Česko oslaví 20 let členství v Evropské unii

Rok 2024 je výročím důležitého milníku – výročí 20 let členství Česka v Evropské unii. Letos je to také 25 let od vstupu do NATO. Tyto historické momenty připomínají nejen naši cestu k západním hodnotám, ale také zdůrazňují naši roli v budování silné a jednotné Evropy.

“Jedná se o klíčové historické momenty, díky nimž se Česko stalo nedílnou součástí demokratického Západu,” řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Během těchto dvaceti let jsme se stali plnohodnotnými členy evropské rodiny, což posílilo naši stabilitu, bezpečnost a upevnilo naši pozici nejen v Evropě.

“Naše členství v Evropské unii nám přináší prokazatelné výhody, evropskou finanční podporu pro investice do infrastruktury, vzdělávání, inovací, digitalizace a regionálního rozvoje. Ekonomicky rosteme díky přístupu na společný vnitřní trh, prosazujeme společné zájmy a hodnoty a naši občané mohou svobodně pracovat, cestovat i studovat ve všech zemích Evropské unie.  V budoucnu se, doufejme, připojíme také k zemím eurozóny,” doplnil Dvořák

Ministr pro evropské záležitosti se ujal koordinační role příprav na 20. výročí vstupu do EU a navázal spolupráci s partnery z obcí, krajů, byznysu, neziskových organizací, univerzit, Zastoupení Evropské komise a Kanceláře Evropského parlamentu, ambasád členských zemí EU, médií a dalších.

“Mám velkou radost, že naše snahy o zapojení různých subjektů do oslav 20 let jsou úspěšné, a to i díky vytvoření jednotného vizuálního stylu a veřejné podpoře dalších aktérů i mimo státní správu,” uvedl ministr.

Cílem oslav je, aby evropská tématika a 20. výročí rezonovaly po celý rok napříč Českem.

“Věřím, že všechny akce, které budou tento rok výročí věnovány, se stanou důstojným připomenutím 20 let našeho členství v Evropské unii, a pomohou nám lépe pochopit význam evropské integrace, a zároveň nás přimějí přemýšlet o budoucnosti Evropy,” poznamenal Dvořák.

Klíčovými nástroji pro komunikaci bude i nový vizuální styl s mottem “Tvoříme Evropu” a nový web tvorimevropu.cz. Do oslav se tak může zapojit úplně každý v jakémkoli kraji. Na webu bude také formulář, díky kterému budou moci organizátoři akcí napříč Českem získat záštitu, společné logo a svou akci zařadit do veřejného kalendáře oslav.

Význam výročí jsme se rozhodli podtrhnout i symbolický krokem. V dalších týdnech vláda projedná změnu zákona o státních svátcích, která ustanoví 1. květen významným dnem vstupu České republiky do Evropské unie.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 12. 12. 2023

Poslední Rada pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou španělského předsednictví se konala dne 12. prosince 2023 v Bruselu. Česko na Radě zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři členských zemí měli na programu přípravu nadcházející Evropské rady, přijetí závěrů Rady k rozšíření a k řízení demografických změn v Evropě, vyhodnocení každoročního Dialogu Rady k právnímu státu a dohody o přidružení s Andorrou a San Marinem.

Jedním z hlavních bodů dnešního zasedání byla cílená výměna názorů k připravovaným závěrům nadcházejícího zasedání Evropské rady ve dnech 14. – 15. prosince, které obsahuje pestrou paletu témat od Ukrajiny, Blízkého východu a rozšíření EU, přes revizi víceletého finančního rámce 2021-2027, bezpečnost a obranu až k migraci a strategická agendě.

„Prosincová Evropská rada by měla mít konečné slovo v otázce rozšiřování. Vzhledem k tomu, že tato oblast je pro nás dlouhodobě prioritní, doufám, že premiéři členských států podpoří zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou a udělení kandidátského statusu Gruzii,“ okomentoval ministr Dvořák.

Dalším tématem Rady bylo schvalování závěrů k hodnocení dialogu o právním státu. S ohledem nesouhlas dvou členských států byly nakonec závěry přijaty jen jako závěry předsednictví.

„Dialog o právním státu považuji za užitečný nástroj a jsem rád, že je v něm Česko jakýmsi průkopníkem,“  řekl ministr.

Dále Rada přijala závěry o řízení demografických změn v Evropě. Čtyři hlavní oblasti nástrojů zahrnují podporu sladění rodinného a pracovního života, zaměření na mladší generaci, posílení postavení starší generace a řízenou legální migraci.

„Cíle v oblasti řešení demografické změny jsou v souladu s našimi národními snahami o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti. Oceňuji také důraz na regionální rozměr demografických změn, který je u nás primárně spojen s vylidňováním a stárnutím obyvatelstva ve venkovských oblastech,“ řekl Dvořák.

Ministři na dnešním zasedání také diskutovali o závěrech o rozšíření. Poprvé zahrnují kromě zemí západního Balkánu rovněž Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Nejzásadnější otázky se tentokrát vztahovaly k doporučení Evropské komise ohledně zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a udělení kandidátského statusu Gruzii.

“Moldavsko a Ukrajina dosáhly za krátkou dobu významného pokroku ve svém reformním úsilí, proto Česko souhlasí s tím, aby s nimi byly zahájeny přístupové rozhovory. Podporujeme otevření přístupových rozhovorů také s Bosnou a Hercegovinou po splnění některých dalších podmínek,“ uzavřel Ministr Dvořák.

Významný den – „Den vstupu Česka do Evropské unie“

Dnes vkládáme do meziresortního připomínkového řízení návrh na úpravu Zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Cílem novely je zavést nový významný den – „Den vstupu Česka do Evropské unie“.

Evropská unie je společenství, kde se případné neshody mezi členskými státy řeší u kulatého stolu a díky tomu trvá v Evropě mír více než 70 let. Je založena na hodnotách jako bezpečnost, mír, dodržování lidských práv a svobod. Tedy na identických hodnotách, na kterých stojí i česká společnost.

„Vstup Česka do EU je výrazným symbolem našeho polistopadového prozápadního směřování, a současně jedním z milníků, který bychom měli všichni znát a jehož důležitost bychom si měli připomínat,“ okomentoval ministr Dvořák.

Tento zákon ve své aktuální podobě pamatuje na 12. březen jako den vstupu Česka  do NATO. I když je naše členství v EU neméně důležité, současný kalendář jej nijak nepřipomíná.

„Naše schopnost být silným hráčem na poli EU se ukázala i minulý rok během českého předsednictví v Radě EU, které bylo hodnoceno, nejen mezi vysokými představiteli Unie, jako velice úspěšné. Myslím si, že 20. výročí přistoupení Česka do EU, které náleží na rok 2024, je  vhodným momentem pro zavedení tohoto významného dne, “ řekl Martin Dvořák.

Tato novela nemá žádný dopad na státní ani jiné veřejné rozpočty. V současnosti se jedná o návrh určený do meziresortního připomínkového řízení, který může doznat změn. Předpokládáme, že by vláda mohla návrh projednat na začátku roku 2024. Účinný by pak byl od 1. ledna 2025.

„To že členství v Unii považujeme za klíčové a prospěšné je zakotveno už v programovém prohlášení naší vlády a já si myslím, že tohle by mohl být hezký symbolický krok,“ uzavřel Dvořák.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku, 24. 10. 2023

Španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků, horizontální diskuse o právním státu, „demografický toolbox“, pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy zaměřený na přípravu na rozšíření a případné institucionální reformy a příprava říjnové Evropské rady. To byl program říjnové Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku, na které zastupoval Česko ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Španělský návrh o zahrnutí tří oficiálních regionálních španělských jazyků – katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny – mezi oficiální jazyky EU byl zařazen na program zasedání Rady GAC již podruhé. Od posledního zářijového projednání nepředložilo předsednictví žádný upravený návrh.

„Jsem si vědom toho, že některými uvedenými jazyky, jako např. katalánštinou či galicijštinou, hovoří více občanů EU než některými jinými oficiálně uznanými úředními jazyky EU, nicméně zařazení těchto tří jazyků by mělo precedentní charakter, proto je potřeba mít více informací týkajících se zejména administrativních, rozpočtových a právních dopadů tohoto kroku na Unii jako celek,“ řekl ministr Dvořák.

