14. srpna byl ministr pro evropské záležitosti hostem pořadu Události, komentáře. Tématem rozhovoru byly emoce kolem zákonů potírajících domácí násilí. O cestě istanbulské úmluvy legislativním procesem.
Video je ke zhlédnutí zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370814/cast/994630/
Rozhovor ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka s Terezou Kručinskou v Interview ČT 24 ze dne 2. srpna 2023.
Zde je odkaz na záznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040802/
29. 7. 2023, 8:14, ČTK
Doby, kdy všechny země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. Zároveň se ale v bloku, který nemá žádné institucionální zakotvení, dá spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
V4 v poslední době nepůsobí tak jednotně, jako tomu bylo dříve. Státy se například rozešly v názoru na reformu migračních pravidel EU, kdy Polsko a Maďarsko byly zásadně proti, zatímco Česko návrh podpořilo. Premiér Petr Fiala (ODS) poté i velmi kriticky přístup daných zemí zhodnotil.
Speciálně, co se týče migračního paktu, ale Dvořák míní, že toto téma využívají vlády i při předvolebních kampaních, přičemž v Polsku se parlamentní volby blíží. „Migrační karta, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, je nesmírně efektivní. Hraje ji i u nás opozice brutálním, odporným způsobem, jsou to primitivní, zjednodušující, zkratkovité výkřiky,“ kritizoval ministr. „Takže si myslím, že současná polská vláda se snaží sáhnout si do tohoto rezervoáru hlasů,“ uvedl. Doufá, že po volbách se rétorika zklidní a začne se hledat konsensus.
Podle Dvořáka se v poslední době čím dál víc stávalo, že se pod značkou V4 skrývaly zájmy jednotlivých zemí, zejména Maďarska. „To už byla neudržitelná situace,“ míní. Čtyři země spolu budou nadále komunikovat a jednat, postupně rostoucí vzdálenost politických pohledů ale vede k tomu, že by výsledky daných jednání neměly být vydávány za jednotný postoj. Česko aktuálně V4 rok předsedá, počet společných akcí se ale snižuje.
Dvořák kritizoval výroky maďarského premiéra Viktora Orbána, který se o Slovensku nedávno vyjádřil jako o „odtržené části země“. „To už je skutečně za hranou,“ míní Dvořák. Na druhou stranu by bylo podle něj dobře, kdyby se sešli premiéři zemí V4 a Orbánovi své výtky sdělili. „Možná to takhle i může fungovat, ale ochota se stýkat při takhle vyhraněné rétorice jednoho či dvou ze čtyř aktuálních lídrů se bude snižovat,“ dodal Dvořák.
Zatímco se nedávno premiér Fiala kriticky vyjadřoval k Polsku v souvislosti s migrační reformou, na nedávném společném jednání vlád v Katovicích hovořil o dobrých vztazích. „Respektuji a uvědomuji si potřebu, touhu, záměr předsedy vlády udržovat s Polskem co nejpřátelštější vztahy i za cenu toho, že občas spolkneme něco, co se nám úplně nelíbí. Je to určitě i díky ideové a politické blízkosti těch lídrů,“ míní Dvořák.
Bere to za otázku priorit v době, kdy aktuální ruská invaze na Ukrajině znamená zprostředkovaně akutní ohrožení ze strany Ruska i pro další země. „Polsko je tak jednoznačné ve vztahu k Rusku, že v tuhle chvíli je to pro nás velmi potřebný partner,“ míní Dvořák. V takovém případě je podle něj snaha nevyhrocovat některé záležitosti, v nichž třeba obě země nejsou v úplném souladu. „Budeme se snažit hledat nějaký kompromis nebo nějaké přijatelné mírové řešení. Maďarsko v tuhle chvíli takovou kvalitu nenabízí,“ dodal ministr.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) při rozhovoru pro ČTK, 27. července 2023, Praha. ČTK/Vondrouš Roman
Praha – Jedním z největších témat v Evropské unii bude v příštích letech Ukrajina a její vstup do bloku. Zapomínat se ale podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nemůže ani na západní Balkán, ke kterému má i jakožto čestný občan Kosova srdeční vztah. Řekl to v rozhovoru ČTK. Je podle něj také pravděpodobné, že s rozšířením EU o další země budou muset přijít institucionální změny.
Některé z balkánských zemí se poté, co se Ukrajina po ruské invazi výrazně přiblížila členství v EU, obávaly, že se jejich evropské ambice stávají upozaděnými. I starší členové EU si ale podle Dvořáka uvědomují, že Balkán nelze ztratit. Stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron si ministr myslí, že si nemůže EU dovolit nechat region v nestabilitě, jinak by mohl vzniknout zásadní problém.
