Polední publicistika: Česko-slovenské vztahy

Polední publicistika: Česko-slovenské vztahy

Polední publicistika s Věrou Štechrovou

Další témata: Co chtějí zemědělci. Nejstarší lidské osídlení.

Může přerušení konzultací mezi českou a slovenskou vládou vážněji ochladit vzájemné vztahy obou zemí? Čeho přesně chtějí dosáhnout zemědělci dnešní protestní akcí v centru Prahy? Jak zjistil mezinárodní tým vědců, že nejstarší známé lidské osídlení leží na západě Ukrajiny u města Korolevo?

Hosté polední publicistiky:

  • Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti
  • Jiří Michalisko, místopředseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství
  • Roman Garba, Ústav jaderné fyziky a Archeologický ústav Akademie věd
ČT24 – Slovensko se odklání od základních hodnot, česká vláda nemá vůli posilovat nadstandardní vztahy

ČT24 – Slovensko se odklání od základních hodnot, česká vláda nemá vůli posilovat nadstandardní vztahy

Česká vláda se shodla na přerušení mezivládních konzultací jednomyslně, jelikož v současné době nemá vůli posilovat nadstandardní vztahy s Bratislavou. V Událostech, komentářích to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Slovensko se podle něj odklání od základních unijních hodnot a jsou to právě Češi, kdo by měl vyslat tamní vládě jasný vzkaz. Udržovat jiné komunikační kanály otevřené je podle Dvořáka nutné. Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný zdůraznil, že slovenská vláda ohrožuje vztahy s Českem a dalšími zeměmi, když se v poslední době chová jako Putinův agent.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370306/cast/1031874/

Podle Dvořáka bylo „příjemným překvapením“, když Fiala navrhl diskutovat o této záležitosti. „Rozhodnutí bylo jednoznačné, jeden člen vlády za druhým se vyjadřoval v tom smyslu, že za situace, kdy se Slovensko jednoznačně odklání od základních hodnot a principů, na kterých stojí celá Evropská unie a její jednota, tak zkrátka je potřeba na to politickým způsobem reagovat,“ myslí si ministr.

Zdůraznil, že Česko chce i nadále udržovat otevřené komunikační kanály, tedy pravidelné konzultace a kontakty, se slovenskými partnery, nicméně společné zasedání obou vlád je nadstandardní věc a vztahy obou zemí podle české vlády nyní tak nadstandardní nejsou. „Shoda byla stoprocentní, všichni jsme se shodli na tom, že není vhodná chvíle, abychom nějakým manifestačním způsobem deklarovali naši spolupráci na nejvyšší úrovni a legitimizovali to, co v tuhle chvíli Slovensko předvádí,“ konstatoval Dvořák.

Česko podle něj reaguje na několik kroků slovenské diplomacie a vlády z poslední doby, ať už šlo o kontroverzní vyjádření Fica v rámci druhého výročí okupace Ukrajiny Ruskem, nebo „teatrální“ setkání slovenského ministra zahraničí se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. „S takovými lidmi není vhodné se setkávat a dávat najevo okázalé přátelství, protože jsou to z našeho pohledu lidé, kteří se účastní válečných zločinů,“ upozornil Dvořák.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci prohlásil, že česká vláda se rozhodla ohrozit vztahy se Slovenskem v zájmu podpory války. „Jsem přesvědčen, že Češi mají ke Slovákům stále nejblíž z celé Evropy a že to můžeme být právě my, kdo může být občas přenašeči vzkazů, kteří budou tlumočit Slovákům většinové stanovisko Evropské unie. A k tomu je třeba komunikační kanály udržovat,“ zopakoval ministr.

Slovenský premiér také do Prahy vzkázal, že rozhodnutí české vlády neovlivní slovenskou suverénní politiku. „Fico také uvedl, že nadále vzájemné vztahy považuje za nadstandardní, a vyzval českou vládu, aby je nebořila kvůli jiným názorům na bezpečnostní aspekty v regionu,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šilhan. Mezivládní konzultace se konají už od roku 2012 a dosud se uskutečnily osmkrát, naposledy loni, připomněl zpravodaj.

