Ministr Dvořák v Interview ČT24: Trumpův požadavek na obranné výdaje je oprávněný, Evropa musí hledat zdroje

Požadavek bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské státy zvýšily své výdaje na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu, označil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) za zcela legitimní a spravedlivý. V rozhovoru pro pořad Interview ČT24, který moderoval Daniel Takáč, zdůraznil, že podle něj nejde o žádnou „zlomyslnou kličku“ nebo politický nátlak, ale o realistický požadavek, na který má Washington jako dlouhodobý lídr aliance NATO plné právo.

V souvislosti se středečním summitem v Haagu, kde se spojenci z NATO zavázali výrazně navýšit obranné rozpočty, Dvořák potvrdil, že tento krok byl v souladu s americkými očekáváními a že Trump s dosaženým výsledkem vyjádřil spokojenost. Zdůraznil však, že pro členské státy – včetně České republiky – zůstává klíčovou otázkou, jak požadované navýšení výdajů reálně financovat.

Budoucí česká vláda tak bude postavena před nelehké rozhodnutí: zda prostředky na obranu zajistit zvýšením daní, přijetím vyšší míry zadlužení, nebo zvolit kombinaci obou kroků. Podle Dvořáka se tato debata stane jedním z hlavních témat nadcházejících let.

Ministr zároveň upozornil na konkrétní evropské iniciativy, které mají za cíl posílit obranyschopnost kontinentu – mimo jiné zmínil úpravu fiskálních pravidel tak, aby se výdaje na obranu a bezpečnost zohledňovaly při sestavování národních rozpočtů méně přísně.

V závěru rozhovoru se Dvořák vyjádřil i k situaci na Blízkém východě. Zmínil znepokojivý vývoj v íránském jaderném programu a komentoval rostoucí napětí po izraelských leteckých útocích, které podle něj znovu otevírají otázku strategické rovnováhy v regionu.

Odkaz na zdrojový článek a záznam rozhovoru: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/trumpuv-tlak-na-vyssi-obranne-vydaje-evropy-byl-naprosto-fer-soudi-dvorak-362367

V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce se řešila otázka významu silného vůdcovství v době geopolitických krizí a společenské polarizace. Hosty byli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), europoslanci Klára Dostálová (ANO) a Alexandr Vondra (ODS) a poslanec Jaroslav Foldyna (SPD).

Diskuse se dotkla aktuálního vývoje na Blízkém východě a postojů České republiky a Evropské unie k probíhajícím konfliktům. Významným tématem bylo i hledání diplomatického řešení války na Ukrajině a možnost vyjednávání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zatímco Vondra i Dvořák zdůraznili roli Západu v udržování stability a potřebu jednotné evropské politiky, Dostálová varovala před oslabováním autority evropských institucí. Foldyna ostře kritizoval zahraničněpolitickou orientaci české vlády a volal po důrazu na národní zájmy, bezpečnost a „zdravý rozum“.

Kromě geopolitických otázek se řešila i domácí politika a témata očekávaná ve volebních kampaních. V závěru přišla řeč i na jazykovou přesnost: Foldynův výraz „balastovat“ místo „balancovat“ či „bazírovat“ se stal terčem úsměvných poznámek i korekcí moderátora.

Zdroj a videozáznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/225411030500622/

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) čelila již čtvrtému pokusu o vyslovení nedůvěry, tentokrát kvůli tzv. bitcoinové kauze. Hlasování iniciovalo hnutí ANO, vláda však důvěru udržela.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) označil kauzu za natolik závažnou, že by podle něj měla vést k pádu celé vlády. Připomněl přitom rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a vyzval k odchodu i ministra financí Zbyňka Stanjury. Podle Juchelky Stanjura neříkal pravdu ohledně informování o daru v kryptoměnách, který obdrželo ministerstvo spravedlnosti od dárce s kriminální minulostí.