Druhým bodem jednání byla již tradičně diskuse o právním státu. V roli hodnocených států byla tentokrát pětice ve složení Dánsko, Irsko, Estonsko, Řecko a Německo.

„Zpráva o právním státu je užitečný preventivní nástroj. Oceňuji, že můžeme takto otevřeně sdílet ověřené postupy a navzájem se inspirovat, jakož i varovat před slepými uličkami,“ okomentoval Dvořák.

Dalším bodem byl tzv. demografický toolbox, jehož východiskem je odůvodněný předpoklad, že neřešení demografických změn pouze více prohloubí nedostatek pracovních sil na trhu EU, což bude mít negativní dopad na konkurenceschopnost Unie.

„Demografické problémy je třeba řešit systematicky. Podporujeme cíle balíčku, které jsou v souladu s naším národním úsilím o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti veřejných systémů. Je třeba také reagovat na změny ve struktuře společnosti posílením sociálních služeb. Je to způsob, jak předcházet sociálním krizím, které nás mohou čekat. V úvahu je třeba vzít i finanční udržitelnost důchodových systémů,” uvedl Martin Dvořák.

Proběhl také pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy, který byl zaměřený na přípravu na budoucí rozšíření EU a případné institucionální reformy.

Posledním bodem jednání byla příprava říjnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat předložený návrh závěrů, který obsahuje témata jako podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě po útoku na Izrael, revize víceletého finančního rámce 2021‑2027, hospodářská situace či migrace.

„Jsem rád, že se lídři zemí Evropské unie pravidelně vrací k tématu Ukrajiny, nejen její podpory v době války, ale i z hlediska budoucího členství v EU. Považuji totiž ocenění dosavadního pokroku za důležité a motivující,“ uzavřel ministr Dvořák.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 19. 9. 2023

Dne 19. září 2023 zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák Česko v Bruselu na již druhé Radě pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou španělského předsednictví. Ministři členských zemí měli na programu přípravu říjnové Evropské rady, diskutovali o prioritách EU na následující rok, proběhla debata v rámci každoročního dialogu Rady o právním státu a na agendu byl zařazen také španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků.

Před samotným jednáním Rady  proběhla neformální pracovní snídaně ministrů za účasti ukrajinské místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olhy Stefanišyny.

„Ukrajinská vicepremiérka nás mimo jiné informovala i o pokroku své země  v oblasti právního státu, boji proti korupci nebo v oblasti deoligarchizace,“ řekl po setkání ministr Dvořák.

První bodem na Radě samotné bylo nařízení o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství. Španělská vláda podala v srpnu tohoto roku oficiální žádost o zařazení tří oficiálních regionálních jazyků (katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny) mezi oficiální jazyky EU.

„V rámci debaty je třeba vnímat, že mezi oficiálními jazyky EU se zatím nenachází žádný regionální jazyk jakéhokoliv státu Unie. My se debatě o tomto tématu nebráníme, ale nejprve je potřeba důkladně zvážit případné právní a rozpočtové důsledky,“ okomentoval návrh ministr.

Druhým bodem na programu byl tzv. Letter of Intent, který vydala Evropská komise v návaznosti na projev o stavu Unie předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Dopisem každoročně začíná příprava nového pracovního programu Komise pro nadcházející rok,  jež končí s volbami do Evropského parlamentu v polovině roku 2024.

„Vítám přístup Evropské komise předložit omezený počet nových iniciativ klíčového významu a zaměřit se na dokončení již předložené legislativy. Naší hlavní prioritou zůstává pomoc válkou zasažené Ukrajině, a proto podporuji veškerou komplexní pomoc včetně prodloužení dočasné ochrany, kterou Komise dnes navrhla,“ řekl Dvořák.

Dalším bodem byl také každoroční dialog o právním státu sestávající se z diskuse o obecných trendech a výměny názorů s pěticí členských států. Na španělské předsednictví také padl úkol vyhodnotit dosavadní fungování dialogu.

„Česko obecně ve zprávě dosahuje dobrých výsledků, a to především v reformě státního zastupitelství, aktualizaci protikorupčních strategií, posílení nezávislosti veřejnoprávních médií a daří se nám také významně zvyšovat důvěru v soudnictví  jak mezi českými občany, tak i mezi českými podniky,“ objasnil ministr Dvořák.

Odpoledne se pak ministři členských zemí zabývali přípravou říjnové Evropské rady.

„Jednoznačně vítáme pokračující diskusi nad tématem Ukrajiny. Podporujeme i možné rozhodnutí o zahájení přístupových jednání, které by mělo nastat v prosinci. Ačkoli naše vláda není nakloněna zásadním změnám a navyšování příspěvků ve  víceletém finančním rámci, je  Nástroj pro Ukrajinu, který  by umožnil včasnou pomoc, výjimkou. Oceňujeme také zaměření diskuse lídrů na oblast energetiky, neboť posílení konkurenceschopnosti a odolnosti unijní ekonomiky je ve světle aktuálních výzev naší prioritou,“ uzavřel ministr Dvořák.

Martin Dvořák s Petrem Machem v OVM

Martin Dvořák s Petrem Machem v OVM

Sedlácké bouře. Ničí Brusel zemědělce? Diskuse ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka ze Starostů a bývalého europoslance Petra Macha z SPD.


Hosté:
Martin Dvořák /STAN/, ministr pro evropské záležitosti
Petr Mach /SPD/, bývalý europoslanec, ekonomický expert hnutí
Témata:
– evropská integrace, postavení zemí V4 v rámci EU
– protesty zemědělců v EU, debata o přijetí eura
– aktuální související agenda

Odkaz na video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/224411030510225/cast/1029859/

Křik a nelíčený hněv, líčí ministr Dvořák boj o zmocněnce. Euro zatím nevzdává

Křik a nelíčený hněv, líčí ministr Dvořák boj o zmocněnce. Euro zatím nevzdává

Bylo to emotivní a místy se až křičelo. Hněv koaličních partnerů byl opravdu nelíčený. Těmito slovy popsal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Rozstřelu peripetie kolem jmenování svého zmocněnce pro euro ze začátku února letošního roku. Podle něj by bylo správné, aby současná vláda udělala pro přijetí eura maximum možného.

Ministr Dvořák: Eurem bychom mohli platit už v roce 2028

Ministr Dvořák: Eurem bychom mohli platit už v roce 2028

Karolina Brodníčková, Foto: Jan Handrejch, novinky.cz

Směrem k přijetí eura učinila Česká republika největší posun, míní ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle jeho názoru by evropskou měnou mohli Češi začít platit už v roce 2028 nebo 2030. Konání referenda odmítá.

Rozpoutal jste debatu o přijetí eura, která rozkolísala i celou vládu. Termín, kdy by Česko mohlo vstoupit do eurozóny nicméně nepadlo.

Jsme s tím závěrem vlády nakonec spokojeni. Učinila největší posun ke konkrétním datům a číslům.

Byl impulsem k otevření tohoto tématu novoroční projev prezidenta Petra Pavla, který k přijetí eura vyzval?

Ne, tím ta debata nezačala. Už měsíc předtím jsme měli na stole materiál České národní banky a ministerstva financí, který hodnotí míru české připravenosti na přijetí eura. Dokument se připravuje každoročně od roku 2004. Loni dopadl velmi pozitivně a říká, že tři ze čtyř Maastrichtských kritérií bude Česko velmi pravděpodobně v roce 2024 až 2025 splňovat. Kupodivu i přesto je dokument ukončen tím, aby Česko další kroky k přijetí eura nečinilo.

My a dalších 7 rezortů jsme k tomu dali zásadní připomínku, že by dokument měl končit něčím jiným. Chtěli jsme, aby se učinili první kroky k přijetí eura, aby se v dalších volebních obdobích mohlo pokračovat. Připomínky ale vypořádány nebyly.

Pokusili jsme se přesvědčit naše vládní partnery, abychom obsadili pozici národního koordinátora pro zavedení eura. Tato pozice je definovaná ve strategii pro přijetí eura už z roku 2003 a od roku 2017 je pozice neobsazená. Ale nic se nedělo. Pak jsem si jmenoval vlastního ministerského zmocněnce, což vyvolalo reakci, kterou jsme nečekali. Ale v konečném důsledku to urychlilo debatu.

