Většina českých europoslanců nepodpořila novou Evropskou komisi. Co z toho vyplývá pro českou politiku vůči Evropské unii? Co se dá čekat od nových eurokomisařů? Jaké šanci na úspěch má snaha českých ministrů ohledně automobilového průmyslu nebo emisních povolenek? A proč se vláda neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro? Tomáš Pancíř se zeptal ministra pro evropské záležitosti z hnutí Starostové a nezávislí Martina Dvořáka.

Vláda včera jednala o euru, a to na základě analýz Národní ekonomické rady a také Legislativní rady vlády. Jaký je ve vládě ohledně eura poměr sil?

Není to tak špatné. Šlo o velmi těsné hlasování, dva hlasy ale nakonec chyběly. Změna oproti minulému hlasování byla, že se k nám přidali ministři za TOP 09. Celá debata byla výrazně vstřícnější a pozitivnější. Nikdo se už nebil v prsa nebo netloukl do stolu s tím, že euro nikdy, že bychom tím ohrozili národní suverenitu. Debata teď byla spíše o tom, jestli když teď konečně plníme maastrichtská konvergenční kritéria, kromě jednoho, není čas už začít něco dělat.

Zpráva NERV jasně říká, že by bylo optimální, aby celou proceduru zvládla jedna vláda během jednoho volebního období. Podle nás by ale bylo dobré, kdyby předchozí vláda všechno přichystala.

Tato varianta ale nevyhrála…

To sice ne, ale dopadlo to lépe, než jsem čekal. Shodli jsme sena tom, že je potřeba debatu o euru dál vést, což je po dvaceti letech mlčení skvělé. Je to jasný posun ve vládě. Možná kdybychom sestavovali na podobném půdorysu vládu, jako máme teď, tak by se možná podařilo do programového prohlášení vmáčknout i to, že vykročíme směrem k euru.

Znamená včerejší výsledek jednání kabinetu definitivní konec jakýchkoli konkrétních kroků směřujících k přijetí eura v tomto volebním období, nebo se budete ještě v tom necelém roce o něco pokoušet?

Otázka je, co je krok k přijetí eura. Podle mě je důležitým krokem vést, rozšiřovat a dále prohlubovat společenskou debatu. Ta se nevedla, my ji chceme vést dalších deset jedenáct měsíců. Budeme pořádat různé kulaté stoly, konference, budeme navštěvovat přednášky, budeme diskutovat se studenty, s občany, protože to je ta cesta, jak zvednout poměr podpory eura. Už se to ukazuje. Po roce jsme se z 20 % dostali na 25 %.

Bude to pro nás velká výzva. Máme na čem pracovat. A jestliže včera byl hlavním argumentem proti, že tomu lidé nevěří, že mají z eura obavy, tak naším úkolem je lidi přesvědčovat, dávat jim dostatek informací a prostoru k diskusi, aby pochopili, že se eura bát nemusí. Zpráva NERV jasně konstatovala, že prudký nárůst cen zavedením eura nehrozí. Stejně tak nehrozí, že bychom tím na sebe vzali závazek za dluhy jiných zemí, protože bychom vstupovali až v době, kdy by závazky už byly učiněny.

Další věc, v kterou doufám, je postupné dozrávání generace, která se už v Evropské unii narodila a pro kterou je euro přirozenou platební záležitostí, na niž jsou zvyklí a jíž se nebojí. I když tedy oficiální vládní jednání o podmínkách pro případný vstup nezačne, my začneme alespoň velmi neformálním způsobem zjišťovat, na co bychom se měli připravovat.

Není to vlastně celé předvolební kampaň hnutí STAN?

Není. My jsme euro podporovali a propagovali i před minulými volbami, při tvorbě programového prohlášení. Body tím spíše nezískáme. Jsme ale přesvědčeni, že pokud politik má představu nebo vizi, že toto je správný krok, tak pro něj má shánět podporu ve veřejnosti. A je jedno, jestli je to rok před volbami nebo čtyři roky před volbami. Zkrátka to považujeme za zásadní téma. Respektujeme programové prohlášení, které říká, že tato vláda euro nepřijme. Snažíme se ale v rámci, který naše programové prohlášení vytváří, dělat kroky, které považujeme za správné.

Od začátku roku máte poradce pro euro. Po včerejším jednání vlády zůstane poradcem pro euro dál Petr Zahradník?

Zůstane poradcem, nebude upgradován na zmocněnce, natožpak na koordinátora. Dál bude moderovat diskuse, bude psát články, bude se účastnit debat, bude vystupovat v médiích. Minulý týden jsme měli krásnou diskusi na Masarykově univerzitě v Brně, kde on moderoval. A musím říct, že mě vůbec nešetřil. A právě toto mi přijde správné, protože je potřeba nevytvářet pocit, že na to tlačíme a nevidíme objektivní skutečné věci, které jsou za tím.

