Dvořák: Ruská ambasáda se pokouší v Česku protiprávně manipulovat s pozemky

Dvořák: Ruská ambasáda se pokouší v Česku protiprávně manipulovat s pozemky

MARIE BASTLOVÁ – Přepis podcastu Ptám se já na seznamzpravy.cz

Rusko s některými majetky manipuluje proti právu, tvrdí ministerstvo. S jakými? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák

Náměstek Ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?

Na Ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indicií, že Rusové už roky využívají nemovitosti mnohdy v rozporu se zákony.

Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.

Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, která se nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.

Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.

K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 – Proč řešíte situaci až teď? Mění se situace, ať už celosvětová v důsledku ruské agrese na Ukrajině. Došlo k zásadní redukci diplomatů a lidí krytých diplomatickým statusem tady v Praze. Změnila se i vláda, která má touhu posouvat situaci tam, kam patří. Panu velvyslanci jsem sdělil obsah nóty, že jsme zachytili signály, že se ruská ambasáda pokouší manipulovat s pozemky v rozporu s našimi dohodami, vídeňskými úmluvami i českým právním řádem. Nebudu to rozvádět. Je to ale nová situace, na kterou jsme chtěli reagovat. Předal jsem panu velvyslanci i kopii nóty z roku 2021, kdy už jsme taxativně vyjmenovali budovy, které považujeme za výsostní mise a tedy používají ochranu vídeňských úmluv. Těch je podle nás pět ambasádních plus jedno kulturní centrum. Všechny ostatní nemovitosti, které v tuto chvíli Ruská federace na území ČR vlastní, jsou součástí právního řádu ČR a nemají mít diplomatickou ochranu.

2:00 – Nóta se týkala našich informací, které naznačují, že k takovým pokusům mohlo dojít. Nebudu panu velvyslanci vzkazovat, co přesně víme. Nechceme to ale nechat „vymlčet“.

2:30 – Vyzýváme je, aby se pokusili tuhle situaci řešit jednáním, a on řekl, že jsou ochotni na takové jednání přistoupit. Žádný časový limit jsem nezmiňoval ani neočekával. Čekám ale, že budou reagovat rychle. Mám pocit, že jsou připraveni jednat. Čekáme teď na reakce ruské strany a týká se to nemovitostí po celé České republice, v Praze, na Vysočině, v Karlových Varech, v Brně, všech.

4:00 – Z 35 sporných objektů je každý trochu specifický, někde jde pouze o užívání nemovitostí na území Česka, kde se domníváme, že nejsou používány k diplomatickým účelům, tudíž by nebylo platné, že jsou to bezplatné nájmy na neomezenou dobu. Jinde se může jednat i o nepovolený zábor, který k ruskému majetku nepatří. Je to tedy 35 různých příběhů, každý budeme chtít jednotlivě řešit a hledat cestu k jejich nápravě.

6:00 – Měla by tam narukovat armáda nebo policie se zbraněmi a zabrat to území? Česko trvá na tom, že je právní stát a postupujeme podle práva. Dnešní schůzka byla jedním krokem v tomto rámci. Je třeba zkusit se prvně dohodnout. Je to delikátní, jsou to diplomatické nemovitosti. Je prvně třeba ukázat, že jsme, nebo nejsme schopni se shodnout. V případě, že nebude ruská strana ochotna se dohodnout, budeme hledat jiné cesty, ale dopředu je sdělovat nebudu.

8:00 – Sdílím pochybnosti, že nebude možné domluvit se, ale ten první krok udělat musíme. (…) Vznik skupiny pro nápravu majetkoprávních vztahů je také jedním z kroků. Cíl skupiny je jednoduchý – nejde nám o to získat nemovitost nebo pozemek, ale aby nebyly nemovitosti používány za falešnou záminkou diplomatické ochrany. Pak je možné k nim postupovat podle českých práv – platit daně, nájmy, provádět tam pravidelné kontroly užívání. To je podle mě žádoucí. Žádné konfiskace, znárodňování, ale uvedení do souladu s naším právním řádem se všemi důsledky, které to má. Může se vynořit úvaha, že to Ruská federace odprodá někomu ze svých občanů. To by bylo legální a legitimní, pokud by to nebyl někdo, kdo se mezitím objeví na sankčním seznamu.

11:00 – Stanovili jsme šest nemovitostí, všechny další vlastněné Ruskou federací jsou podle našeho názoru mimo vídeňskou úmluvu a tuto právní ochranu.