Juchelka současně kritizoval jmenování Evy Decroix (ODS) do čela resortu spravedlnosti. Podle něj je nepřijatelné, že odcházejícího ministra vystřídala jiná politička ze stejné strany bez širší odborné diskuse. Připomněl, že v minulém volebním období byla u některých ministrů zpochybňována způsobilost kvůli trestnímu stíhání, zatímco dnes je podle něj vláda ke stejným okolnostem benevolentní.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s kritikou opozice nesouhlasil. Uvedl, že v celé věci dosud nebyl prokázán trestný čin a že odpovědnost již byla vyvozena politicky. Kritizoval i styl, jakým opozice vládu obviňuje, a označil to za nepřijatelný tlak, založený spíše na dojmech než na výsledcích oficiálního šetření. Dvořák rovněž upozornil na trestní řízení, kterému čelí předseda ANO Andrej Babiš, a vyzval k tomu, aby se politická odpovědnost posuzovala s ohledem na rovné měřítko a s respektem k právnímu procesu.

Předmětem sporu je dar v hodnotě několika miliard korun v kryptoměnách, který ministerstvu spravedlnosti poskytl podnikatel s kriminální minulostí zahrnující zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Opozice považuje okolnosti přijetí daru za nepřijatelné a nedostatečně objasněné. Koalice naopak trvá na tom, že problém byl řešen a nese politické důsledky.

Juchelka k neúspěšnému hlasování o nedůvěře vládě: Vláda nese odpovědnost, Dvořák nesouhlasí

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) čelila již čtvrtému pokusu o vyslovení nedůvěry, tentokrát kvůli tzv. bitcoinové kauze. Hlasování iniciovalo hnutí ANO, vláda však důvěru udržela.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) označil kauzu za natolik závažnou, že by podle něj měla vést k pádu celé vlády. Připomněl přitom rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a vyzval k odchodu i ministra financí Zbyňka Stanjury. Podle Juchelky Stanjura neříkal pravdu ohledně informování o daru v kryptoměnách, který obdrželo ministerstvo spravedlnosti od dárce s kriminální minulostí.

Juchelka současně kritizoval jmenování Evy Decroix (ODS) do čela resortu spravedlnosti. Podle něj je nepřijatelné, že odcházejícího ministra vystřídala jiná politička ze stejné strany bez širší odborné diskuse. Připomněl, že v minulém volebním období byla u některých ministrů zpochybňována způsobilost kvůli trestnímu stíhání, zatímco dnes je podle něj vláda ke stejným okolnostem benevolentní.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s kritikou opozice nesouhlasil. Uvedl, že v celé věci dosud nebyl prokázán trestný čin a že odpovědnost již byla vyvozena politicky. Kritizoval i styl, jakým opozice vládu obviňuje, a označil to za nepřijatelný tlak, založený spíše na dojmech než na výsledcích oficiálního šetření. Dvořák rovněž upozornil na trestní řízení, kterému čelí předseda ANO Andrej Babiš, a vyzval k tomu, aby se politická odpovědnost posuzovala s ohledem na rovné měřítko a s respektem k právnímu procesu.

Předmětem sporu je dar v hodnotě několika miliard korun v kryptoměnách, který ministerstvu spravedlnosti poskytl podnikatel s kriminální minulostí zahrnující zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Opozice považuje okolnosti přijetí daru za nepřijatelné a nedostatečně objasněné. Koalice naopak trvá na tom, že problém byl řešen a nese politické důsledky.

Zdroj a video: https://cnn.iprima.cz/juchelka-o-duvere-vlady-kapri-si-rybnik-nevypusti-celime-hnojometum-sprostaren-rekl-dvorak-477937

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v rozhovoru pro Hospodářské noviny upozorňuje na rostoucí napětí uvnitř Evropské unie i na její postavení ve světě. Kritizuje přístup Maďarska k evropské spolupráci a varuje před možným oslabováním Unie, pokud by se jeho příkladu přidržely i další země. Varovně zmiňuje i návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA, který podle něj EU nevnímá jako partnera, ale jako soupeře.

„Donald Trump evropskou jednotu nepotřebuje, nechce ji a neuznává,“ říká Dvořák. Připomíná, že Trump už v minulosti tvrdil, že Evropská unie vznikla, aby škodila Americe, a označoval ji za odpornou. Ačkoliv se podle Dvořáka situace mírně změnila – například tím, že Trump začal komunikovat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou – jeho přístup zůstává nepřátelský. „Bude se dál snažit oslabovat Unii, protože ji považuje za entitu, která z Ameriky jen těží a nic jí nedává,“ dodává ministr.