Všichni víme, že přijetí eura má v sobě i potenciál rizik, ale my jsme přesvědčeni, že plusů a přínosů je víc a rizika se nemusejí naplnit. Ve 20 členských zemích EU se naplnilo, že přijetí eura funguje, podporuje jej 70 % obyvatel a už by se nikdy nechtěli vrátit k liře franku, marce, pesu, kdysi velmi silným tradičním měnám.

Jaké nyní budou vztahy Česka a nové Evropské komise? Dá se od nové Evropské komise očekávat změna přístupu ke Green Dealu? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

Odkaz na zdroj zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/prijeti-eura-ma-v-sobe-potencial-rizik-prinosu-je-ale-vic-potvrzuje-20-clenskych-9363063?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR2Mx9JNWkHnshIYdBgg_TBanEefncOiu5OsS66cNOLmrCrXvrz7ahQsUT0_aem_OeqIEFHyQhFy7LI9rIbZCg

V pořadu 360° na CNN Prima News dne 28. listopadu 2024 diskutovali Martin Dvořák (ministr pro evropské záležitosti) a Aleš Juchelka (poslanec za ANO) o aktuálních politických otázkách. Diskuze se zaměřila na rozpočtové otázky a budoucnost České republiky v rámci Evropské unie, včetně plánů na financování evropských projektů a na případné změny v přístupu ČR k některým evropským regulacím.

Dalšími tématy byly důsledky nových daňových opatření a jejich vliv na občany a podnikatelské prostředí v ČR. Oba diskutující se střetli v názorech na přínos těchto opatření a na celkovou strategii vlády pro oživení ekonomiky.

Záznam této epizody můžete zhlédnout na webu CNN Prima News zde: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-28-11-v-21-30

V pořadu Události, komentáře 27. listopadu 2024 se Martin Dvořák (ministr pro evropské záležitosti za STAN), Jan Skopeček (ODS), a Klára Dostálová (ANO) přeli o aktuálních tématech spojených s politikou vlády. Diskuze se zaměřila zejména na tyto otázky:

1. Vstup Česka do eurozóny a jmenování zmocněnce pro ERM II: Martin Dvořák obhajoval tento krok jako součást přípravy na plnění maastrichtských kritérií, což je v souladu s vládním programem. Jan Skopeček však kritizoval, že takové rozhodnutí nebylo projednáno v rámci koalice, a označil jej za destabilizující pro vládu. Klára Dostálová tento plán označila za „podraz na voliče“, protože hnutí ANO preferuje zachování koruny jako národní měny.
2. Konsolidační balíček a jeho projednávání: Klára Dostálová obvinila vládu z nedodržování jednacího řádu sněmovny a z omezení opozice v diskuzi. Jan Skopeček naopak tvrdil, že opozice sama jednání zdržovala a že vláda postupovala v souladu s potřebami schválení balíčku. Dostálová uvedla, že ANO kvůli tomu plánuje podat stížnost k Ústavnímu soudu.

Obě témata odrážela širší politické napětí v české vládní koalici i mezi koalicí a opozicí, přičemž otázka eura zdůraznila rozdílné názory na evropskou integraci a konsolidační balíček ukázal konflikty kolem ekonomických reforem.

Zde je odkaz na celý rozhovor na ČT 24: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000371127/cast/1081967/

Zkraje roku způsobila tato otázka dohodovací řízení vládní koalice, nyní se debata o možném přijetí eura na jednání kabinetu vrací díky analýzám Národní ekonomické rady vlády a Legislativní rady vlády. „Analýzy ukázaly, že není žádná objektivní překážka, která by říkala, ať euro nepřijmeme. Že jej většina Čechů nechce, považuji za velkou výzvu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

V lednu a únoru jsme měli velkou debatu o euru, ve které jste byli vy jako Starostové podobně jako prezident Petr Pavel velmi aktivní. Jaká je teď ve vládě nálada k možnému přijetí společné evropské měny? Bavíte se o tom vzájemně s ministry?
To je dobrá otázka, úplně přesně to netuším. Debata o euru probíhala už na podzim loňského roku, kdy se na stole vlády objevila zpráva o plnění konvergenčních kritérií. Přestože vyznívala velmi optimisticky, závěr vlády byl nečinit nic. To byl důvod, proč jsme se do této debaty jako STAN pustili. V novoročním projevu to potom akceleroval i pozitivní postoj pana prezidenta.

