Jednání o evropském rozpočtu: Česko tlačí na obranu a konkurenceschopnost

Jednání o evropském rozpočtu: Česko tlačí na obranu a konkurenceschopnost

´Brusel/Praha – První návrh nového dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na období let 2028 až 2034, který tento týden představila Evropská komise, čelí značné kritice. Komise navrhuje výrazné navýšení rozpočtu až na dva biliony eur a počítá s novými, dosud nejasnými vlastními zdroji. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v této souvislosti upozorňuje na složitost nadcházejících jednání a zdůrazňuje klíčové české priority.

„Velká bitva proběhne o nových zdrojích a o tom, jakým způsobem by měly být zajištěny,“ uvedl ministr Dvořák. Podle něj je současná kritika návrhu pochopitelná, jelikož se střetávají zájmy čistých plátců a čistých příjemců. „Příjemci by chtěli dostávat víc a platit méně a plátci by chtěli platit méně a případně získávat víc, což je celkem logické,“ vysvětlil ministr s tím, že jednání o rozpočtu potrvají zhruba dva roky.

Český postoj: Stabilita a nové výzvy

Česká vláda zaujímá k návrhu rezervovaný postoj, bez velké kritiky či nadšení. Hlavními prioritami pro Českou republiku zůstávají konkurenceschopnost a obrana, přičemž obě tyto oblasti jsou v současném návrhu pokryty “celkem solidně”. Ministr Dvořák nicméně očekává, že Česko bude v příštím rozpočtovém období nadále čistým příjemcem, byť s menším rozdílem.

Rozpočet se snaží uspokojit všechny, což je podle Dvořáka obtížný úkol. Ačkoliv se objevují hlasy volající po ambicióznějším rozpočtu, zároveň panují obavy o dostatečné zdroje pro regionální rozvoj. „Čelíme novým výzvám a z nich největší jsou náklady na obranu. Musíme také splácet dluhy na Next Generation. To všechno bude vyžadovat vyšší zdroje,“ podotkl ministr.

Zvyšování příspěvků a role Komise

Debata o zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU je velmi citlivá. Ačkoliv eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin dříve avizoval možné zvýšení až na 1,26 % národního důchodu a zdvojnásobení rozpočtových zdrojů, Dvořák to označuje za možnou vyjednávací taktiku.

Ministr se zároveň ohradil proti názorům, že návrh rozpočtu posiluje kompetence Evropské komise a svazuje národní státy byrokracií. „Naopak bych viděl jisté nebezpečí ve snaze oslabit rozhodovací pravomoci Evropského parlamentu,“ uvedl Dvořák, který se domnívá, že evropský rozpočet by měl pokrývat především evropské zájmy.

Zemědělství a nové zdroje

Pokud jde o obavy zemědělců z dopadu rozpočtu na ceny potravin a kvalitu dovozů, ministr se přiklonil spíše k názoru prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, který tvrdí, že rozpočet na ceny potravin žádný vliv mít nebude. „Společná zemědělská politika možná nebude tak jednoznačně silná, protože bude sjednocena do jednoho balíku s kohezí,“ připustil Dvořák s poukazem na silnou zemědělskou lobby.

Evropská komise navrhuje navýšení rozpočtu z nových vlastních zdrojů, jako jsou poplatky za elektronický odpad (E-waste), emise (ETS) či lepší využití cel. Zvažuje se také zavedení korporátního zdroje nebo zpoplatnění nerecyklovatelných plastů. Tyto návrhy jsou však teprve v rané fázi diskuse a čekají je složitá jednání.

České priority do budoucna

Dvořák zdůraznil, že bez ohledu na výsledek nadcházejících voleb do Evropského parlamentu a sestavení nové vlády zůstávají české priority neměnné. Kromě konkurenceschopnosti a nákladů na obranu, které považuje za životní zájem Česka, je nově přidávána i konektivita, zejména s důrazem na vysokorychlostní tratě. „Myslíme si, že to je věc, ve které bychom měli výrazně pokročit v příštím období,“ uzavřel ministr.

Zdroj a audiozáznam: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jednani-o-evropskem-rozpoctu-teprve-zacinaji-je-tu-mnoho-zajmu-a-malo-zdroju_2507171602_ava?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box


.