A naštvalo koaliční spojence. Petr Zahradník nakonec nebude zmocněnec, ale váš poradce.

Povedlo se dosáhnout několika věcí, které považuji za podstatné. Přestože jsme dříve deset let měli koordinátora pro euro, tak doposud nebyla zpracovaná analýza dopadu přijetí eura do právního řádu a ústavního systému České republiky. Je to pro mě šok, že to po dvaceti letech v EU nemáme. Teď máme pevný termín, že analýza bude hotová v říjnu tohoto roku.

V programovém prohlášení také máme, že vyhodnotíme klady a zápory případného vstupu do ERM II.

Jaký má vstup do ERM II smysl, když nevíme, kdy bychom chtěli do eurozóny?

Beru, že dává smysl vstoupit do ERM II ve chvíli, kdy budeme mít daný pevný termín pro euro, abychom v tom systému nezůstávali příliš dlouho. Na druhou stranu, Dánsko v tom systému funguje už dvacet let, dánská koruna je pevně navázaná na kurz eura, a nemá s tím problém.

Kdy by tedy Česko mohlo vstoupit do ERM II a kdy by mohlo přijmout euro?

Pro mě by bylo logické vstoupit do eurozóny v roce 2028 nebo 2030 a dva roky předtím do ERM II. Do té doby bychom měli dělat vše pro to, co je potřeba, abychom do toho systému vstoupit mohli. To není o tom, že zavoláme do Bruselu a oznámíme jim to. Jen vyjednávání o tom bude trvat pět až devět měsíců. A od chvíle, kdy řekneme „jdeme do toho“, bude procedura trvat pět až šest let. Je jasné, že se to nestihne za jedno volební období vlády.

A teď už to vůbec nestihnete, jste v polovině volebního období. Tak nebylo zvednutí celého tématu jenom součástí vaší kampaně?

Pokud bude po volbách pokračovat tato vláda, tak by bylo dobré, aby nemusela v roce 2025 nebo 2026 debatu teprve začínat. Bude to mít už nachystané. NERV udělá analýzu, která vyhodnotí klady a zápory vstupu do ERM II. Pak se připraví ještě hodnocení ekonomické situace Česka za rok 2024. Pak můžeme říci, pokud budeme plnit Maastrichtská kritéria, že můžeme začít jednat s Evropskou komisí o podmínkách, za kterých vstoupíme do systému ERM II.

Průzkumy veřejného mínění tvrdí, že příští vláda bude zřejmě vypadat jinak, strany vládní koalice nebudou mít většinu.

Nevěřím průzkumům, že příští vládu nesestavíme. To se bude řešit za dva roky. Do té doby máme spoustu času pro svou popularitu a zvolení něco udělat.

Samozřejmě, že může přijít vláda, která bude chtít místo eura rubl. To se nedá vyloučit. Ale takto my nemůžeme kalkulovat.

Jakou úlohu v tom všem hraje váš poradce Zahradník?

Požádal jsem ho, aby se ve své odborné expertíze zaměřil na dopady fungování ERM II systému a našeho fungování v eurozóně. Jeho expertíza je výrazně vyšší než moje, bude mě tedy zastupovat i v debatách a odborných panelech. Mám sice červený diplom ze studia financí, ale v odborných diskuzích je pan Zahradník expert.

Uznáváte, že jste původním jmenováním Zahradníka zmocněncem porušil kompetenční zákon? Vaši koaliční partneři to tvrdí.

Ministerských zmocněnců ve vládě je minimálně desítka. Podcenil jsem, že pro naše koaliční partnery je to červený hadr. Šokovalo mě to a je mi to líto. Myslím, že jsme si tu epizodu mohli ušetřit. Pan Zahradník tedy nebude zmocněnec, ale poradce. Náplň jeho práce ale bude stejná.

Co má být tím hlavním přínosem eura? Firmy jej kvůli svému obchodování v zahraničí určitě uvítají, co ale přinese lidem, kteří jezdí do zahraničí maximálně jednou do roka a směna koruny za euro je zásadně neobtěžuje?

Poplatky za směnu peněz tvoří desítky miliard korun ročně. Dostávají je banky. Všechny firmy vám vysvětlí, že neustále udržovat rezervy na krytí kurzovních rizik je velká zátěž.

Členství v eurozóně je ale především politické rozhodnutí, které má přiblížit českou ekonomiku blíž do středu EU. Naše země, která má 65 procent své ekonomiky vázanou na eurozónu, stejně snáší dopady všeho, co se v eurozóně stane. Možná i tvrději. Jsme trh s 10 miliony lidí, euro je měna pro 350 milionů lidí. Je to druhá nejsilnější světová rezervní měna.

Nevidím zásadní přínos v tom, že máme národní měnu. Česká koruna není švýcarský frank.

Říkáte, že euro bychom tedy mohli přijmout už v roce 2028 nebo 2030. A jak chcete zlomit odpor občanů? Zhruba tři čtvrtiny euro podle průzkumů odmítají.

Politici by neměli rozhodovat podle průzkumů veřejného mínění. Jestli jsme schopni realizovat věci, které se všem nelíbí, měli bychom mít odvahu i v tomto případě. Debata o euru teď intenzivně běží a jsem skálopevně přesvědčen, že podíl příznivců eura se bude zvyšovat.

Zásadní je, že 25 zemí v Evropě používá euro. Nikde nepřišli na to, že by jeho přijetí byla chyba. To je stoprocentní úspěšnost praktického testu.

Bulhaři usilují o vstup do eurozóny, jsou v ERM II, Dánové jsou vERM II, zbývá už jen pár zemí. Chceme být těmi posledními společně s Maďary, Poláky a Rumuny?

Souhlasil byste s konáním referenda o euru?

Jsem zásadně proti tomuto referendu. Jako by nedávalo smysl vypsat referendum o vypsání devizového kurzu nebo úrokové míry, tak ani toto by referendem řešit nemělo. Samozřejmě, že vláda referendum uspořádat může. Ale žijeme v době informační války, veřejné mínění není ovlivněno jen argumenty politických lídrů, ale i dezinformacemi z Ruska a Číny.

Referendum se před dvaceti lety konalo o vstupu do EU…

A tím jste narazila na to, že referendum přímo o této věci vlastně proběhlo už před dvaceti lety. Ta otázka přece tehdy zněla: Souhlasíte s podmínkami smlouvy? V té smlouvě je přece i to, že přijmeme společnou evropskou měnu.

Kritici namítají, že eurozóna bude znamenat, že budeme muset finančně pomáhat krachujícím státům.

Nepřebíráme závazky za dluhy již učiněné. Do krize se může nakonec dostat i Česko. A právě proto by členství v eurozóně bylo pojistkou. Od EU už jsme přijali bilion korun na naše rozvojové projekty. Uměl bych se smířit s tím, že se budeme podílet i na pomoci někomu jinému.

Vláda otočila v případě migračního paktu. Nakonec ho nechcete podpořit, hlasování se zdržíte.

Debata se ještě vede. Ale pokud se zdržíme, tak to také ničemu neublíží. Naše červená linie je, že v paktu nesmí být kvóty na přerozdělování migrantů. To držíme. Postoj deklarovala už vláda Andreje Babiše (ANO).

Není to tedy celé zase jen PR, kdy se chcete zdržením se při hlasování o paktu zalíbit voličům, kterým se migrační pakt z principu nelíbí?

Nemyslím si to. Od začátku říkáme to samé. Pro nás jsou červená linie kvóty, všechno ostatní je k jednání. Pan ministr Rakušan řekl, že bychom mohli hlasovat pro většinu bodů, ale kvůli oslabení ochrany vnějších hranic se zdržíme. V paktu nejsou ustanovení v rozporu s dlouhodobou pozicí Česka, zejména co se týče povinného přerozdělování migrantů, proto nemá Česko důvod hlasovat proti. Říkáme ale, že ale chceme ambicióznější řešení pro efektivní ochranu vnějších hranic EU a funkční schengenský prostor.

V Unii i v NATO se hovoří o přijetí Ukrajiny. Pochopitelně to není něco, co by mohlo proběhnout v horizontu příštích let. Jaký má smysl tedy toto téma zvedat nyní?