Dvořák také zdůrazňuje, že v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a obavy z Trumpova návratu sílí mezi evropskými státy vůle k větší jednotě a posílení společné politiky. Výjimkou zůstává Maďarsko, které systematicky blokuje klíčová rozhodnutí. „Naštvanost vůči Maďarsku roste. Všechna zásadní vyjádření jsou dnes přijímána jednomyslně, s výjimkou jediné země – Maďarska,“ upozorňuje Dvořák. Upozorňuje, že pokud by v EU dominoval národně-konzervativní přístup jako v Maďarsku, znamenalo by to vážné ohrožení strategických zájmů Unie.

Příkladem komplikací, které Budapešť způsobuje, bylo i hlasování o tzv. štítu demokracie – deklaraci podpory základním principům právního státu, jako je svoboda médií, ochrana menšin a svobodné volby. Kromě Maďarska se k dokumentu překvapivě nepřipojilo ani Slovensko. „Je to preventivní obrana. Uvědomují si, že některé z těchto principů u nich nejsou dodržovány, a obávají se, že by jim to mohlo být vyčítáno,“ vysvětluje Dvořák.

Možnost vyloučení Maďarska z Unie nebo zbavení hlasovacích práv zatím podle ministra není realistická. Sice existuje mechanismus podle článku 7 Smlouvy o EU, který umožňuje sankcionovat stát za porušování hodnot Unie, ale jeho naplnění vyžaduje jednomyslný souhlas ostatních členských zemí. „Naštvanost roste, ale k razantnímu kroku v tuto chvíli nejsme schopni dospět,“ konstatuje.

Dvořák také znovu potvrdil, že Česká republika by měla v budoucnu přijmout euro. V tomto ohledu je v souladu s prezidentem Petrem Pavlem, s nímž se snaží veřejnou debatu o přijetí eura znovu otevřít a přiblížit. „Euro je pro Česko dobré,“ uzavírá ministr.

Odkaz na zdrojový článek: https://www.denik.cz/evropa-pro-cechy/ministr-martin-dvorak-rozhovor-trump-eu-20250610.html

Dvořák: Rusko o mír nestojí, jen natahuje čas. Trump se do vyjednávání pustil nepřipravený

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se v pořadu Napřímo na TN Live vyjádřil k připravovanému kolu mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, stejně jako k roli Spojených států a Donalda Trumpa ve vývoji konfliktu.

Podle Dvořáka je na místě zachovat značnou opatrnost. Od nadcházejícího jednání totiž nelze očekávat žádný zásadní průlom. Spíše než upřímná snaha o dosažení příměří prý půjde o další zdržovací taktiku Moskvy. „Nejpravděpodobnější scénář je, že Rusko přijede s návrhy, které budou naprosto nepřijatelné. Půjde o snahu oddálit řešení a zatlačit svět do situace, kdy bude muset reagovat ostřeji,“ uvedl ministr.

Dvořák poukázal na to, že i přes sílící výzvy k míru Rusko nejeví ochotu skutečně složit zbraně. Namísto přímého příkazu k ukončení palby údajně přichází jen s požadavky na další a další memorandum. „Rusko nejedná ve smyslu: ‚Přestáváme střílet, začínáme vyjednávat.‘ Naopak dál pokračuje ve vraždění, ničení a znásilňování,“ řekl otevřeně.

Ve své kritice nešetřil ani Donalda Trumpa. Podle Dvořáka Trump do vyjednávání s Ruskem vstoupil bez přípravy a s chybnými předpoklady. „Měl pocit, že pokud Rusku ponechá vše, co si už vydobylo, problém zmizí a on se zapíše do historie jako mírotvůrce. Jenže podcenil, s kým má tu čest,“ uvedl.

Dvořák zároveň připomněl, že Trump se několikrát zdráhal uvalit na Rusko nové sankce, údajně kvůli obchodním zájmům. Ačkoliv v poslední době zvyšuje rétorický tlak na Moskvu, ve skutečnosti se podle Dvořáka jeho přístup mění téměř ze dne na den. „Jeho postoje i strategie se mění každým týdnem. Je zjevné, že si postupně začíná uvědomovat, že k tomu přistoupil špatně. Ale kam až ho to může dovést? To si netroufám odhadnout. Já mu osobně příliš nedůvěřuji,“ dodal.

