Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v rozhovoru pro Hospodářské noviny upozorňuje na rostoucí napětí uvnitř Evropské unie i na její postavení ve světě. Kritizuje přístup Maďarska k evropské spolupráci a varuje před možným oslabováním Unie, pokud by se jeho příkladu přidržely i další země. Varovně zmiňuje i návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA, který podle něj EU nevnímá jako partnera, ale jako soupeře.

„Donald Trump evropskou jednotu nepotřebuje, nechce ji a neuznává,“ říká Dvořák. Připomíná, že Trump už v minulosti tvrdil, že Evropská unie vznikla, aby škodila Americe, a označoval ji za odpornou. Ačkoliv se podle Dvořáka situace mírně změnila – například tím, že Trump začal komunikovat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou – jeho přístup zůstává nepřátelský. „Bude se dál snažit oslabovat Unii, protože ji považuje za entitu, která z Ameriky jen těží a nic jí nedává,“ dodává ministr.

Dvořák také zdůrazňuje, že v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a obavy z Trumpova návratu sílí mezi evropskými státy vůle k větší jednotě a posílení společné politiky. Výjimkou zůstává Maďarsko, které systematicky blokuje klíčová rozhodnutí. „Naštvanost vůči Maďarsku roste. Všechna zásadní vyjádření jsou dnes přijímána jednomyslně, s výjimkou jediné země – Maďarska,“ upozorňuje Dvořák. Upozorňuje, že pokud by v EU dominoval národně-konzervativní přístup jako v Maďarsku, znamenalo by to vážné ohrožení strategických zájmů Unie.

Příkladem komplikací, které Budapešť způsobuje, bylo i hlasování o tzv. štítu demokracie – deklaraci podpory základním principům právního státu, jako je svoboda médií, ochrana menšin a svobodné volby. Kromě Maďarska se k dokumentu překvapivě nepřipojilo ani Slovensko. „Je to preventivní obrana. Uvědomují si, že některé z těchto principů u nich nejsou dodržovány, a obávají se, že by jim to mohlo být vyčítáno,“ vysvětluje Dvořák.

Možnost vyloučení Maďarska z Unie nebo zbavení hlasovacích práv zatím podle ministra není realistická. Sice existuje mechanismus podle článku 7 Smlouvy o EU, který umožňuje sankcionovat stát za porušování hodnot Unie, ale jeho naplnění vyžaduje jednomyslný souhlas ostatních členských zemí. „Naštvanost roste, ale k razantnímu kroku v tuto chvíli nejsme schopni dospět,“ konstatuje.

Dvořák také znovu potvrdil, že Česká republika by měla v budoucnu přijmout euro. V tomto ohledu je v souladu s prezidentem Petrem Pavlem, s nímž se snaží veřejnou debatu o přijetí eura znovu otevřít a přiblížit. „Euro je pro Česko dobré,“ uzavírá ministr.

Odkaz na zdrojový článek: https://www.denik.cz/evropa-pro-cechy/ministr-martin-dvorak-rozhovor-trump-eu-20250610.html

Dvořák: Rusko o mír nestojí, jen natahuje čas. Trump se do vyjednávání pustil nepřipravený

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se v pořadu Napřímo na TN Live vyjádřil k připravovanému kolu mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, stejně jako k roli Spojených států a Donalda Trumpa ve vývoji konfliktu.

Podle Dvořáka je na místě zachovat značnou opatrnost. Od nadcházejícího jednání totiž nelze očekávat žádný zásadní průlom. Spíše než upřímná snaha o dosažení příměří prý půjde o další zdržovací taktiku Moskvy. „Nejpravděpodobnější scénář je, že Rusko přijede s návrhy, které budou naprosto nepřijatelné. Půjde o snahu oddálit řešení a zatlačit svět do situace, kdy bude muset reagovat ostřeji,“ uvedl ministr.

Dvořák poukázal na to, že i přes sílící výzvy k míru Rusko nejeví ochotu skutečně složit zbraně. Namísto přímého příkazu k ukončení palby údajně přichází jen s požadavky na další a další memorandum. „Rusko nejedná ve smyslu: ‚Přestáváme střílet, začínáme vyjednávat.‘ Naopak dál pokračuje ve vraždění, ničení a znásilňování,“ řekl otevřeně.