Téma eura jste nepustili ani začátkem letošního roku, kdy následoval spor ohledně zmocněnce pro přijetí eura, kterého jste jmenoval…
To se našim koaličním partnerům nelíbilo.

Dokonce to vyústilo v první a dosud jediné dohodovací řízení této vládní koalice.
Ano, v únoru jsme se rozešli s tím, že nebudu mít zmocněnce, ale jen poradce pro euro. Součástí té dohody bylo, že se zpracují dvě analýzy. Analýza Národní ekonomické rady vlády (NERV) a analýza Legislativní rady vlády, které by měly hodnotit, jestli je tam nějaké zásadní riziko pro českou ekonomiku a jestli dojde přijetím eura k nějakému narušení našeho právního nebo ústavního pořádku.

Ty analýzy měly být hotovy a jsou hotovy na konci října. A dostáváme se do situace velmi podobné, kdy uvidíme, s jakým usnesením ty dokumenty přijdou na vládu. Jestli tam bude usnesení, že to vláda bere na vědomí a už nebude dělat do konce svého mandátu nic, anebo jestli tam bude usnesení, že ještě v této věci učiní nějaké kroky.

Vy jako Starostové, předpokládám, budete chtít ještě ve věci eura něco podniknout.
My bychom si představovali a budeme navrhovat, že by další kroky měly být obsazení funkce národního koordinátora pro přijetí eura, což je funkce, která je definovaná ve strategii pro přijetí eura, která platí od roku 2003, ale ta pozice není už sedm let obsazená.

Jestliže se nějakou dobu dosavadního vývoje debata o euru odsouvala s poukazem na to, že neplníme konvergenční kritéria, tak teď v té situaci nejsme. Ekonomika se otřepala a je schopná dalšího kroku a už je to čistě politické rozhodnutí.

Tenhle krok by vládu k ničemu nezavazoval. Domníváme se, že by bylo dobré, aby tento národní koordinátor po definitivním potvrzení pozitivních výsledků ekonomických konvergenčních kritérií začal vyjednávat s Evropskou komisí o podmínkách případného vstupu do systému ERM II, tedy toho tzv. předpokoje eurozóny, protože i toto vyjednávání trvá pět, šest a možná i deset měsíců.

To už by ale pomalu přepadlo do mandátu příští vlády, která vznikne po sněmovních volbách příští podzim…
Ano, už je jasné, že dál se tato vláda nedostane.

Takže když jste na začátku letošního roku ještě věřili, že tato vláda může začít proces vstupu do ERM II, tak teď už je politická realita taková, že i vy přiznáváte, že už to není průchozí?
Je evidentní, že nestihneme vstoupit do systému ERM II, ale já za sebe nevidím žádný důvod, proč bychom nezahájili to jednání. Protože skutečně, jestliže chcete udělat nějaký krok, tak je přece logické a potřebné, abyste znal podmínky, které to vyžaduje. Hodně se mluví třeba o případném vstupu do bankovní unie, který byl stanoven jako podmínka Bulharům.

Naši odborníci, a já s nimi celkem souhlasím, tvrdí, že to pro nás není potřeba, že bulharská ekonomika je ve výrazně komplikovanější a složitější situaci. A že pro nás by to neměla být nepřekročitelná podmínka nebo podmínka, bez které nebudeme moci dál pokračovat. A tohle všechno je potřeba s Evropskou komisí vyjednat.

Máte preferenci ohledně toho, koho byste chtěl ve funkci národního koordinátora?
Nerad bych někomu dal polibek smrti tím, že řeknu, že to je náš favorit, žádného upřímně nemám. Hlavně bych nechtěl, aby se z toho stal předmět politického licitování a handlu. Musí to být skutečně odborník, který bude velmi pravděpodobně mít nějakou bankovní, mezinárodní či finanční praxi. Rozhodně by to neměla být politická nominace, ale jsem přesvědčen o tom, že takových lidí je hodně. Ani by mi nevadilo, kdyby to byl člověk, který není z podstaty velkým fanouškem eura.

Od začátku roku je vaším poradcem pro euro Petr Zahradník. Jak jste s jeho prací spokojen? Protože jste říkal, že by se měl zaměřit na věcnou debatu o euru a naslouchat oběma názorům.
To přesně dělá. Účastní se kulatých stolů, debat, vystupuje v médiích. Asi ne tak razantně, jak bych očekával, kdyby ta věc běžela tak, jak jsme původně plánovali. Je to také proto, že celá debata o euru byla na půl roku po dobu zpracování analýz trošku odložená k ledu.