Podle ministra je na čase, aby západní svět přestal spoléhat na jednostranné kroky a začal jednat koordinovaně, jednotně a s jasným cílem – ukončit válku, ale ne za cenu ústupků vůči agresorovi. „Mír nesmí být diktován z pozice síly okupanta. Pokud se na to Západ nechá přistoupit, riskujeme precedens, který destabilizuje celý mezinárodní řád,“ uzavřel Dvořák.

Rozhovor a zdrojový článek najdete zde: Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/615256-rusko-nechce-primeri-jen-vyjednavani-a-dal-se-vrazdi-a-znasilnuje-vadi-dvorakovi?campaignsrc=tn_clipboard

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) komentoval v aktuálním rozhovoru několik klíčových témat, které ovlivňují jak zahraniční politiku České republiky, tak její vnitropolitické dění. Mimo jiné se vyjádřil k diplomatickému napětí kolem dostavby jaderné elektrárny Dukovany, k probíhající snaze o dosažení míru na Ukrajině i k proměně postoje České vlády vůči Izraeli.

K situaci na Ukrajině Dvořák uvedl, že ruská vyjádření o míru je třeba brát s velkou rezervou. “U prezidenta Putina je třeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je to alespoň zastírací manévr,” poznamenal. Podle Dvořáka ruské aktivity v pohraničí Ukrajiny nasvědčují přípravě další letní ofenzivy.

Americkou roli ve vyjednávání o konci konfliktu zpochybnil s ohledem na nevyzpytatelné vystupování exprezidenta Donalda Trumpa. “Tyhle permanentní otočky jsou pro mě trošku smutným divadlem, ze kterého nevidím východisko,” řekl. Evropská unie se podle něj snaží přes všechny těžkosti zachovat transatlantickou vazbu. “Neumíme si najít hodnotově bližšího partnera,” dodal.

Ministr ocenil schopnost EU reagovat v krizových obdobích rychleji, například při přijetí opatření na podporu obranného průmyslu. Za příznivý signál označil i nástup německého kancléře Merze, jehož přístup je podle něj rozhodnější než u předchůdce Scholze.

Na domácí scéně se věnoval tendru na dostavbu Dukovan. Premiér Petr Fiala nedávno připustil, že se vládě nemusí podařit do voleb podepsat smlouvu s jihokorejskou společností KHNP. Dvořák k tomu uvedl: “Naším zájmem je, aby se to stihlo. Každý odklad bude znamenat navýšení nákladů.” Podle něj zádrhel způsobila francouzská firma EDF, která podala stížnost, když v tendru neuspěla. “Bohužel do toho vstoupila francouzská ambice být jedinou evropskou jaderněprůmyslovou mocností,” uvedl s tím, že reakce Francie byla silnější, než se očekávalo.

V rozhovoru zazněla také kritika dosavadní podpory Západu Ukrajině. “Pomoc byla po tři roky slabá a pozdní,” shrnul Dvořák. Zároveň varoval, že ruské deklarace o připravenosti jednat je třeba brát s velkou opatrností. “Před invazí se také mluvilo o manévrech a pak přišel útok,” připomněl.

Na závěr reagoval na aktuální hrozbu zavedení amerických cel na dovoz z EU, která je zatím odložena. Unie se podle něj bude snažit obchodní konflikt s USA odvrátit, ale zároveň připravuje tvrdou odpověď, pokud bude nutná. “Uznání EU jako partnera ze strany Trumpa je pozitivní posun, ale musíme být ve střehu,” uzavřel.

Zde je odkaz na původní rozhovor, podcast i videozáznam rozhovoru: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-jak-daleko-je-primeri-na-ukrajine-ministr-odpovida-277739

Rozhovor si lze poslechnout zde:

Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL), které sídlí v Praze a vysílá do desítek zemí s omezenou svobodou médií, se ocitlo v ohrožení kvůli výraznému omezení financování ze strany USA. Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa razantně omezila rozpočet Agentury pro globální média, pod kterou stanice spadá. Evropská unie se rozhodla pomoci mimořádnou dotací 5,5 milionu eur, aby se zabránilo okamžitému kolapsu.

Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka je tato pomoc pouze dočasná a dlouhodobé řešení je složité kvůli právním překážkám – nelze totiž jednoduše financovat americkou entitu z evropských peněz. Dvořák připouští, že by bylo nutné vytvořit novou instituci, která by mohla pokračovat v šíření nezávislých informací, i když zřejmě v menším rozsahu.

Stanice má podle vlastních údajů miliony posluchačů v Rusku, Íránu či na Ukrajině, i přes blokace svých webů. Dvořák upozorňuje, že její význam přesahuje pouhé vysílání – představuje symbol nezávislé žurnalistiky, který má v Evropě i historický rozměr.

Ministr rovněž varuje před možností, že by rádio mohlo být zneužito k prosazování politických zájmů současné americké administrativy, což podle něj ani Evropa, ani samotné vedení RFE/RL nechce. Klíčové rozhodnutí o dalším směřování rádia bude muset padnout v následujících měsících.

Zdroj článku: https://plus.rozhlas.cz/dvorak-nechceme-aby-se-ze-svobodne-evropy-stalo-radio-trump-musi-prezit-uz-kvuli-9481561

TOP 09 a STAN tlačí na přijetí eura: Cílem je rok 2029 nebo 2030

Debata o přijetí eura v České republice znovu ožila před volbami do Evropského parlamentu. Strany STAN a TOP 09 si daly za cíl zavést společnou evropskou měnu v horizontu několika let – Starostové navrhují rok 2029, zatímco TOP 09 míří na rok 2030. Obě politické formace tím oslovují především voliče s proevropským smýšlením. K reálnému prosazení takového kroku však chybí širší podpora napříč politickým spektrem i veřejností.

Ministr pro evropské záležitosti a místopředseda STAN Martin Dvořák věří, že by euro mohlo být zavedeno již za pět let, pokud by nová vláda po příštích volbách postupovala rychle. Jeho strana ve volebním programu uvádí, že Česká republika by měla přijmout euro „v nejbližším možném termínu“ s ohledem na nutné procedury. Dvořák plánuje, že nová vláda jmenuje do tří měsíců od svého vzniku zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož minimálně dvouleté členství je podmínkou pro přijetí eura.

Historicky se zavedení eura výrazněji věnovala především TOP 09. Po vstupu do koalice Spolu (s ODS a KDU-ČSL) však musela ustoupit, neboť její koaliční partneři zaujímají vůči jednotné měně zdrženlivější postoj. Místopředseda strany Michal Kučera přesto tvrdí, že vláda již podnikla řadu kroků, aby splnila podmínky pro přijetí eura – konsolidovala veřejné finance a naplnila tzv. maastrichtská kritéria. Upozorňuje však, že rozhodujícím faktorem zůstává postoj veřejnosti, který je v Česku stále většinově negativní.

Tento názor podporují i průzkumy veřejného mínění. Zatímco z dubnové ankety PwC mezi řediteli firem vyplynulo, že 70 % z nich považuje euro za přínos pro byznys, v loňském průzkumu agentury Median se dvě třetiny běžné populace vyslovily proti jeho přijetí. O pozitivním dopadu bylo přesvědčeno pouze 20 % dotázaných. V souladu s tím vláda na doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím nestanovila žádný konkrétní termín pro přijetí eura.

Zavedení eura je dlouhodobě odmítáno zejména konzervativními silami – především částí ODS, hnutím ANO, SPD a většinou KDU-ČSL. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda označil podporu eura za podmíněnou souhlasem většiny občanů, který podle něj aktuálně neexistuje. Zároveň však dodal, že pro něj osobně nejde o zásadní téma.

Opačný postoj zastává prezident Petr Pavel, který dlouhodobě vyzývá k přijetí eura. Argumentuje nejen ekonomickými, ale i geopolitickými důvody. Podle něj zůstává Česká republika kvůli absenci společné měny mimo klíčová jednání eurozóny, což oslabuje její vliv. Vzhledem k těsné ekonomické provázanosti s eurozónou se podle něj jedná o nevyhnutelný krok.

Ekonomické předpoklady Česko částečně splňuje – v loňském roce plnilo čtyři z pěti maastrichtských kritérií, konkrétně požadavky na cenovou stabilitu, úrokové sazby, deficit veřejných financí a výši státního dluhu. Chybějícím krokem zůstává právě dvouleté členství v ERM II.