Největší napětí od Mečiara, míní Kostolný

Šéf nejsilnější opoziční strany Progresívne Slovensko Michal Šimečka chce české politiky v nejbližších dnech přesvědčit o tom, že Slovensko dál zůstává součástí evropské rodiny. Podle Šimečky jde asi o nejhorší moment od rozpadu Československa.

Šéfredaktor Denníku N Kostolný nemá tento výrok za přehnaný, slovenská vláda podle něj skutečně ohrožuje vztahy s Českem, ale i ostatními zeměmi Unie. „V posledních týdnech se vyjadřuje, jako kdyby byla agentem Vladimira Putina a jejím spojencem bylo Rusko, o kterém víme, že je válečným zločincem a napadlo Ukrajinu,“ podotkl novinář s tím, že česká vláda jen reaguje na to, co dělá Fico.

Naposledy bylo tak silné napětí mezi zeměmi po rozdělení Československa, kdy byl u moci Vladimir Mečiar, upozornil Kostolný. „Takové rozpory si nepamatuji. Fico jako kdyby se každý den snažil ukázat, že nepatří do evropské rodiny a chce přerušit vztahy s Českou republikou,“ obává se Kostolný. Přístup slovenské vlády k Ukrajině pak označil za „zradu slovenské zahraniční politiky a bezpečnostní politiky“.

Ať se Fico zeptá u Putina, kdo mu bude bránit nebe, říká ministr

Ať se Fico zeptá u Putina, kdo mu bude bránit nebe, říká ministr

Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu, myslí si český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Podle něj se tak Bratislava může dostat do mezinárodní izolace.

Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Když Dvořák před měsícem na vlastní pěst jmenoval svého zmocněnce pro přijetí eura, vyvolal v koalici roztržku. Premiér Petr Fiala, jehož ODS je odpůrcem eura, okamžitě svolal vůbec první dohodovací řízení pětikoalice. A pozice zmocněnce byla zrušena.

Dvořák poté odmítal, že by šlo o zradu koaličních partnerů. Podle něj je ale potřeba debatu o euru v Česku posunout a vláda by měla udělat pro přijetí evropské měny maximum. „Jako ministr si mohu jmenovat zmocněnce pro cokoliv,“ říká nyní Dvořák s tím, že ho roztržka v koalici mrzí.

Kritizoval i proruské postoje slovenského premiéra Roberta Fica. „Slovensko se vydalo vlastní cestou, která neprospívá ani jemu,“ myslí si Dvořák s tím, že našim východním sousedům hrozí v EU izolace. „Ať se zeptá u Putina,“ glosoval plánované stažení italské protivzdušné obrany ze Slovenska, které Fica překvapilo.

Nejde v případě eura jen o snahu zviditelnit hnutí STAN před eurovolbami? Jak vážná je situace u našich sousedů na Slovensku?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Odkaz zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-ministr-dvorak-vysvetluje-proc-chce-euro-247112

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste téměř celoživotním diplomatem. Jak je možné, že se diplomatovi stane něco tak nediplomatického, jako byl ten váš krok se jmenováním zmocněnce pro přijetí eura? – Já jsem byl vždycky diplomat povoláním, ale nikdy jsem nebyl diplomat povahou. Čelím bohužel marně nařčení, že jsem udělal něco, co je v rozporu s mými kompetencemi, což není pravda. Já jsem jako každý ministr oprávněn jmenovat si svého zmocněnce prakticky pro cokoliv a vycházel jsem z toho, že to je moje pravomoc a že to s nikým konzultovat nemusím.