Jak si závěry Národní ekonomické rady vlády o euru vykládáte? Zpráva je trochu opatrná, aby si v tom každý našel to své, a celkem odpovídá tomu, že si ji objednala vláda, která se sama na postoji k euru vnitřně neshodne.
Obávám se, že to popisujete docela přesně. Nemám to NERV za zlé, protože i ta pracovní skupina, která analýzu vypracovávala, byla složená široce od skeptiků až po eurofily, že to skoro ani jinak dopadnout nemohlo.

Berme to tak, že výstupem, který je přijatelný pro všechna křídla této debaty, je to, že není žádná objektivní skutečná překážka, která by říkala, nepřijímejte euro, je to škodlivé či špatné nebo snad sebevražedné.

Debata se vede o tom, že potenciálně jsou různá rizika s přijetím eura, většina z nich se nenaplní. Ale i ta analýza říká, že není žádný zásadní argument pro to, abychom euro nepřijímali. Můžeme o tom vést hodinové akademické debaty, ale máme 25 pozitivních testů. 25 zemí v Evropě dnes používá euro. V těchto zemích je podpora eura vyšší než 70 procent. Nevidím žádný důvod, proč by Česko při narůstajícím podílu operací v eurech se tomuhle trendu mělo bránit.

Velká výzva

Jedním z argumentů může být, že až tři čtvrtiny české společnosti si přijetí eura nepřejí. Jste si vědom politických rizik, když to jako Starostové teď velmi tlačíte navzdory veřejnému mínění, nebo máte čísla, že voliči Starostů jsou pro?
Voliči Starostů jsou určitě pro, už jsme to měli i v minulém volebním programu a budeme to tam mít určitě i teď. Přijde mi docela zajímavé až pikantní, že i taková odborná skupina, jako je NERV, najednou do svého hodnocení implementuje čistě politický aspekt, že nejsilnějším důvodem, proč nemít euro, je to, že to lidi nechtějí a vláda to nepodporuje. To jsou přece psychologické, soft argumenty. Ekonomické argumenty jsou ale jasné, euroizace pokračuje a nějaká budoucí vláda euro stejně bude muset přijmout.

Je to věc, která vyžaduje politickou odvahu. A že 75 nebo 70 procent lidí euro nechce, považuji za velkou výzvu. Ale není to pro mě důvod, abych přestal říkat to, co si myslím, že je správné řešení.

Fialova vláda se po roční pauze vrací ke sporu o euro. Od ekonomů z NERV dostala nový rozbor, podle kterého Česko brzy splní povinná vstupní kritéria. Všechny strany to berou jako dobrou zprávu, ale liší se v názoru, co dál.

Rozhovor můžete zhlédnout nebo si poslechnout zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-po-roce-je-to-tu-zase-stan-chce-hledat-pana-euro-ods-staci-plnit-cisla-265286

Inflace, rozpočet i úrokové sazby by se už letos mohly dostat na úroveň, která by Česku umožnila podat přihlášku do eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) a kterou by měl Fialův kabinet v nejbližší době projednat.

Hnutí STAN chce příznivé závěry využít k nastartování nezávazných příprav na euro. V rozhovoru pro SZ Byznys to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Z reakcí dalších aktérů, jako je Ministerstvo financí nebo politici z ODS, je ale patrné, že část vlády bude proti.

„My bychom chtěli, aby z toho byl nějaký konkrétní výstup. A umím si představit dva, které se pokusím vládě navrhnout,“ uvádí Dvořák, dlouhodobý příznivec eura. Podle něj jde o téma, kterého by se Starostové měli chopit před volbami a profilovat se na něm jako proevropská strana.

Dvořák chce vládu přesvědčit, aby zprávu NERV odbavila spolu s usnesením, podle kterého by se do voleb obsadil prázdný post takzvaného „Pana euro“ a zároveň by s Evropskou komisí začalo formální vyjasňování podmínek případného vstupu do systému ERM II. Ten je povinným testovacím režimem pro každou zemi, která euro chce přijmout.

Pan euro je označení pro post národního koordinátora pro vstup do eurozóny, což je funkce, která už je v Česku přes sedm let neobsazená. Podle Dvořáka by jedním z prvních úkolů tohoto úředníka bylo právě vyjednávání o podmínkách ERM II.

Premiér Petr Fiala začátkem roku – poté, co vládu k přípravám na euro vybídl prezident Petr Pavel – vyhlásil naopak zdrženlivost. Zdůvodnil to tím, že euro není ve vládním prohlášení, a tak se do žádných příprav „nebude pouštět“.

V koalici Spolu i uvnitř ODS jsou vůči euru různé postoje, hlavní proud se ale drží toho, o čem mluví Fiala. Tedy že plnění vstupních kritérií má smysl samo o sobě kvůli ekonomické stabilitě, ale že ke vstupu zemi nic nenutí a euro prosperitu negarantuje. Proto podle lídrů ODS není kam spěchat, zvlášť když je většina veřejnosti s korunou spokojená.

