návrhu pořadu jednání červnové Evropské rady, který obsahuje témata Ukrajiny, bezpečnosti a obrany, konkurenceschopnosti, vnějších vztahů EU včetně Blízkého východu a také příští institucionální cyklus, byla vedena první výměna názorů ministrů. Česká strana přivítala především návrat k tématu podpory Ukrajiny a důraz na obranu a bezpečnost.

V neposlední řadě se skupina zemí včetně Česka připojila ke společnému prohlášení navazujícímu na přijetí závěrů k vměšování, zazněly také varovné hlasy upozorňující na zahraniční vměšování před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. „Rád jsem se proto za Česko jako jeden z prvních ministrů připodepsal ke společnému prohlášení Francie, Německa Polska o odolnosti demokracie a ochraně volebních procesů před zahraničními zásahy. Cílem je posílit odolnost evropských demokracií proti zahraničním vlivům a manipulaci s informacemi pomocí společné reakce a konkrétních kroků na úrovni celé EU“ připomenul Dvořák.

V rámci bodů Různé byly projednány aktuální vztahy mezi EU a Spojeným královstvím, kde Evropská komise informovala o politických setkáních z minulého týdne ohledně provádění sjednaných dohod a dalšího nasměrování partnerství. Další informaci v části Různé poskytlo belgické předsednictví k  dubnovému neformálnímu jednání Rady pro obecné záležitosti.

19. března 2024

Dne 19. března proběhlo v Bruselu další jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři států sedmadvacítky se věnovali přípravě nadcházejícího zasedání Evropské rady, evropskému semestru či diskutovali o budoucnosti Evropy.

Během jednání byly představeny návrhy závěrů pro nadcházející Evropskou radu, kde se ministři věnovali Ukrajině, bezpečnosti a obraně, situaci na Blízkém východě, rozšiřování EU, vnějším vztahům, migraci, zemědělství a evropskému semestru.

„Česko klade důraz na nepřetržitou podporu Ukrajiny v její obraně a na potřebu posílit obranné kapacity EU prostřednictvím lepšího přístupu k financování a spolupráce v obranném průmyslu, podporujeme přijetí 14. balíku sankcí proti Rusku a přípravu dalších sankcí vůči komplicům ruské agrese. Podpořil jsem také odsouzení zacházení s Alexejem Navalným, včetně jeho věznění, které vedlo k jeho smrti. Česko podporuje přijetí lidskoprávních sankcí vůči osobám spoluodpovědným za jeho smrt.“ okomentoval ministr Dvořák.

Diskuze o budoucnosti Evropy, která proběhla během pracovního oběda, zdůraznila důležitost přípravy na budoucí rozšíření a potřebu zvážit institucionální změny s cílem zvýšit akceschopnost EU.

„Rozšíření EU musí zůstat naší prioritou, nicméně si myslíme, že debaty o rozšíření a institucionálních změnách lze vést paralelně, ale odděleně,“ uzavřel ministr.

V části body Různé ministři projednali celou řadu témat, počínaje představením ze strany Rakouska jeho desetibodového plánu k budoucnosti vnitřního trhu, informace Litvy o sankcích proti Rusku a jejich implementaci, španělského bodu k užívání jazyků v rámci Evropského hospodářského společenství a podpoře zahrnutí tří regionálních jazyků, německého bodu k nadcházejícím volbám v kandidátských zemích či informace Francie k jednostranným ochranným opatřením UK v oblasti rybolovu. Česko se zapojilo do diskuze v rámci bodu na žádost Polska k právnímu státu v Polsku, kde uvedlo, že se vítá pokrok a těší se na další reformní kroky.

Během únorového zasedání Rady pro obecné záležitosti, které se konalo v Bruselu, se ministři zaměřili na přípravu nadcházejícího zasedání Evropské rady a dodržování zásad právního státu v Polsku. Na okraj Rady proběhlo i neformální setkání s předsedkyní Rady ministrů Bosny a Hercegoviny.

Během ranního neformálního setkání proběhla debata o míře připravenosti Bosny a Hercegoviny k zahájení přístupových rozhovorů.

„Ocenili jsme pokrok, jaký tato balkánská země učinila při plnění kritérií, ale také konstatovali, že před případným zahájením přístupových jednání musí být do března dořešeny i poslední zbývající kroky, především v oblasti volebního zákona,“ okomentoval setkání ministr Dvořák.

Prvním bodem jednání Rady samotné byla příprava nadcházející březnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat témata jakými jsou Ukrajina, bezpečnost a obrana, či situace na Blízkém východě.

„Česko vítá pravidelný návrat k tématu Ukrajiny včetně opakování silné vojenské, finanční a rekonstrukční podpory,“ řekl ministr Dvořák a zdůraznil také význam diskuse o evropské obraně a bezpečnosti, podporu odolnosti, inovací a konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, a to i ve světle nadcházejícího sdělení Evropské komise.