14:00 – Pokud by ruská strana přistoupila na dohodu, že kromě šesti objektů bude vše posuzováno podle českého práva, je to lepší varianta než se deset, dvacet let soudit na nějakém mezinárodním fóru. Pan velvyslanec byl dnes velmi chladný, profesionální a neagresivní. Možná si uvědomují, že to takhle dál nepůjde. Ale možná je přání otcem myšlenky.

15:00 – Vede se debata o vyhoštění ruského velvyslance a přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, nebo ne? Ta debata se vede stále, ale není vůle, ochota ani relevantní důvod, abychom k tak dramatickému kroku sáhli (…) Na sankční seznam není tak jednoduché někoho dostat, nemáme navíc legislativu, která by to zjednodušovala.

Celý podcast najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-namestek-ministra-rusku-majetek-zabavovat-nechceme-at-ale-plati-najem-a-dane-204442

Voda, záchody, psychosociální pomoc, úřady, silnice, obchody. Experti radí, jak dát Ukrajinu na nohy krok za krokem

Voda, záchody, psychosociální pomoc, úřady, silnice, obchody. Experti radí, jak dát Ukrajinu na nohy krok za krokem

Města Buča, Hostomel nebo Irpin na severozápadně od Kyjeva se stala symbolem ruské agrese na Ukrajinu
Co potřebuje Ukrajina hned a co chvíli počká? A jak dlouho? S čím mohou pomoci humanitární organizace a co mohou dokázat jen místní úřady? Odborníků se ptá Martina Mašková

Stránka rozhlasového pořadu zde.

Do oblasti kolem Kyjeva se opatrně vrací život, ruská ofenziva se přesunula na východ Ukrajiny. Co potřebuje území, kterým se prohnala válka, okamžitě a co bude následovat?

„Na prvním místě je dostat lidi do bezpečí a pod střechu. Musíte vybudovat zásobování, mít vodu, alespoň základní potraviny. A potom jsou na seznamu další věci jako léky, lékařská péče, posttraumatická péče. Pak jsou to vyšší stupně civilizace,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).

Zmíněnými „vyššími stupni civilizace“ myslí Dvořák například úklid odpadků, zajištění tekoucí vody a postupné otevírá obchodů alespoň se základním zbožím, později i s dalšími výrobky. „To je základní žebříček, jak by to mělo postupovat,“ shrnuje Dvořák, který působil jako starosta v poválečném Kosovu.

S tímto žebříčkem souhlasí i spolupracovník společnosti Člověk v tísni Ondřej Nádvorník, který působil v na Ukrajině, v Gruzii, Moldavsku, v Arménii, ale i například na Balkáně: „Bezpečí také znamená odklízení trosek a odminování. To zajišťuje armáda a civilní ochrana.“

Často se ovšem zapomíná na funkční záchody, doplňuje logistik Lékařů bez hranic Zdeněk Müller. Má zkušenosti hlavně z Blízkého východu, byl na misích v Sýrii, Iráku, Libanonu a zná dobře i Pásmo Gazy.

„Naši lidé jsou vytrénovaní přijet do takové oblasti, během krátkého času vyhodnotit, co je nejvíc potřeba, objednat to a dovézt na místo. Pokud je potřeba válečná chirurgie, jsme schopní během několika hodin operovat,“ říká.

“Aby se postupně začal rozvíjet obchod a živnosti, tak je potřeba přestat tam vozit humanitární pomoc”, říká Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.
S tím, že základní infrastrukturu poskytují humanitární organizace, souhlasí také Nádvorník z Člověka v tísni: „To znamená přístup k potravinám, vodě a nějaká ta psychosociální pomoc, protože mnoho z těch lidí je traumatizováno a potřebují co nejdříve začít to nějak zpracovávat.“

Následně je potřeba zajistit školy, funkční zdravotnictví a sociální péči pro nejpotřebnější.

„A samozřejmě také začít s poskytováním živobytí. Aby se postupně začal rozvíjet obchod a živnosti, je potřeba přestat tam vozit humanitární pomoc. A spíš je potřeba podpořit lidi, kteří tam jsou, i třeba přímo penězi, aby si mohli kupovat věci sami. Aby podpořili místní ekonomiku,“ říká o dalších krocích obnovy země Nádvorník.