Ve své kritice nešetřil ani Donalda Trumpa. Podle Dvořáka Trump do vyjednávání s Ruskem vstoupil bez přípravy a s chybnými předpoklady. „Měl pocit, že pokud Rusku ponechá vše, co si už vydobylo, problém zmizí a on se zapíše do historie jako mírotvůrce. Jenže podcenil, s kým má tu čest,“ uvedl.

Dvořák zároveň připomněl, že Trump se několikrát zdráhal uvalit na Rusko nové sankce, údajně kvůli obchodním zájmům. Ačkoliv v poslední době zvyšuje rétorický tlak na Moskvu, ve skutečnosti se podle Dvořáka jeho přístup mění téměř ze dne na den. „Jeho postoje i strategie se mění každým týdnem. Je zjevné, že si postupně začíná uvědomovat, že k tomu přistoupil špatně. Ale kam až ho to může dovést? To si netroufám odhadnout. Já mu osobně příliš nedůvěřuji,“ dodal.

Podle ministra je na čase, aby západní svět přestal spoléhat na jednostranné kroky a začal jednat koordinovaně, jednotně a s jasným cílem – ukončit válku, ale ne za cenu ústupků vůči agresorovi. „Mír nesmí být diktován z pozice síly okupanta. Pokud se na to Západ nechá přistoupit, riskujeme precedens, který destabilizuje celý mezinárodní řád,“ uzavřel Dvořák.

Rozhovor a zdrojový článek najdete zde: Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/615256-rusko-nechce-primeri-jen-vyjednavani-a-dal-se-vrazdi-a-znasilnuje-vadi-dvorakovi?campaignsrc=tn_clipboard

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) komentoval v aktuálním rozhovoru několik klíčových témat, které ovlivňují jak zahraniční politiku České republiky, tak její vnitropolitické dění. Mimo jiné se vyjádřil k diplomatickému napětí kolem dostavby jaderné elektrárny Dukovany, k probíhající snaze o dosažení míru na Ukrajině i k proměně postoje České vlády vůči Izraeli.

K situaci na Ukrajině Dvořák uvedl, že ruská vyjádření o míru je třeba brát s velkou rezervou. “U prezidenta Putina je třeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je to alespoň zastírací manévr,” poznamenal. Podle Dvořáka ruské aktivity v pohraničí Ukrajiny nasvědčují přípravě další letní ofenzivy.

Americkou roli ve vyjednávání o konci konfliktu zpochybnil s ohledem na nevyzpytatelné vystupování exprezidenta Donalda Trumpa. “Tyhle permanentní otočky jsou pro mě trošku smutným divadlem, ze kterého nevidím východisko,” řekl. Evropská unie se podle něj snaží přes všechny těžkosti zachovat transatlantickou vazbu. “Neumíme si najít hodnotově bližšího partnera,” dodal.

Ministr ocenil schopnost EU reagovat v krizových obdobích rychleji, například při přijetí opatření na podporu obranného průmyslu. Za příznivý signál označil i nástup německého kancléře Merze, jehož přístup je podle něj rozhodnější než u předchůdce Scholze.

Na domácí scéně se věnoval tendru na dostavbu Dukovan. Premiér Petr Fiala nedávno připustil, že se vládě nemusí podařit do voleb podepsat smlouvu s jihokorejskou společností KHNP. Dvořák k tomu uvedl: “Naším zájmem je, aby se to stihlo. Každý odklad bude znamenat navýšení nákladů.” Podle něj zádrhel způsobila francouzská firma EDF, která podala stížnost, když v tendru neuspěla. “Bohužel do toho vstoupila francouzská ambice být jedinou evropskou jaderněprůmyslovou mocností,” uvedl s tím, že reakce Francie byla silnější, než se očekávalo.

V rozhovoru zazněla také kritika dosavadní podpory Západu Ukrajině. “Pomoc byla po tři roky slabá a pozdní,” shrnul Dvořák. Zároveň varoval, že ruské deklarace o připravenosti jednat je třeba brát s velkou opatrností. “Před invazí se také mluvilo o manévrech a pak přišel útok,” připomněl.

