Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC)

19. března 2024

Dne 19. března proběhlo v Bruselu další jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC), na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři států sedmadvacítky se věnovali přípravě nadcházejícího zasedání Evropské rady, evropskému semestru či diskutovali o budoucnosti Evropy.

Během jednání byly představeny návrhy závěrů pro nadcházející Evropskou radu, kde se ministři věnovali Ukrajině, bezpečnosti a obraně, situaci na Blízkém východě, rozšiřování EU, vnějším vztahům, migraci, zemědělství a evropskému semestru.

„Česko klade důraz na nepřetržitou podporu Ukrajiny v její obraně a na potřebu posílit obranné kapacity EU prostřednictvím lepšího přístupu k financování a spolupráce v obranném průmyslu, podporujeme přijetí 14. balíku sankcí proti Rusku a přípravu dalších sankcí vůči komplicům ruské agrese. Podpořil jsem také odsouzení zacházení s Alexejem Navalným, včetně jeho věznění, které vedlo k jeho smrti. Česko podporuje přijetí lidskoprávních sankcí vůči osobám spoluodpovědným za jeho smrt.“ okomentoval ministr Dvořák.

Diskuze o budoucnosti Evropy, která proběhla během pracovního oběda, zdůraznila důležitost přípravy na budoucí rozšíření a potřebu zvážit institucionální změny s cílem zvýšit akceschopnost EU.

„Rozšíření EU musí zůstat naší prioritou, nicméně si myslíme, že debaty o rozšíření a institucionálních změnách lze vést paralelně, ale odděleně,“ uzavřel ministr.

V části body Různé ministři projednali celou řadu témat, počínaje představením ze strany Rakouska jeho desetibodového plánu k budoucnosti vnitřního trhu, informace Litvy o sankcích proti Rusku a jejich implementaci, španělského bodu k užívání jazyků v rámci Evropského hospodářského společenství a podpoře zahrnutí tří regionálních jazyků, německého bodu k nadcházejícím volbám v kandidátských zemích či informace Francie k jednostranným ochranným opatřením UK v oblasti rybolovu. Česko se zapojilo do diskuze v rámci bodu na žádost Polska k právnímu státu v Polsku, kde uvedlo, že se vítá pokrok a těší se na další reformní kroky.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 20. 2. 2024

Během únorového zasedání Rady pro obecné záležitosti, které se konalo v Bruselu, se ministři zaměřili na přípravu nadcházejícího zasedání Evropské rady a dodržování zásad právního státu v Polsku. Na okraj Rady proběhlo i neformální setkání s předsedkyní Rady ministrů Bosny a Hercegoviny.

Během ranního neformálního setkání proběhla debata o míře připravenosti Bosny a Hercegoviny k zahájení přístupových rozhovorů.

„Ocenili jsme pokrok, jaký tato balkánská země učinila při plnění kritérií, ale také konstatovali, že před případným zahájením přístupových jednání musí být do března dořešeny i poslední zbývající kroky, především v oblasti volebního zákona,“ okomentoval setkání ministr Dvořák.

Prvním bodem jednání Rady samotné byla příprava nadcházející březnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat témata jakými jsou Ukrajina, bezpečnost a obrana, či situace na Blízkém východě.

„Česko vítá pravidelný návrat k tématu Ukrajiny včetně opakování silné vojenské, finanční a rekonstrukční podpory,“ řekl ministr Dvořák a zdůraznil také význam diskuse o evropské obraně a bezpečnosti, podporu odolnosti, inovací a konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, a to i ve světle nadcházejícího sdělení Evropské komise.

 „Jsme si také vědomi tragické humanitární situace v Gaze, a proto podporujeme zabezpečení přístupu k pomoci,“ dodal ministr v kontextu diskuze o aktuální situaci na Blízkém východě.

Druhým bodem jednání byla situace týkající se právního státu v Polsku v kontextu článku 7 Smlouvy o EU, a to přímo na žádost Polska. „Oceňuji proaktivní přístup Polska a jeho odhodlání tyto otázky řešit, ale je důležité zajistit, aby po politických proklamacích následovaly konkrétní kroky v praxi,” řekl Dvořák.

Ministr Dvořák ve svých vystoupeních zdůrazňoval především význam jednoty a společného postupu členských států EU při řešení aktuálních výzev a podporoval diskusi o dalších důležitých tématech včetně zemědělství, která by podle Česka měla být zařazena na program nadcházející Evropské rady.