4:30 Neříkáte si, že jste možná trochu jako politik prohrál tím, že jste udržel svého zmocněnce pár hodin? – On toho stihl docela hodně a ještě stihne, protože bude dělat to, co měl dělat jako zmocněnec, jenom se to bude jmenovat poradce. Je zván do spousty debat, kulatých stolů, mediálních vystoupení. A o nic jiného nešlo než o to, abychom vnesli do té debaty nějaký kvalifikovaný expertní hlas, kterým rozhodně pan kolega Zahradník disponuje. A aby to byl jiný pohled než ten můj čistě politický. Vy se ptáte, jestli to zpětně hodnotím jako správný krok. Mě strašně mrzí, že to evidentně nabouralo nějakou základní důvěru.

5:00 Nakonec to nebyla ODS, kdo s tím měl největší problém. Byla to topka. Ale tomu jejímu postoji skutečně nerozumím dodneška. Protože si myslím, že náš společný cíl je dostat se co nejblíže k euru nebo alespoň tomu systému ERM II. A speciálně z té strany jsem ten úporný odpor jaksi úplně nečekal a trošku mě zaskočil a dodneška mu úplně nerozumím. – Tak ono to je dlouho jejich politické téma, oni ho ventilují hlasitěji. – To bych se nechtěl přít, kdo a jak hlasitěji, my ho ventilujeme celou dobu stejně.

6:00 Ale ty reakce jste přece musel čekat. – Já se přiznávám, ano, předpokládal jsem, že to vyvolá nějakou debatu, o to šlo. Ale nepředpokládal jsem, že budu okamžitě postaven před kárný soud. A najednou jsem se ocitl na tom pranýři sám a moji předpokládaní potenciální spojenci se postavili proti tomu, tomu jsem nerozuměl.

14:00 Významným evropským tématem je právo veta. Jaký k tomu vláda teď zaujímá postoj? – Můj názor není úplně totožný s názorem celé vlády, respektive pana premiéra. Pan premiér to i po našich několika debatách deklaruje tak, že to je pro nás červená linie, že my se prostě o právu veta v tuhle chvíli bavit nechceme. Já se naopak domnívám, že je to věc, o které se bavit stejně dříve nebo později budeme muset.

14:30 Rozhodování už stejně většinovým systémem probíhá a zkušenost s fungováním jedné nejmenované země nám ukazuje, že právo veta je nesmírně nebezpečný nástroj, chopí-li se ho někdo, kdo je ochoten ho zneužít.

15:00 A váš jasný názor je tedy, že byste podpořil zrušení práva veta? – Úplně takhle jednoznačný bych nebyl. Jsem ale připravený diskutovat možnosti. Například, že by právo veta fungovalo teprve ve chvíli, kdy se ho zmocní dva nebo tři, nebo že by ta kvalifikovaná většina musela být větší. (…) Samotné Maďarsko by to zablokovat nemohlo, to znamená, muselo by si sehnat ještě 2–3 další partnery. V tuhle chvíli bych jednoho na politické scéně viděl, takže proto si myslím, že by to měly být možná raději tři země.

22:00 (k situaci evropských zbrojovek) Už to říkám opakovaně. Já mám hrozně rád pohádku Tři veteráni, kde je Monte Alba, kde buď lijí písmenka, když je mír, a tisknou knížky a noviny. Nebo pak, když přijde těžká doba, válka, tak se lijí kule. A Evropa dlouho váhala s tím, aby jednoznačně vyhlásila, že teď je čas lít kule, že se zkrátka musíme přeměnit na válečnou ekonomiku. Protože jsme v bytostném ohrožení. Rusko už tři roky intenzivně zbrojí a v tuhle chvíli je kousek od našich hranic a nelze vyloučit, že by se mohlo dostat i blíže.

