Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si myslí, že přijetí eura není pro Česko prioritou a není prý nutné stanovovat datum pro vstup do eurozóny ani v případě, že začneme plnit Maastrichtská kritéria. Proti tomu se ale ozvali i někteří členové vlády: „Česko teď má hodně starostí, ale myslím, že některé z nich by se podařilo rychleji a líp řešit přijetím eura,“ namítá ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Poukazuje i na to, že Česko bude v příštím roce plnit všechny podmínky pro přijetí eura kromě vstupu do ERM II, což je mechanismus fixování měny k euru, které může daná země po minimálně dvouletém období přijmout.

„Dokázali jsme snížit schodek rozpočtu na 252 miliard, co je výrazně lepší výsledek než za vlád ANO, kdy byl až ke 400 miliardám. Jde si představit razantnější kroky, ale mohli jsme být i měkčí a ušetřit si některé dnešní reakce. Ale děláme to, co jsme v rámci politické reality schopni,“ dodává.

Přijetí eura by podle Dvořáka pomohlo českému exportu a podnikům, které se musejí vyrovnávat s kurzovými výkyvy. „Měli bychom větší likviditu a byli atraktivnější pro investice. Naše ekonomika zásadně trpí tím, že se do ní zahraniční investoři moc nehrnou. Argumenty proti euru mně připadají spíš iracionální a emotivní,“ zdůrazňuje.

Všem zemím, které v poslední době vstoupily do eurozóny, prý zavedení euro přineslo okamžité zvýšení HDP o půl procenta, a to už během prvního roku. „Argumenty jsou na stole a já nerozumím tomu, že když je všichni známe, tak proč je naším závěrem, že euro nechceme. Když nám vychází, že euro chtít můžeme a máme,“ doplňuje.

Česká cesta

Ministr financí proti euru argumentuje mimo jiné tím, že jeho podpora je v Česku mimořádně nízká. To připouští i Dvořák, podle kterého úlohou politika ale není jen reflektovat to, co říkají průzkumy veřejného mínění, naopak má prosazovat a přesvědčovat ostatní o tom, co považuje za správné.

„Dvacet evropských zemí euro má a nemá s tím žádný problém. Jen my pořád hledáme českou cestu být mimo a přitom vevnitř. Mimochodem my nemůžeme ovlivňovat rozhodování zemí eurozóny, jen sedíme u stolu a pozorujeme – přitom každé rozhodnutí se nutně promítne do české ekonomiky,“ podotýká.

Dvořák poukazuje i na to, že například Dánsko si také drží svou korunu, ale dlouhodobě je součástí ERM II a nezpůsobuje mu to žádné potíže. „Nechceme nic jiného, než abychom splnili i tuto podmínku pro případné přijetí aura, až k tomu někdy bude politická vůle,“ shrnuje.

Celý rozhovor v audio nahrávce na Interview Plus

Diskuze Martina Dvořáka, Jaroslava Bžocha a Mirka Topolánka s Danielem Takáčem v Událostech komentářích. Je V4 ještě homogení silou s jednotným hlasem v rámci Evropské unie? Nebo by bylo lepší zbavit se některého z členů? Má se V4 vyjadřovat ke globálním problémům jako je Válka v Gaze nebo na Ukrajině? Tato a další témata si přehrajte na odkazu níže:

Eva Mikulecká

Humanitární pomoc v Pásmu Gazy, smysluplnost vlastního resortu nebo třeba evropské právo veta. To jsou témata obsáhlého rozhovoru s ministrem pro evropské záležitosti Martin Dvořákem, jenž byl hostem podcastu PoliTalk, který moderuje Eva Mikulecká.

Je vám velmi často vyčítáno, že se vlastně neví, k čemu váš resort je – není to po dvou letech jeho fungování velký neúspěch?

Nemám z toho radost, ale neúspěchem bych to nenazval. Jsem ministrem zhruba půl roku, navíc můj předchůdce pan Bek to měl o něco jednodušší, protože bylo předsednictví v Radě EU. Já si myslím, že zbytečné ministerstvo v Česku by bylo třeba ministerstvo pro lov velryb. Chci tím říct, že každá vláda si prostě musí určit priority.

