Dne 7. ledna 2025 vystoupil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu 360° na CNN Prima News. V debatě se setkal s předsedou hnutí SPD Tomiem Okamurou.

Hlavním tématem diskuse byly předvolební billboardy hnutí SPD, které vyvolaly kontroverze. Jeden z plakátů zobrazoval muže tmavé pleti se zakrváceným nožem a nápisem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie v této souvislosti podezřívá Okamuru ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob.

Během pořadu Okamura uvedl, že zvažuje své vydání k trestnímu řízení a hovořil o „ohrožení svobody slova“. Ministr Dvořák na to reagoval slovy: „Jste geniální stratég, byl byste blázen, pokud byste to nepoužil.“ Tím naznačil, že Okamura využívá situaci k politickému zviditelnění.

Debata se dále zaměřila na otázky svobody projevu, politické odpovědnosti a hranice mezi svobodou slova a podněcováním k nenávisti. Oba diskutující prezentovali své názory na to, jak by měla vypadat politická komunikace a jaké jsou její limity v demokratické společnosti.

Celá debata byla vysílána živě a je dostupná ke zhlédnutí na webových stránkách CNN Prima News.

Záznam živé debaty, její první část: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-7-1-v-21-30

Záznam živé debaty, její druhá část: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-7-1-v-21-59

Zabránit ruskému vměšování do českých voleb do Sněmovny bude těžké, obává se ministr Dvořák

Zabránit ruskému vměšování do českých voleb do Sněmovny bude těžké, obává se ministr Dvořák

Zdroj článku: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/brusel-eu-evropska-politika-martin-dvorak-ministr-pro-evropske-zalezitosti_2501060710_kce


Nový rok přináší nové výzvy, nese s sebou ale i ty loňské. Ani v unijní politice tomu není jinak. V první letošní epizodě podcastu Bruselské chlebíčky věnované očekávaným hlavním tématům roku 2025 v česko-evropské politice o nich mluví ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Co v ní bude rezonovat a kde leží české priority?

Slovem roku by podle Dvořáka měla být „bezpečnost“, a to s ohledem na dál pokračující ruskou agresi na Ukrajině | Zdroj: Český rozhlas
„Česko je aktuálně hlasité ve dvou tématech – jedním je migrace a druhým je automobilový průmysl,“ vyjmenovává Martin Dvořák. V otázce migrační politiky má podle něj česká vláda jednotný hlas. Migrační pakt hodnotí jako krok správným směrem, je ale potřeba dosáhnout zrychlení azylového i návratového procesu a také zajistit detenční místa.

Loni v květnu prošel schvalovacím procesem balíček změn migrační politiky, ve kterém jde právě o budování větších kapacit záchytných center a posilování lidských kapacit. Na jaře se Česko při hlasování členských států zdrželo, zástupci české vlády se ale na evropské úrovni stále účastní jednání a schůzek zemí, které chtějí problémy s nelegální migrací dál řešit.

Bude to bolet víc
Česko chce být v Evropě hlasité také v otázce záchrany spalovacích motorů. Jednotný postoj uvnitř vlády se tady ale už hledá obtížněji než u migrace. „Je to okamžitá reakce na aktuální situaci, která příznivá není. Dlouhodobé řešení to nepřinese. Planeta je nemocná a potřebuje ochranu,“ míní Martin Dvořák.

V polovině prosince premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česko bude usilovat o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle aktuálního plánu by měl vstoupit do praxe o rok dřív. Češi taky v listopadu společně s Italy a Poláky unii vyzvali, aby zmírnila sankce vůči automobilkám, které neprodávají dostatek elektromobilů.

Tvůrci podcastu Bruselské chlebíčky (zleva): Eva Soukeníková, Filip Nerad a Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas
„Lidé, kteří bojují za záchranu spalovacích motorů, získali ve volbách velkou podporu, na to musí politici reagovat, tomu rozumím. Pojďme se bavit o tom, jestli budeme postupovat o něco pomaleji. Ale musíme si uvědomit, že to, co neuděláme v ochraně životního prostředí teď, se jen sune před námi a bude to bolet víc,“ komentuje ministr pro evropské záležitosti.

Slovo roku
Martin Dvořák také v první letošní epizodě Bruselských chlebíčků vyhlíží témata, která budou hýbat Evropskou unií v roce 2025.