 „Jsme si také vědomi tragické humanitární situace v Gaze, a proto podporujeme zabezpečení přístupu k pomoci,“ dodal ministr v kontextu diskuze o aktuální situaci na Blízkém východě.

Druhým bodem jednání byla situace týkající se právního státu v Polsku v kontextu článku 7 Smlouvy o EU, a to přímo na žádost Polska. „Oceňuji proaktivní přístup Polska a jeho odhodlání tyto otázky řešit, ale je důležité zajistit, aby po politických proklamacích následovaly konkrétní kroky v praxi,” řekl Dvořák.

Ministr Dvořák ve svých vystoupeních zdůrazňoval především význam jednoty a společného postupu členských států EU při řešení aktuálních výzev a podporoval diskusi o dalších důležitých tématech včetně zemědělství, která by podle Česka měla být zařazena na program nadcházející Evropské rady.

V rámci bodů v části Různé ministři také vyslechli informaci na žádost Francie k zahraničnímu vměšování do volebních procesů a informaci na žádost Dánska ke vztahům EU a Spojeného království, pokud jde o aktuální kroky UK u rybolovu. Konečně byl také zmíněn nedávný společný dopis ministrů zahraniční Slovinska, Slovenska, Rakouska a Česka k Černé Hoře v kontextu rozšíření EU.

Vláda dnes schválila novelu zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v rámci níž je navržen nový významný den „1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii“.

Tento krok reflektuje nejen historický mezník, kterým přistoupení k Evropské unii bezpochyby je, ale také důležitost členství Česka v EU pro současné i budoucí generace českých občanů.

„Přistoupení Česka k Evropské unii před dvaceti lety bylo historickým okamžikem, který otevřel nové možnosti a přinesl řadu výhod pro naši zemi i pro její občany. Tím, že tento den oficiálně začleníme do našeho kalendáře jako významný den, vyjadřujeme vůli zůstat s našimi evropskými partnery i v budoucnu,“ okomentoval ministr Dvořák.

Tento zákon ve své aktuální podobě pamatuje na 12. březen jako den přístupu Česka k Severoatlantické smlouvě (NATO). I když je naše členství v EU neméně důležité, současný kalendář jej až doposud nijak nepřipomínal.

„Schválení tohoto významného dne a navíc v době, kdy si připomínáme 20 let od vstupu do EU, považuji za pěkné symbolické gesto, které potvrzuje naše přesvědčení o významu a prospěšnosti evropské integrace,“ uzavřel Dvořák.

Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2025. Novela zákona nyní putuje do Poslanecké sněmovny.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák se rozhodl v kontextu probíhající debaty o potřebě přijmout společnou měnu euro vytvořit pozici zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura. Na toto místo jmenoval uznávaného ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka. Ministr Dvořák vnímá, že právě Petr Zahradník je tím, kdo do diskuse o vstupu do systému ERM II může vnést svůj klid a odborný pohled. Vznik pozice reaguje na prozatímní nejmenování národního koordinátora pro zavedení eura, o což hnutí Starostové a nezávislí usiluje od loňského dubna.

 „Jmenování Petra Zahradníka do funkce zmocněnce pro vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a přijetí eura je snahou podpořit společenskou odbornou debatu a výhodách a rizicích přijetí eura, ke kterému se Česko zavázalo svým vstupem do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl ministr Dvořák.

Hlavní agendou zmocněnce bude aktivní zapojení do expertní diskuse o plnění maastrichtských kritérií (kam patří i fungování země v ERM II) a budoucím přijetí eura, monitoring a analýza ekonomické stránky přistoupení ke společné měně a poskytování další odborné podpory ministrovi pro evropské záležitosti. Spolupracovat bude také na připomínkování materiálů mířících do vlády. Funkce je zřízena na dobu neurčitou. Z obsazení této pozice nevznikají žádné další finanční náklady, neboť Petr Zahradník již v současné době působí jako poradce ministra.

„Jsem přesvědčen o tom, že Petr Zahradník je člověk na svém místě, a že právě on dodá debatě o euru dynamiku. Věřím, že díky novému zmocněnci budeme schopni reagovat na hlavní námitky z řad odborné veřejnosti a přesvědčit co nejvíce občanů, že co nejrychlejší plnění všech maastrichtských kritérií, k čemuž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, je v zájmu nás všech” uzavřel Dvořák.

Petr Zahradník je mezinárodně uznávaným odborníkem a konzultantem zaměřujícím se na problematiku Evropské unie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a působil na prestižních univerzitách v Londýně, New Yorku a v Lovani. Disponuje bohatými zkušenostmi z akademické sféry, soukromého sektoru i vládních pozic. Mimo jiné je i členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) nebo součástí EuroTeamu při Evropské komisi (DG ECFIN).