Na závěr reagoval na aktuální hrozbu zavedení amerických cel na dovoz z EU, která je zatím odložena. Unie se podle něj bude snažit obchodní konflikt s USA odvrátit, ale zároveň připravuje tvrdou odpověď, pokud bude nutná. “Uznání EU jako partnera ze strany Trumpa je pozitivní posun, ale musíme být ve střehu,” uzavřel.

Zde je odkaz na původní rozhovor, podcast i videozáznam rozhovoru: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-jak-daleko-je-primeri-na-ukrajine-ministr-odpovida-277739

Rozhovor si lze poslechnout zde:

Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL), které sídlí v Praze a vysílá do desítek zemí s omezenou svobodou médií, se ocitlo v ohrožení kvůli výraznému omezení financování ze strany USA. Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa razantně omezila rozpočet Agentury pro globální média, pod kterou stanice spadá. Evropská unie se rozhodla pomoci mimořádnou dotací 5,5 milionu eur, aby se zabránilo okamžitému kolapsu.

Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka je tato pomoc pouze dočasná a dlouhodobé řešení je složité kvůli právním překážkám – nelze totiž jednoduše financovat americkou entitu z evropských peněz. Dvořák připouští, že by bylo nutné vytvořit novou instituci, která by mohla pokračovat v šíření nezávislých informací, i když zřejmě v menším rozsahu.

Stanice má podle vlastních údajů miliony posluchačů v Rusku, Íránu či na Ukrajině, i přes blokace svých webů. Dvořák upozorňuje, že její význam přesahuje pouhé vysílání – představuje symbol nezávislé žurnalistiky, který má v Evropě i historický rozměr.

Ministr rovněž varuje před možností, že by rádio mohlo být zneužito k prosazování politických zájmů současné americké administrativy, což podle něj ani Evropa, ani samotné vedení RFE/RL nechce. Klíčové rozhodnutí o dalším směřování rádia bude muset padnout v následujících měsících.

Zdroj článku: https://plus.rozhlas.cz/dvorak-nechceme-aby-se-ze-svobodne-evropy-stalo-radio-trump-musi-prezit-uz-kvuli-9481561

TOP 09 a STAN tlačí na přijetí eura: Cílem je rok 2029 nebo 2030

Debata o přijetí eura v České republice znovu ožila před volbami do Evropského parlamentu. Strany STAN a TOP 09 si daly za cíl zavést společnou evropskou měnu v horizontu několika let – Starostové navrhují rok 2029, zatímco TOP 09 míří na rok 2030. Obě politické formace tím oslovují především voliče s proevropským smýšlením. K reálnému prosazení takového kroku však chybí širší podpora napříč politickým spektrem i veřejností.

Ministr pro evropské záležitosti a místopředseda STAN Martin Dvořák věří, že by euro mohlo být zavedeno již za pět let, pokud by nová vláda po příštích volbách postupovala rychle. Jeho strana ve volebním programu uvádí, že Česká republika by měla přijmout euro „v nejbližším možném termínu“ s ohledem na nutné procedury. Dvořák plánuje, že nová vláda jmenuje do tří měsíců od svého vzniku zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož minimálně dvouleté členství je podmínkou pro přijetí eura.

Historicky se zavedení eura výrazněji věnovala především TOP 09. Po vstupu do koalice Spolu (s ODS a KDU-ČSL) však musela ustoupit, neboť její koaliční partneři zaujímají vůči jednotné měně zdrženlivější postoj. Místopředseda strany Michal Kučera přesto tvrdí, že vláda již podnikla řadu kroků, aby splnila podmínky pro přijetí eura – konsolidovala veřejné finance a naplnila tzv. maastrichtská kritéria. Upozorňuje však, že rozhodujícím faktorem zůstává postoj veřejnosti, který je v Česku stále většinově negativní.

Tento názor podporují i průzkumy veřejného mínění. Zatímco z dubnové ankety PwC mezi řediteli firem vyplynulo, že 70 % z nich považuje euro za přínos pro byznys, v loňském průzkumu agentury Median se dvě třetiny běžné populace vyslovily proti jeho přijetí. O pozitivním dopadu bylo přesvědčeno pouze 20 % dotázaných. V souladu s tím vláda na doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím nestanovila žádný konkrétní termín pro přijetí eura.