Slovem roku by podle něj měla být „bezpečnost“, a to s ohledem na dál pokračující ruskou agresi na Ukrajině. S lednem začalo polské předsednictví v Radě EU a Poláci předeslali, že na obranu a bezpečnost chtějí klást velký důraz. Mluvit se tak bude třeba o společných evropských nákupech zbraní a techniky, to vše v kontextu plánované diskuze o novém víceletém rozpočtu EU.

„Jsme ve válečném stavu a Evropa, řekněme si to upřímně, na to není mentálně, ekonomicky ani technologicky připravená,“ myslí si Martin Dvořák.

Letos na podzim si Češi budou vybírat nové složení Poslanecké sněmovny, a tedy i vlády. Podle Dvořáka bude náročné zabránit ruskému vměšování do voleb, jaké nedávno postihlo třeba prezidentské volby v Rumunsku.

„Je potřeba se ptát, jestli právo svobodného vyjádření má mít kdejaký robot v kremelské fabrice – to v tuto chvíli nemáme úplně dořešené,“ poznamenává český ministr pro evropské záležitosti. Poprvé přitom v éteru přiznává, že do Dolní komory Parlamentu letos kandidovat nebude. „Nechávám si zadní vrátka pro senátní volby v roce 2026,“ prozrazuje.

Události komentáře 3. 1. 2025

Události komentáře 3. 1. 2025

Dne 1. ledna 2025 Ukrajina zastavila tranzit ruského zemního plynu přes své území do Evropy. Tento krok byl motivován zájmy národní bezpečnosti, neboť příjmy z prodeje surovin pomáhají financovat ruské válečné aktivity proti Ukrajině. Zastavení tranzitu ovlivnilo zejména Slovensko, které bylo na těchto dodávkách závislé. Slovenský premiér Robert Fico varoval před “drastickými dopady” tohoto kroku na celou Evropskou unii. V České republice se očekává, že dopad na dodávky plynu bude omezený, protože země již dříve diverzifikovala své zdroje energie. Nicméně analytici upozorňují, že zastavení tranzitu může vést ke zvýšení cen plynu pro některé domácnosti, zejména pro ty s měsíční fixací cen nebo tarify navázanými na aktuální ceny na burze. Evropská unie plánuje diskutovat o důsledcích tohoto vývoje na mimořádném zasedání pracovní skupiny pro energetiku. Cílem je posoudit dopady na energetickou bezpečnost a koordinovat další kroky mezi členskými státy. Tento vývoj zdůrazňuje potřebu Evropy pokračovat v úsilí o energetickou nezávislost a hledání alternativních zdrojů energie, aby se snížila závislost na dodávkách z nestabilních regionů.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák k tomu v pořadu uvedl: „Tohle celé je taková prapodivná hra, kterou dnes hraje premiér Fico. Tváří se překvapeně a vyhrožuje sankcemi. Problém je na jeho straně, protože on si nesplnil domácí úkoly,“ – … – „Ostatní odběratelé plynu už jsou dávno připraveni na to, aby svoje cesty diversifikovali, aby nebyli závislí na té jediné trubce. Jestliže Slovensko hrálo dlouhodobě svou specifickou a ne úplně chytrou hru, tak je to teď jejich problém. – … – Za mě je to nepochybně výhra. Kromě toho to není žádné překvapení – že tahle situace nastane, se vědělo už několik let. Kontrakt vypršel na Silvestra loňského roku. Všichni zúčastnění to věděli.“

Fico hází jednotu EU pod stůl, hra na vlastní pěst se mu ale může vymstít, říká ministr Dvořák

Fico hází jednotu EU pod stůl, hra na vlastní pěst se mu ale může vymstít, říká ministr Dvořák

Originální zdroj článku: https://denikn.cz/1612119/fico-hazi-jednotu-eu-pod-stul-hra-na-vlastni-pest-se-mu-ale-muze-vymstit-rika-ministr-dvorak/?cst=fc8ea5356f064ce4813e6071512a5d65b430948e21690a1683e89fd3eb8ee339

Text se zabývá několika klíčovými tématy týkajícími se evropské politiky, slovenského a maďarského přístupu k Rusku a otázkami ohledně budoucnosti spolupráce ve Visegrádské čtyřce (V4). Zde je přehled hlavních bodů:

1. Cesty Roberta Fica a Viktora Orbána do Moskvy

  • Kontroverzní návštěvy: Slovenský premiér Robert Fico a maďarský premiér Viktor Orbán navštívili Moskvu a setkali se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
  • Kritika z EU: Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) tyto návštěvy podrývají jednotu EU a NATO, což považuje za nebezpečné.
  • Symbolika a signály: Setkání s Putinem je vnímáno jako výraz sobectví a národní orientace těchto států na úkor širší evropské spolupráce.