Vy jste k tomu řekl Deníku N, že vám osobně je jedno, jestli jste ministr nebo třeba tajemník pro EU, ale že: „Za dvacet let v diplomacii jsem pochopil, že se tam strašně hraje na hierarchii… Když u stolu sedí ministr, možná není lepší ani kvalifikovanější, má ale cedulku ministr a tím pádem je jeho váha úplně jinde.“ Takže je ten resort celý o té cedulce?

Není celé o té cedulce. Ale samozřejmě že jsem si v té diplomacii odsloužil i periody, kdy jsem byl jenom jakýsi nižší úředník. A ono se na to opravdu hraje. A už jenom právě proto, že ta která vláda má nebo nemá ministra pro evropské záležitosti.

Jak je to tedy v Evropě běžné?

Je to tak půl na půl, asi čtrnáct zemí má teď ministra speciálně jenom na EU.

S kým tedy v Bruselu nebo Štrasburku jednáte?

Běžná součást každé cesty je zasedání tzv. Rady pro obecné záležitosti, kde jsou zástupci právě 14 ministrů a 14 státních tajemníků jednotlivých zemí a probírají se ty věci, které se nevejdou nějak nebo nepatří pod žádný resort. Já rád říkám, že jsem ministr pro budoucnost, protože teď jako jedno z největších témat je budoucnost Evropy, tedy myšleno rozšiřování.

Rozvojovou pomoc Palestině musí EU dát, až když bude jistota, že neskončí v rukou Hamásu

EU hned po 7. říjnu silně podpořila Izrael i jeho právo na obranu proti teroristickému Hamásu. V čem byl ale poměrně dost velký zmatek, byla finanční pomoc Palestině. Evropský komisař pro rozšíření nejprve řekl, že se stopne veškerá pomoc Evropy, hned druhý den ale šéf unijní diplomacie revidoval to prohlášení a Evropská komise nakonec pomoc Palestině třikrát navýšila. Jak se na to díváte?

Ona ale žádná rozvojová pomoc v tu chvíli ani nebyla. Ta humanitární byla, je a bude, protože zkrátka máme pocit, že tam nemáme lidi nechat umírat hladem a žízní. A můžeme se potom ptát, proč se o sebe nepostarají sami. Ale to je jiná věc. Bereme to prostě jako humanitární katastrofu v oblasti, kde probíhá válka. Tak jako civilizovaný svět pomáhá všude jinde, tak má pomáhá i v Gaze.

Názor se nakonec sjednotil i na to, že rozvojovou pomoc, u které je velmi silné podezření, že velká část, ne-li celá, skončila v rukách Hamásu, pozastavíme a přezkoumáme, jestli mířila tam, kam měla. Nedělám si velké iluze o výsledku. Měli bychom se ho dozvědět v těchto dnech.

Ministr zahraničí Jan Lipavský prohlásil, že by se měla finanční pomoc úplně zastavit a že Česko na tom trvá. Co to znamená? Jak to vypadá v praxi, když v EU na něčem trváme?

Jednání v EU probíhá v několika různých úrovních. Rada pro obecné záležitosti, kam jezdím, je jednou z těch vyšších úrovní a nikdo z ministrů tam nejede s tím, že si tam řekne, co chce. Tam probíhá poměrně dlouhá a složitá interakce mezi různými hráči, kteří formulují tzv. mandát, který potom ten zástupce na svém fóru prezentuje a obhajuje. Argumentačně dostaneme takovou tlustou složku, kde máme jednak napsánu základní pozici a pak tam jsou podklady. Takže my na tom samozřejmě trváme.

A tohle už jste obhajoval tento názor v EU?

Rada bude příští týden. (rozhovor vznikal ve čtvrtek 9. 11., pozn. red.)

A budete to obhajovat?

Bude tam určitě tahle věc na stole a oficiální mandát se teď právě sepisuje.