Zavedení eura je dlouhodobě odmítáno zejména konzervativními silami – především částí ODS, hnutím ANO, SPD a většinou KDU-ČSL. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda označil podporu eura za podmíněnou souhlasem většiny občanů, který podle něj aktuálně neexistuje. Zároveň však dodal, že pro něj osobně nejde o zásadní téma.

Opačný postoj zastává prezident Petr Pavel, který dlouhodobě vyzývá k přijetí eura. Argumentuje nejen ekonomickými, ale i geopolitickými důvody. Podle něj zůstává Česká republika kvůli absenci společné měny mimo klíčová jednání eurozóny, což oslabuje její vliv. Vzhledem k těsné ekonomické provázanosti s eurozónou se podle něj jedná o nevyhnutelný krok.

Ekonomické předpoklady Česko částečně splňuje – v loňském roce plnilo čtyři z pěti maastrichtských kritérií, konkrétně požadavky na cenovou stabilitu, úrokové sazby, deficit veřejných financí a výši státního dluhu. Chybějícím krokem zůstává právě dvouleté členství v ERM II.

Ekonom a proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík však varuje před ukvapeným rozhodnutím. Podle něj by společná měna měla být zavedena teprve tehdy, až bude ekonomické prostředí v EU více harmonizované. „Přijmout stejnou měnu v rámci nestejnorodého hospodářského prostoru je zásadní chyba. Jsem pro euro, ale až po ekonomickém sblížení,“ uvedl.

Martin Dvořák naopak tvrdí, že euro má nejen ekonomické, ale i významné politické výhody. Zmiňuje rostoucí tlak na integraci Evropy a potřebu jednotného postupu vůči globálním výzvám. „V situaci, kdy se Evropa musí semknout, je euro jedním z nejsilnějších integračních nástrojů,“ uzavírá.

V současnosti euro používá 20 z 27 členských států EU. Česká republika se k jeho přijetí zavázala již při vstupu do Unie v roce 2004, avšak bez konkrétního termínu. Z deseti států, které tehdy vstupovaly společně s ČR, sedm euro již zavedlo. Stejně jako Česko jej zatím odmítají i Polsko a Maďarsko.

Zdroj článku a odkaz na audio: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-euro-v-roce-2029-ci-2030-top-09-a-stan-vytahly-stejne-tema-40522767

V nedělním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD). Hlavním tématem byla aktuální jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou a role, kterou v nich sehrávají prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin.

Martin Dvořák vyjádřil silnou skepsi k výsledkům jejich snahy. Podle něj oba politici pouze opakují „stále stejnou rétoriku, která k ničemu nevede“. Zpochybnil zejména schopnost Donalda Trumpa dosáhnout příměří. „Trump chce být tím, kdo to vyřeší, ale i když dá Putinovi úplně všechno, stejně nedosáhne výsledku,“ uvedl. Zároveň připomněl, že prvotní příčinou konfliktu je ruská invaze, a že krize může být ukončena pouze tehdy, „když se ruská vojska stáhnou zpět na území Ruska“.

Na Trumpův opakovaný slib, že válku ukončí během 24 hodin, reagoval Dvořák s ironií: „Jsem stále skeptičtější, že by to vůbec byl ochoten někdy připustit a pochopit. Buď si to nepřiznává, nebo to skutečně netuší, ale Putin si z něj dělá dobrý den.“ Podle Dvořáka navíc Trump nedostatečně využívá nástroje, které má k dispozici k tlaku na Rusko.

Jiří Kobza nabídl odlišnou perspektivu. Jednání podle něj probíhají způsobem, který připomíná proces ukončení íránsko-irácké války v roce 1988. Vyjádřil přesvědčení, že mírové řešení bylo reálně dosažitelné už na jaře 2022, a označil za tragické, že k němu tehdy nedošlo. „Válka je v podstatě ve stejném stadiu jako v dubnu 2022,“ uvedl. Zároveň ocenil Trumpovu iniciativu: „To, jak to Trump tlačí a vede, je možná jediný způsob, jak přivést delegace k jednacímu stolu.“

Debata tak ukázala hluboký rozpor v pohledu na efektivitu současného diplomatického úsilí a míru důvěry ve schopnost Donalda Trumpa přispět k ukončení války.