“Je potřeba si také uvědomit, že to není jednotný homogenní celek. Tam je šest nebo sedm vlád, každá je na tom trošku jinak, každá řeší nějaký svůj vnitřní problém. Někdy náboženský, někdy etnický, někdy ekonomický, někdy vnitropolitický, někdy zahraničněpolitický, jestli má mít vazby na Rusko, Čínu, Ameriku,” poznamenal Dvořák. Není podle něj tedy možné situaci řešit jedním společným postupem.
Princip postupného přibližování k EU, o kterém hovořil dříve i Macron, podle Dvořáka dává smysl. Například za splnění několika podmínek by mohly země získat účast ve společném trhu. “Ale zase účast ve společném trhu znamená, že musíte akceptovat společné normy,” řekl. Balkánské země by podle ministra měly být postupně přibírány k jednání. “Byť třeba zatím bez hlasovacího práva, ale už třeba si vyslechnout jejich názory, jejich hlas,” řekl. Zmínil také Kosovo a Srbsko, kde nebude možnost prohloubit vztahy s EU, dokud nedojde ke zklidnění situace mezi těmito dvěma zeměmi a k obnovení dialogu.
Srbsko podle Dvořáka trochu balancuje, nicméně prezident Aleksandar Vučič hledá cestu. “Pro mě dobrá zpráva je, že ji chce hledat. Bývaly doby, kdy jsem měl pocit, že Srbsko se definitivně rozhodlo, že tudy cesta nevede a že jediná spása je v Rusku a (prezidentu Vladimiru) Putinovi. Myslím, že tady došlo k určitému posunu,” uvedl Dvořák.
Vyjádřil svůj obdiv mimo jiné k Severní Makedonii. “Zdá se mi, že je nejskromnější v požadavcích a nejvíc ochotná dělat ústupky i za cenu velké politické ztráty uvnitř publika,” uvedl v souvislosti se změnou jména i ústavy. Kosovo a Albánie pak podle něj mají nejvíce prozápadní vlády.
Co se týče ukrajinského vstupu do EU, lze podle Dvořáka těžko predikovat, zda do konce roku začnou přístupová jednání. “Ukrajinci velmi pozitivně přistupují k domácím úkolům a plní je. Jestli v říjnu už budou tak daleko, aby se v prosinci dala zahájit přístupová jednání, vám teď neumím říct,” poznamenal s ohledem na říjnový termín, kdy má Ukrajina obdržet formální hodnocení postupu v reformách. “Měli bychom Ukrajině stále hmatatelným způsobem dokazovat, že jsme je neopustili, že jsou na správné cestě a že když budou pokračovat tudy, tak že dosáhnou cíle, který chtějí,” dodal Dvořák.
Některé státy pravděpodobně budou před rozšířením EU žádat institucionální změny ve fungování bloku. Debaty se mohou vést například o příklonu od jednomyslného k většinovému hlasování v některých oblastech. Česko nyní zastává postoj, že rozšíření EU výrazně podporuje, odklon od jednomyslnosti nikoli. Aktuálně ale žádná z kandidátských zemí není vyloženě blízko vstupu do EU, debata tedy může trvat dlouho, míní Dvořák.
“Já dlouhodobě neskrývám, že jsem eurofederalista. Myslím, že EU má obrovský ekonomický potenciál a ekonomickou sílu, ale svoji politickou sílu ještě pořád neumí úplně přesně zužitkovat. Není tím blokem, který by mohl stát někde na té šachovnici mezi Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Indií a velkými hráči, protože pořád je to 27 individuálních států a vnitřní vyjednávání je složité,” uvedl.
Válka na Ukrajině ale ukázala, že i pod podmínkou jednomyslného hlasování je Evropa schopna držet pohromadě, což Putin nečekal. “Uvědomuji si naprosto jednoznačně, že rozhodnutí, které je přijato konsensuálně, má mnohem větší sílu a váhu, než kdybychom někoho přehlasovali,” doplnil Dvořák. Všechny modely proto mají podle něj výhody i nevýhody.
Zdroj České noviny: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dvorak-jednim-z-nejvetsich-temat-v-eu-bude-ukrajina-a-jeji-vstup-do-bloku/2395284
Čestmír Strakatý, Eva Albrechtová, Reflex
Nic jako zlý Brusel, který kazí naše světlé zítřky, neexistuje, ohrazuje se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák proti narativu, který oslabuje důvěru Čechů v EU. Ve skutečnosti je tu sedmadvacítka zemí, která hledá průnik toho, co a jak můžou dělat společně a lépe. „Jsem skálopevně přesvědčen, že v situaci, ve které jsme, a jsme někde mezi Západem a Východem a naší volbou je jenom svoboda a nesvoboda, tak chceme-li zůstat v té části, kde je svoboda, nemáme jinou šanci než spolupracovat s našimi partnery na Západě. A Evropská unie je jednou z platforem, kde se to dá dělat,“ má jasno s tím, že útoky na Brusel jen posilují Rusko. Reflexe chyb podle něj nechybí, nedostatečná je odvaha kroky EU obhajovat.