V rámci bodů v části Různé ministři také vyslechli informaci na žádost Francie k zahraničnímu vměšování do volebních procesů a informaci na žádost Dánska ke vztahům EU a Spojeného království, pokud jde o aktuální kroky UK u rybolovu. Konečně byl také zmíněn nedávný společný dopis ministrů zahraniční Slovinska, Slovenska, Rakouska a Česka k Černé Hoře v kontextu rozšíření EU.

Vláda schválila návrh na nový významný den „1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii“

Vláda dnes schválila novelu zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v rámci níž je navržen nový významný den „1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii“.

Tento krok reflektuje nejen historický mezník, kterým přistoupení k Evropské unii bezpochyby je, ale také důležitost členství Česka v EU pro současné i budoucí generace českých občanů.

„Přistoupení Česka k Evropské unii před dvaceti lety bylo historickým okamžikem, který otevřel nové možnosti a přinesl řadu výhod pro naši zemi i pro její občany. Tím, že tento den oficiálně začleníme do našeho kalendáře jako významný den, vyjadřujeme vůli zůstat s našimi evropskými partnery i v budoucnu,“ okomentoval ministr Dvořák.

Tento zákon ve své aktuální podobě pamatuje na 12. březen jako den přístupu Česka k Severoatlantické smlouvě (NATO). I když je naše členství v EU neméně důležité, současný kalendář jej až doposud nijak nepřipomínal.

„Schválení tohoto významného dne a navíc v době, kdy si připomínáme 20 let od vstupu do EU, považuji za pěkné symbolické gesto, které potvrzuje naše přesvědčení o významu a prospěšnosti evropské integrace,“ uzavřel Dvořák.

Návrh počítá s účinností od 1. ledna 2025. Novela zákona nyní putuje do Poslanecké sněmovny.

Ministr pro evropské záležitosti jmenoval zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák se rozhodl v kontextu probíhající debaty o potřebě přijmout společnou měnu euro vytvořit pozici zmocněnce pro vstup do systému ERM II a přijetí eura. Na toto místo jmenoval uznávaného ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka. Ministr Dvořák vnímá, že právě Petr Zahradník je tím, kdo do diskuse o vstupu do systému ERM II může vnést svůj klid a odborný pohled. Vznik pozice reaguje na prozatímní nejmenování národního koordinátora pro zavedení eura, o což hnutí Starostové a nezávislí usiluje od loňského dubna.

 „Jmenování Petra Zahradníka do funkce zmocněnce pro vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a přijetí eura je snahou podpořit společenskou odbornou debatu a výhodách a rizicích přijetí eura, ke kterému se Česko zavázalo svým vstupem do Evropské unie v roce 2004,“ uvedl ministr Dvořák.

Hlavní agendou zmocněnce bude aktivní zapojení do expertní diskuse o plnění maastrichtských kritérií (kam patří i fungování země v ERM II) a budoucím přijetí eura, monitoring a analýza ekonomické stránky přistoupení ke společné měně a poskytování další odborné podpory ministrovi pro evropské záležitosti. Spolupracovat bude také na připomínkování materiálů mířících do vlády. Funkce je zřízena na dobu neurčitou. Z obsazení této pozice nevznikají žádné další finanční náklady, neboť Petr Zahradník již v současné době působí jako poradce ministra.

„Jsem přesvědčen o tom, že Petr Zahradník je člověk na svém místě, a že právě on dodá debatě o euru dynamiku. Věřím, že díky novému zmocněnci budeme schopni reagovat na hlavní námitky z řad odborné veřejnosti a přesvědčit co nejvíce občanů, že co nejrychlejší plnění všech maastrichtských kritérií, k čemuž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, je v zájmu nás všech” uzavřel Dvořák.

Petr Zahradník je mezinárodně uznávaným odborníkem a konzultantem zaměřujícím se na problematiku Evropské unie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a působil na prestižních univerzitách v Londýně, New Yorku a v Lovani. Disponuje bohatými zkušenostmi z akademické sféry, soukromého sektoru i vládních pozic. Mimo jiné je i členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) nebo součástí EuroTeamu při Evropské komisi (DG ECFIN).

