TOP 09 a STAN tlačí na přijetí eura: Cílem je rok 2029 nebo 2030

Debata o přijetí eura v České republice znovu ožila před volbami do Evropského parlamentu. Strany STAN a TOP 09 si daly za cíl zavést společnou evropskou měnu v horizontu několika let – Starostové navrhují rok 2029, zatímco TOP 09 míří na rok 2030. Obě politické formace tím oslovují především voliče s proevropským smýšlením. K reálnému prosazení takového kroku však chybí širší podpora napříč politickým spektrem i veřejností.

Ministr pro evropské záležitosti a místopředseda STAN Martin Dvořák věří, že by euro mohlo být zavedeno již za pět let, pokud by nová vláda po příštích volbách postupovala rychle. Jeho strana ve volebním programu uvádí, že Česká republika by měla přijmout euro „v nejbližším možném termínu“ s ohledem na nutné procedury. Dvořák plánuje, že nová vláda jmenuje do tří měsíců od svého vzniku zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož minimálně dvouleté členství je podmínkou pro přijetí eura.

Historicky se zavedení eura výrazněji věnovala především TOP 09. Po vstupu do koalice Spolu (s ODS a KDU-ČSL) však musela ustoupit, neboť její koaliční partneři zaujímají vůči jednotné měně zdrženlivější postoj. Místopředseda strany Michal Kučera přesto tvrdí, že vláda již podnikla řadu kroků, aby splnila podmínky pro přijetí eura – konsolidovala veřejné finance a naplnila tzv. maastrichtská kritéria. Upozorňuje však, že rozhodujícím faktorem zůstává postoj veřejnosti, který je v Česku stále většinově negativní.

Tento názor podporují i průzkumy veřejného mínění. Zatímco z dubnové ankety PwC mezi řediteli firem vyplynulo, že 70 % z nich považuje euro za přínos pro byznys, v loňském průzkumu agentury Median se dvě třetiny běžné populace vyslovily proti jeho přijetí. O pozitivním dopadu bylo přesvědčeno pouze 20 % dotázaných. V souladu s tím vláda na doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím nestanovila žádný konkrétní termín pro přijetí eura.

Zavedení eura je dlouhodobě odmítáno zejména konzervativními silami – především částí ODS, hnutím ANO, SPD a většinou KDU-ČSL. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda označil podporu eura za podmíněnou souhlasem většiny občanů, který podle něj aktuálně neexistuje. Zároveň však dodal, že pro něj osobně nejde o zásadní téma.

Opačný postoj zastává prezident Petr Pavel, který dlouhodobě vyzývá k přijetí eura. Argumentuje nejen ekonomickými, ale i geopolitickými důvody. Podle něj zůstává Česká republika kvůli absenci společné měny mimo klíčová jednání eurozóny, což oslabuje její vliv. Vzhledem k těsné ekonomické provázanosti s eurozónou se podle něj jedná o nevyhnutelný krok.

Ekonomické předpoklady Česko částečně splňuje – v loňském roce plnilo čtyři z pěti maastrichtských kritérií, konkrétně požadavky na cenovou stabilitu, úrokové sazby, deficit veřejných financí a výši státního dluhu. Chybějícím krokem zůstává právě dvouleté členství v ERM II.

Ekonom a proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík však varuje před ukvapeným rozhodnutím. Podle něj by společná měna měla být zavedena teprve tehdy, až bude ekonomické prostředí v EU více harmonizované. „Přijmout stejnou měnu v rámci nestejnorodého hospodářského prostoru je zásadní chyba. Jsem pro euro, ale až po ekonomickém sblížení,“ uvedl.

Martin Dvořák naopak tvrdí, že euro má nejen ekonomické, ale i významné politické výhody. Zmiňuje rostoucí tlak na integraci Evropy a potřebu jednotného postupu vůči globálním výzvám. „V situaci, kdy se Evropa musí semknout, je euro jedním z nejsilnějších integračních nástrojů,“ uzavírá.

V současnosti euro používá 20 z 27 členských států EU. Česká republika se k jeho přijetí zavázala již při vstupu do Unie v roce 2004, avšak bez konkrétního termínu. Z deseti států, které tehdy vstupovaly společně s ČR, sedm euro již zavedlo. Stejně jako Česko jej zatím odmítají i Polsko a Maďarsko.

Zdroj článku a odkaz na audio: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-euro-v-roce-2029-ci-2030-top-09-a-stan-vytahly-stejne-tema-40522767