Česko chce srozumitelný a efektivní rozpočet EU přizpůsobený aktuálním výzvám


18. července 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se dnes v Bruselu sešli na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Jednalo se o první zasedání pod taktovkou dánského předsednictví. Česko na jednání zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavním bodem jednání byla první politická diskuse k návrhu víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027 (VFR 28+), který představila Evropská komise tento týden.

„Návrh nové finanční perspektivy je teprve na začátku své cesty, ale už nyní je důležité jasně formulovat naše priority. Česko podporuje srozumitelný, pružný a efektivní rozpočet, který dokáže reagovat na aktuální geopolitické výzvy, ale zároveň neustupuje z tradičních politik, jako je koheze nebo zemědělství,“ uvedl ministr Dvořák.

Mezi klíčové oblasti, které bude Česko prosazovat, patří vedle kohezní politiky a zemědělství také oblast obrany a bezpečnosti, podpora dopravní infrastruktury, konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a příprava na další rozšíření EU včetně pokračující podpory Ukrajiny.

Rada dnes rovněž formálně schválila 18. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na oblasti energetiky, bankovnictví a příjmů z ropy. Nová opatření mimo jiné snižují cenový strop pro ruskou ropu, zakazují využívání plynovodu Nord Stream a dále omezují ruský bankovní sektor.

„Mám radost, že se České republice podařilo prosadit důležitý prvek – takzvaný záchytný mechanismus, který umožní celním správám členských států mnohem účinněji zabránit obcházení sankcí. I když to nebylo jednoduché ani rychlé, EU opět ukázala, že je lepší vyjednávat, než válčit,“ doplnil ministr Dvořák.

Na závěr Rady představilo dánské předsednictví svůj přístup k agendě zjednodušování právních předpisů EU. Česko tuto iniciativu jednoznačně vítá.

„Přeregulovanost je dlouhodobým problémem, který brzdí evropské firmy i veřejné instituce. Zjednodušení pravidel je cesta k větší efektivitě a hospodářskému růstu. Jsem rád, že si tuto prioritu bere dánské předsednictví za svou,“ uzavřel ministr Dvořák.

Úřad vlády České republiky

Kabinet ministra pro evropské záležitosti

Veronika Lukášová

tisková mluvčí

Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1

M +420 777 789 882

veronika.lukasova@vlada.gov.cz

Zpráva o právním státu 2025: Česko dosáhlo pokroku, výzvy zůstávají

Tisková zpráva – Úřad vlády ČR, Kabinet ministra pro evropské záležitosti
8. července 2025

Česko dosáhlo výrazného pokroku v klíčových oblastech právního státu, přestože dílčí výzvy přetrvávají. Evropská komise zveřejnila Zprávu o právním státu 2025, která přináší hodnocení stavu justice, korupce, médií, občanské společnosti a dalších institucionálních pojistek ve všech členských státech Evropské unie.

V uplynulém roce Česko opět pokročilo v posilování principů právního státu a zcela naplnilo dvě ze šesti doporučení loňské zprávy. Letošní zpráva pozitivně hodnotí posílení nezávislosti veřejnoprávních médií – zejména úpravu financování České televize a Českého rozhlasu. Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich indexace vůči inflaci přispěly k jejich finanční stabilitě. Novela zákona o veřejném ochránci práv pak otevřela dveře k akreditaci národní lidskoprávní instituce.

Za průlomovou je považována také regulace lobbingu, která zpřehlední zájmy lobbujících skupin. Zpráva oceňuje celkovou efektivitu českého soudního systému a vysokou úroveň vnímané nezávislosti justice ze strany občanů i firem. Platy soudců v Česku zůstávají srovnatelné s ostatními členskými státy EU, přesto diskuze o jejich navyšování bude pokračovat. Probíhající reformy přinesly konkrétní zlepšení ve fungování státního zastupitelství a zavedly nová pravidla pro přísedící a odměňování soudců.

„Zpráva potvrzuje, že Česko jde správným směrem. Právní stát není hotový projekt, ale živý organismus, který musíme neustále udržovat v kondici. V uplynulém roce jsme rozhodně nezaháleli,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák po zveřejnění zprávy.

Prostor pro zlepšení zůstává v oblasti transparentnosti vlastnictví médií – toto doporučení Česko ponese i nadále. Příslibem je plánovaná implementace Evropského aktu o svobodě médií. Komise rovněž očekává, že se Česko vrátí k otázce střetu zájmů v případě skutečných vlastníků. Letos byla legislativní iniciativa v této oblasti označena Ústavním soudem jako neústavní přílepek.

