Český ministr pro evropské záležitosti: “Kultura nenávisti připomíná situaci před druhou světovou válkou”

Foto: Samuel Sánchez, Autor: Gloria Rodríguez-Pina
Madrid – 27. května 2024 – 05:40 CEST

Martin Dvořák (Praha, 67 let) je ministrem pro evropské záležitosti České republiky, země s více než 10 miliony obyvatel, které bohužel není vzestup krajní pravice, polarizace společnosti a populismus cizí. V rozhovoru pro deník EL PAÍS minulé pondělí v rezidenci velvyslance Dvořák uvedl, že pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica by měl být varováním. Dvořák upozorňuje, že vládnoucí kultura nenávisti mu připomíná situaci před druhou světovou válkou. Možný nárůst krajní pravice v nadcházejících evropských volbách v červnu podle něj bude jakousi „příležitostí pro EU přehodnotit, co udělala špatně, proč je tolik lidí zklamaných,” uvedl během rozhovoru v Madridu, kam přijel na zahájení dní spolupráce mezi Českem a Španělskem.

Česká republika je víc než jen soused Slovenska. Jak jste prožívali pokus o atentát na premiéra Roberta Fica?

Česko bylo v šoku. Takové činy nejsou součástí naší politické kultury. Nejen na Slovensku, ale všude bychom měli usilovat o zklidnění emocí a návrat k normální politické debatě.

Jaké poučení si můžeme vzít z toho, co se stalo?

Poučení jsou jednoduchá, ale je těžké je realizovat. Neměly by se budovat politické kariéry na základě nenávistných zpráv, agresivní rétoriky a lží. S tím se nyní potýkáme každý den, zvláště na sociálních sítích.

Máte na mysli Roberta Fica?

Nejen jeho. Tento druh politiky se vyskytuje i u nás. Musíme zastavit, nebo alespoň snížit útoky a být schopni společně si sednout ke stolu a řešit problémy. Nemluvit o politických oponentech jako o nepřátelích, krysách nebo prasatech. To je kultura nenávisti. Musíme si připomenout situaci před sto lety. Začalo to označováním spoluobčanů za nepřátele, které je třeba potrestat nebo zlikvidovat. A pamatujete si, jak to skončilo?

Vidíte podobnosti s atmosférou před druhou světovou válkou?

Ano, vidím. Nejen kvůli tomu, co se stalo na Slovensku. Evropa, USA a další země jsou na tom stejně s rostoucí nenávistí a animositou. Doufám, že nebudeme odsouzeni k opakování zkušeností z druhé světové války. Že budeme dostatečně inteligentní a zasáhneme dříve, než se to všechno zopakuje.

Je tu také ruská hrozba. V Česku byla nedávno odhalena síť ruských špionů.

Ano, web Voice of Europe. Propaganda je součástí ruské hybridní války. Čím více nespokojenosti, nejistoty a animosity, tím lépe pro Moskvu, protože co skutečně nenávidí, je demokratická Evropa. Jejich cílem není prosadit alternativní verzi nějaké myšlenky, ale vytvořit atmosféru, ve které se zpochybňuje, co je pravda a co není.

Česká republika zahájila iniciativu na kolektivní nákup munice pro Ukrajinu. Jak to jde?

Docela dobře. Je to česká iniciativa spolu s Dánskem a Nizozemskem a blížíme se k zdárnému cíli. S ohledem na citlivost této agendy bych ale nerad zacházel do detailů. Myslím, že to bude velká pomoc pro Ukrajinu v těžké situaci, ve které se nachází.

V Praze se objevilo několik protestů proti podpoře Kyjeva. Je válka na Ukrajině  v Česku rozdělujícím prvkem?

Jen trochu. Většina podporuje Ukrajinu a postoj vlády. Samozřejmě opozice využívá každou příležitost k útokům na nás. Pokud je vláda proukrajinská, opozice je pravděpodobně proruská, nebo alespoň proti Ukrajině. Ale většina obyvatel ví, že pokud Ukrajina padne, jsme v přímém ohrožení i my v Česku.

Ve vaší zemi také roste populismus a krajní pravice. Populace zároveň trpí inflací a úspornými opatřeními. Jak podle vás mohou tyto faktory ovlivnit evropské volby?

Rozhodně ne pozitivně. Existuje určitá únava z války a to je problém. Dalším problémem je migrace, kterou zneužívá opozice a ultranacionalistické strany. Politici mají dvě možnosti: podporovat humanismus a solidaritu, pracovat společně, aby byli silnější, nebo využít kartu nacionalismu.

Chtěla bych se zeptat na obavy ohledně možných dohod Evropské lidové strany s krajní pravicí, ale váš premiér Petr Fiala je součástí skupiny ECR v Evropském parlamentu, kde jsou také strany jako VOX, premiérka Giorgia Meloniová nebo polský PiS.

Myslím, že je zde nějaké nedorozumění, protože strana ODS, vedená Petrem Fialou, není vůbec krajní pravice. Máme ultrapravičáky, ale nejsou většinoví a je velmi nepravděpodobné, že by se dostali do vlády. Možná je v ODS nějaké radikálnější křídlo nebo osoby, ale rozhodně mezi ně nepatří náš premiér. Mají blíže k Evropské lidové straně než ke smýšlení členů strany VOX. A mohu vám říci, že když Meloniová nedávno navštívila Prahu, nenašel jsem jedinou otázku, ve které bych s ní nesouhlasil. Její rétorika před volbami byla velmi odlišná od té současné.

Považujete Viktora Orbána za trojského koně Ruska v EU? Podpořil byste změnu smluv, aby se rozhodnutí přijímala většinově a ne jednomyslně?

Je to citlivá otázka, protože ohledně rozhodování většinou mám jiný názor než česká vláda. Náš premiér se opakovaně stavěl proti. Já osobně si myslím, že bychom měli být otevřeni debatě, protože čelíme vydírání ze strany jednoho státu, velmi pravděpodobně v zájmu Ruska. Chápu, že malé státy se bojí, že budou přehlasovány těmi velkými. Musíme diskutovat o tom, jak se vyhnout těmto dvěma extrémům.

V době, kdy slavíme 20 let od vstupu České republiky do EU, převládá ve zdejší veřejné debatě euroskepticismus. Staly se během těchto dvou desetiletí chyby, které nás dovedly až sem?

My Češi jsme přirozeně skeptičtí, ale ano, problémy tu byly. Ale já věřím v budoucnost. Vidím mladou generaci, lidi kolem 20 let a mladší, kteří se v EU narodili a považují za přirozené být součástí tohoto spolku. Jsou svobodní, nezávislí. Moje generace nemohla o ničem rozhodovat. Necítila jsem žádnou odpovědnost, protože o všem bylo rozhodnuto.

Evropské volby přicházejí v kritickém okamžiku. Pokud krajní pravice dosáhne dobrého výsledku, jak to může ovlivnit budoucnost Evropanů?

Je to jen na pět let. Ale nový Evropský parlament bude velmi pravděpodobně méně zelený a bude mít více nacionalistů. Možná to však bude dobrá příležitost pro EU, aby přehodnotila, co udělala špatně a proč je tolik lidí zklamaných.