25:30 Jaká je budoucnost formátu Visegrádské čtyřky a jak se vám teď spolupracuje s novou administrativou na Slovensku? – Je to jenom doklad o tom, že všechny čtyři země Visegrádské čtyrky mají demokracii a nikdy dopředu nevíte, jak dopadnou volby a kdo tam bude příštím lídrem. A to rozložení sil nebo rozložení názorů se zkrátka mění. Současné chování či výroky pana premiéra Fica jsou samozřejmě něčím, nad čím bych řekl, po vzoru pana prezidenta Klause, zvedám obočí a dělám si červené nesouhlasné vlnovky. Protože to je skutečně daleko za způsobem, jakým se k Ukrajině staví všechny ostatní členské země, dokonce včetně Maďarska.

27:00 Už jsem slyšel výzvy, ať okamžitě z V4 vystoupíme. Ono to moc nejde, protože V4 nemá žádnou strukturu, ze které byste mohla vystoupit, a je to jenom na rozhodnutí těch jednotlivých hráčů, jak moc intenzivně spolu budou do budoucna komunikovat a jak moc často se budou scházet a která témata budou otevírat.

28:00 Za sebe musím říci, že jsem se rozhodl pro nejbližší období spíš svoje kontakty se slovenským partnerem omezit.

29:00 Je pro vás přijatelné, že se slovenský ministr zahraničních věcí sešel s ruským ministrem zahraničí Lavrovem? – Určitě to je další ze signálů, že Slovensko se vydalo vlastní cestou, která rozhodně neprospívá ani jednotě Evropské unii, ale myslím si, že v konečném důsledku ani Slovensku.

29:00 A je to hra, které, popravdě řečeno, moc nerozumím. Protože si neumím představit benefity, které případně Slovensko může z té příchylnosti nebo servilnosti vůči Putinovu režimu získat. Možná hrají o nějaké lacinější suroviny nebo něco na ten způsob, protože Slovensko je samozřejmě závislé na tranzitu z Ruska. Tak možná, že tenhle primitivní ekonomický zájem je tím hlavním.

29:30 Dostává se Slovensko do mezinárodní izolace? – Já se obávám, že to je vývoj, s kterým se dá počítat, nebo který může nastat.

30:00 Itálie teď velmi čerstvě oznámila, že ze Slovenska stahuje svůj protivzdušný systém, který chrání strategické cíle na Slovensku. Robert Fico se potom veřejně ptal, kdo tedy bude jejich strategické cíle chránit? – Asi Rusko, ať se zeptá u Putina, když je teď takový kamarád a je potřeba oddémonizovat Vladimira Putina, tak třeba by mu Rusko poskytlo ochranu. Nevím, žertuju, samozřejmě. – Je tenhle postoj Itálie reakcí na proruské postoje slovenské vlády, nebo ne? – Mohu jenom spekulovat, jestli to tak je, nebo ne, ale v diplomacii se na tyhle vzkazy hraje docela hodně, takže si myslím, že to může být reakce.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 20. 2. 2024

Během únorového zasedání Rady pro obecné záležitosti, které se konalo v Bruselu, se ministři zaměřili na přípravu nadcházejícího zasedání Evropské rady a dodržování zásad právního státu v Polsku. Na okraj Rady proběhlo i neformální setkání s předsedkyní Rady ministrů Bosny a Hercegoviny.

Během ranního neformálního setkání proběhla debata o míře připravenosti Bosny a Hercegoviny k zahájení přístupových rozhovorů.

„Ocenili jsme pokrok, jaký tato balkánská země učinila při plnění kritérií, ale také konstatovali, že před případným zahájením přístupových jednání musí být do března dořešeny i poslední zbývající kroky, především v oblasti volebního zákona,“ okomentoval setkání ministr Dvořák.

Prvním bodem jednání Rady samotné byla příprava nadcházející březnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat témata jakými jsou Ukrajina, bezpečnost a obrana, či situace na Blízkém východě.

„Česko vítá pravidelný návrat k tématu Ukrajiny včetně opakování silné vojenské, finanční a rekonstrukční podpory,“ řekl ministr Dvořák a zdůraznil také význam diskuse o evropské obraně a bezpečnosti, podporu odolnosti, inovací a konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, a to i ve světle nadcházejícího sdělení Evropské komise.