Ukrajinci mají jednu z nejlépe vybavených a zkušených armád v Evropě. Z toho pohledu by byli pro NATO posilou.

Ukrajinci chtějí patřit na Západ. Rusko nemá právo tomu bránit. Ukrajina dělá celou řadu legislativních změn, aby k EU mohla patřit, ale jedna věc je, jestli ty legislativní změny učiníte, a druhá věc je, jestli je dokážete implementovat. Další podmínkou pro členství v EU jsou ekonomická kritéria. Ukrajina má rozvrácenou ekonomiku a teď nějakou dobu nebude moci plnit tato kritéria.

Přijetí Ukrajiny do EU v roce 2030 je realistické, míní nová unijní velvyslankyně v Kyjevě

EU by musela modifikovat svou zemědělskou politiku… Berme to jako výzvu, jak Evropu posílit. To, že to bude znamenat pro některé země jako pro nás, že se staneme z čistého příjemce evropských peněz čistým plátcem, to je možná pravda. Ale 20 let jsme byli čistým příjemcem. Jestli chceme, aby Evropa byla jednotná a silná, měli bychom do toho jít. Ale v tuto chvíli to není na stole a minimálně deset let nebude.

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump prohlásil, že by nepomohl zemím Aliance, které nedávají dvě procenta HDP na obranu. Dokonce řekl, že by ještě Rusko pobízel, ať si dělá, co chce. Je to podle vás vážné sdělení?

Nelze to bagatelizovat. Je to jisté nebezpečí pro soudržnost a fungování zemí NATO. S tímto narativem bývalý prezident Trump přišel i před minulými volbami.

Nechceme vládu kvůli euru rozštípnout, obavy, že v koalici vypukla válka, jsou zažehnány, omluvil jsem se, říká Dvořák

Nechceme vládu kvůli euru rozštípnout, obavy, že v koalici vypukla válka, jsou zažehnány, omluvil jsem se, říká Dvořák

„Na jmenování zmocněnce pro euro jsem měl svaté právo, jeho jmenování nebyla zrada. Neměli bychom v Evropské unii hrát roli zlobivého dítěte jako Orbán. Referendum pro přijetí eura bych nedoporučoval, o devizovém kurzu se také nehlasuje,” říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák /STAN/. „Pokud se ptáte, co dělá zbytečný ministr, tak reprezentuji Česko, jsem ministr pro budoucnost, připravuji, aby byla lepší.

Odkaz na video (placený obsah): https://www.dvtv.cz/videos/nechceme-vladu-kvuli-euru-rozstipnout-obavy-ze-v-koalici-vypukla-valka-jsou-zazehnany-omluvil-jsem-se-rika-dvorak

Nechápu proč je vláda dotčená tím, že chce STAN alespoň něco dělat, říká Dvořák po kauze euro

Nechápu proč je vláda dotčená tím, že chce STAN alespoň něco dělat, říká Dvořák po kauze euro

Jmenování zmocněnce pro vstup ČR do mechanismu ERM II ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN) vyvolalo vůbec první koaliční dohodovací výbor, prohloubilo napětí v koalici a přineslo téma eura do novinových titulků. Ani negativní rámování eura v rámci kauzy však debatě o jeho přijetí v Česku neuškodilo, řekl ministr v podcastu Evropa zblízka. V co neshody ohledně eura vyústily? Co bude dál? A co chystají Starostové do eurovoleb? Poslechněte si novou epizodu.

Podcast:

Neudělal jste tak trochu medvědí službu tématu eura tím vaším krokem se zmocněncem pro vstup do ERM II. a euro?

Já doufám, že ne a moc by mě to mrzelo. Popravdě řečeno, ani si to teď po týdnu nemyslím, naopak. Ona už debata běží, řekněme, od nového roku ji pěkně odstartoval projev pana prezidenta, kde se poprvé zmínil veřejně o euru a potom probíhala docela intenzivní debata v médiích, na sítích, na mnoha platformách. Ta záležitost z minulého týdne napřed vypadala hodně děsivě, pro mě skutečně až šokujícím způsobem. Reakce byla hodně prudká a nepočítal jsem s tím. Ale když si to teď s odstupem týdne promítám zpětně, tak vlastně si myslím, že je to dobře, protože ta debata dál probíhá, je intenzivní, občas ne úplně příjemná, zejména uvnitř koalice. Ale euro je stále jaksi jedním z hlavních témat médií a veřejného prostoru, a to je přesně to, co si myslím, že se mělo stát a děje se to. Takže z toho pohledu, řekněme, budoucnosti eura v Česku je to určitě dobře. Co se týče vztahů uvnitř koalice vládní, tam si myslím, že se nám to podaří uklidnit.

A je to pozitivní debata? Protože když se na to podívám, hlavně na poslední týden, tak si říkám, že to bylo prezentované jako partyzánské překvapení, Piráti to nazvali srandazmocněnec. Celé mi to přišlo, že to byla vlastně docela negativní debata o euru, takže vlastně v konečném důsledku to asi nebude dobré. Anebo k tomu přistupujete naopak tak, že každá debata je dobrá?

Za prvé, každá debata je dobrá, a za druhé možná mám nějakou posunutou optiku, ale já vidím ohlasy, které říkají, podařilo se zatřást vládou, probudit diskusi, nastartovat ji…

Pardon, to říkáte vy a váš stranický šéf.

Já ne, nemám žádná média, která by to říkala. Četl jsem to teď v několika různých médiích, dneska (v pondělí – pozn. red.) ráno, myslím, Martin Fendrych psal v tomhle duchu. Zase samozřejmě negativní reakce jsou a já si právě myslím, že to je trošku škoda, že to je celé nepochopení, protože kdyby bylo, bývalo proběhlo nějaké jednání za zavřenými dveřmi, kde by mi řekli, hele, zmocněnec, sice na to máš právo, ale asi to nedělá dobrou službu, pojďme to vyřešit nějak jinak. A kdyby kolem toho nebyla ta minometná palba dva dny, tak by to nevypadalo jako rozkol v koalici. Naopak bylo by to docela pěkné, kdyby se koalice v téhle věci nějakým způsobem sjednotila a posunula, což se nakonec v podstatě i stalo.

Ta podrážděná reakce mně přišla neadekvátní. Dovolím si znovu ještě zkusit zopakovat proč. Mít zmocněnce je privilegium a právo každého ministra. Máme zmocněnce na mnoha ministerstvech, je pravda, že na ministerstvu zahraničních věcí, kde jsem pracoval předtím, je zmocněnců průběžně vždycky 5–10 a průběžně se to mění. Nikdo to nikdy s nikým nepotřeboval konzultovat ani dodatečně verifikovat. Stejně tak vím a mám ověřeno, že na ministerstvu školství mají zmocněnce pro digitalizaci a určitě se tím necítí dotčen pan kolega Bartoš, který jinak je vicepremiérem pro digitalizaci.

Zkrátka myslím si, že to dává smysl a nebylo to nic mimořádného, kdyby z toho ta reakce mimořádnou událost neudělala. Já na druhou stranu nepopírám, že to byl svým způsobem trošku krok jako východisko z nouze. My jsme se od dubna loňského roku pokoušeli přesvědčit naše koaliční partnery a zejména ministra financí, že by bylo načase, abychom od roku 2017 konečně zase obsadili funkci národního koordinátora, což je úplně jiná liga.

Od roku 2003 existuje národní strategie přijetí eura nebo přistoupení k euru, která mimo jiné definuje tuhle pozici. Bylo pro nás ne úplně pochopitelné a srozumitelné, proč ji vláda není ochotná obsadit. A je pravda, že prostě po několika marných pokusech dosáhnout této shody, jsme říkali dobře, tak na vládní úrovni to nemůže být, ale na úrovni ministra není nic proti ničemu mít zmocněnce. Tak si ho jmenuju.

