Města Buča, Hostomel nebo Irpin na severozápadně od Kyjeva se stala symbolem ruské agrese na Ukrajinu
Co potřebuje Ukrajina hned a co chvíli počká? A jak dlouho? S čím mohou pomoci humanitární organizace a co mohou dokázat jen místní úřady? Odborníků se ptá Martina Mašková
Stránka rozhlasového pořadu zde.
Do oblasti kolem Kyjeva se opatrně vrací život, ruská ofenziva se přesunula na východ Ukrajiny. Co potřebuje území, kterým se prohnala válka, okamžitě a co bude následovat?
„Na prvním místě je dostat lidi do bezpečí a pod střechu. Musíte vybudovat zásobování, mít vodu, alespoň základní potraviny. A potom jsou na seznamu další věci jako léky, lékařská péče, posttraumatická péče. Pak jsou to vyšší stupně civilizace,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).
Zmíněnými „vyššími stupni civilizace“ myslí Dvořák například úklid odpadků, zajištění tekoucí vody a postupné otevírá obchodů alespoň se základním zbožím, později i s dalšími výrobky. „To je základní žebříček, jak by to mělo postupovat,“ shrnuje Dvořák, který působil jako starosta v poválečném Kosovu.
S tímto žebříčkem souhlasí i spolupracovník společnosti Člověk v tísni Ondřej Nádvorník, který působil v na Ukrajině, v Gruzii, Moldavsku, v Arménii, ale i například na Balkáně: „Bezpečí také znamená odklízení trosek a odminování. To zajišťuje armáda a civilní ochrana.“
Často se ovšem zapomíná na funkční záchody, doplňuje logistik Lékařů bez hranic Zdeněk Müller. Má zkušenosti hlavně z Blízkého východu, byl na misích v Sýrii, Iráku, Libanonu a zná dobře i Pásmo Gazy.
„Naši lidé jsou vytrénovaní přijet do takové oblasti, během krátkého času vyhodnotit, co je nejvíc potřeba, objednat to a dovézt na místo. Pokud je potřeba válečná chirurgie, jsme schopní během několika hodin operovat,“ říká.
“Aby se postupně začal rozvíjet obchod a živnosti, tak je potřeba přestat tam vozit humanitární pomoc”, říká Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.
S tím, že základní infrastrukturu poskytují humanitární organizace, souhlasí také Nádvorník z Člověka v tísni: „To znamená přístup k potravinám, vodě a nějaká ta psychosociální pomoc, protože mnoho z těch lidí je traumatizováno a potřebují co nejdříve začít to nějak zpracovávat.“
Následně je potřeba zajistit školy, funkční zdravotnictví a sociální péči pro nejpotřebnější.
„A samozřejmě také začít s poskytováním živobytí. Aby se postupně začal rozvíjet obchod a živnosti, je potřeba přestat tam vozit humanitární pomoc. A spíš je potřeba podpořit lidi, kteří tam jsou, i třeba přímo penězi, aby si mohli kupovat věci sami. Aby podpořili místní ekonomiku,“ říká o dalších krocích obnovy země Nádvorník.
“Je potřeba rychle instalovat někoho, nějakou autoritu, která bude schopná koordinovat humanitární pomoc”, myslí si Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničí.
Nic z toho se ale neudrží, pokud nebude fungovat místní autorita, zdůrazňuje Dvořák: „V Kosovu i v Iráku Saddáma Husajna předchozí vlády zmizely, rozpadly se, přestaly fungovat. A přitom bylo potřeba koordinovat humanitární pomoc. To je ambice, kterou žádná z dobrovolných organizací nemá.“
„Je potřeba rychle instalovat někoho, nějakou autoritu, která toho bude schopná. Vztah místních vůči nově instalované autoritě může být různý a sám si nedovedu představit, jak to bude na Ukrajině. Předpokládám, že tam k diskontinuitě vládnutí nedojde, že nebudeme mít co do činění s loutkovými proruskými vládami. Je potřeba co nejrychleji nastolit pořádek a řád,“ apeluje Dvořák.