 „Jsme si také vědomi tragické humanitární situace v Gaze, a proto podporujeme zabezpečení přístupu k pomoci,“ dodal ministr v kontextu diskuze o aktuální situaci na Blízkém východě.

Druhým bodem jednání byla situace týkající se právního státu v Polsku v kontextu článku 7 Smlouvy o EU, a to přímo na žádost Polska. „Oceňuji proaktivní přístup Polska a jeho odhodlání tyto otázky řešit, ale je důležité zajistit, aby po politických proklamacích následovaly konkrétní kroky v praxi,” řekl Dvořák.

Ministr Dvořák ve svých vystoupeních zdůrazňoval především význam jednoty a společného postupu členských států EU při řešení aktuálních výzev a podporoval diskusi o dalších důležitých tématech včetně zemědělství, která by podle Česka měla být zařazena na program nadcházející Evropské rady.

V rámci bodů v části Různé ministři také vyslechli informaci na žádost Francie k zahraničnímu vměšování do volebních procesů a informaci na žádost Dánska ke vztahům EU a Spojeného království, pokud jde o aktuální kroky UK u rybolovu. Konečně byl také zmíněn nedávný společný dopis ministrů zahraniční Slovinska, Slovenska, Rakouska a Česka k Černé Hoře v kontextu rozšíření EU.

Vláda schválila návrh na nový významný den „1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii“

Vláda dnes schválila novelu zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v rámci níž je navržen nový významný den „1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii“.

Tento krok reflektuje nejen historický mezník, kterým přistoupení k Evropské unii bezpochyby je, ale také důležitost členství Česka v EU pro současné i budoucí generace českých občanů.

„Přistoupení Česka k Evropské unii před dvaceti lety bylo historickým okamžikem, který otevřel nové možnosti a přinesl řadu výhod pro naši zemi i pro její občany. Tím, že tento den oficiálně začleníme do našeho kalendáře jako významný den, vyjadřujeme vůli zůstat s našimi evropskými partnery i v budoucnu,“ okomentoval ministr Dvořák.

Tento zákon ve své aktuální podobě pamatuje na 12. březen jako den přístupu Česka k Severoatlantické smlouvě (NATO). I když je naše členství v EU neméně důležité, současný kalendář jej až doposud nijak nepřipomínal.

„Schválení tohoto významného dne a navíc v době, kdy si připomínáme 20 let od vstupu do EU, považuji za pěkné symbolické gesto, které potvrzuje naše přesvědčení o významu a prospěšnosti evropské integrace,“ uzavřel Dvořák.

Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2025. Novela zákona nyní putuje do Poslanecké sněmovny.

Ministr pro evropské záležitosti jmenoval zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák se rozhodl v kontextu probíhající debaty o potřebě přijmout společnou měnu euro vytvořit pozici zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura. Na toto místo jmenoval uznávaného ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka. Ministr Dvořák vnímá, že právě Petr Zahradník je tím, kdo do diskuse o vstupu do systému ERM II může vnést svůj klid a odborný pohled. Vznik pozice reaguje na prozatímní nejmenování národního koordinátora pro zavedení eura, o což hnutí Starostové a nezávislí usiluje od loňského dubna.

 „Jmenování Petra Zahradníka do funkce zmocněnce pro vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a přijetí eura je snahou podpořit společenskou odbornou debatu a výhodách a rizicích přijetí eura, ke kterému se Česko zavázalo svým vstupem do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl ministr Dvořák.

Hlavní agendou zmocněnce bude aktivní zapojení do expertní diskuse o plnění maastrichtských kritérií (kam patří i fungování země v ERM II) a budoucím přijetí eura, monitoring a analýza ekonomické stránky přistoupení ke společné měně a poskytování další odborné podpory ministrovi pro evropské záležitosti. Spolupracovat bude také na připomínkování materiálů mířících do vlády. Funkce je zřízena na dobu neurčitou. Z obsazení této pozice nevznikají žádné další finanční náklady, neboť Petr Zahradník již v současné době působí jako poradce ministra.