V pondělí 29. ledna proběhlo v Bruselu první jednání Rady pro obecné záležitosti pod taktovkou belgického předsednictví, na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Nejprve proběhla prezentace priorit belgického předsednictví, dále byl představen balíček na obranu demokracie a proběhla i každoroční diskuze o stavu právního státu ve vybraných členských státech.

V rámci agendy Rady pro obecné záležitosti navázala Belgie na práci španělského předsednictví a během svého půlročního kormidlování se bude snažit dokončit co nejvíce legislativních návrhů v rámci jednání s Evropským parlamentem. Předsednictví také naváže na debatu o možném budoucím rozšiřování Unie o další země a zvláštní důraz chce klást na udržení silné podpory pro Ukrajinu.

„Jedním z našich hlavních úkolů je, abychom udrželi stávající dynamiku politiky rozšíření a podpory Ukrajině, proto jsem rád, že Ukrajina je stále naší  prioritou a že Evropská komise pracuje na přípravě mezivládní konference již během jara,“ uvedl ministr Dvořák.

Dalším bodem pondělního setkání byl nový legislativní balíček na obranu evropské demokracie, který představila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Balíček cílí na hrozbu zahraničního vměšování a podporu občanské angažovanosti a slouží mimo jiné jako příprava na červnové volby do Evropského parlamentu, které jsou považovány za test odolnosti evropské demokracie.

„Hlavní prvky této směrnice vnímám jako krok správným směrem k posílení transparentnosti v této oblasti, musíme ale věnovat pozornost výjimkám a praktickým detailům,“ okomentoval ministr Dvořák.

Proběhla také pravidelná diskuze Rady o právním státu. Letos nově proběhnou celkem tři kola těchto diskuzí, která se pokaždé zaměří na stav právního státu ve čtyřech členských státech. Lednové setkání bylo věnováno vládě práva ve Španělsku, Francii, Chorvatsku a Itálii.

Oběd byl věnován tématu červnových voleb do Evropského parlamentu. Ministři diskutovali o tom, jak zvýšit informovanost občanů o volebním procesu a zajistit, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí.

„Naším cílem je zvýšit atraktivitu voleb a tím i počet voličů. Musíme také hledat způsoby, jak voličům cestu k volbám usnadnit. To se týká v současnosti velmi aktuálního tématu v Česku, a to i korespondenční volby,“ řekl ministr Dvořák.

Posledním bodem byl bod v části Různé na žádost Německa a Slovinska. Tyto země představily návrh, jak usnadnit a zrychlit proces přistupování kandidátských zemí k Evropské unii.

„Iniciativu Německa a Slovinska na zvýšení účinnosti procesu rozšíření podporuji a věřím, že by tento návrh mohl získat širokou podporu. Na jedné straně stále zachovává pojistky v podobě jednomyslnosti v klíčových krocích rozšíření, na druhé straně ale urychluje ty spíše technické kroky v rámci procesu rozšíření,“ vysvětlil ministr Dvořák.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v tomto týdnu navštívil země západního Balkánu a to Kosovo a Bosnu a Hercegovinu. Při oficiální cestě se setkal s hlavními představiteli obou států a podpořil jejich snahy o užší integraci do mezinárodních institucí. Ministr Dvořák v Kosovu apeloval na pokračující dialog se Srbskem, který je důležitý pro další integraci do Evropské unie. V Bosně a Hercegovině byla hlavním tématem možnost Česka pomoci zemi v rámci dalších kroků směrem k otevření přístupových rozhovorů. Cesty se zúčastnil i náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

Během návštěvy Kosova, která probíhala 23. a 24. ledna, se ministr Dvořák setkal s vedoucím Delegace EU Tomášem Szunyogem. Další den se pak ministr setkal s kosovskou prezidentkou Vjosou Osmani-Sadriu, premiérem Albinem Kurtim a také s 1. místopředsedou vlády a hlavním vyjednavačem v rámci dialogu se Srbskem Besnikem Bislimim.

„Země západního Balkánu patří do EU a Česko se bude snažit jim maximálně pomáhat. Na setkání s paní prezidentkou jsme diskutovali o ambicích Kosova stát se součástí dalších mezinárodních organizací, obzvláště však Rady Evropy. Paní prezidentka ocenila zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova při vstupu do EU,“ uvedl ministr Dvořák po setkání s prezidentkou.

Po oficiálním přijetí se ministr Dvořák setkal také s dvěma zástupci opozičních stran, s bývalými premiéry Avdullahem Hotim a Ramušem Haradinajem, kde si pan ministr vyslechl jejich pohled na současnou situaci v Kosovu.