„Prvotní motivace musí být růst vlastní ekonomiky. Úspěch vstup do eurozóny nepodmiňuje a samozřejmě nevylučuje. V přijetí eura to prostě nevězí,“ uvedl k návrhům Dvořáka jeho vládní kolega, ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.

O tom, že nejlepší bude teď nepodnikat nic, mluvil minulý týden v rozhovoru pro Český rozhlas také Marek Mora, náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury a spoluautor zprávy NERV. Stanjura se k euru staví podobně jako Fiala a podle Mory se dá odhadovat, že stejně se nakonec rozhodne i vláda.

Nižší inflace i schodek rozpočtu

Podle analýzy NERV „lze předpokládat“, že vstupní eurokritéria budou splněna na konci letošního roku. Inflace by měla být nejvýš 1,5 procentního bodu nad průměrem tří nejlepších států eurozóny, tedy do čtyř procent, což je už nyní. Totéž platí o úrokových sazbách a státním dluhu.

U rozpočtového schodku je strop pro zájemce o euro na úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To Česko podle posledních uzavřených dat za rok 2023 neplnilo, ale letos i příští rok s tím rozpočtové plány počítají.

Zpráva NERV dále uvádí, že „rizika přijetí eura se jeví jako nízká“. Jasné stanovisko, zda se euro vyplatí, či nikoli, ale neuvádí a jen shrnuje plusy a minusy ekonomického a politického rázu (viz box).

Plusy a minusy eura podle NERV

Politické přínosy

• větší vliv na rozhodováFialova vláda se po roční pauze vrací ke sporu o euro. Od ekonomů z NERV dostala nový rozbor, podle kterého Česko brzy splní povinná vstupní kritéria. Všechny strany to berou jako dobrou zprávu, ale liší se v názoru, co dál.
• Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
• Inflace, rozpočet i úrokové sazby by se už letos mohly dostat na úroveň, která by Česku umožnila podat přihlášku do eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracovala Národní ekonomická rada vlády (NERV) a kterou by měl Fialův kabinet v nejbližší době projednat.
• Hnutí STAN chce příznivé závěry využít k nastartování nezávazných příprav na euro. V rozhovoru pro SZ Byznys to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Z reakcí dalších aktérů, jako je Ministerstvo financí nebo politici z ODS, je ale patrné, že část vlády bude proti.
• „My bychom chtěli, aby z toho byl nějaký konkrétní výstup. A umím si představit dva, které se pokusím vládě navrhnout,“ uvádí Dvořák, dlouhodobý příznivec eura. Podle něj jde o téma, kterého by se Starostové měli chopit před volbami a profilovat se na něm jako proevropská strana.
• Dvořák chce vládu přesvědčit, aby zprávu NERV odbavila spolu s usnesením, podle kterého by se do voleb obsadil prázdný post takzvaného „Pana euro“ a zároveň by s Evropskou komisí začalo formální vyjasňování podmínek případného vstupu do systému ERM II. Ten je povinným testovacím režimem pro každou zemi, která euro chce přijmout.
• Pan euro je označení pro post národního koordinátora pro vstup do eurozóny, což je funkce, která už je v Česku přes sedm let neobsazená. Podle Dvořáka by jedním z prvních úkolů tohoto úředníka bylo právě vyjednávání o podmínkách ERM II.
• Premiér Petr Fiala začátkem roku – poté, co vládu k přípravám na euro vybídl prezident Petr Pavel – vyhlásil naopak zdrženlivost. Zdůvodnil to tím, že euro není ve vládním prohlášení, a tak se do žádných příprav „nebude pouštět“.
• V koalici Spolu i uvnitř ODS jsou vůči euru různé postoje, hlavní proud se ale drží toho, o čem mluví Fiala. Tedy že plnění vstupních kritérií má smysl samo o sobě kvůli ekonomické stabilitě, ale že ke vstupu zemi nic nenutí a euro prosperitu negarantuje. Proto podle lídrů ODS není kam spěchat, zvlášť když je většina veřejnosti s korunou spokojená.
• „Prvotní motivace musí být růst vlastní ekonomiky. Úspěch vstup do eurozóny nepodmiňuje a samozřejmě nevylučuje. V přijetí eura to prostě nevězí,“ uvedl k návrhům Dvořáka jeho vládní kolega, ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.
• O tom, že nejlepší bude teď nepodnikat nic, mluvil minulý týden v rozhovoru pro Český rozhlas také Marek Mora, náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury a spoluautor zprávy NERV. Stanjura se k euru staví podobně jako Fiala a podle Mory se dá odhadovat, že stejně se nakonec rozhodne i vláda.ní v eurozóně
• silnější hlas na mezinárodní scéně
• rozptýlení obav veřejnosti (tam, kde už euro funguje, ho jasná většina populace považuje za přínos)