„Jsem přesvědčen o tom, že Petr Zahradník je člověk na svém místě, a že právě on dodá debatě o euru dynamiku. Věřím, že díky novému zmocněnci budeme schopni reagovat na hlavní námitky z řad odborné veřejnosti a přesvědčit co nejvíce občanů, že co nejrychlejší plnění všech maastrichtských kritérií, k čemuž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, je v zájmu nás všech” uzavřel Dvořák.

Petr Zahradník je mezinárodně uznávaným odborníkem a konzultantem zaměřujícím se na problematiku Evropské unie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a působil na prestižních univerzitách v Londýně, New Yorku a v Lovani. Disponuje bohatými zkušenostmi z akademické sféry, soukromého sektoru i vládních pozic. Mimo jiné je i členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) nebo součástí EuroTeamu při Evropské komisi (DG ECFIN).

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 29. 1. 2024

V pondělí 29. ledna proběhlo v Bruselu první jednání Rady pro obecné záležitosti pod taktovkou belgického předsednictví, na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Nejprve proběhla prezentace priorit belgického předsednictví, dále byl představen balíček na obranu demokracie a proběhla i každoroční diskuze o stavu právního státu ve vybraných členských státech.

V rámci agendy Rady pro obecné záležitosti navázala Belgie na práci španělského předsednictví a během svého půlročního kormidlování se bude snažit dokončit co nejvíce legislativních návrhů v rámci jednání s Evropským parlamentem. Předsednictví také naváže na debatu o možném budoucím rozšiřování Unie o další země a zvláštní důraz chce klást na udržení silné podpory pro Ukrajinu.

„Jedním z našich hlavních úkolů je, abychom udrželi stávající dynamiku politiky rozšíření a podpory Ukrajině, proto jsem rád, že Ukrajina je stále naší  prioritou a že Evropská komise pracuje na přípravě mezivládní konference již během jara,“ uvedl ministr Dvořák.

Dalším bodem pondělního setkání byl nový legislativní balíček na obranu evropské demokracie, který představila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Balíček cílí na hrozbu zahraničního vměšování a podporu občanské angažovanosti a slouží mimo jiné jako příprava na červnové volby do Evropského parlamentu, které jsou považovány za test odolnosti evropské demokracie.

„Hlavní prvky této směrnice vnímám jako krok správným směrem k posílení transparentnosti v této oblasti, musíme ale věnovat pozornost výjimkám a praktickým detailům,“ okomentoval ministr Dvořák.

Proběhla také pravidelná diskuze Rady o právním státu. Letos nově proběhnou celkem tři kola těchto diskuzí, která se pokaždé zaměří na stav právního státu ve čtyřech členských státech. Lednové setkání bylo věnováno vládě práva ve Španělsku, Francii, Chorvatsku a Itálii.

Oběd byl věnován tématu červnových voleb do Evropského parlamentu. Ministři diskutovali o tom, jak zvýšit informovanost občanů o volebním procesu a zajistit, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí.

„Naším cílem je zvýšit atraktivitu voleb a tím i počet voličů. Musíme také hledat způsoby, jak voličům cestu k volbám usnadnit. To se týká v současnosti velmi aktuálního tématu v Česku, a to i korespondenční volby,“ řekl ministr Dvořák.

Posledním bodem byl bod v části Různé na žádost Německa a Slovinska. Tyto země představily návrh, jak usnadnit a zrychlit proces přistupování kandidátských zemí k Evropské unii.