A dalším důvodem, proč jsem to udělal, bylo, že, jak už jsem říkal, ta debata běží opravdu hodně intenzivně a už je nad fyzické síly jednoho ministra prostě na všechny panely a kulaté stoly a debaty a diskuze chodit. Petr Zahradník je mimořádně kvalifikovaný odborník, bude tomu dávat i v těch dalších týdnech a měsících jakousi odbornější pozici, vybalancovanější. Já jsem zkrátka politik a mám nějakou politickou vizi, kterou se pokouším prosadit, ale bylo by dobře, aby tu debatu nějakým způsobem moderoval nebo do ní vstupoval člověk, který bude, řekněme, výrazně lépe odborně fundován, než jsem já.

Tohle všechno byly důvody, proč si myslím, že jsem toho zmocněncem mohl a měl mít. Pokud se nakonec ukázalo na tom dohodovacím řízení, že čtyři naši partneři se domnívají, že to tak není, tak jsem neměl prakticky jinou možnost než říct dobře, pokud na tom shoda není, přestože si nemyslím, že máte pravdu, tak prostě to musím respektovat. Žádný vyšší kontrolní či rozhodovací orgán už není. 4 ku 1 je dostatečně jasná převaha. Budiž, tak to budeme řešit jinak.

Já vám zkusím dát nějaké možnosti, proč to tak bylo. Vy jste to popsal v neděli na ČT24 v relaci Týden politice, že vlastně tam nebyl problém to slovo zmocněnec, ale slovo euro. Já to zkusím ještě otočit. Nebyl tam problém ten vládní zmocněnec? Že si to vyjmenoval sám ze své vlastní iniciativy, nedal jste o tom nikomu vědět a oznámil jste to jako vládního zmocněnce.

Ne, ne, ne, ne, já jsem to neoznámil jako vládního zmocněnce. Já jsem jmenoval svého zmocněnce, přistoupení nebo pro vstup do systému ERM II a přistoupení k euru, tam žádné slovo vládní samozřejmě nebylo a být nemohlo. Tak naivní nebo nezodpovědný nebo nekontrolovaný nejsem.

OK, tak to možná byla mediální zkratka.

Byla kolem toho strašná spousta nesmyslů. Mluvilo se o vládním zmocněnci, nic takového neexistuje, ta funkce se jmenuje národní koordinátor, tu jsem samozřejmě neměl ambici ani kompetenci obsadit. Zvolil jsem cestu zmocněnce ministra, což kdekoliv je možné, spousta ministrů zmocněnce má a nikomu to dosud nevadilo.

Dohadovací řízení mi přišlo neadekvátní

Druhá strana, kterou vám vyčítali koaliční partneři, byla ta, že vy jste si to v podstatě bez jakékoliv diskusi vymyslel a obsadil.

Nevnímám to jako problém, protože opakuji, mnoho ministrů prostě jmenuje svoje zmocněnce, aniž by to komukoliv potřebovali oznamovat, aniž by se z toho museli zpovídat. Neřkuli dokonce na dohodovacím řízení. Myslím si, že tahle koalice měla svých průšvihů spoustu a žádný z toho nevyvolal dohodovací řízení. Tady ta reakce, musím na tom trvat, mě přišla neadekvátní, ale musím respektovat vůli čtyřech koaličních partnerů, je to pro mě vyřešená záležitost.

Když jste to posunul dál, tak to udělám taktéž. Na dohadovacím řízení bylo dohodnuto, že nakonec budete mít svého poradce pro vstup do ERM II a pro euro. Vy i vaši straničtí kolegové jste to prezentovali jako v podstatě výhru, že se ta debata posunula za dva dny víc jako za posledních 20 let, to je, myslím, citát přímo profilu pana Rakušana. Co to tedy znamená, že se posunula ta debata? Dále budeme mít analýzu připravenou od NERVu někdy v říjnu, co od toho očekávat? Pan Zahradník vám bude radit v tom, jak máte mluvit o euru?

Já se pokusím vysvětlit, kde se tam vzalo těch 20 let. Pro mě to bylo na tom dohodovacím řízení skutečně překvapující, ačkoliv se tím už nějakou dobu zabývám, že tam mimo jiné vyšlo najevo, že údajně nemáme doposud po 20 letech zpracovanou analýzu dopadů přijetí eura do českého právního systému, nebo dokonce do ústavního systému. Já jsem tam vznesl velmi nahlas a udivenou otázku, jak je možné, že po 20 letech, kdy jsme se zavázali vstoupit nebo přijmout euro, že taková analýza prostě není. To by třeba zrovna byla úloha, kterou by měl asi řešit ten koordinátor a my se teďka bavíme o tom, že tu analýzu nemáme. Takže já považuju za velký pokrok, že jsme uložili Legislativní radě vlády a panu ministru Šalamounovi, aby tuhle analýzu do října zpracovali a budeme mít černé na bílém, co by to případně znamenalo. A možná se dožijeme nějakých překvapení.

Stejně tak, co se týče té druhé části toho úkolu, tedy, že by NERV měl zpracovat nějakou analýzu. To je doslovná citace našeho programového prohlášení vlády. Jsme ve vládě dva roky a nemáme splněný tento úkol, který říká, že má někdo vyhodnotit přínosy a rizika našeho případného vstupu do systému ERM II. Zatím se tím nikdo nezabýval. Upřímně řečeno, nevím úplně přesně, jak to budeme zkoumat, když v tom systému nejsme, protože těch teorií kolem toho je samozřejmě spoustu a mnohem lépe by se to vyhodnocovalo v průběhu působení v tom systému, ale budiž. Máme analýzu České národní banky, máme k tomu stanovisko ministerstva financí a budeme mít ještě analýzu ze strany NERVu.

A do třetice, a to je vlastně jenom taky koncovka té debaty, kterou to celé začalo. Loni v listopadu předložila nebo zpracovala Česká národní banka materiál, který dělá každý rok, a který se jmenuje míra sladěnosti české ekonomiky s Maastrichtskými kritérii. Má to vyhodnotit míru naší připravenosti na vstup do ERM II, respektive přijetí eura. A překvapivě po mnoha letech, kdy to nevycházelo, tak ta analýza říká, že vlastně tři kritéria budeme schopni splnit v roce 2024 nebo nejpozději 2025, ale závěr, který je tam navrhován, byl nedělat nic.

My jsme v připomínkovém řízení, nikoliv jenom já, ale i dalších šest rezortů, dali zásadní připomínku, kde jsme požadovali, aby ten závěr byl přece jenom o něco konkrétnější a optimističtější. To, že nakonec jsem v tom zůstal sám, nehodnotím. Nevím, jak se to stalo. Ale je pravda, že ten materiál dosud na vládu nepřišel a my jsme se na tom dohodovacím řízení dohodli, že se pokusíme právě také už dořešit i tuhle otázku. A že vláda jaksi přijme nějaký závazek nebo usnesení, že po vyhodnocení ekonomických výsledků roku 2024, tedy počátkem roku 2025, rozhodneme o tom, jestli je ta správná situace, kdy můžeme začít, a teď pozor, vyjednávání s Evropskou komisí o případném nebo vstoupení do systému ERM II. To vyjednávání totiž nebude za týden, to bude trvat 6–9 měsíců, budou se stanovovat podmínky, co všechno musíme řešit, možná bankovní unii ano, nebo ne atd. A teprve po devíti měsících bude možno říci ano, jsme připraveni vstoupit do ERM II.

A když si dopočítáte do kalendáře, tak to už je opravdu těsně před volbami. Pro mě je to škoda, je to pozdě, ztrácíme další volební období. Byl bych rád, kdybychom hned na počátku roku 2025 byli schopni říct ano, tak tři kritéria máme splněná, to čtvrté kritérium je dvouletý pobyt v systému stabilizovaného kurzu ERM II anebo mít stanovisko Evropské komise, co je potřeba udělat k tomu, abychom do systému ERM II mohli vstoupit. A v případě, že bychom na tomto vládním půdorysu pokračovali v dalším čtyřletém období, máme ten první krok hotový. V případě, že bude vláda složená úplně jinak, má vždycky dost času říct ne, do tohohle my nejdeme.

Nemůžeme dva roky už jenom dělat údržbu

Vy jste už i v tomto rozhovoru mluvil o tom, že vláda vlastně měla hromadu jiných problémů a že nechápete, proč se teď otevřelo dohadovací řízení, protože to bylo poprvé v historii této koalice. Problémy, které má vláda, se vlastně reflektují ve vztahu ke společnosti, klesá podpora vlády, klesají preference vládních stran. Do toho ještě i vaše strana svým způsobem spustila ofenzívu proti vládě a ministr Rakušan chodí diskutovat bez cenzury a podobně.