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 29. 1. 2024

V pondělí 29. ledna proběhlo v Bruselu první jednání Rady pro obecné záležitosti pod taktovkou belgického předsednictví, na kterém Česko reprezentoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Nejprve proběhla prezentace priorit belgického předsednictví, dále byl představen balíček na obranu demokracie a proběhla i každoroční diskuze o stavu právního státu ve vybraných členských státech.

V rámci agendy Rady pro obecné záležitosti navázala Belgie na práci španělského předsednictví a během svého půlročního kormidlování se bude snažit dokončit co nejvíce legislativních návrhů v rámci jednání s Evropským parlamentem. Předsednictví také naváže na debatu o možném budoucím rozšiřování Unie o další země a zvláštní důraz chce klást na udržení silné podpory pro Ukrajinu.

„Jedním z našich hlavních úkolů je, abychom udrželi stávající dynamiku politiky rozšíření a podpory Ukrajině, proto jsem rád, že Ukrajina je stále naší  prioritou a že Evropská komise pracuje na přípravě mezivládní konference již během jara,“ uvedl ministr Dvořák.

Dalším bodem pondělního setkání byl nový legislativní balíček na obranu evropské demokracie, který představila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Balíček cílí na hrozbu zahraničního vměšování a podporu občanské angažovanosti a slouží mimo jiné jako příprava na červnové volby do Evropského parlamentu, které jsou považovány za test odolnosti evropské demokracie.

„Hlavní prvky této směrnice vnímám jako krok správným směrem k posílení transparentnosti v této oblasti, musíme ale věnovat pozornost výjimkám a praktickým detailům,“ okomentoval ministr Dvořák.

Proběhla také pravidelná diskuze Rady o právním státu. Letos nově proběhnou celkem tři kola těchto diskuzí, která se pokaždé zaměří na stav právního státu ve čtyřech členských státech. Lednové setkání bylo věnováno vládě práva ve Španělsku, Francii, Chorvatsku a Itálii.

Oběd byl věnován tématu červnových voleb do Evropského parlamentu. Ministři diskutovali o tom, jak zvýšit informovanost občanů o volebním procesu a zajistit, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí.

„Naším cílem je zvýšit atraktivitu voleb a tím i počet voličů. Musíme také hledat způsoby, jak voličům cestu k volbám usnadnit. To se týká v současnosti velmi aktuálního tématu v Česku, a to i korespondenční volby,“ řekl ministr Dvořák.

Posledním bodem byl bod v části Různé na žádost Německa a Slovinska. Tyto země představily návrh, jak usnadnit a zrychlit proces přistupování kandidátských zemí k Evropské unii.

„Iniciativu Německa a Slovinska na zvýšení účinnosti procesu rozšíření podporuji a věřím, že by tento návrh mohl získat širokou podporu. Na jedné straně stále zachovává pojistky v podobě jednomyslnosti v klíčových krocích rozšíření, na druhé straně ale urychluje ty spíše technické kroky v rámci procesu rozšíření,“ vysvětlil ministr Dvořák.

Ministr pro evropské záležitosti navštívil Bosnu a Hercegovinu a Kosovo

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v tomto týdnu navštívil země západního Balkánu a to Kosovo a Bosnu a Hercegovinu. Při oficiální cestě se setkal s hlavními představiteli obou států a podpořil jejich snahy o užší integraci do mezinárodních institucí. Ministr Dvořák v Kosovu apeloval na pokračující dialog se Srbskem, který je důležitý pro další integraci do Evropské unie. V Bosně a Hercegovině byla hlavním tématem možnost Česka pomoci zemi v rámci dalších kroků směrem k otevření přístupových rozhovorů. Cesty se zúčastnil i náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

Během návštěvy Kosova, která probíhala 23. a 24. ledna, se ministr Dvořák setkal s vedoucím Delegace EU Tomášem Szunyogem. Další den se pak ministr setkal s kosovskou prezidentkou Vjosou Osmani-Sadriu, premiérem Albinem Kurtim a také s 1. místopředsedou vlády a hlavním vyjednavačem v rámci dialogu se Srbskem Besnikem Bislimim.

„Země západního Balkánu patří do EU a Česko se bude snažit jim maximálně pomáhat. Na setkání s paní prezidentkou jsme diskutovali o ambicích Kosova stát se součástí dalších mezinárodních organizací, obzvláště však Rady Evropy. Paní prezidentka ocenila zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova při vstupu do EU,“ uvedl ministr Dvořák po setkání s prezidentkou.