A v něm tedy trváme na tom, aby se stopla veškerá rozvojová pomoc Palestině?

Tak nejsem si stoprocentně jist, že to tam takto explicitně bude, protože samozřejmě celá debata o Palestině a Izraeli se odehrává v kontextu mnoha dalších otázek, kterými se EU zabývá. Takže já se snažím spíš, aby naše postoje byly trošku diplomatičtější.

Takže jaký názor by tam měl tedy zaznít?

Revidujeme a počkejme, jaký bude výsledek té revize. V tuhle chvíli nic neposílejme a dohodneme se, až budeme schopni zaručit, že ty peníze, které tam budeme posílat, budeme-li je posílat, tak že jdou skutečně na to, co je potřeba. A ne na vyzbrojování Hamásu.

Rušit právo veta v EU je politicky sebevražedné téma, mluvit o tom ale musíme

Nakolik teď Evropu vyčerpal konflikt na Ukrajině? Myslíte, že má EU ještě hodně možností, jak pomoct?

Já myslím, že nemáme jinou možnost než pomáhat, dokud to půjde. Protože máme kousek od hranic kolbiště, kde se jedna velmi nedemokratická mocnost snaží rozložit soudržnost těch demokratických mocností. A pokud necháme Ukrajinu padnout, tak máme tuhle mocnost už za dveřmi a ona se nezastaví a bude pokračovat.

Daří se ale EU ta pomoc? Není příliš váhavá, příliš pomalá?

Určitě, na můj vkus je vždycky o krok až o dva kroky pozadu. Kdybychom F16, které konečně na Ukrajinu míří, byli schopni uvolnit a nasadit před dvěma lety, tak jsme možná dnes už tu válku měli vyřešenou.

Nakolik je tedy Evropa v tomhle silná, když sám říkáte, že je i v takto důležitých rozhodnutích poněkud těžkopádná?

Já jsem naopak příjemně překvapen, že po šesti stech dnech se ještě pořád Putinovi nepodařilo tu jednotu Evropy rozebrat. Je to jedna z věcí, která ho překvapila. Protože Evropa prostě drží pohromadě, i když už tam vidíme určitá chvění na některých koncích toho spektra. Ale Ukrajinci to podle toho, co vím o Ukrajině, nevzdají. Tam prostě ta válka bude pokračovat, ať se k tomu svět postaví jakkoliv.

My jsme v situaci, kdy schválenou finanční pomoc Ukrajině blokuje Maďarsko. Takže se dostáváme k otázce práva veta. Jak vidíte tento spor? Protože i v ČR se ozývají hlasy, že by mělo být raději většinové hlasování v EU, aby bylo rozhodování rychlejší.

Já to vidím téměř jako politicky sebevražedné téma. Už jsem viděl reakci na projev pana prezidenta Pavla, u kterého jsem shodou okolností byl. Takže vím, jak to zaznělo, a vím, jak je to hrubě dezinterpretováno a hlavně označováno za vlastizradu.

A když to vezmeme čistě fakticky, je na místě o tom mluvit?

Já jsem přesvědčen, že o tom mluvit musíme. Pojďme se bavit o tom, jestli taková změna přinese větší efektivitu. Protože jsme vystavováni nečekaným událostem, od covidu přes válku až po přírodní katastrofy. A tam se prostě to sedmadvacetihlavé stvoření někdy dohaduje příliš dlouho.

Pak se bavme o tom, jakým způsobem zabezpečit práva těch malých. Tam je spousta mechanismů, jak to zaručit. Buď by se upravila kvalifikovaná většina tak, aby ti malí nebyli úplně snadno přehlasovatelní. Nebo každý stát bude mít právo při některé specifické otázce říct, že je to otázka národního zájmu a chce právo veta zachovat. Nebo je tam varianta, že by to veto nemohl dát jenom jeden stát, ale třeba tři nebo čtyři.

Například u migračního paktu se mluví o tom, jestli budeme muset přijímat migranty – to je třeba označováno za národní zájem. Nechybělo by nám tady právo veta?