Zde je odkaz na videozáznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000370519/cast/1116334/

V rozhovoru pro pořad Interview ČT24, který moderovala Tereza Kručinská, se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ostře vymezil vůči postupu Ruska v pokračujícím konfliktu na Ukrajině. Podle Dvořáka je zcela zřejmé, že Moskva nemá skutečný zájem na dosažení příměří, což dokládá její současné chování. S ohledem na nadcházející jednání v Istanbulu vyjádřil obavy, že situace se může dále zkomplikovat. Zdůraznil zároveň, že ukončení války závisí výhradně na rozhodnutí ruského prezidenta: „Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce.“ Dvořák tak opětovně upozornil na odpovědnost Ruska za pokračující agresi a zpochybnil jeho ochotu jednat v duchu míru.

Celý rozhovor můžete shlédnout zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kdyby-putin-chtel-tak-zaveli-a-je-po-valce-rika-ministr-dvorak-360942

Nemyslím, že někoho překvapí, když řeknu, že vstupujeme do období zásadní proměny mezinárodního řádu. S návratem Donalda Trumpa do čela americké administrativy nejen, že rychle roste napětí v mezinárodním prostředí, ať už v oblasti bezpečnosti či ekonomiky, ale zároveň sledujeme i naprostou degradaci politické kultury. 

Spojené státy, doposud vnímané jako garant globální stability, se stávají nepředvídatelným aktérem. Opět se otevírá otázka amerického izolacionismu, jejich přístupu k závazkům v rámci NATO, zavádění cel s potenciálem destabilizace mezinárodního obchodu i kapitálových trhů či zpochybňování smyslu zahraniční pomoci. To vše vysílá jasný signál Evropě: musíme být připraveni se více spoléhat na vlastní kapacity. A to nejen ve zbrojení  nebo průmyslu, ale i v ochraně hodnot, na kterých stojí naše demokratická společnost.

Jedním z těchto základních demokratických pilířů je svoboda slova. V sobotu 15. března byla ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) zrušena podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda ve výši 142,2 milionu dolarů s okamžitou platností. Výsledkem je finanční krize, v níž se rozhlasová stanice ocitá. Mnoho novinářů bylo postaveno mimo službu, redakční provoz se zpomalil, ohrožena je schopnost přinášet nezávislé zpravodajství do regionů, kde je svoboda tisku potlačována nebo zcela chybí. 

Nejen pamětníci jako já ví, jak významnou roli Rádio Svobodná Evropa hrálo během studené války, neboť přinášelo nezávislé a ověřené informace do zemí za železnou oponou. Dnes jeho práce pokračuje – poskytuje spolehlivé zprávy milionům lidí na Blízkém východě, v postsovětských republikách i na západním Balkáně. V době, kdy se ruská a čínská propaganda šíří napříč Evropou, je nezávislé zpravodajství tím nejúčinnějším nástrojem obrany proti autoritářskému vlivu.

Evropa nemůže přihlížet, jak instituce s tak zásadním významem pro ochranu demokracie zaniká. Na Radě EU pro obecné záležitosti jsem proto otevřel otázku zajištění pokračujícího financování rádia. Česko iniciovalo společné prohlášení, dosud podepsané 11 členskými zeměmi EU, které jsem následně představil také zástupcům Evropské komise. V pražském sídle Rádia Svobodná Evropa jsme také jednali přímo s vedením a společně hledáme cestu, jak zabezpečit jeho budoucnost.

Podpora této instituce není o suplování Ameriky. Je to výraz evropské odpovědnosti za zachování prostoru, kde mají fakta stále svou váhu. Pokud někdo vypne satelit, je na nás, abychom nenechali utichnout pravdu a zaniknout svobodu slova. 

Díky všem, kteří s námi na této cestě už dnes stojí. Rád bych, abychom jako politická síla zůstali důslední i v obraně těch hodnot, které nejsou vidět na první pohled – ale bez kterých demokracie nemůže dýchat.