Ekonomické přínosy

• posílení otevřeného vnitřního trhu, s pozitivními efekty na konkurenceschopnost EU
• snazší plánování pro firmy, eliminace kurzového rizika a nákladů na zajišťování proti výkyvům koruny
• nižší transakční náklady, úspora poplatků za převody měn
• pozitivní impulz pro vývoz (podle analýzy ČNB z roku 2019 dlouhodobé zvýšení výkonu ekonomiky o 1–1,5 procenta)
• větší transparentnost cen, jejich snazší porovnání napříč EU a tlak na zlevnění předraženého zboží a předražených služeb
• jednotný bankovní dohled, snazší vstup pro zahraniční poskytovatele finančních služeb, posílení konkurence
• levnější financování investic, nižší úrokové náklady
• snazší řízení evropských fondů
• přístup země k solidárnímu záchrannému fondu ESM v případě ekonomické krize

Politická rizika

• odpor obyvatelstva, politické náklady pro vládu, která by euro prosazovala
• zdroj politické nestability, vyšší politické napětí při protlačování eura proti vůli většiny veřejnosti, menší akceschopnost vlády v jiných otázkách
• dezinformační kampaně a jejich zneužití v politickém boji o voliče s nižší finanční gramotností

Ekonomická rizika

• riziko asymetrických šoků kvůli odchylkám ve struktuře ekonomiky (velká role průmyslu, větší náchylnost k inflaci při zdražování energií)
• ztráta vlastní měnové politiky a možnosti nastavovat úroky či měnový kurz podle vlastních potřeb
• odevzdání dohledu nad bankovním sektorem na unijní úroveň
• příležitost k přecenění nebo zaokrouhlení cen při přechodu na euro (zkušenost z jiných zemí ale ukazuje, že celkový dopad do inflace je marginální)
• riziko zafixování kurzu na nevhodné úrovni
• riziko morálního hazardu, když někdo z členů začne zneužívat výhod euroklubu k nadměrnému zadlužování
• sdílení rozpočtových rizik, povinná solidarita s ostatními členskými státy
• nejasný postup, jak zaúčtovat historicky vzniklou kumulovanou ztrátu ČNB

Zdroj: Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Jasnější zprávu analýza naopak přináší v otázce případného vstupu do systému ERM II. V něm musí kandidátská země prokázat stabilitu měnového kurzu, aby se nehnul vůči euru o víc než 15 procent nahoru či dolů, a to po dobu dvou let. NERV upozorňuje, že tím se země částečně vzdává volnosti v měnové politice, proto není výhodné setrvávat v ERM II zbytečně dlouho.

Na to, jak interpretovat tento závěr v praxi, se ale opět pohledy různí. Podle náměstka Mory nebo předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla teď nemá smysl se na podmínky vstupu do ERM II ani dotazovat, protože přijetí eura má málo politických zastánců a je velmi daleko.

Podle Dvořáka ničemu neuškodí, když si vláda s Bruselem podmínky ERM II upřesní a vše nachystá tak, aby se příští vláda – v případě zájmu – už nemusela technickými přípravami zdržovat. Mezi nevyjasněné otázky patří například vstup do bankovní unie, která vznikla v rámci eurozóny až jako nadstavba roky po podpisu zakladatelských smluv k euru.

Opoziční strany ANO a SPD nicméně euro nechtějí, stejně jako většina mimoparlamentních stran. A tak zájem příští vlády, která vzejde za rok z voleb, není při zachování aktuálních voličských preferencí příliš pravděpodobný.

(Návrhy ministra Dvořáka nakonec ve vládě skutečně neprošly. Na jednání 27. listopadu ministři projednali analýzu NERV bez toho, že by k ní přijali jakékoli usnesení. Dvořákovy návrhy neprošly o dva hlasy, jedním z nich byl chybějící předseda STAN Vít Rakušan. Žádný posun směrem k euru tím pádem už do voleb není pravděpodobný.)

Na primátorování vzpomínám dodnes s láskou, až bych řekl, se slzou v oku. Ale první čtyři roky byly trošku jiné než ty čtyři následující.
Martin Dvořák, bývalý primátor Hradce Králové

Pojďme se zastavit u Hradce Králové, protože to je váš domov.
Ano, je to můj domov, ale musím být úplně fér. Narodil jsem se v Praze, což se možná ví, a pak jsem vyrostl v Pardubicích od svých šesti měsíců až asi do 20 let. Až do studia na gymnáziu jsem žil v Pardubicích, takže já mám ten pověstný pardubicko–hradecký konflikt tak trošku jinak nasazený než zbytek Hradečáků.

