Americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl pozastavit cla na dovoz automobilů a součástek, zároveň ale zvažuje zavedení cel na léky a polovodiče. Opatření vůči EU odložil o 90 dní, stejný krok učinila i Evropská unie. O finální podobě se nyní jedná.

„Strategie Donalda Trumpa je jednat pod tlakem, a my bychom měli být schopni se bránit,“ říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Nepředvídatelnost a chaos

Dvořák označil současný vývoj za pokračování trendu chaosu – ať už záměrného, nebo nechtěného – který podle něj stále narůstá.

„Dosavadní kroky americké administrativy a prezidenta Trumpa rozhodně nepovzbuzují světovou ekonomiku. Působí na trhy, burzy i výrobce, kteří netuší, jaké prostředí je čeká za půl roku nebo za rok. To všechno globální ekonomice, zejména té americké, výrazně škodí.“

Zároveň však věří, že po období chaosu by mohlo přijít období uklidnění a rozumných jednání.

Vyjednávání s USA a role Maroše Šefčoviče

Podle Dvořáka americká strana jasně dává najevo, že Evropská unie pro ni není partnerem. Mluví o pohrdavém a arogantním přístupu – rušení schůzek, či jejich zcela ignorované konání.

„Zažila to například Kaja Kallasová nebo aktuálně Maroš Šefčovič. Jsou to velmi nepříjemné signály, které jednání jen komplikují. Jestli se Šefčovičovi podařilo představit návrhy EU americké straně, není jisté, ale je to velmi pravděpodobné.“

LNG jako výměna za cla?

V souvislosti s vyjednáváním se objevila zmínka o možné dohodě, že Evropa začne více nakupovat americký zkapalněný plyn (LNG), výměnou za zmírnění celních opatření. Dvořák k tomu poznamenal:

„Je to určitá forma vydírání. Potřebujeme nové zdroje energií kvůli odstavení dodávek z Ruska a LNG je jednou z cest. Ale spojovat obchod s cla není fér ani rozumné.“

Zároveň dodal, že případná smlouva o LNG by měla být férová, s dlouhodobým kontraktem a rozumnými cenami. Jinak by šlo o nepřijatelný tlak.

Jednotný postoj EU?

Na otázku, zda se Evropská unie dokáže shodnout na společném postupu vůči americkým clům, Dvořák odpovídá:

„Velmi bych si to přál, ale musíme si uvědomit, že sedmadvacítka je spíše šestadvacítka plus jeden. Je otázka, zda ten jeden ‘troublemaker’ nebude situaci zneužívat k prosazení vlastních zájmů.“

Konkrétně má na mysli Maďarsko, které podle něj často vystupuje proti jednotnému postoji EU.

Vztahy s Čínou?

V souvislosti s obchodní válkou USA–Čína se objevují názory, že by se Evropa měla spojit s Čínou. Dvořák je však velmi opatrný:

„To je jako vyhánět čerta ďáblem. Čína má své mocenské zájmy a bude nabízet výhodné kontrakty, ale musíme být velmi obezřetní. Já osobně nejsem příznivcem toho, aby se Amerika nahradila Čínou jako strategický partner. S USA nás stále pojí hodnotové základy – i když je nyní sama nerespektuje. S Čínou nás, kromě byznysu, nepojí téměř nic.“

Zdroj článku a jeho přesné znění: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/americka-cla-donald-trump-martin-dvorak-rozhovor_2504151829_elev

V pořadu “Události, komentáře” vysílaném 20. března 2025 na ČT24 diskutoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) spolu s Filipem Turkem (Motoristi) o několika klíčových tématech:

Evropský plán na zbrojení a podporu Ukrajiny: Dvořák zdůraznil význam jednotného postupu Evropské unie (EU) v otázkách obrany a podpory Ukrajiny. Upozornil, že EU by měla fungovat jako celek s půlmiliardovou populací, aby byla schopna konkurovat velmocím, jako jsou USA a Čína. ​

Příčiny ruské agrese na Ukrajině: Ministr se vyjádřil k motivacím Ruska pro jeho vojenské akce na Ukrajině, přičemž poukázal na historické a geopolitické faktory ovlivňující současnou situaci.​

Celý pořad je dostupný na webu České televize: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000370320/

V první části středečního pořadu Polední publicistika na Radiožurnálu odpovídal na otázky ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Tématem bylo jakémožnosti má Evropa pro zapojení do dalších jednání o míru na Ukrajině.

Zdroj a rozhovor: https://radiozurnal.rozhlas.cz/poledni-publicistika-jednani-o-miru-na-ukrajine-zakon-o-vojacich-navrat-9434963

Česká republika by se mohla podílet na financování Rádia Svobodná Evropa částkou dosahující stovek milionů korun. V pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Zdůraznil, že otázku dalšího financování této stanice již řešil s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou i dvěma evropskými komisaři.