“Je potřeba rychle instalovat někoho, nějakou autoritu, která bude schopná koordinovat humanitární pomoc”, myslí si Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničí.
Nic z toho se ale neudrží, pokud nebude fungovat místní autorita, zdůrazňuje Dvořák: „V Kosovu i v Iráku Saddáma Husajna předchozí vlády zmizely, rozpadly se, přestaly fungovat. A přitom bylo potřeba koordinovat humanitární pomoc. To je ambice, kterou žádná z dobrovolných organizací nemá.“

„Je potřeba rychle instalovat někoho, nějakou autoritu, která toho bude schopná. Vztah místních vůči nově instalované autoritě může být různý a sám si nedovedu představit, jak to bude na Ukrajině. Předpokládám, že tam k diskontinuitě vládnutí nedojde, že nebudeme mít co do činění s loutkovými proruskými vládami. Je potřeba co nejrychleji nastolit pořádek a řád,“ apeluje Dvořák.

Psychosociální pomoc
Při péči o nejzranitelnější je potřeba nabídnout jim nejen sociální, ale i psychologickou pomoc, má jasno Nádvorník z Člověka v tísni.

„Ta je sice potřebná pro všechny, ale zvláště pro děti nebo lidi, kteří jsou více zranitelní. Například pro děti se zřizují v těchto oblastech prostory, kam si mohou chodit hrát a částečně se učit od dětí jiné věkové kategorie. A tam jim zároveň někdo pomáhá, aby se vyrovnávaly s traumatem,“ přibližuje.

Dále by pomohlo, aby ti nejzranitelnější lidé a děti nekončili v ústavech, ale v komunitní péče, dodává Nádvorník.

“Moje zkušenosti ze dvou poválečných období jsou takové, že ta obnova často napravuje spoustu hříchů, které nevznikly válkou”, pokračuje
Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničí.

Od péče pro lidi by se mělo pokračovat k opravě infrastruktury, vypočítává další úkoly Dvořák. „Je potřeba začít s opravou co nejrychleji, protože nemáte-li, kudy dovážet pomoc, tak je to problém. Alespoň provozně opravit silnice, železnice, vodovody, kanalizace. Další logistická věc jsou skladovací prostory, odkud se bude humanitární pomoc distribuovat. To znamená, že musíte mít nějaká auta a lidi ve skladech,“ pokračuje.

„Moje zkušenosti ze dvou poválečných období jsou takové, že ta obnova často napravuje spoustu hříchů, které nevznikly válkou, ale dlouhodobě tam byly kvůli podinvestování, špatné údržbě a péči. Může se stát, že dojde zcela k zásadní restrukturalizaci celého ekonomického systému,“ nabízí naději do budoucna Dvořák.

Připouští ale, že zemědělská země, jakou je Ukrajina, se možná tolik nezmění. „Tam spíš bude snaha vrátit se co nejrychleji k tomu, co fungovalo před válkou.“

Konec korupce?
Rekonstrukce Ukrajiny po válce by mohla odstranit dlouhodobou nedůvěru obyvatel k vlastním úřadům a státní správě.

„Tím, jak instituce, armáda a civilní ochrana fungují velmi dobře, jak lidé vidí, že požárníci okamžitě hasí to, co zasáhnou rakety – tím získává státní správa na důvěře. Může to mít krátké trvání, ale to může být příležitost pro budování a transformování národa. Jedním z velkých problémů byla korupce, ale ten pocit, že teď všichni táhnou za jeden provaz, může být jakýmsi předělem,“ doufá Nádvorník.

“Tím, jak instituce, armáda a civilní ochrana funguje velmi dobře, získává státní správa na důvěře”, míní Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.
Dvořák je skeptičtější: „Opravdu smekám každý den klobouk hluboko před tím, co Ukrajinci předvádí celému světu. Ale trochu se obávám, že až do země začne proudit mnohamiliardová pomoc, který už nebude v tancích – ukrást tank nedává moc smysl –, že tam bude nebezpečí, aby se velká část peněz nepoztrácela. Aby nebyla rozdělena mezi kamarády.“

Válka o Ukrajinu na sítích. Kdo vyhrává boj o veřejné mínění a co můžeme dělat s dezinformacemi?
Připouští, že v míře korupce se Ukrajina ještě před válkou výrazně posunula k lepšímu: „Ale že by si lidé přestali něco přihrávat k sobě domů, to se, myslím, očekávat nedá. Uhlídat to bude jeden z velkých úkolů mezinárodní pomoci.“

Obnova Ukrajiny bude také zřejmě tématem českého předsednictví Evropské unie, které začíná v létě. Česká republika chce podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) uspořádat dárcovskou konferenci na pomoc Ukrajině a podpořit členství Ukrajiny v Evropské unii.