2. Evropská jednota a její narušování

  • Role Putina: Dvořák tvrdí, že Rusko cíleně oslabuje evropskou jednotu prostřednictvím ekonomických a energetických vazeb.
  • Dopady na EU: Tato politika může mít negativní důsledky jak pro Slovensko a Maďarsko, tak pro celý projekt evropské spolupráce.

3. Visegrádská čtyřka (V4)

  • Změny v politickém směřování: Historicky byla V4 formována společnými cíli, jako je členství v NATO a EU. Nyní se však politické zájmy jejích členů liší.
  • Současná kritika: Dvořák považuje formát V4 za nehomogenní, který dnes spíše brání efektivní spolupráci a může poškozovat dobré jméno Česka v Evropě.
  • Budoucnost V4: Zmíněny jsou alternativní formáty spolupráce, jako je Trojmoří, Středoevropská pětka (C5) nebo Bukurešťská devítka (B9).

4. Česko-slovenské vztahy

  • Zhoršení vztahů: Ficova cesta do Moskvy podle Dvořáka nepřispívá k dobrým česko-slovenským vztahům. Česko už přerušilo společná vládní jednání se Slovenskem.

5. Evropské hodnoty vs. národní zájmy

  • Rozkol: Slovensko a Maďarsko se podle Dvořáka soustředí na své národní zájmy na úkor sdílených evropských hodnot a bezpečnostních priorit.
  • Možné následky: Tento přístup může být krátkodobě výhodný, ale dlouhodobě způsobí škody, například v politické izolaci nebo vnitřních problémech těchto zemí.

6. Závěr

  • Dvořákův postoj: Český ministr zdůrazňuje, že EU je silnější jako celek, a kritizuje jakékoliv kroky, které oslabují její jednotu. Zároveň varuje před příliš silnými reakcemi, například teatrálním opouštěním V4.

Tento text reflektuje současné politické napětí v rámci EU, zejména v oblasti vztahu k Rusku a vnitřní soudržnosti středoevropských států. Vystihuje také širší debatu o roli malých států v mezinárodních organizacích a o významu multilaterálních formátů spolupráce.

Zlá vůle může škodit, říká Dvořák k opozičním obstrukcím u Lex Ukrajina

Zlá vůle může škodit, říká Dvořák k opozičním obstrukcím u Lex Ukrajina

Hlasování o Lex Ukrajina 7 poslancům nevyšlo ani na třetí pokus. Starostové viní opozici z obstrukcí, ta nařčení odmítá. Spor se vede zejména o „přílepek“, který podle mnohých diskriminuje ruskou menšinu.

Zákon Lex Ukrajina 7, který si klade za cíl prodloužení dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům, poslanci do třetího čtení poslali již 22. října, doposud jej ale nebyli schopni odhlasovat. Nevyšel ani středeční třetí pokus a hlasování bylo odloženo na příští týden.

Starostové, od kterých návrh vzešel, viní opoziční strany z obstrukcí a záměrného zdržování procesu. „Obstrukce nemusí mít vždycky rozumné vysvětlení. Někdy stačí jen zlá vůle škodit. A nebo náklonnost k okupantům. Jak je to tentokrát, byste se asi musela zeptat těch, co obstruují,“ reagoval pro Seznam Zprávy ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák z hnutí STAN.

Naráží tím na dlouhé proslovy opozičních poslanců během rozpravy, které provázely i předešlá jednání. S ním souhlasí také poslanec rovněž ze Starostů Martin Exner, který je předkladatelem návrhu. „Já myslím, že jde o jasnou obstrukci, aby se Lex Ukrajina zdržel. Projednáváme to vlastně čtvrtý týden,“ dodal s tím, že schválení je nutné kvůli administrativě spojené s registrací k prodloužení dočasné ochrany uprchlíků.

Náznaky totalitního myšlení, míní Nacher

Podobná nařčení opozice odmítá. „Nesouhlasím s výrokem, že bychom něco zdržovali. Máme k tomu nějaké připomínky. Nikdo nemůže říkat, že něco zdržujeme nebo obstruujeme. Není to obstrukční jednání, je to klasické projednávání tisku,“ řekl Seznam Zprávám poslanec za hnutí ANO Hubert Lang, který se do rozpravy také zapojil.