To není proti vládě. To, že ministr vlády jezdí na problémová místa a hájí tam kroky všech svých vládních kolegů, tak to není proti vládě. To je pro vládu. Já nemůžu za to, že kolegové z vlády to berou jako ofenzívu proti sobě.

V tom videu bylo jasně řečeno, že doteď jste to dělali špatně, že to musíte změnit a říct to Fialovi. Ale dobrá, nechci se o tom teď bavit. Chci se bavit o tom, jestli to vlastně má smysl. Klesá důvěra vlády, lidé nemají velmi v oblibě její kroky. Do toho hromadu kauz, ať už pana Blažka nebo pana Fialy. Dále lidé velmi nemají rádi ani euro, když se podíváme na poslední Eurobarometr, tak 54 % Čechů je proti přijetí eura. Když to dám celé dohromady, tak má smysl teď v těchto velkých otázkách ještě přidávat a tlačit Česko do toho, že pojďme teda spravit nějaké kroky, které lidi nemusí přijmout?

Tak s těmi statistikami, víte, že to tak nemusí úplně být. Dneska vyšla statistika na Seznam Zprávách, kde už jsou úplně jiná čísla. 40 % lidí euro odmítá, 40 % je ochotno se s ním smířit během 10 let a dalších 20 % by se s tím smířilo výhledově v delším horizontu. Čili ta dynamika tam nějaká je a já jsem skálopevně přesvědčen, že o potřebnosti eura jsme schopni přesvědčit dostatečně velké množství lidí.

Ale to, co říkáte vy, nezlobte se, ale takhle to není, je to přesně naopak. Jestliže jsme se na konci loňského roku a na začátku letošního dozvěděli od dvou vysoce postavených představitelů vlády, že vláda už nebude dělat dokonce svého volebního období nic, aby nenaštvala lidi, tak to je pro mě naprosto nepřijatelné. Přece nemůžeme dva roky už jenom dělat údržbu a pokud možno nedělat vůbec nic, aby se něco změnilo. Naopak teď je ta doba, kdy vláda má dělat věci, kterými bude posouvat tuhle zemi někam dopředu. Dva roky jsme řešili krizi, válku, doznívání covidu a měli jsme skutečně naléhavé kritické okamžiky. Ale vyhodnotit to tak, že teď už je hotovo, protože jsme přijali konsolidační balíček a teď už nic dělat nebudeme, tak to byl přesně ten důvod, proč jsme se rozhodli, že tohle přece ne. My musíme naopak teď teprve začít být aktivní, chodit za lidmi, nabízet ta témata, otvírat je, diskutovat a připravovat.

Beru, ale neměli byste o těchto krocích informovat členy vlády a nedělat, jak to nazval ministr financí Stanjura, partyzánštinu?

Znovu musím opakovat, to není žádná partyzánština. Partyzánštinu z toho udělala teprve reakce našich koaličních partnerů. Jmenovat si zmocněnce je moje svaté právo. Nikdo přede mnou to nedělal, aby o tom dopředu informoval. Respektive, teď jsem se dozvěděl, že zmocněnec pro kvantové technologie byl projednán na K-5, protože to je průřezově zmocněnec pro dva ministry, ale spousta zmocněnců vznikla a zanikla, aniž by to koalici zajímalo. Možná jsem podcenil míru reakce, která přijde. To je pravda, ale to nebyla žádná partyzánština, to byl normální regulérní krok, který pouze naši partneři nebyli ochotni přijmout. Stejně jako s výjezdy pana předsedy Rakušana. Přece každý politik, každý předseda vládní koalice, koaliční strany má svaté právo si vyjet kamkoliv. A natočit si o tom videa, jak tam s těmi lidmi diskutoval, přece není proti vládě. Já nechápu, proč je vláda dneska tak jaksi dotčená tím, že aspoň někdo v té vládě chce něco dělat.

Já to nerozporuji. Ano, každý má právo vycházet kamkoliv chce, žijeme ve svobodné, demokratické zemi, ale stále vyvstává otázka, jestli to vůbec probíráte se svými kolegy? Oni jsou vaši nejbližší spolupracovníci a jistě to má smysl vysvětlovat, aby se necítili takto.

Už se k tomu dostáváme poněkolikáté a vždycky zapomenou odpovědět. Samozřejmě, že to s nimi diskutujeme, probíráme. Říkám vám, že například návrh na obsazení funkce národního koordinátora byl na stole K-5 opakovaně, a po měsících, kdy jsme se dozvídali, že je ještě na to brzo, se teď dozvídáme, že už to nebudeme řešit. Nezlobte se, ale skutečně tohle je stav, kdy my nejsme připraveni a ochotní a nebudeme dva roky čekat ve svých zalezlých v kancelářích a tam mlčet, abychom náhodou neudělali něco špatně, takhle se přece politika dělat nedá.

Co se ale změnilo? Protože ještě na konci ledna Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, oznámila, že by bylo načase obsadit post národního koordinátora pro přijetí eura. A vlastně jen týden poté už byla proti tomu. Co se stalo v tom týdnu?

To se musíte zeptat jí. To já skutečně nevím. Mě to právě překvapilo, proto jsem byl tak zaskočen, že napřed byly nejméně čtyři strany vládní koalice celkem výrazně pro euro a najednou, když se ta věc objevila na stole, tak my jsme ti, kteří rozvracejí koalici, když jsme zůstali sami.

Otevírat témata můžeme i bez odchodu z vlády

Možná bych to je ještě otočil jinak. Chcete v takové koalici ještě být? Kde vás označují za rozvraceče, za partyzány a podobně? Má smysl, aby STAN ještě byl v takové vládě?

Samozřejmě, že to má smysl a my jsme nikdy neměli v úmyslu tu vládu rozvracet, ani tu koalici. Říkám znovu, nás zaskočila prudkost, odmítavost té reakce. My jsme si velmi dobře vědomi, že žádná lepší alternativa v tuhle chvíli není a nebude ani po dalších volbách. Velmi si přejeme, aby na podobném nebo stejném půdorysu fungovala i příští vláda a chceme pro to udělat cokoliv, ale nedomníváme se, že cesta k takovému výsledku za dva roky je to, že už dva roky nebudeme dělat nic. My si myslíme, že je potřeba, abychom nejenom my jako hnutí, ale i ostatní, stejně aktivně přistupovali a nastolovali témata. Přece není nic nemravného nebo nepřijatelného, když přijde na vládu nějaké téma, na kterém není shoda, tak prostě se bude hlasovat, skončí to 11 ku 6 nebo já nevím jak, tak ti, kteří nevyhrají řeknou dobře, tak tohle se nám nepodařilo. Můžeme to zkusit za čtyři roky znovu. Ale hrát to na to, že teď už nebudeme dělat nic, na čem není shoda, mi prostě nepřijde chytré. Přijde mi to naopak politicky sebevražedné a divím se, že to naši partneři nechtějí takhle přijmout.

Není tedy lepší si jít po své rovině a odejít do opozice, případně vyvolat předčasné volby a ukázat voličům, že my to chceme jinak, toto je naše vize?

Ale přece my můžeme ukazovat naše vize nebo naši představu o tom, jak by se ten-který problém měl řešit i v rámci této koalice. Znovu říkám, přišli jsme s eurem nebo respektive ani ne s eurem, to bychom si nedovolili, ale s tím, co je ve vládním programovém prohlášení, tedy naplňování kritérií a vstup do ERM II. Já bych byl býval předpokládal, že to může projít, ale nemůže to projít, dobře. Ale všichni vědí, že je tady jedna strana, která to navrhla. Neprošlo to, ale vládní koalice a vládní soudržnost je samozřejmě v tuto chvíli hodnotou, kterou nemá smysl rozbít na nějaké dílčí kauze. Znovu opakuju, kdybychom dneska chtěli odcházet z vlády, tak si umím představit už jenom samé horší varianty, vystavíme vládu ještě většímu tlaku opozice vedené ANO a SPD. To přece nikdo jaksi z demokraticky uvažujících politiků nemůže chtít. Já jenom nevidím nic nedemokratického na tom, že na některé věci máme různý názor, vyříkáme si to a vláda prostě řekne dobře, tohle jsme vyřešili, tohle bude řešit jiná vláda.