Setkání se zástupci kosovských Srbů se uskutečnilo v severním Mitrovici. Ministr Dvořák tak v rámci své cesty mluvil nejen s oficiálními představiteli země, ale i s opozicí a zástupci neziskového sektoru o tom, jaký je zde běžný život, co je trápí a co by přispělo ke zklidnění situace.

V prištinské observatoři dále proběhla diskuse se studenty a zástupci organizace Young European Ambassadors, skrz kterou se mladí lidé zasazují o sbližování západního Balkánu s Evropskou unií. S ministrem debatovali o rozšiřování Unie, vzdělávání mladých a přínosech programu Erasmus +, došlo ale i na téma války v Izraeli. Na rozloučenou poté ministrovi předali knížku s fotkami Kosova.

Ve čtvrtek 25. ledna se ministr a jeho tým přesunuli do sousední Bosny a Hercegoviny, kde je čekalo jednání s ministrem zahraničních věcí Elmedinem Konakovićem zakončené společným tiskovým brífinkem. Ministra Konakoviće ministr Dvořák ujistil o české podpoře a nabídl jim praktické zkušenosti s přístupem a členstvím v Evropské unii.

„Při své návštěvě Bosny a Hercegoviny jsem měl možnost se setkat také s členem předsednictva Denisem Bećirovićem a se spolupracovníky dalších dvou členů předsednictva. Probrali jsme reformy v zemi i další kroky, které směřují k otevření přístupových rozhovorů. Odpoledne jsem se pak setkal také s vedoucím delegace a zvláštním představitelem EU Johannem Sattlerem a ředitelkou Ředitelství pro evropskou integraci Elvirou Habotou, se kterou jsme otevřeně a detailně mluvili o tom, kde bychom mohli jako Česko zemi pomoci,“ shrnul ministr Dvořák odpolední program české delegace.

Cestu pak ministr Dvořák zakončil přátelským setkáním se starostkou Sarajeva Benjaminou Kerić.

Rok 2024 je výročím důležitého milníku – výročí 20 let členství Česka v Evropské unii. Letos je to také 25 let od vstupu do NATO. Tyto historické momenty připomínají nejen naši cestu k západním hodnotám, ale také zdůrazňují naši roli v budování silné a jednotné Evropy.

“Jedná se o klíčové historické momenty, díky nimž se Česko stalo nedílnou součástí demokratického Západu,” řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Během těchto dvaceti let jsme se stali plnohodnotnými členy evropské rodiny, což posílilo naši stabilitu, bezpečnost a upevnilo naši pozici nejen v Evropě.

“Naše členství v Evropské unii nám přináší prokazatelné výhody, evropskou finanční podporu pro investice do infrastruktury, vzdělávání, inovací, digitalizace a regionálního rozvoje. Ekonomicky rosteme díky přístupu na společný vnitřní trh, prosazujeme společné zájmy a hodnoty a naši občané mohou svobodně pracovat, cestovat i studovat ve všech zemích Evropské unie.  V budoucnu se, doufejme, připojíme také k zemím eurozóny,” doplnil Dvořák

Ministr pro evropské záležitosti se ujal koordinační role příprav na 20. výročí vstupu do EU a navázal spolupráci s partnery z obcí, krajů, byznysu, neziskových organizací, univerzit, Zastoupení Evropské komise a Kanceláře Evropského parlamentu, ambasád členských zemí EU, médií a dalších.

“Mám velkou radost, že naše snahy o zapojení různých subjektů do oslav 20 let jsou úspěšné, a to i díky vytvoření jednotného vizuálního stylu a veřejné podpoře dalších aktérů i mimo státní správu,” uvedl ministr.

Cílem oslav je, aby evropská tématika a 20. výročí rezonovaly po celý rok napříč Českem.

“Věřím, že všechny akce, které budou tento rok výročí věnovány, se stanou důstojným připomenutím 20 let našeho členství v Evropské unii, a pomohou nám lépe pochopit význam evropské integrace, a zároveň nás přimějí přemýšlet o budoucnosti Evropy,” poznamenal Dvořák.

Klíčovými nástroji pro komunikaci bude i nový vizuální styl s mottem “Tvoříme Evropu” a nový web tvorimevropu.cz. Do oslav se tak může zapojit úplně každý v jakémkoli kraji. Na webu bude také formulář, díky kterému budou moci organizátoři akcí napříč Českem získat záštitu, společné logo a svou akci zařadit do veřejného kalendáře oslav.

Význam výročí jsme se rozhodli podtrhnout i symbolický krokem. V dalších týdnech vláda projedná změnu zákona o státních svátcích, která ustanoví 1. květen významným dnem vstupu České republiky do Evropské unie.