Stejně to vidí i Langův stranický kolega Patrik Nacher. „Nechápu, proč se za každým vystoupením hledá obstrukce. To jsou náznaky totalitního myšlení. Za vším hledat obstrukce, to je obsese. Teď se připomínky týkají té materie věci,“ souhlasí.

I on byl přihlášen k rozpravě, z časových důvodů se na něj nedostalo. „Nesouhlasím s principem kolektivní viny, to je můj jediný přístup,“ vysvětlil svůj postoj k návrhu, se kterým má jako řada dalších problém.

Konkrétně naráží na jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, které opoziční poslanci považují za problematické a označují je za přílepky. Kritizovaný návrh upravuje podmínky pro získání českého občanství pro Rusy.

Druhý si klade za cíl prosazení nového trestného činu – neoprávněná činnost pro cizí moci, za který by mělo hrozit až pět let vězení. Podle opozice se tímto způsobem snaží obejít ústavně právní výbor.

Diskriminace ruské menšiny

První návrh uvádí podmínku vzdát se ruského občanství, pokud chce člověk získat to české. To ale nemusí být v současné době jednoduché, upozorňuje opozice.

Žádosti o zrušení totiž musí vyhovět ruské úřady, které žadateli mohou proces výrazně ztížit, ne-li překazit. Kritici proto hovoří o diskriminaci a uplatnění kolektivní viny na ruskou menšinu žijící v Česku, která čítá na 40 tisíc lidí.

Kritika navíc nejde pouze od opozice. Proti návrhu se zvedla i vlna nevole právě v řadách ruské menšiny, která reagovala i na kampaň Starostů, jež návrh doplňovala s názvem „Matrjošky v Česku nechceme“. Jako znamení nesouhlasu vznikla petice „Nejsme matrjošky, jsme lidé“.

Navrhovatel zákona Martin Exner (STAN) úpravu ale za diskriminační nepovažuje. Návrh naopak hájí s odkazem na bezpečnost a intenzivnější bezpečnostní prověrky. „Oba pozměňovací návrhy se týkají bezpečnosti. Prostě tahle dvě opatření jsou vyvolána tou ruskou agresí na Ukrajinu,“ vysvětlil Seznam Zprávám s tím, že Rusům bude zachována možnost trvalého pobytu.

„Podle mého názoru nic velkého nebereme, preferujeme bezpečnost,“ dodal. Výjimky budou uděleny z humanitárních důvodů, tedy politických, rodinných nebo pokud jsou Rusové „přínosem pro Českou republiku“.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-zla-vule-skodit-rika-dvorak-k-opozicnim-obstrukcim-u-lex-ukrajina-266243#utm_content=ribbonnews&utm_term=%22Martin%20Dvo%C5%99%C3%A1k%22&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Euro v Česku: Interview. 19. díl: Martin Dvořák

Euro v Česku: Interview. 19. díl: Martin Dvořák

V rozhovoru Euro v Česku: Interview diskutoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák o perspektivách zavedení eura v České republice. Dvořák argumentoval, že přijetí eura by přineslo více výhod než rizik, jako například odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Zmínil také, že ve většině zemí eurozóny obyvatelé společnou měnu hodnotí pozitivně a nechtějí se vracet k národním měnám.

Podle něj je reálné zavedení eura do roku 2030, což by mohlo proběhnout za současného politického konsenzu a vyvážené veřejné debaty. Zdůraznil, že vstup do eurozóny je také strategickým krokem směrem k integraci Česka do „jádra“ Evropské unie. Ministr také vyzval k překonání „zastaralých předsudků“ a pokračování v odborné diskuzi​.

Odkaz na celý rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=X4hm978ub3M

PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Martin Dvořák, Filip Turek

PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Martin Dvořák, Filip Turek

Včerejší Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News nabídla dvě hlavní části. V první debatě se střetli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). Diskutovali o postavení Evropy na globální scéně a o možnostech jejího posílení. Zmíněny byly mimo jiné dopady politiky Donalda Trumpa, který by jako prezident USA mohl ovlivnit situaci na Ukrajině a v Evropě obecně​.