Když jsem byl zvolen primátorem, tak mi z Pardubic chodily naštvané dopisy, jak jsem to mohl Pardubicím udělat. A jistý hradecký patriot mi říkal, jak tady můžeš dělat primátora, když jsi se sotva přistěhoval a my jsme tady třináctá generace a pořád nic. A já jsem odpovídal, možná je to proto, že právě nejsem zatížen těmi dlouhodobými sousedskými spory, který tady už možná ty rody mezi sebou někdy vedli.

Takže jsem se se zamiloval do Hradce Králové opravdu až přes svoji první ženu, která byla z Hradce. Ale nepotkal jsem ji tady v Hradci, nýbrž na vysoké škole v Praze a přiženil jsem se do Hradce Králové. Pak už ze mě byl Hradečák jako poleno.

Je tady ve městě nějaké místo, kam se rád vracíte?
Já tady stále bydlím, dokonce jsme v roce 2021 prodali byt v Praze s tím, že už se stahuji na důchod do Hradce, což úplně nevyšlo. Ale bydlíme tady a já jsem tady doma. Těch míst, která mám po Hradci rád, je opravdu velká spousta. Ať už je to soutok Labe s Orlicí a nádherné parky a sady.

Procházet se hradeckými ulicemi je podobné jako, když vás obejme teplá deka. Prošel jsem velkými světovými městy, ale tady jsem doma.
Martin Dvořák, bývalý primátor Hradce Králové

Nechci působit nafoukaně, ale jsou tady místa, kde cítím také moji stopu. Že tahle věc nebo tohle místečko vzniklo nebo bylo zkrášleno během mého osmiletého primátorování. Proto jsem zmínil i soutok a tamní velké arboretum. Čelakovská ulice taky byla tenkrát ještě průjezdná, motorizovaná, udělala se z ní pěší zóna.

Musím říci, že procházet hradeckými ulicemi je pro mě vždy podobné jako, když vás obejme teplá deka. Připadám si tady doma. Prošel jsem velkými světovými městy, ať už to byl New York, Washington nebo Dohá, ale zkrátka sem se vracím domů.

Jak tedy vzpomínáte na těch osm let primátorování?
Vzpomínám na to dodnes s láskou, až bych řekl, se slzou v oku. Musím říct, že ty první čtyři roky byly trošku jiné než čtyři roky následující. Když jsem nastoupil tenkrát ještě na Ulrichově náměstí na magistrát, tak první velká výzva byla prakticky přeplněná skládka. Což mimochodem nebyla skládka, ale písník, do kterého se sypaly odpadky, což samo o sobě byl svým způsobem zločin.

Takže mé první dny a týdny ve funkci spočívaly především v tom, že jsem objížděl okolní obce a prosil tamní starosty, jestli by nás nenechali sem tam nějakou tunu odpadu vysypat na jejich skládku. Začali jsme samozřejmě pracovat na dlouhodobějším řešení a musím říct, že jsem na to docela hrdý.

Během mého působení vznikla firma Marius Pedersen, která začala budovat skládku ve Chvaleticích. Dnes je to gigant, který ovládá asi třetinu trhu po celé republice a expanduje i do okolních zemí. Už to není dánská firma, ale francouzská, ale zkrátka vzniklo to tenkrát tady na koleně. Ta firma dodnes skvěle funguje a platí tady daně.

A těch věcí, které byly dlouhodobě neřešené, byla strašná spousta. A já musím říci, že mě mnohem víc v životě baví věci, které si můžu dělat po svém, vymýšlet je a nějakým způsobem strukturovat a chystat, než-li jet v rutině, kde už jsou koleje zajeté a už s tím nemůžete nic moc dělat.

Setrvačnost je dlouhodobá a lidé vlastně nechtějí moc změn, ale když se něco udělat musí, tak musí. V tom prvním období to byly také například generel stezek pro slepce a bezbariérové přechody. Na ta devadesátá léta se často vzpomíná, že to byl Klondike a mafie. Ale mám pocit, že v Hradci to byla nejdynamičtější epocha, kdy se opravdu strašná spousta věcí podařila.

Lada Klokočníková a Martin Dvořák v rozhlasové kavárně|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Zdroj: https://hradec.rozhlas.cz/rad-veci-vymyslim-a-delam-po-svem-rutina-me-moc-nebavi-usmiva-se-ministr-martin-9354468?fbclid=IwY2xjawGn2HJleHRuA2FlbQIxMAABHUcjCvFN_kCxROc_thqyV5Zx-bzxAqS78oAtGdjvy9BtZoqIzXf90wHGCg_aem_uow_3aQ2bLlBfVSv7J8abw

Nejnovější průzkum volebních preferencí, americké volby i další témata. To všechno probrala moderátorka Michaela Indráková v pořadu Napřímo na TN Live s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN).