Po oficiálním přijetí se ministr Dvořák setkal také s dvěma zástupci opozičních stran, s bývalými premiéry Avdullahem Hotim a Ramušem Haradinajem, kde si pan ministr vyslechl jejich pohled na současnou situaci v Kosovu.

Setkání se zástupci kosovských Srbů se uskutečnilo v severním Mitrovici. Ministr Dvořák tak v rámci své cesty mluvil nejen s oficiálními představiteli země, ale i s opozicí a zástupci neziskového sektoru o tom, jaký je zde běžný život, co je trápí a co by přispělo ke zklidnění situace.

V prištinské observatoři dále proběhla diskuse se studenty a zástupci organizace Young European Ambassadors, skrz kterou se mladí lidé zasazují o sbližování západního Balkánu s Evropskou unií. S ministrem debatovali o rozšiřování Unie, vzdělávání mladých a přínosech programu Erasmus +, došlo ale i na téma války v Izraeli. Na rozloučenou poté ministrovi předali knížku s fotkami Kosova.

Ve čtvrtek 25. ledna se ministr a jeho tým přesunuli do sousední Bosny a Hercegoviny, kde je čekalo jednání s ministrem zahraničních věcí Elmedinem Konakovićem zakončené společným tiskovým brífinkem. Ministra Konakoviće ministr Dvořák ujistil o české podpoře a nabídl jim praktické zkušenosti s přístupem a členstvím v Evropské unii.

„Při své návštěvě Bosny a Hercegoviny jsem měl možnost se setkat také s členem předsednictva Denisem Bećirovićem a se spolupracovníky dalších dvou členů předsednictva. Probrali jsme reformy v zemi i další kroky, které směřují k otevření přístupových rozhovorů. Odpoledne jsem se pak setkal také s vedoucím delegace a zvláštním představitelem EU Johannem Sattlerem a ředitelkou Ředitelství pro evropskou integraci Elvirou Habotou, se kterou jsme otevřeně a detailně mluvili o tom, kde bychom mohli jako Česko zemi pomoci,“ shrnul ministr Dvořák odpolední program české delegace.

Cestu pak ministr Dvořák zakončil přátelským setkáním se starostkou Sarajeva Benjaminou Kerić.

Česko oslaví 20 let členství v Evropské unii

Rok 2024 je výročím důležitého milníku – výročí 20 let členství Česka v Evropské unii. Letos je to také 25 let od vstupu do NATO. Tyto historické momenty připomínají nejen naši cestu k západním hodnotám, ale také zdůrazňují naši roli v budování silné a jednotné Evropy.

“Jedná se o klíčové historické momenty, díky nimž se Česko stalo nedílnou součástí demokratického Západu,” řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Během těchto dvaceti let jsme se stali plnohodnotnými členy evropské rodiny, což posílilo naši stabilitu, bezpečnost a upevnilo naši pozici nejen v Evropě.

“Naše členství v Evropské unii nám přináší prokazatelné výhody, evropskou finanční podporu pro investice do infrastruktury, vzdělávání, inovací, digitalizace a regionálního rozvoje. Ekonomicky rosteme díky přístupu na společný vnitřní trh, prosazujeme společné zájmy a hodnoty a naši občané mohou svobodně pracovat, cestovat i studovat ve všech zemích Evropské unie.  V budoucnu se, doufejme, připojíme také k zemím eurozóny,” doplnil Dvořák

Ministr pro evropské záležitosti se ujal koordinační role příprav na 20. výročí vstupu do EU a navázal spolupráci s partnery z obcí, krajů, byznysu, neziskových organizací, univerzit, Zastoupení Evropské komise a Kanceláře Evropského parlamentu, ambasád členských zemí EU, médií a dalších.

“Mám velkou radost, že naše snahy o zapojení různých subjektů do oslav 20 let jsou úspěšné, a to i díky vytvoření jednotného vizuálního stylu a veřejné podpoře dalších aktérů i mimo státní správu,” uvedl ministr.

Cílem oslav je, aby evropská tématika a 20. výročí rezonovaly po celý rok napříč Českem.