V druhé části proběhla širší politická diskuze za účasti poslanců Michaela Kohajdy (KDU-ČSL), Martina Exnera (STAN), Patrika Nachera (ANO) a Radima Fialy (SPD). Témata zahrnovala napětí mezi vládou a opozicí, energetickou krizi a rozpočet. Diskutující představili různé pohledy na aktuální politická témata a vzájemně kritizovali přístupy jednotlivých stran​

Pokud vás zajímá více, celý pořad lze zhlédnout na platformě CNN Prima News: https://cnn.iprima.cz/porady/partie/partie-terezie-tomankove-1-12-v-11-00

Přijetí eura má v sobě potenciál rizik, přínosů je ale víc

Přijetí eura má v sobě potenciál rizik, přínosů je ale víc

Většina českých europoslanců nepodpořila novou Evropskou komisi. Co z toho vyplývá pro českou politiku vůči Evropské unii? Co se dá čekat od nových eurokomisařů? Jaké šanci na úspěch má snaha českých ministrů ohledně automobilového průmyslu nebo emisních povolenek? A proč se vláda neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro? Tomáš Pancíř se zeptal ministra pro evropské záležitosti z hnutí Starostové a nezávislí Martina Dvořáka.

Vláda včera jednala o euru, a to na základě analýz Národní ekonomické rady a také Legislativní rady vlády. Jaký je ve vládě ohledně eura poměr sil?

Není to tak špatné. Šlo o velmi těsné hlasování, dva hlasy ale nakonec chyběly. Změna oproti minulému hlasování byla, že se k nám přidali ministři za TOP 09. Celá debata byla výrazně vstřícnější a pozitivnější. Nikdo se už nebil v prsa nebo netloukl do stolu s tím, že euro nikdy, že bychom tím ohrozili národní suverenitu. Debata teď byla spíše o tom, jestli když teď konečně plníme maastrichtská konvergenční kritéria, kromě jednoho, není čas už začít něco dělat.

Zpráva NERV jasně říká, že by bylo optimální, aby celou proceduru zvládla jedna vláda během jednoho volebního období. Podle nás by ale bylo dobré, kdyby předchozí vláda všechno přichystala.

Tato varianta ale nevyhrála…

To sice ne, ale dopadlo to lépe, než jsem čekal. Shodli jsme sena tom, že je potřeba debatu o euru dál vést, což je po dvaceti letech mlčení skvělé. Je to jasný posun ve vládě. Možná kdybychom sestavovali na podobném půdorysu vládu, jako máme teď, tak by se možná podařilo do programového prohlášení vmáčknout i to, že vykročíme směrem k euru.

Znamená včerejší výsledek jednání kabinetu definitivní konec jakýchkoli konkrétních kroků směřujících k přijetí eura v tomto volebním období, nebo se budete ještě v tom necelém roce o něco pokoušet?

Otázka je, co je krok k přijetí eura. Podle mě je důležitým krokem vést, rozšiřovat a dále prohlubovat společenskou debatu. Ta se nevedla, my ji chceme vést dalších deset jedenáct měsíců. Budeme pořádat různé kulaté stoly, konference, budeme navštěvovat přednášky, budeme diskutovat se studenty, s občany, protože to je ta cesta, jak zvednout poměr podpory eura. Už se to ukazuje. Po roce jsme se z 20 % dostali na 25 %.

Bude to pro nás velká výzva. Máme na čem pracovat. A jestliže včera byl hlavním argumentem proti, že tomu lidé nevěří, že mají z eura obavy, tak naším úkolem je lidi přesvědčovat, dávat jim dostatek informací a prostoru k diskusi, aby pochopili, že se eura bát nemusí. Zpráva NERV jasně konstatovala, že prudký nárůst cen zavedením eura nehrozí. Stejně tak nehrozí, že bychom tím na sebe vzali závazek za dluhy jiných zemí, protože bychom vstupovali až v době, kdy by závazky už byly učiněny.

Další věc, v kterou doufám, je postupné dozrávání generace, která se už v Evropské unii narodila a pro kterou je euro přirozenou platební záležitostí, na niž jsou zvyklí a jíž se nebojí. I když tedy oficiální vládní jednání o podmínkách pro případný vstup nezačne, my začneme alespoň velmi neformálním způsobem zjišťovat, na co bychom se měli připravovat.

Není to vlastně celé předvolební kampaň hnutí STAN?

Není. My jsme euro podporovali a propagovali i před minulými volbami, při tvorbě programového prohlášení. Body tím spíše nezískáme. Jsme ale přesvědčeni, že pokud politik má představu nebo vizi, že toto je správný krok, tak pro něj má shánět podporu ve veřejnosti. A je jedno, jestli je to rok před volbami nebo čtyři roky před volbami. Zkrátka to považujeme za zásadní téma. Respektujeme programové prohlášení, které říká, že tato vláda euro nepřijme. Snažíme se ale v rámci, který naše programové prohlášení vytváří, dělat kroky, které považujeme za správné.