Já si osobně myslím, že nejvyšším národním zájmem Česka je být součástí velkého silného celku, který nás je schopen ochránit před nájezdy východních útočníků, ať už jsou z Ruska, nebo z Číny.

A jistě, že mít Evropu plnou neevropsky naladěných lidí, jak to vidíme právě v Londýně, Paříži nebo Berlíně, tak to jistě vyvolává velké obavy, jestli jsme někde něco nezanedbali. A jestli bychom si teď neměli třeba říct, že kapacita Evropy je už opravdu naplněná. Ale to se děje. Evropa, která byla dlouhodobě „Wir schaffen das“ („Zvládneme to“ – výrok bývalé německé kancléřky A. Merkelové, pozn. red.), teď začíná velmi intenzivně mluvit o tom, že musíme opevnit svoje vnější hranice.

A pak je tu ta povinná solidarita v rámci migračního paktu – tedy přebírání části migrantů nebo placení do fondu za každého nepřijatého migranta půl milionu korun.

Respektuji postoj české vlády – pro nás je rozdělování podle kvót nepřijatelné, to nikdy nepřipustíme. Ale pak zase myslím, že je fér říct, že jsme schopni pomoci jinak. Penězi, prací ve třetích zemích, odkud migrace přichází, nebo spoluprací na vnější hranici a tak dále. Já považuji za dost nešťastné, když se tváříme, že to, co se děje ve Francii nebo v Itálii, se nás vlastně vůbec netýká.

První část rozhovoru, která se týkala například čerpání peněz z evropských fondů či vztahu Čechů k Evropské unii, jsme přinesli v přepsané verzi v pondělním článku.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-politalk-evropska-unie-je-vzdy-o-krok-az-dva-pozadu-pomahat-ale-musime-dokud-to-jde-mini-ministr-dvorak-40451013

Eva Mikulecká, Novinky

Smysluplné využití peněz z evropských fondů, dosavadní hospodaření s prostředky z Evropské unie či český euroskepticismus. To jsou první témata rozhovoru s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN), který byl hostem podcastu PoliTalk.

Vy rád říkáte, že za těch devatenáct let, co je ČR součástí Evropské unie, jsme z fondů EU získali jeden bilion čistého. Kde je to podle vás vidět?

Nemám říkat Osvětimany, že ne? (narážka na bývalého vedoucího hradní kanceláře Vratislava Mynáře, který čelí obvinění ze zneužití téměř šestimilionové dotace při přestavbě penzionu v Osvětimanech – peníze letos v dubnu jeho firma vrátila, pozn. red.)

Řekněte, co chcete…

Když jsem začal tímhle nehezkým příběhem, tak si samozřejmě uvědomuji, že za těch dvacet let se řada peněz dala právě na ty penzionky a golfová hřiště. Zkrátka se toho zmocnila nějaká prapodivná chobotnice, která nemalou část peněz rozdělila kamarádům. Na druhou stranu z toho bilionu se postavila spousta strašně užitečných věcí – dálnic, železnic, zastávek.

Dokázal byste odhadnout, jaký podíl z toho jednoho bilionu získaného z EU se využil smysluplně?

To je hrozně těžké říct. Já bych nechtěl, aby to bylo půl na půl.

Kdo je za to zodpovědný? Nejvyšší kontrolní úřad? Ministerstva, která dotace poskytovala a měla je kontrolovat?

Kdo je za to zodpovědný? Já jsem byl osm let primátorem (v Hradci Králové, pozn. red.) a už začínaly ty první fondy, z PHARE a podobně. A mně najednou zazvonil telefon a říká mi: „Pane primátore, vy tady máte podaný projekt na výměnu oken v základních školách? My bychom vám to dokázali zajistit, kdyby…“ Bylo tehdy třeba za 300 milionů. Samozřejmě jsem to odmítl.

Ohlásil jste to policii?

Bylo to tvrzení proti tvrzení. Já jsem ohlásil jiný případ, kdy jsem takhle seděl proti člověku, který mi nabídnul úplatek. Samozřejmě to skončilo ve slepé uličce. Ale chtěl jsem tím popsat dilema, kterému čelili lidé, kteří prostě s těmi penězi měli nakládat. Prostě buďto se zachovám jako lump, ale budu mít okna, anebo se zachovám čestně a do školy potáhne.