Poslechněte si celou debatu odborníků, moderuje ji Martina Mašková.

Stránka rozhlasového pořadu zde.

Masakr v Buče? Odporné a zrůdné, přijdou tvrdší sankce, říká náměstek Lipavského Dvořák

Masakr v Buče? Odporné a zrůdné, přijdou tvrdší sankce, říká náměstek Lipavského Dvořák

Autor: Pavlína Horáková

Celé video si můžete pustit na odkazu níže:

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-epicentrum/708762/masakr-v-buce-odporne-a-zrudne-prijdou-tvrdsi-sankce-rika-namestek-lipavskeho-dvorak.html

Bezvládná těla nevinných civilistů, mnohá se stopami mučení a mezi nimi i děti – celkem přes 300 mrtvých. Svět je šokován barbarským masakrem, který se odehrál ve městě Buča nedaleko Kyjeva. Volodymyr Zelenskyj vyzývá Evropu k zpřísnění sankcí proti Rusku. Do Buči dokonce pozval bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby viděli „výsledky své zdrženlivé politiky vůči Putinovi“. Nejen o těchto tématech hovořil v dnešním Epicentru bývalý velvyslanec v Kuvajtu a současný náměstek ministra zahraničních věcí Martin Dvořák.

Buča a „strašidelné obrázky“, který o víkendu obletěly svět, připoutaly opět značnou pozornost k hrůzám války na Ukrajině. Jenže vyvstává otázka, jak reagovat na ruské činy dál? „Ano, já si taky připadám, že jsem vlastně bezmocný, že toho děláme málo, na druhou stranu neumím mnoho dalších věcí, pokud chceme vyloučit přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem a zahájení třetí světové války,“ uvedl náměstek Dvořák.

Podle něj určitě nastane další přitvrzení sankcí. „V EU byl připraven další sankční balíček, který byl podle mého názoru poněkud krotký, vlastně jenom ucpával díry v těch sankcích, ale Buča to restartovala. Teď přijde pátý a po něm šestý balíček, které budou mnohem silnější,“ poznamenal.

Buča podle náměstka na ministerstvu zahraničí může být svým způsobem zlomovým momentem. „Ruský styl válčení je takový odjakživa. Vytvářejí tlak, hrůzu a pocit, že lidský život nemá cenu. Likvidují tak celou zemi, ne jen strategické cíle a doufají, že se jim tak celá země poddá,“ uvedl Dvořák k masakru v Buče.

Podle Dvořáka ale Putina reakce Ukrajinců překvapila a nyní je to spíše tak, že čím brutálnější útoky Rusko předvádí, tím větší je odvaha a odhodlání Ukrajiny.

„To co sledujeme na našich obrazovkách je něco, co jsem si ani já v poválečné Jugoslávii a Iráku nedokázal představit. To je něco tak odporného, zrůdného a pro naši generaci je to první kontakt s něčím takto zrůdným, takže to v tuto chvíli ani ještě nedokážeme zpracovat,“ podotkl.

V další části pořadu zmínil, že zrůdnosti, které byly odhaleny osvobozením měst, nejspíše zasáhly i některé ruské diplomaty. „Jak jsme snad ani nedoufali, někteří ruští diplomaté na to reagují. Pan velvyslanec Zmejevský mezi nimi nebyl, ale někteří ruští diplomaté reagovali, reagovali dokonce i vůči našim spojencům. Pro mě osobně je ta reakce mnohem silnější, mnohem intenzivnější a mnohem pozitivnější, než jsem si uměl představit,“ poznamenal Dvořák s tím, že „přeci jenom stále mezi nimi ještě slušní lidé jsou a možná i ta Buča přes víkend a ty strašidelné obrázky… že se mezi některými z našich ruských diplomatických kolegů pohnulo svědomí, doufejme“.

Twitter Andreje Poleščuka: Dění na Ukrajině s Martinem Dvořákem

Twitter Andreje Poleščuka: Dění na Ukrajině s Martinem Dvořákem

Na odkazu níže si můžete pustit záznam streamu s Martinem Dvořákem o dění na Ukrajině na twitteru Andreje Poleščuka.