Podle Dvořáka je zachování vysílání Svobodné Evropy klíčové, zejména pro obyvatele zemí, kde neexistují svobodná média nebo je přístup k informacím striktně regulován. „Význam svobodných a necenzurovaných informací, byť třeba ideologicky tříděných, je nesmírně potřebný pro každou zemi, která se chce dostat k demokratickému systému,“ řekl ministr ve vysílání CNN Prima NEWS.

Rádio Svobodná Evropa sídlí v Praze a dlouhodobě se zaměřuje na poskytování nezávislých informací obyvatelům regionů, kde jsou média pod tlakem autoritářských režimů. Americká vláda však nedávno oznámila, že přestane stanici finančně podporovat, což vyvolalo obavy o její budoucnost. Dvořák upozornil, že problém vnímá mnoho lidí a zemí. „Podle údajů, které není úplně jednoduché ověřit, poslouchá vysílání Svobodné Evropy zhruba 50 milionů lidí týdně. Vysílá se do oblastí, kde buď internet vůbec není, nebo je přísně regulován vládnoucí diktaturou,“ vysvětlil.

Ministr rovněž uvedl, že hledání nového modelu financování by se nemělo týkat pouze České republiky, ale mělo by být řešeno na evropské úrovni. „Zatím se zdá, že by byla snaha a vůle využít k financování zdroje Evropské komise,“ uvedl Dvořák s tím, že už o této možnosti jednal s evropskými představiteli. Zároveň připomněl, že proti rozhodnutí americké vlády již byla podána žaloba s argumentem, že zrušení financování bylo neoprávněné.

Roční provoz rádia podle Dvořáka vyžaduje přibližně 150 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun. „Nechci se rouhat, ale to nejsou nedosažitelné peníze. Určitě to nebude Česko samo, kdo by se tohoto úkolu zhostil, ale myslím si, že bychom měli přispět alespoň symbolickou částkou,“ řekl ministr. Český příspěvek by se podle něj mohl pohybovat ve stovkách milionů korun.

Česká republika už také na úterním jednání představila ministrům zemí EU iniciativu, která vyzývá členské státy, aby převzaly odpovědnost za financování Rádia Svobodná Evropa namísto USA. Návrh zatím podpořilo devět zemí, přičemž další se k němu podle informací CNN Prima NEWS mohou připojit v následujících dnech.

Zdroj a záznam rozhovoru: https://cnn.iprima.cz/ministr-dvorak-cesko-by-mohlo-dat-na-fungovani-radia-svobodna-evropa-stovky-milionu-469380

Vláda dnes v utajeném režimu jednala o různých možnostech, jak se podílet na zajištění míru na Ukrajině, přičemž jednou z diskutovaných variant bylo i možné zapojení českých vojáků do takové mise. V rozhovoru pro Press klub F1 to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Sám Dvořák v této souvislosti zdůraznil, že jakákoli účast českých ozbrojených sil by závisela na konkrétních podmínkách a charakteru případné mise. „Pokud by taková mise vznikla a její rámec by byl jasně definován, byl bych nakloněn tomu, abychom se do ní zapojili,“ uvedl ministr.

V rozhovoru se rovněž věnoval budoucnosti rádia Svobodná Evropa, jehož financování bylo nedávno pozastaveno Spojenými státy. Podle něj je nyní na Evropské unii a jednotlivých členských státech, zda se podaří najít nový model financování, který by umožnil zachovat vysílání tohoto média zaměřeného na podporu demokracie v regionech s omezenou svobodou tisku.

Zdroj článku a rozhovoru: https://talk.youradio.cz/porady/press-klub/martin-dvorak-stan-vlada-jednala-v-utajeni-o-mirovem-zapojeni-ceskych-vojaku-na-ukrajine

Výtah rozhovoru s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem o financování Rádia Svobodná Evropa

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jednal s partnery v EU o možnosti evropské finanční podpory pro Rádio Svobodná Evropa (RFE). Provoz tohoto mezinárodního vysílače dosud financovaly Spojené státy, avšak za administrativy Donalda Trumpa byl tok peněz zastaven. Dvořák se snaží nahradit tyto zdroje evropskými financemi, přičemž připouští, že by to mohlo vést k omezení vysílání nebo redukci počtu redakcí.

Postup jednání a podpora mezi členskými zeměmi EU

Jednání začala v neděli a během pondělí a úterý se podařilo rozšířit okruh podporovatelů o další dvě země. Dvořák hodnotí výsledek jednání pozitivně, protože se ukázalo, že mezi evropskými partnery panuje porozumění pro důležitost zachování RFE jako nástroje pro podporu demokracie v oblastech s nedemokratickými režimy. Zároveň ale ví, že starší generace politiků ze středo- a východoevropských zemí má k těchto vysílačům osobnější vztah než jejich kolegové ze Západu.