“Věřím, že všechny akce, které budou tento rok výročí věnovány, se stanou důstojným připomenutím 20 let našeho členství v Evropské unii, a pomohou nám lépe pochopit význam evropské integrace, a zároveň nás přimějí přemýšlet o budoucnosti Evropy,” poznamenal Dvořák.

Klíčovými nástroji pro komunikaci bude i nový vizuální styl s mottem “Tvoříme Evropu” a nový web tvorimevropu.cz. Do oslav se tak může zapojit úplně každý v jakémkoli kraji. Na webu bude také formulář, díky kterému budou moci organizátoři akcí napříč Českem získat záštitu, společné logo a svou akci zařadit do veřejného kalendáře oslav.

Význam výročí jsme se rozhodli podtrhnout i symbolický krokem. V dalších týdnech vláda projedná změnu zákona o státních svátcích, která ustanoví 1. květen významným dnem vstupu České republiky do Evropské unie.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Bruselu, 12. 12. 2023

Poslední Rada pro obecné záležitosti (GAC) pod taktovkou španělského předsednictví se konala dne 12. prosince 2023 v Bruselu. Česko na Radě zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Ministři členských zemí měli na programu přípravu nadcházející Evropské rady, přijetí závěrů Rady k rozšíření a k řízení demografických změn v Evropě, vyhodnocení každoročního Dialogu Rady k právnímu státu a dohody o přidružení s Andorrou a San Marinem.

Jedním z hlavních bodů dnešního zasedání byla cílená výměna názorů k připravovaným závěrům nadcházejícího zasedání Evropské rady ve dnech 14. – 15. prosince, které obsahuje pestrou paletu témat od Ukrajiny, Blízkého východu a rozšíření EU, přes revizi víceletého finančního rámce 2021-2027, bezpečnost a obranu až k migraci a strategická agendě.

„Prosincová Evropská rada by měla mít konečné slovo v otázce rozšiřování. Vzhledem k tomu, že tato oblast je pro nás dlouhodobě prioritní, doufám, že premiéři členských států podpoří zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou a udělení kandidátského statusu Gruzii,“ okomentoval ministr Dvořák.

Dalším tématem Rady bylo schvalování závěrů k hodnocení dialogu o právním státu. S ohledem nesouhlas dvou členských států byly nakonec závěry přijaty jen jako závěry předsednictví.

„Dialog o právním státu považuji za užitečný nástroj a jsem rád, že je v něm Česko jakýmsi průkopníkem,“  řekl ministr.

Dále Rada přijala závěry o řízení demografických změn v Evropě. Čtyři hlavní oblasti nástrojů zahrnují podporu sladění rodinného a pracovního života, zaměření na mladší generaci, posílení postavení starší generace a řízenou legální migraci.

„Cíle v oblasti řešení demografické změny jsou v souladu s našimi národními snahami o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti. Oceňuji také důraz na regionální rozměr demografických změn, který je u nás primárně spojen s vylidňováním a stárnutím obyvatelstva ve venkovských oblastech,“ řekl Dvořák.

Ministři na dnešním zasedání také diskutovali o závěrech o rozšíření. Poprvé zahrnují kromě zemí západního Balkánu rovněž Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Nejzásadnější otázky se tentokrát vztahovaly k doporučení Evropské komise ohledně zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a udělení kandidátského statusu Gruzii.

“Moldavsko a Ukrajina dosáhly za krátkou dobu významného pokroku ve svém reformním úsilí, proto Česko souhlasí s tím, aby s nimi byly zahájeny přístupové rozhovory. Podporujeme otevření přístupových rozhovorů také s Bosnou a Hercegovinou po splnění některých dalších podmínek,“ uzavřel Ministr Dvořák.

Významný den – „Den vstupu Česka do Evropské unie“

Dnes vkládáme do meziresortního připomínkového řízení návrh na úpravu Zákona o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Cílem novely je zavést nový významný den – „Den vstupu Česka do Evropské unie“.

Evropská unie je společenství, kde se případné neshody mezi členskými státy řeší u kulatého stolu a díky tomu trvá v Evropě mír více než 70 let. Je založena na hodnotách jako bezpečnost, mír, dodržování lidských práv a svobod. Tedy na identických hodnotách, na kterých stojí i česká společnost.