Zde je přímý odkaz na stream: https://twitter.com/i/spaces/1OyKADoAvnnxb?s=20

Omezením spotřeby energií může Putina oslabit každý z nás, říká Martin Dvořák

Omezením spotřeby energií může Putina oslabit každý z nás, říká Martin Dvořák

První porevoluční primátor vzpomíná v Debatě pod Bílou věží na 90. léta v Hradci Králové i na další dvě dekády, které strávil v diplomatických službách v Jugoslávii, Iráku, Spojených státech nebo Kuvajtu. Vzhledem k jeho současné pozici náměstka ministra zahraničí ale nemůže být hlavním tématem rozhovoru nic jiného, než situace na Ukrajině. Co říká na cestu premiéra Fialy do Kyjeva, proč není vstup Ukrajiny do Evropské unie tak horkým tématem a jak může proti Putinovi bojovat každý z nás ve své domácnosti? To a mnohem více prozrazuje v Debatě pod Bílou věží Martin Dvořák.

I když se v diplomacii pohybuje přes 20 let, ruský útok na prakticky celé území Ukrajiny prý ještě před pár týdny neočekával. „Vedl jsem na ministerstvu pracovní skupinu k Ukrajině už nějaký čas před invazí, ale vždycky jsem byl spíš zastáncem toho, že Putin pouze blafuje a válka nebude. Měli jsme ale i informace od zpravodajských služeb a nakonec se bohužel ukázalo, že jejich informace byly velmi přesné,“ řekl o začátku války na Ukrajině Martin Dvořák. Že válka opravdu začala, zjistil prý 24. února ve čtyři hodiny ráno a jeho každodenní život se od té doby výrazně změnil.

Cestu premiéra Petra Fialy do Kyjeva považuje Martin Dvořák za správné a silné gesto. „Je to vzkaz celému světu, že se nebojíme, stojíme na straně Ukrajiny a jsme ochotni i něco riskovat,“ okomentoval premiérovu cestu dlouholetý diplomat. Onen risk podle něj nemusel být zase tak výrazný. „Mám osobní zkušenosti z válečných oblastí z Kosova a Iráku a musím říct, že skoro vždycky to přímo na místě vypadá trochu míň dramaticky, než jak je to každý den prezentováno v médiích. Je běžné, že se i pár kilometrů od fronty žije téměř normálně,“ popsal své zkušenosti Dvořák.

Ukrajina si podle Dvořáka vzhledem k současné situaci zaslouží od Evropské unie speciální přístup, díky kterému by mohla urychleně získat statut kandidátské země. Samotný vstup do EU ale podle zkušeného diplomata rozhodně není otázkou pro nejbližší období. „Určitě to není tak, že by se válkou zničená nebo dokonce ještě zmítaná země mohla stát členskou zemí EU,“ upozornil náměstek ministra zahraničí.

Podle Martina Dvořáka kvůli boji s Putinem musí občané přijmout fakt, že každý obětuje i něco ze svého pohodlí. Kdybychom například každý snížili teplotu vytápění v našich bytech o dva stupně, dáme prý Putinovi o 10 procent méně na to, aby financoval válku na Ukrajině. „Omezit svou spotřebu energií znamená svým drobným dílem přispět k tomu, že Putina oslabíme, protože on je na prodeji energií závislý. Celá Evropa platí Putinovi 700 milionů dolarů denně za energie. Za to se dá samozřejmě pořídit hodně vojenské techniky. V případě, že bychom to dokázali snížit třeba na polovinu, bude mít Rusko velký problém,“ vysvětlil Dvořák.

Ačkoliv poslední dvě dekády strávil převážně na cestách, jako hradecký patriot osud svého města prý vždy pečlivě sledoval i ze zahraničí. „I teď na ministerstvu mě všichni vnímají tak, že jsem ten z Hradce. I když jsem se narodil v Praze, Hradečákem už zůstanu nadosmrti,“ prozradil první hradecký primátor. A přidal i důvody, proč ze zahraniční diplomatické kariéry vzpomíná nejraději na pětileté působení v New Yorku.