Podporu vyjádřily především země bývalého východního bloku, avšak Slovensko, Maďarsko a Polsko iniciativu zatím oficiálně nepodpořily. Maďarsko navíc podle Dvořáka patrně nebude příliš aktivním podporovatelem, zvláště proto, že RFE nedávno obnovila vysílání v maďarském jazyce.

Možnosti financování a zapojení Evropské komise

Ministr jednal s eurokomisařem Piotrem Serafinem i komisařkou Martou Kos o možném zapojení Evropské komise. Oba projevili opatrnou vstřícnost a uznali, že jde o zásadní otázku. Dvořák zdůraznil, že by bylo žádoucí udržet v projektu i Spojené státy, protože RFE původně vznikla jako součást jejich strategie globálního vlivu.

Zatím se neuvažuje o odkupu RFE Českem. Situace ohledně majetkoprávních vztahů budovy v Praze na Hagiboru není zcela jasná. Částečné financování jednotlivými zeměmi EU by bylo možné, ale jednolitý postoj Unie nelze očekávat. ČR by se mohla podílet alespoň symbolicky, ale rozpočtové možnosti jsou omezené. Dvořák dosud nejednal s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, ale je si vědom jeho striktního přístupu k výdajům.

Možná řešení a budoucnost RFE

Jednou z možných variant je omezení provozu RFE. Dvořák předpokládá, že součástí záchranné akce budou úspory, redukce aktivit nebo reorganizace. Mezi prioritami je zachování vysílání do Ruska, Běloruska a na Kavkaz. Další vývoj bude záviset na tom, zda se podaří zajistit financování a jaký model bude zvolen.

Vysoké náklady RFE (cca 150 milionů dolarů ročně) jsou pro EU relativně zanedbatelné ve srovnání s jinými výdaji, ale politická vůle na evropské úvni zatím není jednoznačná. V závislosti na prioritách EU může být financování směrováno pouze na strategicky důležité regiony.

Role Spojených států a bezpečnostní aspekty

Bezpečnost budovy RFE v Praze by podle Dvořáka neměla být problém, i kdyby nad ní USA přestaly držet ochrannou ruku. Základní otázkou zůstavá financování, nikoliv ochrana objektu.

Dvořák chce vyjednávat s americkou administrativou, zda je možné změnit jejich stanovisko k financování RFE. Konzultuje s evropskými partnery, koho případně oslovit.

Perspektiva dalších jednaní

V jednáních o financování RFE bude EU hledat možnosti, jak zapojit další členské země. Některé státy sice vyjadřují podporu, ale nemají rozpočtové možnosti. Určité řešení by mohla přinést Evropská komise, ale zatím není jasné, zda bude ochotná projekt podpořit finančně.

Celý článek a audio rozhovor naleznete zde: https://denikn.cz/1683727/redukce-rekonstrukce-orezani-resime-jak-zachovat-aspon-neco-rika-o-svobodne-evrope-ministr-dvorak/?cst=4cc1a847cc20e98fb5ac8670986987d51021de4cbf2a4e42a586a2dd07de2427

Ve druhé části pořadu Události komentáře speciál diskutoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), Jan Hofman (ODS), Zdeněk Hřib (Piráti), Josef Bělica (ANO) a Ivan David (SPD). Tématy byla obranyschopnost Evropy a její financování.

Zde je odkaz na video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000370306/

Dne 2. března 2025 byl v pořadu “Otázky Václava Moravce” na ČT24 odvysílán díl s názvem “Evropa v kleštích. Kdo se raduje?”. Hosty diskuse byli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, europoslanec Filip Turek a bývalý eurokomisař Pavel Telička.

Během diskuse se hosté věnovali aktuálním výzvám, kterým Evropská unie čelí, a debatovali o strategických krocích, jež by měly být podniknuty k posílení její pozice na globální scéně. Ministr Dvořák zdůraznil význam jednoty a spolupráce mezi členskými státy EU, zejména v kontextu rostoucího vlivu velmocí, jako jsou USA a Čína. Zdůraznil potřebu zvýšit výdaje na obranu, přičemž uvedl, že i tři procenta HDP mohou být nedostatečná. Evropská unie by podle něj měla fungovat jako jednotný celek, aby byla konkurenceschopná vůči velmocím, jako jsou USA a Čína. Ministr upozornil také na nutnost zasáhnout proti obcházení sankcí, zejména v souvislosti se státy sousedícími s Ruskem, a zdůraznil účinnost stávajících sankcí a odmítl představu EU jako pouhého zdroje financí a zdůraznil další benefity, jako je být součástí silného demokratického bloku, zejména v době ruské agrese.

Pavel Telička upozornil na potřebu efektivnějších ekonomických strategií a adaptace na měnící se geopolitické podmínky. Filip Turek hovořil o důležitosti inovací a investic do moderních technologií pro udržení konkurenceschopnosti Evropy.

Celý záznam této diskuse je dostupný na webu České televize.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/225411030500302