„Iniciativu Německa a Slovinska na zvýšení účinnosti procesu rozšíření podporuji a věřím, že by tento návrh mohl získat širokou podporu. Na jedné straně stále zachovává pojistky v podobě jednomyslnosti v klíčových krocích rozšíření, na druhé straně ale urychluje ty spíše technické kroky v rámci procesu rozšíření,“ vysvětlil ministr Dvořák.

Ministr pro evropské záležitosti navštívil Bosnu a Hercegovinu a Kosovo

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v tomto týdnu navštívil země západního Balkánu a to Kosovo a Bosnu a Hercegovinu. Při oficiální cestě se setkal s hlavními představiteli obou států a podpořil jejich snahy o užší integraci do mezinárodních institucí. Ministr Dvořák v Kosovu apeloval na pokračující dialog se Srbskem, který je důležitý pro další integraci do Evropské unie. V Bosně a Hercegovině byla hlavním tématem možnost Česka pomoci zemi v rámci dalších kroků směrem k otevření přístupových rozhovorů. Cesty se zúčastnil i náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

Během návštěvy Kosova, která probíhala 23. a 24. ledna, se ministr Dvořák setkal s vedoucím Delegace EU Tomášem Szunyogem. Další den se pak ministr setkal s kosovskou prezidentkou Vjosou Osmani-Sadriu, premiérem Albinem Kurtim a také s 1. místopředsedou vlády a hlavním vyjednavačem v rámci dialogu se Srbskem Besnikem Bislimim.

„Země západního Balkánu patří do EU a Česko se bude snažit jim maximálně pomáhat. Na setkání s paní prezidentkou jsme diskutovali o ambicích Kosova stát se součástí dalších mezinárodních organizací, obzvláště však Rady Evropy. Paní prezidentka ocenila zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova při vstupu do EU,“ uvedl ministr Dvořák po setkání s prezidentkou.

Po oficiálním přijetí se ministr Dvořák setkal také s dvěma zástupci opozičních stran, s bývalými premiéry Avdullahem Hotim a Ramušem Haradinajem, kde si pan ministr vyslechl jejich pohled na současnou situaci v Kosovu.

Setkání se zástupci kosovských Srbů se uskutečnilo v severním Mitrovici. Ministr Dvořák tak v rámci své cesty mluvil nejen s oficiálními představiteli země, ale i s opozicí a zástupci neziskového sektoru o tom, jaký je zde běžný život, co je trápí a co by přispělo ke zklidnění situace.

V prištinské observatoři dále proběhla diskuse se studenty a zástupci organizace Young European Ambassadors, skrz kterou se mladí lidé zasazují o sbližování západního Balkánu s Evropskou unií. S ministrem debatovali o rozšiřování Unie, vzdělávání mladých a přínosech programu Erasmus +, došlo ale i na téma války v Izraeli. Na rozloučenou poté ministrovi předali knížku s fotkami Kosova.

Ve čtvrtek 25. ledna se ministr a jeho tým přesunuli do sousední Bosny a Hercegoviny, kde je čekalo jednání s ministrem zahraničních věcí Elmedinem Konakovićem zakončené společným tiskovým brífinkem. Ministra Konakoviće ministr Dvořák ujistil o české podpoře a nabídl jim praktické zkušenosti s přístupem a členstvím v Evropské unii.

„Při své návštěvě Bosny a Hercegoviny jsem měl možnost se setkat také s členem předsednictva Denisem Bećirovićem a se spolupracovníky dalších dvou členů předsednictva. Probrali jsme reformy v zemi i další kroky, které směřují k otevření přístupových rozhovorů. Odpoledne jsem se pak setkal také s vedoucím delegace a zvláštním představitelem EU Johannem Sattlerem a ředitelkou Ředitelství pro evropskou integraci Elvirou Habotou, se kterou jsme otevřeně a detailně mluvili o tom, kde bychom mohli jako Česko zemi pomoci,“ shrnul ministr Dvořák odpolední program české delegace.

Cestu pak ministr Dvořák zakončil přátelským setkáním se starostkou Sarajeva Benjaminou Kerić.