Aktuálně máme z tzv. Národního plánu obnovy EU čerpat 228 miliard korun. Má jít o restart ekonomik evropských zemí po covidu a dalších krizích. Na jaké období to je?

Je to do roku 2026, což je svým způsobem docela krátká doba. Ale na druhou stranu má tohle datum jednu velkou přednost. Přesahuje volební období současné vlády.

Kdo dohlíží právě na to, aby šlo o smysluplné projekty a aby to nedopadlo tak, jak jste zmínil s těmi předchozími fondy?

No, dohlíží na to v tuhle chvíli garant, což je ministerstvo průmyslu a obchodu.

A obáváte se toho, že to nebude využito smysluplně? Nebo myslíte, že už máme mechanismy nastavené lépe?

Pokusy odklonit si malý potůček peněz toho velkého toku budou vždycky. Ale na druhou stranu věřím tomu, že pan ministr Síkela si je dobře vědom, do čeho jde a že se bude snažit to maximálním způsobem pohlídat.

Češi jsou mistři světa v euroskepticismu, špatně jim prodáváme dobrou zkušenost s EU

Pojďme k vaší prioritě zlepšit pozitivní obraz EU v Česku. Jak to chcete udělat?

Je to spíš taková nejsrozumitelnější priorita. Ale postupně zjišťuji, že je to hodně těžký úkol. Teď jsem viděl průzkum, podle kterého si čím dál víc Čechů myslí, že bychom měli být jakýmsi Švýcarskem. Já ale myslím, že bychom měli být součástí celku. Je to opravdu trošku boj s větrným mlýnem. Jednak Češi jsou mistři světa ve skepticismu a jednak se tady ten euroskepticismus dlouhodobě pěstoval.

A nekopíruje to spíše zkušenosti s Evropskou unií?

Já si myslím, že je to spíš tím, že špatně prodáváme tu dobrou zkušenost. Já prostě nemám špatnou zkušenost s Evropskou unií, naopak. Musí se o tom mluvit. Příští rok budeme připomínat dvacáté výročí vstupu. Chystáme celou sérii akcí, které by to měly připomínat. Je tam ale i komplikace, protože budou zrovna evropské volby, takže jakákoli příliš intenzivní propagace nebo prezentace by mohla být vnímána jako předvolební agitace.

Co bude tedy za dva roky hlavním výsledkem vaší práce? Pokud tedy vydržíte v této funkci až do konce mandátu vlády.

Byl bych rád, kdyby se trošku ta čísla skepse vůči EU snížila a čísla spokojenosti s fungováním EU se zvedla. A pak bych samozřejmě chtěl, aby i skrze mojí práci bylo Česko v Evropě vnímáno jako relevantní, seriózní partner.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-politalk-nemale-casti-penez-z-eu-se-zmocnila-prapodivna-chobotnice-treba-na-penzionky-typu-osvetimany-rika-ministr-dvorak-40451033

Ministr Martin Dvořák v neformálním interview na nové televizi A11. Podívejte se na velmi civilně a neformálně vedený rozhovor Martina Dvořáka s redaktory televize A11. Uslyšíte osobní názory pana ministra, které byste jinde asi neslyšeli. O Evropě, Evropské unii, jejich historických kosekvencí, brexitu, politice jako takové a roli PR v ní a mnoho dalšího. Vřele doporučeno ;-).

Odkaz na video: https://tv.a11.cz/video/mezi-nami-martin-dvorak-politik-diplomat-ekonom-publicista/

Měsíc po bezprecedentním napadení Izraele Hamásem a bojích v pásmu Gazy byl Martin Dvořák spolu s dalšími odborníky v problematice blízkého východu hostem v Událostech komentářích na ČT 24. Souvislosti, možný další vývoj v regionu, to jsou témata tohoto interview.

Odkaz na video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371107/