A není toto jenom strašení ANO a SPD, že buďto my, nebo kolaps demokracie a státu? Není to tak trošku argumentační faul?

Nezlobte se, já dělám politiku 30 let, byť třeba ne vždycky úplně aktivně. Ale tady žádná jiná alternativa v tuhle chvíli prostě není. Podíváme-li se do parlamentu tak, jak vypadá teď, a podíváme-li se na průběžné průzkumy veřejného mínění, tak je jasné, že žádná jiná varianta než těchto pět demokratických stran pohromadě, které budou držet většinu, není, a rozhodně to není dobré pro Českou republiku. Já si myslím, že na tom je naprostá shoda mezi všemi pěti členy koalice, a to, že se na něčem neshodujeme, na tom nemůže nic změnit.

Nemyslím si, že eurovolby budou přetahovaná mezi námi a Piráty

Pojďme ještě na další poměrně aktuální téma. Kampaň do evropských voleb už probíhá, prezident vyhlásil na konci ledna oficiálně termín. Už jsou založené i transparentní účty, konkrétně na tom vašem stranickém jsem už viděl několik velmi zajímavých výdajů, na video, webové stránky atd. Už tedy chystáte kampaň? Jaká bude a bude obnášet?

To se neptáte toho pravého. Za kampaň je zodpovědný pan kolega Farský, chystá se na to velmi dlouho. Já ani nevím, že už máme transparentní účet.

Vy to s ním nekonzultujete?

My konzultujeme s panem kolegou spíš ty programové věci, ale technikálie kampaně, kdo ji povede, kam se bude jezdit, kde budou přednášky, kde budou billboardy, to skutečně já neřeším.

V posledních měsících vyplynul poměrně velký souboj mezi vámi a Piráty. Vy říkáte že máte nárok na eurokomisaře a Piráti zase opačně. Nebudeme zabrušovat do této debaty, protože aktuálně nemá vyústění. Ale s ohledem na ty vaše aktuální kroky, nehrozí kampaň, „My jsme více proevropští než Piráti, proto volte nás“?

To nevím, jak kdo čte tuhle kampaň. Já si myslím, že my jsme se svým proevropským směřováním nikdy neskrývali, netajili a stejně tak se s ním neskrývali Piráti. To byl také jeden z důvodů, proč jsme byli schopni sestavit společnou koaliční kandidátku. Nemyslím si, že by to nutně musela být přetahovaná mezi námi a Piráty. Koneckonců, jako proevropští se tváří i zástupci TOP 09. Takže to bude o tom, kdo si jaké téma zvolí v evropských volbách, jestli bude chtít být více euroskeptický, eurokritický, eurofilní. Ale já to vůbec nehodnotím a znovu říkám, strategii voleb nesepisuju, neřeším.

Tak se zeptám jinak. Jakou byste chtěl vidět kampaň STAN? Co by byla podle vás optimální kampaň Starostů?

Myslím si, že bychom měli samozřejmě zdůrazňovat náš zájem na tom, aby Česko patřilo co nejtěsněji do Evropské unie a do jádra. Na druhou stranu zase nedělejme si iluze nebo nenalhávejme si zrovna euro. Není to něco, co by řešil Evropský parlament. Přesto se to zřejmě v kampani bude objevovat a znovu, protože to je svým způsobem politické rozhodnutí, které s Evropou souvisí, to je taky důvod, proč se tomu věnuju i já.

Myslím si, že bychom měli jako aspirující do Evropského parlamentu být schopni jasně formulovat, proč je pro nás členství v Evropské unii dobré, co bychom tam případně chtěli udělat jinak, lépe nebo co bychom naopak chtěli zachovat. A mně se zdá, že je to jako program dostatečné. Samozřejmě můžeme už teď začít definovat nebo popisovat priority, které máme, ale zase myslím si, že ten program se ještě tvoří. Jaksi paralelně s tím pracuju na nepolitickém zadání; zpracováváme náš vstup do diskuze o budoucích strategických cílech Evropské unie na další volební období, které by měly projednávat nově zvolené orgány.

Takže asi neprozradím žádné tajemství, ale pro nás v tuhle chvíli jsou zásadní okruhy nebo témata bezpečnost, která se samozřejmě akcentuje díky tomu, jak se vyvíjí situace na naší východní hranici a kousek od ní. Myslím tím agresi Ruska proti Ukrajině, která obnažuje spoustu našich nedostatečností ve schopnosti se bránit a bránit hodnoty, na kterých Unie vlastně stojí. K tomu patří jistě i nějaká odolnost, soběstačnost, větší autonomie. To všechno jsou témata, která se budou určitě objevovat více a více tak, jak se ta situace vyvíjí.

Ta druhá věc je pro nás konkurenceschopnost, protože vidíme lehce varovné signály, že míra regulování a míra předpisů, které určují, co všechno se smí a nesmí, začínají omezovat konkurenceschopnost našich firem vůči Americe nebo asijským zemím. A to si myslím, že by bylo stejně tak nebezpečné pro Evropu, pokud bychom nebyli schopni v tomhle souboji obstát. Takže to jsou asi dvě základní témata, které teď mají spoustu podtémat.

Pro mě je samozřejmě atraktivní rozšiřování a s tím zase spojené otázky případných změn, mechanismů a fungování Evropské unie vevnitř i navenek.

Za vládu budete nominovat příštího eurokomisaře. Teď se nebudu ptát na váš stranický názor, ten předpokládám, že bude stejný jak u vašich kolegů. Ptám se spíš na to, kterým směrem se budete v létě rozhodovat? Vedou se na půdě koalice nějaké debaty o tom, jaké byste chtěli portfolio? Případně možná nějaké jména?

Tak musíme si uvědomit, že skutečně v tuhle chvíli se pohybujeme v matici, kde je těch neznámých ještě moc. První velkou neznámou, jak ty volby dopadnou, jak silný bude STAN, jak moc bude ochota i po volbách dodržet tu smlouvu, kterou pan premiér několikrát potvrdil.

Piráti zase říkají, že premiér potvrdil i jejich verzi, takže tato debata teď nemá smysl.

Bavíme-li se o portfoliu, tak zase považuju za potřebné říct, že jestliže se tady bijeme v prsa, že chceme silné ekonomické portfolio, a přitom jsme jedna z pěti zemí, které nemají euro, tak jsme tím v diskusi poněkud handicapováni. Já si myslím, že prostě to může být jeden z požadavků nebo kritérií, které budou rozhodovat. Stejně tak v případe, že bychom se bavili o portfoliu energetickém, tak je otázka, do jaké míry bude ochota, aby energetiku spíš ovládala země, která je součástí jaderné aliance, anebo naopak země, která v ní není. Jestli bude větší ta touha proti jádru nebo touha zapracovat jádro do relevantních zdrojů energií. Takže tohle jsou třeba věci, o kterých se tady moc nemluví. Dále se určitě může objevit na stole požadavek, aby to byla žena kvůli genderové vyrovnanosti. Já můžu jenom říct, že my už samozřejmě během našich diskusí v Bruselu se o tom tak jako lehce bavíme s lidmi, o kterých si myslíme, že to budou ti, s kterými se o tom budeme bavit po volbách.

Kdo ti lidé jsou?

Nezlobte se, nemůžu to teď úplně odvyprávět. Ale zkrátka rozhazujeme různé sítě, ukazujeme nějaké typy, ale je to strašně daleko. A koneckonců bude to v konečné fázi pan premiér, který bude tato jednání muset vést s tou nově ustavenou Komisí a on bude přinášet naše vstupy a bude nám vracet zpátky případné požadavky a výstupy nebo kritéria, která bude stále na stůl klást budoucí Evropská komise. Takže je to opravdu daleko a já si myslím, že je to předčasná debata. Teď je potřeba spíš na tom pracovat v zákulisí.