V současnosti Dvořák tráví většinu času v Černínském paláci v Praze. Doma je ale v Hradci Králové, kde se chce letos na podzim aktivně účastnit komunálních voleb na kandidátce hnutí STAN. „Jsem připraven kandidátku podpořit svou účastí z některého ze spodních míst. Můj návrat na magistrát ale rozhodně není ve hře. Chci dál pracovat na ministerstvu a vnímám to tak, že nemůžu současně s tím být ve vedení města,“ uvedl Dvořák s tím, že v Hradci by mohl vykonávat maximálně funkci řadového zastupitele.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Jiří Tůma

Převzato z: https://salonkyhk.cz/podcasty/2022/brezen/omezenim-spotreby-energii-muze-putina-oslabit-kazdy-z-nas-rika-martin-dvorak/?fbclid=IwAR1dI9UXfqLff3eCg3GLKo5juTK_Rnq7B8337ZGn7MUUb0m_yagzVJ9uSeU

Moje čtení: náměstek ministra zahraničí České republiky Martin Dvořák

Moje čtení: náměstek ministra zahraničí České republiky Martin Dvořák

Máte vůbec chuť a čas si teď číst?
Už řadu týdnů pracujeme pod velkým tlakem a kromě čtení nejrůznějších zpráv a svodek z míst, kde umírají nevinní lidé, i z míst, kde na to svět hledá odpověď, už opravdu nemám kapacitu. V porovnání s nasazením Ukrajinců je ale samozřejmě poněkud směšné fňukat, že nemám čas na čtení.

Máte v záloze knihu, která vám dokáže zvednout náladu?
Záleží na okolnostech. Někdy by to byl Saturnin, jindy Švejk, někdy Jan Skácel a skoro vždycky Kniha třesků a plesků, tedy pětiveršových nonsensů Edwarda Leara v kongeniálním překladu Antonína Přidala. Ale teď čtu ty svodky.

Kterou knihu byste nyní doporučil všem českým občanům?
Neškodilo by nám, kdybychom učinili součástí povinné četby České snění od Pavla Kosatíka. On je skvělý historik a vypravěč, ale také má odvahu bořit mýty a národní sebeklamy. Jejich dokladem je třeba to, že část spoluobčanů stále adoruje Putina.

Kterou knihu by si měli přečíst Rusové?
Rusům, ale také mnoha Čechům bych doporučil Timothyho Snydera Krvavé země, popisující osudy zemí a lidí mezi říší Hitlera a Stalina. Po přečtení by možná i Rusové pochopili, proč se Ukrajinci budou až do poslední kapky krve bránit tomu, aby se znovu stali součástí ruského impéria.

A kterou knihu byste doporučil zbytku Evropy?
Nejsem si jist, že by v jedné knize mohlo být důležité sdělení společné pro všechny národy. Ale evropským politikům doporučuji Profily odvahy od Johna Fitzgeralda Kennedyho. Sice se říká, že to sám nenapsal, ale to poselství je stále platné. Skutečným státníkem není ten, kdo se snaží jen zalíbit většině, ale ten, kdo má vizi a o její správnosti přesvědčí většinu národa a vede zemi tím směrem.

Se kterým autorem byste rád zašel zítra na pivo?
S Jaroslavem Haškem nebo s Bohumilem Hrabalem, protože pivo je prostředí, ve kterém oni dva byli doma. Ale pokud by to měl být autor žijící, zkusil bych Patrika Ouředníka.

A se kterým autorem byste se nebál absolvovat let přes oceán?
S Robertem Fulghumem. Sice právě díky němu vím, že „všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil už v mateřské školce“, ale jistě by mi uměl odpovědět na spoustu otázek, na něž nemám odpověď dodnes. O víře, lásce, naději… o Bohu a lidech.

Převzato z: https://vikend.hn.cz/c1-67046770-moje-cteni-namestek-ministra-zahranici-ceske-republiky-martin-dvorak

Nevím, co by přimělo Putina zastavit se. Když uspěje, bude mít chuť na další

Nevím, co by přimělo Putina zastavit se. Když uspěje, bude mít chuť na další

„Kroužíme kolem hlavy, ve které se něco děje, ale nikdo neví, co to je. A myslím si, že to neví ani sám Putin. Hraje na několika šachovnicích najednou a čeká, kde mu to půjde nejlépe,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. „Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou zlom v evropské politice, před čtrnácti dny by nikoho nenapadlo, že Němci budou posílat zbraně někam, kde se válčí,” dodává.

Rozhovor z DVTV si pusťte zde:

Podcast Ptám se já: Pro Putina už není návratu, odpor Rusů proti válce ale sílí, říká náměstek

Podcast Ptám se já: Pro Putina už není návratu, odpor Rusů proti válce ale sílí, říká náměstek

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měla by Evropa žádost Ukrajiny vyslyšet? A co přijetí brání?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.

