Soňa Červená

Soňa Červená

Paní Soňa Červená je velká, úžasná dáma, hvězda největších světových operních scén a přitom stále stejně skromná a až jakoby stydlivá. Jako primátor jsem nemohl nevidět, jak statečně a silně se hlásí ke svému hradeckému původu jako členka rodu Červených, který v Hradci vyráběl skvělé hudební nástroje a také jako dcera známého kabaretiéra Jiřího Červeného. Je smutné, že o téhle skvělé osobnosti a světové umělkyni dokázal bolševik důsledně mlčet a nebýt Listopadu, asi bych se o ní nedozvěděl nikdy. Ale pak, když se vrátila domů, už jsme se stihli potkat na pár hradeckých akcích, především ale při společném úsilí o vybudování varhan pro hradeckou filharmonii. Ona se stala tváří a tahounem té akce, a také já se snažil Lubošovi Janhubovi, který to celé táhl, pomoci jak finančně, tak i co největší veřejnou podporou na veřejnosti. Ovšem to opravdu nejkrásnější setkání se Soňou, od kterého si dovoluju považovat ji za jejího kamaráda, přišlo paradoxně až v New Yorku, kam Národní divadlo přijelo zahrát operu Toufar v naší Národní budově na 73 Východní ulici. Tenkrát se dost škrtalo v rozpočtech a ukázalo se, že prostě nejsou zrovna velké peníze na ubytování. A tak jsem nabídl, že po těch pár dnů by mohla tahle slavná umělkyně bydlet v našem velkém a prostorném bytě na Upper East, pokud by byla ochotná. Paní Soňa nabídku velmi rychle přijala a my jsme s ní strávili několik úžasných dní a večerů. Snad to bylo milé i pro ni, protože jeden odstaveček nám věnovala i ve své knížce vzpomínek, která vyšla pár roků po té návštěvě (Stýskání zažehnáno). Je tedy pravdou, že nejvíc tam vzpomíná na naši Jackie, kterou si zamilovala natolik, že ji se mnou chodila i venčit, jak z té fotky můžete vidět. Naše přátelství zrozené před lety v New Yorku trvá ovšem dodnes a já se těším, kdykoli přijedu domů, že se se Soňou zase sejdeme v její oblíbené kavárně Slavia (anebo kdekoli jinde).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soňa_Červená

Pana Martina Dvořáka jsem jako hradecká čestná občanka zaznamenala už jako výborného prvního primátora mého milovaného rodného města mých předků, pradědečka Václava Františka Červeného a mého otce, JUDra Jiřího Červeného. Líbilo se mi, jak nadšeně podporoval Klicperovo divadlo a veškerou kulturu v Hradci. Sešli jsme se později nad projektem výroby a instalace hradeckých varhan, pro které jsme úspěšně agitovali a pak společně oslavili jejich první koncert.
Celou jeho rodinu a jejich psí dámu Jackie jsem poznala v New Yorku, když jsem pár dní mohla bydlet na jejich rezidenci generálního konzula.Ze všech těchto setkání jsem dospěla k přesvědčení, že pan Martin Dvořák je čestný, poctivý a pracovitý muž  s velkým přehledem a předobrým srdcem. Kéž by lidé jako on reprezentovali náš Hradec v našem Parlamentu!

Podepisuje SOŇA ČERVENÁ, “První dáma české kultury”,”Čestná občanka Hradce Králové, jakož i Města Prahy”,Nositelka mnoha dalších vyznamenání. Zakladatelka Nadace Soni Červené “Pro kulturu a vzdělání”