Ekonom a proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík však varuje před ukvapeným rozhodnutím. Podle něj by společná měna měla být zavedena teprve tehdy, až bude ekonomické prostředí v EU více harmonizované. „Přijmout stejnou měnu v rámci nestejnorodého hospodářského prostoru je zásadní chyba. Jsem pro euro, ale až po ekonomickém sblížení,“ uvedl.

Martin Dvořák naopak tvrdí, že euro má nejen ekonomické, ale i významné politické výhody. Zmiňuje rostoucí tlak na integraci Evropy a potřebu jednotného postupu vůči globálním výzvám. „V situaci, kdy se Evropa musí semknout, je euro jedním z nejsilnějších integračních nástrojů,“ uzavírá.

V současnosti euro používá 20 z 27 členských států EU. Česká republika se k jeho přijetí zavázala již při vstupu do Unie v roce 2004, avšak bez konkrétního termínu. Z deseti států, které tehdy vstupovaly společně s ČR, sedm euro již zavedlo. Stejně jako Česko jej zatím odmítají i Polsko a Maďarsko.

Zdroj článku a odkaz na audio: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-euro-v-roce-2029-ci-2030-top-09-a-stan-vytahly-stejne-tema-40522767

V nedělním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD). Hlavním tématem byla aktuální jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou a role, kterou v nich sehrávají prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin.

Martin Dvořák vyjádřil silnou skepsi k výsledkům jejich snahy. Podle něj oba politici pouze opakují „stále stejnou rétoriku, která k ničemu nevede“. Zpochybnil zejména schopnost Donalda Trumpa dosáhnout příměří. „Trump chce být tím, kdo to vyřeší, ale i když dá Putinovi úplně všechno, stejně nedosáhne výsledku,“ uvedl. Zároveň připomněl, že prvotní příčinou konfliktu je ruská invaze, a že krize může být ukončena pouze tehdy, „když se ruská vojska stáhnou zpět na území Ruska“.

Na Trumpův opakovaný slib, že válku ukončí během 24 hodin, reagoval Dvořák s ironií: „Jsem stále skeptičtější, že by to vůbec byl ochoten někdy připustit a pochopit. Buď si to nepřiznává, nebo to skutečně netuší, ale Putin si z něj dělá dobrý den.“ Podle Dvořáka navíc Trump nedostatečně využívá nástroje, které má k dispozici k tlaku na Rusko.

Jiří Kobza nabídl odlišnou perspektivu. Jednání podle něj probíhají způsobem, který připomíná proces ukončení íránsko-irácké války v roce 1988. Vyjádřil přesvědčení, že mírové řešení bylo reálně dosažitelné už na jaře 2022, a označil za tragické, že k němu tehdy nedošlo. „Válka je v podstatě ve stejném stadiu jako v dubnu 2022,“ uvedl. Zároveň ocenil Trumpovu iniciativu: „To, jak to Trump tlačí a vede, je možná jediný způsob, jak přivést delegace k jednacímu stolu.“

Debata tak ukázala hluboký rozpor v pohledu na efektivitu současného diplomatického úsilí a míru důvěry ve schopnost Donalda Trumpa přispět k ukončení války.

Zde je odkaz na videozáznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000370519/cast/1116334/

V rozhovoru pro pořad Interview ČT24, který moderovala Tereza Kručinská, se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ostře vymezil vůči postupu Ruska v pokračujícím konfliktu na Ukrajině. Podle Dvořáka je zcela zřejmé, že Moskva nemá skutečný zájem na dosažení příměří, což dokládá její současné chování. S ohledem na nadcházející jednání v Istanbulu vyjádřil obavy, že situace se může dále zkomplikovat. Zdůraznil zároveň, že ukončení války závisí výhradně na rozhodnutí ruského prezidenta: „Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce.“ Dvořák tak opětovně upozornil na odpovědnost Ruska za pokračující agresi a zpochybnil jeho ochotu jednat v duchu míru.

Celý rozhovor můžete shlédnout zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kdyby-putin-chtel-tak-zaveli-a-je-po-valce-rika-ministr-dvorak-360942