Ukrajina dlouhé roky usiluje o přijetí do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Dosud ale žádný plán kroků k přijetí země do institucí nebyl přijat. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v souvislosti se současnou ruskou invazí Unii urguje, aby zemi mezi své členy přijala.

„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil v pondělí Zelenskyj.

Podle Zelenského je Ukrajina západním partnerům vděčná, že solidárně stojí po jejím boku. Prezident ale už dříve řekl, že když vzkázal Západu, kdo Ukrajině vojensky pomůže a kdo bude garantovat její vstup do Aliance, zůstal bez odpovědi. Rusko však radikálně odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení.

Pomáhá Evropa Ukrajině dostatečně? A mělo by Česko podpořit žádost Ukrajiny o vstup do EU?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-ukrajina-zada-o-okamzite-prijeti-do-eu-jak-by-mel-odpovedet-zapad-191011

Co v rozhovoru zaznělo?

00:50  Vstup do Evropské unie je dlouhodobý proces, jsou vypsaná kritéria, která musí země splnit. Ale toto je mimořádná situace a Ukrajinci si svým statečným odporem zaslouží, aby jim byla věnována speciální péče. Nehledě na to, že dokazují, že do Evropy chtějí a bojují za to, aby součástí toho evropského společenství byli. Česká republika speciální přístup bude podporovat, ale je to čerstvá informace.

02:26 – Vstup Ukrajiny do EU by v tuto chvíli byl hlavně symbol, ale následně by země mohla čerpat veškeré výhody, ať už například ekonomické, nebo obchodní.

03:28 – Jak budou další členové EU na žádost Ukrajiny o vstup reagovat, netuším, ale věřím, že většinově budou pro.

05:21 – Proč Česko nevyhostilo ruského velvyslance? Je lepší, když to udělají země jednotně. Také je potřeba dodržovat diplomatické dohody. Není to ale vyloučené, v tuto chvíli není ale vhodná doba to komentovat. Nechceme tu situaci eskalovat.

07:40 – Na Ukrajině už nemáme žádného diplomata. Dnes ráno dorazil jak velvyslanec z Moskvy, tak z Minsku. Nejsou odvoláni, jsou staženi ke konzultaci. Na ambasádách se předpokládá postupné snižování stavu. Budeme se ale snažit, aby na těch územích zůstala symbolicky česká vlaječka.

09:51 – (O komunikaci ministerstva zahraničí s Pražským hradem.) Došlo k názorovému sjednocení, Pražský hrad ale nadále komunikuje s předsedou Petrem Fialou a ten nám zprávy předává zpátky. Přímo s Hradem nekomunikujeme.

13:31  Ruské reakce na sankce budou prolhané, budou se bagatelizovat. Sankce jsou masivní a jejich síla je znásobena tím, že je jednotná. Je ale otázka, jestli jsou dostatečně masivní, aby Rusům došlo, co vedení jejich země způsobilo. Ten standard, na který si zvykli, jim bude chybět. Musí si uvědomit, kam je Putin přivedl.

15:22 – Vladimir Putin zřejmě došel do situace, ze které není návratu. Není tam ten způsob ústupu, aby zůstal pro svůj lid hrdinou a carem a nemusel uznat, že na Ukrajině fatálně prohrál. Nyní probíhají jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by k příměří došlo a bylo dodržováno, považoval bych to za obrovský úspěch. Spíše se ale obávám, že k němu nedojde a Rusové budou tvrdit, že dostali neakceptovatelné podmínky. Musíme ale sledovat i vnitřní situaci v Rusku, kde odpor k válce roste.

18:21 – Česká republika by měla umožnit Čechům bojovat na Ukrajině, pokud jsou u nás lidé stateční a odhodlaní jít bojovat i za naši svobodu, měli by tu možnost dostat. Pokud vidím ten precedens v jiných zemích, tak si myslím, že by se to mohlo stát velmi rychle. Je ale potřeba upravit legislativu. (…) My už v té válce jsme a Putin ji už vyhlásil. Stále se snažíme do písmenka dodržovat mezinárodní právo. Vstoupit jednotkami NATO do války je za hranicí práva, to udělat nemůžeme. A to, co děláme, je na té hraně, kterou ještě udělat můžeme.