Psychosociální pomoc
Při péči o nejzranitelnější je potřeba nabídnout jim nejen sociální, ale i psychologickou pomoc, má jasno Nádvorník z Člověka v tísni.
„Ta je sice potřebná pro všechny, ale zvláště pro děti nebo lidi, kteří jsou více zranitelní. Například pro děti se zřizují v těchto oblastech prostory, kam si mohou chodit hrát a částečně se učit od dětí jiné věkové kategorie. A tam jim zároveň někdo pomáhá, aby se vyrovnávaly s traumatem,“ přibližuje.
Dále by pomohlo, aby ti nejzranitelnější lidé a děti nekončili v ústavech, ale v komunitní péče, dodává Nádvorník.
“Moje zkušenosti ze dvou poválečných období jsou takové, že ta obnova často napravuje spoustu hříchů, které nevznikly válkou”, pokračuje
Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničí.
Od péče pro lidi by se mělo pokračovat k opravě infrastruktury, vypočítává další úkoly Dvořák. „Je potřeba začít s opravou co nejrychleji, protože nemáte-li, kudy dovážet pomoc, tak je to problém. Alespoň provozně opravit silnice, železnice, vodovody, kanalizace. Další logistická věc jsou skladovací prostory, odkud se bude humanitární pomoc distribuovat. To znamená, že musíte mít nějaká auta a lidi ve skladech,“ pokračuje.
„Moje zkušenosti ze dvou poválečných období jsou takové, že ta obnova často napravuje spoustu hříchů, které nevznikly válkou, ale dlouhodobě tam byly kvůli podinvestování, špatné údržbě a péči. Může se stát, že dojde zcela k zásadní restrukturalizaci celého ekonomického systému,“ nabízí naději do budoucna Dvořák.
Připouští ale, že zemědělská země, jakou je Ukrajina, se možná tolik nezmění. „Tam spíš bude snaha vrátit se co nejrychleji k tomu, co fungovalo před válkou.“
Konec korupce?
Rekonstrukce Ukrajiny po válce by mohla odstranit dlouhodobou nedůvěru obyvatel k vlastním úřadům a státní správě.
„Tím, jak instituce, armáda a civilní ochrana fungují velmi dobře, jak lidé vidí, že požárníci okamžitě hasí to, co zasáhnou rakety – tím získává státní správa na důvěře. Může to mít krátké trvání, ale to může být příležitost pro budování a transformování národa. Jedním z velkých problémů byla korupce, ale ten pocit, že teď všichni táhnou za jeden provaz, může být jakýmsi předělem,“ doufá Nádvorník.
“Tím, jak instituce, armáda a civilní ochrana funguje velmi dobře, získává státní správa na důvěře”, míní Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.
Dvořák je skeptičtější: „Opravdu smekám každý den klobouk hluboko před tím, co Ukrajinci předvádí celému světu. Ale trochu se obávám, že až do země začne proudit mnohamiliardová pomoc, který už nebude v tancích – ukrást tank nedává moc smysl –, že tam bude nebezpečí, aby se velká část peněz nepoztrácela. Aby nebyla rozdělena mezi kamarády.“
Válka o Ukrajinu na sítích. Kdo vyhrává boj o veřejné mínění a co můžeme dělat s dezinformacemi?
Připouští, že v míře korupce se Ukrajina ještě před válkou výrazně posunula k lepšímu: „Ale že by si lidé přestali něco přihrávat k sobě domů, to se, myslím, očekávat nedá. Uhlídat to bude jeden z velkých úkolů mezinárodní pomoci.“
Obnova Ukrajiny bude také zřejmě tématem českého předsednictví Evropské unie, které začíná v létě. Česká republika chce podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) uspořádat dárcovskou konferenci na pomoc Ukrajině a podpořit členství Ukrajiny v Evropské unii.
Poslechněte si celou debatu odborníků, moderuje ji Martina Mašková.
Poslední komentáře