„Vstup Česka do EU je výrazným symbolem našeho polistopadového prozápadního směřování, a současně jedním z milníků, který bychom měli všichni znát a jehož důležitost bychom si měli připomínat,“ okomentoval ministr Dvořák.

Tento zákon ve své aktuální podobě pamatuje na 12. březen jako den vstupu Česka  do NATO. I když je naše členství v EU neméně důležité, současný kalendář jej nijak nepřipomíná.

„Naše schopnost být silným hráčem na poli EU se ukázala i minulý rok během českého předsednictví v Radě EU, které bylo hodnoceno, nejen mezi vysokými představiteli Unie, jako velice úspěšné. Myslím si, že 20. výročí přistoupení Česka do EU, které náleží na rok 2024, je  vhodným momentem pro zavedení tohoto významného dne, “ řekl Martin Dvořák.

Tato novela nemá žádný dopad na státní ani jiné veřejné rozpočty. V současnosti se jedná o návrh určený do meziresortního připomínkového řízení, který může doznat změn. Předpokládáme, že by vláda mohla návrh projednat na začátku roku 2024. Účinný by pak byl od 1. ledna 2025.

„To že členství v Unii považujeme za klíčové a prospěšné je zakotveno už v programovém prohlášení naší vlády a já si myslím, že tohle by mohl být hezký symbolický krok,“ uzavřel Dvořák.

Zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku, 24. 10. 2023

Španělský návrh na změnu nařízení o užívání jazyků, horizontální diskuse o právním státu, „demografický toolbox“, pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy zaměřený na přípravu na rozšíření a případné institucionální reformy a příprava říjnové Evropské rady. To byl program říjnové Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Lucemburku, na které zastupoval Česko ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Španělský návrh o zahrnutí tří oficiálních regionálních španělských jazyků – katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny – mezi oficiální jazyky EU byl zařazen na program zasedání Rady GAC již podruhé. Od posledního zářijového projednání nepředložilo předsednictví žádný upravený návrh.

„Jsem si vědom toho, že některými uvedenými jazyky, jako např. katalánštinou či galicijštinou, hovoří více občanů EU než některými jinými oficiálně uznanými úředními jazyky EU, nicméně zařazení těchto tří jazyků by mělo precedentní charakter, proto je potřeba mít více informací týkajících se zejména administrativních, rozpočtových a právních dopadů tohoto kroku na Unii jako celek,“ řekl ministr Dvořák.

Druhým bodem jednání byla již tradičně diskuse o právním státu. V roli hodnocených států byla tentokrát pětice ve složení Dánsko, Irsko, Estonsko, Řecko a Německo.

„Zpráva o právním státu je užitečný preventivní nástroj. Oceňuji, že můžeme takto otevřeně sdílet ověřené postupy a navzájem se inspirovat, jakož i varovat před slepými uličkami,“ okomentoval Dvořák.

Dalším bodem byl tzv. demografický toolbox, jehož východiskem je odůvodněný předpoklad, že neřešení demografických změn pouze více prohloubí nedostatek pracovních sil na trhu EU, což bude mít negativní dopad na konkurenceschopnost Unie.

„Demografické problémy je třeba řešit systematicky. Podporujeme cíle balíčku, které jsou v souladu s naším národním úsilím o zlepšení fungování trhu práce, růstu produktivity a udržitelnosti veřejných systémů. Je třeba také reagovat na změny ve struktuře společnosti posílením sociálních služeb. Je to způsob, jak předcházet sociálním krizím, které nás mohou čekat. V úvahu je třeba vzít i finanční udržitelnost důchodových systémů,” uvedl Martin Dvořák.

Proběhl také pracovní oběd ministrů k budoucnosti Evropy, který byl zaměřený na přípravu na budoucí rozšíření EU a případné institucionální reformy.

Posledním bodem jednání byla příprava říjnové Evropské rady, jejímž cílem bylo představit a prodiskutovat předložený návrh závěrů, který obsahuje témata jako podpora Ukrajiny, situace na Blízkém východě po útoku na Izrael, revize víceletého finančního rámce 2021‑2027, hospodářská situace či migrace.

„Jsem rád, že se lídři zemí Evropské unie pravidelně vrací k tématu Ukrajiny, nejen její podpory v době války, ale i z hlediska budoucího členství v EU. Považuji totiž ocenění dosavadního pokroku za důležité a motivující,“ uzavřel ministr Dvořák.