Místo, abychom opatření Evropské unie vnímali jako příležitost a příspěvek ke společné budoucnosti, brojíme proti nim a voláme, že nic takového u nás nechceme, a vlak nám ujíždí, varuje ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako příklad uvádí vymezování se proti ekologické transformaci s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Uznává, že pro Českou republiku orientovanou na výrobu automobilů a spalovacích motorů není výhodná, proto se ozývá silná lobby, vzdát se ekologické politiky by ale podle něj bylo špatně. „Green Deal je obrovská výzva, obrovská šance. Firmy, které to chytnou zavčas za správný konec, na tom můžou dokonce udělat docela slušný byznys. Druhá věc je, že se tomu stejně nevyhneme, ten trend a politika je jednoznačná, přece si nezničíme tuhle zemi, náš les, naše louky jenom proto, aby někdo udělal větší zisk, nebo aby ho měl teď hned. Naší zodpovědností je předávat planetu dětem a vnoučatům. Já už mám čtyři vnuky, tak už na to koukám taky jinak a myslím si, že tohle všechno jsou věci, které se u toho Green Dealu neříkají nahlas a já je tam prostě cítím, a mám pocit, že se to u nás neumí dobře podávat a prodávat,“ je přesvědčený.
Připouští, že k sílící euroskepsi dochází i kvůli nedobré komunikaci vlády. Při svém nástupu do funkce, které se ujal před dvěma měsíci, si proto jako hlavní cíl předsevzal, že se negativní postoj Čechů k EU pokusí zvrátit. „Rozkoukávám se a hledám témata a nástroje, kterými bych mohl oslovit lidi, kteří si dneska myslí, že je to všechno špatně. Chci mluvit o budoucnosti, o tom, co by Česko mohlo díky spolupráci v Evropě mít. Uvědomme si, že ležíme na mapě opravdu uprostřed, je to naše bytostná výhoda, kterou nikdo jiný nemá,“ říká s tím, že právě centrální poloha by mohla hrát v náš prospěch při budování vysokorychlostních tratí a rozvodných energetických sítí využitelných pro celý kontinent. Překážku realizovat takový ambiciózní projekt přitom nevidí v chybějícím potenciálu země nebo nedostatku schopných lidí, ale v absenci vizí. „Boj s populismem přináší nutnost dělat věci, které se zúročí hned teď. Do nejbližších voleb musí být hotovo, posekáno, vymalováno a musí z toho být politický profit,“ netají se tím, že ho krátkozraký přístup mrzí.
Ještě fatálněji bychom mohli litovat, pokud bychom slevili ze svého nekompromisního stanoviska vůči Rusku. „Neumím si představit jiné řešení, než že nemůžeme akceptovat žádný sebemenší Putinův úspěch, protože sebemenší úspěch kodifikovaný nějakou mírovou smlouvou by znamenal jediné, a to že by Putin dostal zprávu, kterou chce: když se chováte dostatečně dlouho brutálně, bezostyšně a porušujete všechny normy, tak získáte to, co potřebujete. On pošle ten vzkaz domů: Podívejte se, jaký jsem velký car, dobyl jsem kus Ukrajiny. A nezastaví se, bude dalších pět let, sedm let zbrojit, nabírat vojáky a bude dál pokračovat a znovu a znovu zkoušet, kam až dojde,“ predikuje. Jediný subjekt, který může říct už dost, je Ukrajina. Osobně nicméně věří, že válku ukončí vnitřní destabilizace Ruska. „Že ten režim bude implodovat, že se začne sám požírat, že nebude schopen dát ruskému občanovi ten pocit, že konečně něco vyhráli, že jsou zase velká země, protože zatím žádný takový signál nemají. Oni vydrží strašně moc, vydrží chudobu, hlad, když budou mít pocit, že jsou velká země, takhle to tam funguje staletí. Ale když jim tenhle pocit začneme brát, nebo jim to přestane fungovat, tak to může být problém, nebo důvod k velkým vnitřním problémům. A pak by možná i ruská strana mohla přijít na to, že pokračovat ve válce je sebevražda,“ dodává.
V čem bychom měli následovat Polsko? Jak teď vypadá cesta Ukrajiny do Evropské unie? Jak se vládě daří bojovat s proruskými náladami ve společnosti? Nebo co říká na odvolání vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací? Na tyto a další otázky odpovídal ve speciální sérii rozhovorů Prostor Meltingpot X natočené během festivalu Colours of Ostrava ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Poslední komentáře