Zpráva o právním státu je nástrojem Evropské komise ke každoročnímu zhodnocení stavu právního státu v členských státech EU. Zaměřuje se na nezávislost justice, boj proti korupci, pluralitu médií a další demokraticko-institucionální otázky. Poskytuje doporučení, která nejsou právně závazná, ale slouží jako vodítko pro reformní kroky.

Česko bude nadále pracovat na implementaci těchto doporučení a posilování právního státu jako základního pilíře demokratické společnosti.

Kompletní Zpráva o právním státu 2025 je dostupná na webových stránkách Evropské komise.


Kontakt pro média:
Veronika Lukášová
Tisková mluvčí
Úřad vlády ČR
Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
📞 +420 777 789 882
✉️ veronika.lukasova@vlada.gov.cz

Evropská komise navrhuje razantní snížení emisí, Česká republika je proti

Evropská komise navrhuje razantní snížení emisí, Česká republika je proti

Brusel, 2. července 2025 – Evropská komise představila ambiciózní legislativní návrh, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů v Evropské unii o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento plán je součástí širší strategie Unie směřující k posílení energetické nezávislosti a zvýšení odolnosti vůči dopadům klimatických změn. Komise zároveň ujišťuje, že takto výrazné snížení emisí neohrozí konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Bruselská vize a její zdůvodnění

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila naléhavost situace. „Evropané stále více pociťují dopady klimatických změn a očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři od nás zase očekávají jasné a předvídatelné směřování,“ uvedla von der Leyenová. Cílem je poskytnout firmám a investorům stabilní legislativní rámec pro budoucí rozvoj, podpořit inovace a zajistit dlouhodobou energetickou bezpečnost kontinentu.

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra doplnil, že návrh je koncipován s ohledem na pragmatismus a flexibilitu. Bude například umožněno v omezené míře využívat uhlíkové kredity ze zemí mimo Evropskou unii. Současně se počítá s tím, že firmy budou moci částečně kompenzovat svou uhlíkovou stopu investicemi do projektů využívajících obnovitelné zdroje energie, například výstavbou solárních nebo větrných elektráren.

Tato iniciativa navazuje na již probíhající úsilí Unie dosáhnout snížení emisí o 55 % do roku 2030 a plné klimatické neutrality do roku 2050. „Pokud chceme zůstat konkurenceschopní a nechceme, aby se z Evropy stal skanzen lpící na fosilních palivech, je naopak nutné, abychom se přizpůsobili celosvětovému trendu,“ komentovala situaci analytička Vendula Kazlaukas z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Komise se ve svém návrhu opírá i o výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometru, podle něhož 85 % občanů Unie považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 % z nich podporuje snahu o dosažení klimatické neutrality do roku 2050.


Nesouhlas členských států a reakce české vlády

Navzdory argumentům Evropské komise se návrh setkal s ostrým nesouhlasem ze strany několika členských států. Mezi kritiky patří Francie, Německo, Polsko a také Česká republika.

Český premiér Petr Fiala (ODS) jasně vyjádřil odmítavý postoj své vlády k takto striktnímu cíli. „Nepovažujeme za rozumné, abychom takto natvrdo tento cíl stanovovali. Naopak si myslíme, že je potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat je realitě,“ vzkázal premiér. Tento postoj je v souladu s dřívějším oznámením české vlády o nezavádění nových emisních povolenek, kde Fiala avizoval snahu o změnu celého systému.

Na druhou stranu, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti se směrnicí uvedl, že „nechává určitý prostor pro flexibilitu, jak emise snižovat“ a zdůraznil potřebu bojovat proti změně klimatu.

Návrh Komise nyní poputuje k projednání do Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, kde ke schválení bude potřeba kvalifikovaná většina. Podle některých informací si Komise přeje prosadit novou legislativu nejpozději v září, nicméně Evropská rada bude jednat až koncem října.


Jak se tato diskuse vyvine a zda dojde k úpravám ambiciózního cíle Evropské komise, ukáže čas. Co myslíte, je navrhované snížení emisí realistické pro Českou republiku a další členské státy?

Zdroj článku a video reportáž naleznete zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/620457-evropska-komise-chce-vyrazne-snizit-emise-podle-fialy-to-neni-rozumne