Od začátku roku máte poradce pro euro. Po včerejším jednání vlády zůstane poradcem pro euro dál Petr Zahradník?

Zůstane poradcem, nebude upgradován na zmocněnce, natožpak na koordinátora. Dál bude moderovat diskuse, bude psát články, bude se účastnit debat, bude vystupovat v médiích. Minulý týden jsme měli krásnou diskusi na Masarykově univerzitě v Brně, kde on moderoval. A musím říct, že mě vůbec nešetřil. A právě toto mi přijde správné, protože je potřeba nevytvářet pocit, že na to tlačíme a nevidíme objektivní skutečné věci, které jsou za tím.

Všichni víme, že přijetí eura má v sobě i potenciál rizik, ale my jsme přesvědčeni, že plusů a přínosů je víc a rizika se nemusejí naplnit. Ve 20 členských zemích EU se naplnilo, že přijetí eura funguje, podporuje jej 70 % obyvatel a už by se nikdy nechtěli vrátit k liře franku, marce, pesu, kdysi velmi silným tradičním měnám.

Jaké nyní budou vztahy Česka a nové Evropské komise? Dá se od nové Evropské komise očekávat změna přístupu ke Green Dealu? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

Odkaz na zdroj zde: https://radiozurnal.rozhlas.cz/prijeti-eura-ma-v-sobe-potencial-rizik-prinosu-je-ale-vic-potvrzuje-20-clenskych-9363063?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR2Mx9JNWkHnshIYdBgg_TBanEefncOiu5OsS66cNOLmrCrXvrz7ahQsUT0_aem_OeqIEFHyQhFy7LI9rIbZCg

Ministr Martin Dvořák v 360°

Ministr Martin Dvořák v 360°

V pořadu 360° na CNN Prima News dne 28. listopadu 2024 diskutovali Martin Dvořák (ministr pro evropské záležitosti) a Aleš Juchelka (poslanec za ANO) o aktuálních politických otázkách. Diskuze se zaměřila na rozpočtové otázky a budoucnost České republiky v rámci Evropské unie, včetně plánů na financování evropských projektů a na případné změny v přístupu ČR k některým evropským regulacím.

Dalšími tématy byly důsledky nových daňových opatření a jejich vliv na občany a podnikatelské prostředí v ČR. Oba diskutující se střetli v názorech na přínos těchto opatření a na celkovou strategii vlády pro oživení ekonomiky.

Záznam této epizody můžete zhlédnout na webu CNN Prima News zde: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-28-11-v-21-30

Martin Dvořák o euru v Událostech komentářích

Martin Dvořák o euru v Událostech komentářích

V pořadu Události, komentáře 27. listopadu 2024 se Martin Dvořák (ministr pro evropské záležitosti za STAN), Jan Skopeček (ODS), a Klára Dostálová (ANO) přeli o aktuálních tématech spojených s politikou vlády. Diskuze se zaměřila zejména na tyto otázky:

  1. Vstup Česka do eurozóny a jmenování zmocněnce pro ERM II: Martin Dvořák obhajoval tento krok jako součást přípravy na plnění maastrichtských kritérií, což je v souladu s vládním programem. Jan Skopeček však kritizoval, že takové rozhodnutí nebylo projednáno v rámci koalice, a označil jej za destabilizující pro vládu. Klára Dostálová tento plán označila za „podraz na voliče“, protože hnutí ANO preferuje zachování koruny jako národní měny.
  2. Konsolidační balíček a jeho projednávání: Klára Dostálová obvinila vládu z nedodržování jednacího řádu sněmovny a z omezení opozice v diskuzi. Jan Skopeček naopak tvrdil, že opozice sama jednání zdržovala a že vláda postupovala v souladu s potřebami schválení balíčku. Dostálová uvedla, že ANO kvůli tomu plánuje podat stížnost k Ústavnímu soudu.

Obě témata odrážela širší politické napětí v české vládní koalici i mezi koalicí a opozicí, přičemž otázka eura zdůraznila rozdílné názory na evropskou integraci a konsolidační balíček ukázal konflikty kolem ekonomických reforem.

Zde je odkaz na celý rozhovor na ČT 24: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000371127/cast/1081967/