SVOBODA

„Jsem šťastný, že už přes 30 let máme tu obrovskou šanci žít ve svobodě a v demokracii. Je to aktuální o to víc teď, když sledujeme heroický zápas Ukrajiny za tyto hodnoty proti obrovské přesile ruského agresora. Zápas za svobodu nejen svou, ale celé Evropy. Můžeme být hrdí na současnou vládu, že jsme díky ní v čele pomoci a podpoře jejího boje. Ještě sice nemáme odpracovaných těch Masarykových 50 let, které prý společnost potřebuje, aby se naučila se svobodou zacházet, ale teď máme obrovskou příležitost udělat velký pokrok. Doufejme, že celá společnost bude pokračovat v této ojedinělé šanci naučit se žít ve svobodě, která přináší jako nezbytnou součást života i zodpovědnost a solidaritu se slabšími a potřebnými. I za cenu ztráty komfortu, což je asi to nejmenší.

SPOLUPRÁCE

„Těch vyhrocených nesmlouvavě agresivních, údajně ideologických (ve skutečnosti ovšem mocenských) rvaček mám už plné zuby. Vyhlížím dobu dohod, kompromisů a smířlivého hledání cest, po nichž se dá jít společně.“

“Myslím si, že mě 20 let v diplomatických službách naučilo právě tohle, tedy hledat a nabízet  taková řešení, která usnadní všem zainteresovaným stranám je přijmout a uplatnit společně. Mám pocit, že to česká politika už velice potřebuje.”

ZODPOVĚDNOST

„Přísahám na svobodný trh a kapitalismus, ale přitom cítím, že jsou věci a situace, kdy solidarita může být lepší řešení než svoboda (nebýt solidární). Ukázala nám to teď pandemie, ukazuje nám to už léta marně naše planeta, příroda a životní prostředí. To, co nás čeká, je velmi těžká debata o tom, kde končí individuální svoboda a kde začíná společenská či globální zodpovědnost.“

RESPEKT

„Z hloubi duše se mi protiví rasismus, zejména ten, kdy si duševní ubožáci potřebují dokázat, že vlastně nejsou tak docela ubozí, protože je tu podle nich celá skupina či rasa, která je určitě mnohem ubožejší už jen proto, že má jinou barvu kůže. Ovšem něco se ve mně vzpouzí, když je za rasistu považován i někdo, kdo prostě odmítá hrát současné módní rituály, jako je poklekávání při hymně. To je přece úplně stejně povrchní vnější dělení na „klekače“ (to jsou ti dobří) a „neklekače“ (a ti jsou zlí). A přitom si umím docela dobře představit, že občas před nějakým zápasem teatrálně poklekne nějaký nácek s vymaštěnou hlavou, a je úplně jedno, jestli nesnáší černochy, bělochy nebo Asiaty.“