V Renew bychom se cítili pohodlněji než v EPP

Co se týče evropských voleb a máte to ve svých rukách jako STAN, případně jako budoucí europoslanci za STAN, je příslušnost ke frakci. Debatuje se o tom, že vaše aktuální příslušnost k Evropské lidové straně (EPP) není úplně dostatečná. Existuje docela liberální křídlo hnutí, které říká, že je čas odejít od konzervativců a nabízí se liberální frakce Renew. Tam je zatím hnutí ANO a spojení s nimi by se na domácí scéně zdálo poněkud nepřijatelné. Nicméně říká se, že hnutí ANO už ve své aktuální frakci není moc vítané, takže by se dveře mohli otevřít vám. Co se bude dít po volbách?

Tak v tuhle chvíli máme jednoho poslance, takže příslušnost k jedné frakci není až tak úplně to zásadní. Věříme, že budeme mít dost poslanců na to, abychom byli relevantním partnerem pro diskuzi, do které frakce budeme patřit. Já nebudu skrývat, že jsem se s bývalým předsedou frakce Séjourném sešel několikrát a jednali jsme nebo mluvili jsme o tom jednání. On naznačoval, že by o spolupráci měli v Renew zájem. Stejně tak jako my bychom se asi programově dneska cítili pohodlněji a komfortněji v Renew nežli v EPP.

Narazili jsme na ten problém, který jste pojmenoval, a to je ANO. Pro nás by asi bylo velmi komplikované sedět v jedné frakci a pro ně asi taky, takže co si budeme nalhávat. Politika je občas hodně pragmatická, takže když by jaksi naše síla byla aspoň trochu podobná počtu poslanců, které by mělo ANO, tak by to jednání probíhalo asi jinak. Je otázka, kdo vlastně bude za ANO zvolen, s jakým programem tam ANO přijde a do jaké míry bude nebo nebude ochota ze strany Renew se s nimi o případných programových kolizích bavit nebo nebavit. Zase je to velmi daleko, neumím v tuhle chvíli odhadnout, ale rozhodně máte pravdu, že pro nás by asi v tuhle chvíli vzhledem k programovým prioritám bylo mnohem komfortnější být součástí Renew.

Vím, že paní Nerudová a pan Farský mluví o tom, že by chtěli mít třicet procent, ale to je podle aktuálních průzkumů docela nereálné. Máte tuším nějakých šest procent v národním průzkumu. Kolik europoslanců chcete? Nebo spíš, kolik je podle vás reálných?

Zase těžká otázka, protože vidíme, jak se ty preference vyvíjejí, a ještě se budou vyvíjet a je pravda, že evropské volby přece jenom jsou trošku jinak strukturovány a voliči, kteří přicházejí, jsou trošku jiní než ti, kteří přichází k „velkým“ volbám sněmovním. Pokud by to fungovalo tak jako v minulých letech, to znamená, že by přišli spíš ti proevropští, tak by nám to samozřejmě nějakou výhodu dávalo. Na druhou stranu nelze vyloučit, že právě protievropské strany vsadí všechno na to „pojďte volit, abychom tuhle koalici konečně vyhnali“, a může se z toho stát nechtěné referendum o vládě, ačkoliv to s vládou zas tak nesouvisí. Jsou to všechno jen odhady, které je v tuhle chvíli těžko dělat, ale my bychom byli spokojení, kdybychom měli čtyři europoslance. I tři by byli ale trojnásobek toho, co máme teď, takže i to bychom považovali za velmi slušný výsledek. A jak to nakonec dopadne, je těžko v tuhle chvíli říkat, protože skutečně nevím, jak moc třeba se bude dařit mobilizovat odpůrce, kteří budou zásadně proti tomu, abychom se dál integrovali do Evropy.

Výroky Trumpa jsou předvolební blaf

Na závěr rozhovoru ještě mám dvě aktuality, na které bych se vás rád zeptal. Přes víkend se podařilo dohodnout nová unijní fiskální pravidla. Ty poslední se docela lehkovážně porušovaly všude možně. Jak budou nové pravidla fungovat? Má to smysl?

Myslím, že se musíme s tím zabývat, protože, jak jste správně říkal, ta dosavadní pravidla začínala být už velmi volnou disciplínou. Je dobře, že se tím Evropská unie zabývá a že se snaží do toho vnést nějaký pořádek, na druhou stranu zase bohužel ta dosavadní zkušenost naznačuje, že vymáhání nebo prosazování těch pravidel nebude úplně jednoduché. Počkejme si.

Rovněž přes víkend prohlásil možná znova budoucí prezident USA Donald Trump, že nebude chránit žádnou zemi, kterou napadne Rusko v rámci NATO, pokud teda nebude dostatečně přispívat do společného obranného rozpočtu. Česko zatím ještě stále mezi těmi zeměmi není. Jak na toto reagujete. Máme se začít bát, pokud v listopadu bude Trump zvolený, a máme si pro jistotu nakupit záchranné balíčky?

Za prvé, věřme tomu a já nepochybuju, že Česko bude v tomto roce už plnit kritérium 2 %. Osobně si myslím, že je to málo. Podívejme se do okolních zemí, kde už tohle číslo překračují. Na druhou stranu výroky každého kandidáta, natožpak bývalého prezidenta Trumpa, je potřeba měřit tou speciální optikou, že je před volbami a že se po volbách ta hra hraje potom trošku jinak.

Tak on po minulých volbách byl schopný nahnat svoje fanoušky, aby zaútočili na Kapitol, takže u něho mají slova jinou váhu.

I tak. Počkal bych, jak se bude chovat jako zvolený prezident, bude-li zvoleným prezidentem. Samozřejmě může se chovat ještě hůř, než to bylo v tom minulém období. Na druhou stranu úloha Ameriky ve světě je natolik zásadní politické téma, že bych se opravdu divil, kdyby některý americký prezident se ho úplně zřekl. Jenom chci říct, že nemám obavu, že by Česko neplnilo to kritérium v letošním nebo příštím roce, a stejně tak nevíme, jestli Trump nakonec skutečně prezidentem bude, nebo ne a jak by případně reagoval. A hlavně tedy zatím není úplně žhavým tématem, že by Rusko někoho ze členských zemí NATO napadlo. A taky to může být ze strany Trumpa blaf.

Tak si pojďme zaspekulovat. Česko nebude na konci roku přispívat tolik, kolik by mělo. Trump bude prezidentem a teoreticky by byla i hrozba toho, že Putin se vybere na Slovensko a Česko. Není toto celkem otevřený prostor na to debatovat o evropské armádě?

To jsou spekulace, do kterých se mi vůbec nechce. Já mám jaksi s myšlenkou evropské armády problém, který právě by asi v této hypotetické situaci už problémem tolik nebyl. Mám problém, že evropská armáda by mohla nějakým způsobem být spíš narušením transatlantické obranné strategie. Nevím, jestli je to ta cesta. Bavme se raději o tzv. evropském křídle NATO. Já vždycky říkám a předesílám, mám modrou knížku a s vojenskými strategiemi toho moc společného nemám, ale mně by přišlo jako optimální nebo první velmi dobrý krok, kdybychom začali pracovat na sjednocení výzbroje a výstroje armád v Evropě. Protože v tuhle chvíli se tady pochybuje, já nevím, asi 15 typů tanků a zbraní a munice.

Pak ale vaše kolegyně ve vládě, ministryně obrany Jana Černochová, odešla od švédských Gripenů a nakoupila americké F-35.

Ale kdybychom všichni v NATO měli pětatřicítky, tak je to nejlepší řešení, je to prostě nejlepší letadlo, které dneska je. Znovu říkám, bylo by optimální, kdybychom měli jeden typ tanků, jeden typ houfnic, jeden typ nábojů, jeden typ zbraní, jeden typ dlouhých zbraní atd., což v tuhle chvíli nemáme. Každá země si to řeší po svém a pro mě by sjednocení výzbroje a výstroje dávalo mnohem větší smysl nežli sjednocovat nějaké velení pod nově vznikající evropskou armádou. Stále bych sázel víc na evropské křídlo NATO, protože NATO není jenom ve Spojených státech, ale jsou tam i další partnerské země mimo Evropu, se kterými bychom, doufám, byli dál schopni se dohodnout.

Zdroj: https://euractiv.cz/section/cr-v-evropske-unii/interview/podcast-nechapu-proc-je-vlada-dotcena-tim-ze-chce-stan-alespon-neco-delat-rika-dvorak-po-kauze-euro/