Autor: Daniela Kaiserová

Zdroj: https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/komentare/martin-dvorak-kdyz-evropa-nemlci

Ministři Jan Lipavský (nestr.) a Martin Dvořák (STAN) se nedávno setkali s eurokomisařkou Martou Kosovou, aby projednali budoucnost Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Toto jednání proběhlo v reakci na rozhodnutí americké vlády pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ukončit financování této stanice, která sídlí v Praze a poskytuje nezávislé zpravodajství do autoritářských režimů.​

Ministr Dvořák na sociální síti X uvedl, že s eurokomisařkou Kosovou a ministrem Lipavským hledali přímo v sídle rádia cesty, jak tuto oporu nezávislého hlasu zachovat. Dodal, že několik možností se již rýsuje a že jsou na dobré cestě. Politickou delegaci v sídle rádia provedl jeho prezident a výkonný ředitel Stephen Capus a šéfredaktorka Nicola Careem.​

Rozhodnutí americké vlády o ukončení financování RFE/RL vyvolalo obavy o budoucnost stanice. V reakci na to podala stanice žalobu na americkou Agenturu pro globální média (USAGM), která financování zastavila. Federální soudce Royce Lamberth následně vydal předběžné opatření, kterým nařídil obnovení financování ve výši 12 milionů dolarů, což umožnilo stanici pokračovat v provozu.

Česká republika se aktivně snaží získat podporu pro pokračování činnosti RFE/RL. Ministr Dvořák uvedl, že českou iniciativu již podpořilo 12 zemí, včetně Finska a Dánska. Ministr Lipavský zdůraznil, že je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo, a že by EU měla převzít odpovědnost za financování stanice. Podle něj je celkový rozpočet stanice pro Evropu dosažitelný, i když pro Českou republiku by byl za hranicí jejích možností.​

Stanice RFE/RL hraje klíčovou roli v poskytování nezávislého zpravodajství do zemí, kde jsou média omezena nebo pod kontrolou autoritářských režimů, jako jsou Rusko, Írán, Bělorusko a další. Její zachování je proto považováno za důležité nejen pro svobodu tisku, ale i pro podporu demokratických hodnot v těchto regionech.

Odkaz na základní zdroj: https://denikn.cz/minuta/1718796/

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se na pondělní tiskové konferenci vyslovil pro intenzivnější diskusi o rozšíření Evropské unie. Podle něj by přijetí nových členských států posílilo stabilitu a bezpečnost evropského kontinentu. Prohlásil to po jednání s eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.

„Existuje velmi dobrý důvod, proč bychom měli mluvit o integraci. Rozšiřování je cestou, jak podpořit sílu a bezpečnost Evropy,“ uvedl Dvořák. Rozšíření EU označil za strategický krok, který by měl být více reflektován ve veřejné i politické debatě.

Podle Marty Kosové se kontext rozšiřování za poslední měsíce výrazně změnil. Zatímco loni v prosinci byl hlavním tématem dopad války na Ukrajině, dnes do hry vstupují také globální geopolitické a obchodní posuny. „Evropa se mění a musí více pracovat na vlastní bezpečnosti. Jsem přesvědčena, že se dokáže přizpůsobit novému světu,“ prohlásila komisařka. Dodala, že rozšíření, které považuje za nejúspěšnější zahraniční politiku EU, má potenciál pozitivně ovlivnit i obranné schopnosti Unie.

Kosová rovněž apelovala na jednotný postoj evropských států vůči autoritářským režimům, které by si přály oslabení Evropy. „Musíme se společně postavit autokraciím, které by chtěly vidět Evropu selhat,“ zdůraznila.

Mezi kandidátské země na vstup do EU aktuálně patří Ukrajina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie. Právě Gruzie však čelí vnitropolitickému napětí poté, co její premiér oznámil, že do konce roku 2028 nebude o vstupu do Unie jednat, což vyvolalo protesty obyvatelstva.

Dvořák během setkání s Kosovou jednal také o budoucnosti Rádia Svobodná Evropa, jehož financování dříve ukončila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr zdůraznil nutnost zachovat fungování této instituce a podpořit její nezávislý a důstojný provoz. Odpoledne se k tomuto tématu chystal jednat také s jejím vedením.

Odkaz na původní článek: https://www.forum24.cz/bylo-by-vhodne-vic-diskutovat-o-rozsireni-eu-mysli-si-dvorak-s-eurokomisarkou-resil-i-svobodnou-evropu