Odkaz na celý video rozhovor: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/583048-nechapu-oslavovani-trumpa-hrozi-nam-cly-a-utratime-vic-za-obranu-rika-ministr

Podle nového průzkumu agentury Median, který vyšel v úterý, je STAN s 11 procenty druhou nejsilnější vládní stranou. To bylo i první téma pořadu Napřímo.

“Je zřejmé, že STAN je v tuhle chvíli jediná vládní strana, bohužel, a to říkám úplně vážně, jediná vládní strana, která neztrácí, ale pomalinku, krok za krokem narůstá. To je ta dobrá zpráva a samozřejmě doufáme, že to takhle ještě rok bude pokračovat, takže se od těch 11 procent dostaneme někam výš,” okomentoval Dvořák.

Dvořák bere výsledky průzkumu jako potvrzení toho, jakým směrem se STAN vydalo. Na druhou stranu, výsledky podle něj nezaručují, že by vláda mohla po dalších volbách pokračovat na současném půdorysu. “A tedy tam vidím velké ohrožení. Naši kolegové z koalice budou muset trošku přidat,” prohlásil Dvořák.

“Mám obavu, jestli budou schopni tuhle krizovou situaci ustát a stabilizovat se někde na tom aspoň pětiprocentním kvóru. Není tajemstvím, že my a Piráti si říkáme o velmi podobný elektorát, takže nějaká konkurence tam je, ale jestli chceme sestavovat vládu, tak budeme ty hlasy Pirátů potřebovat,” zhodnotil.

Vyjádřil se i k volbě amerického prezidenta. Dvořák nechápe oslavy v Evropě na počest republikána Donalda Trumpa. “Myslím, že tohle riziko je velmi akutní, že Donald Trump zkusí zavést ochranářská opatření, začne výrazně podporovat a pomáhat americkým firmám, zejména těm velkým, zejména technologickým. Bude bojovat za Apple proti Evropské unii,” řekl.

Trumpovo zvolení také podle něj zřejmě znamená vyšší výdaje evropských členů NATO na obranu. “Amerika projevuje méně a méně ochoty utrácet svoje peníze a svoje vojáky a svoje energie a síly na to, aby chránila Evropu, protože má problém i v Číně, na Tchaj-wanu a na Blízkém východě, a hlavně se chce věnovat sama sobě. Takže požadavek na to, aby se Evropa víc starala sama o sebe, co se týče obrany, ale i těch dalších oblastí, je logický,” shrnul. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/583048-nechapu-oslavovani-trumpa-hrozi-nam-cly-a-utratime-vic-za-obranu-rika-ministr

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách představuje pro Evropu velkou výzvu. Jak říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), Evropa musí být připravena reagovat na skutečnost, že zájem Spojených států o evropské záležitosti v tuto chvíli klesá.

Trump se vrací do Bílého domu s dlouhodobou kritikou vůči Evropě, kterou považuje za schopnou postarat se sama o sebe. „Evropa už je pro Ameriku jakousi uzavřenou kapitolou. Nejsem si jistý, zda Trump stále věří, že NATO je řešením pro všechny globální hrozby,“ uvedl Dvořák v rozhovoru v rámci speciálního vysílání.

Velkou nejistotu vyvolává i Trumpův postoj k Ukrajině, kterou dlouhodobě kritizoval za podporu od demokratické administrativy. „Hrozí nebezpečí, že Trump rozhodne o omezení nebo úplném zrušení americké pomoci Ukrajině, což by ji mohlo nechat v těžké situaci,“ varuje Dvořák.

Minister podle něj panuje pocit, že Evropa nebyla dostatečně připravena na Trumpovo opětovné zvolení. „V některých oblastech už státy plní alespoň minimální požadavky na výdaje na obranu, ale to nestačí. Evropa musí být schopná reagovat na to, že Amerika se v tuto chvíli o náš region zajímá méně,“ dodal Dvořák.

Co znamená Trumpovo vítězství pro Rusko? Jak by měla Evropa reagovat na tuto novou situaci? A co přinese obchodní vztah mezi USA a EU? To jsou otázky, na které se hledáme odpovědi.

Celý přepispodcastu zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-hrozi-ze-trump-necha-ukrajinu-padnout-rika-ministr-263950

V exkluzivní debatě k výsledku prezidentských voleb v USA diskutoval i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Odkaz na video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000371106/