Stále narážím na Klausův odkaz. Jsem zásadně pro euro, říká nový ministr pro evropské záležitosti Dvořák

Stále narážím na Klausův odkaz. Jsem zásadně pro euro, říká nový ministr pro evropské záležitosti Dvořák

Nadšený „eurohujer“ sedí ve vládě s politiky, z nichž někteří vyrostli na euroskepticismu Václava Klause. „Je důležité evropské věci na vládě řešit, hledat konsenzus. Zdá se mi, že i ODS je dnes víc otevřená a schopná o tom diskutovat,“ říká Martin Dvořák, nový ministr pro evropské záležitosti (STAN).
Lidovky.cz: Jaké jsou aktuální priority ministerstva pro evropské záležitosti pod vaším vedením?
Bohužel už víc než rok máme jednu aktuální prioritu a to je válka, která zuří jen kousek od hranice EU. Napadení Ukrajiny Ruskem zásadním způsobem modifikovalo veškeré konání v EU. Pro nás to bylo ještě o to komplikovanější, že jsme v průběhu války převzali předsednictví. Ukázalo se, že jestli jsou Češi v něčem dobří, tak je to improvizace. A získali jsme si neuvěřitelnou prestiž.
Bohužel ale válka na Ukrajině ještě zdaleka nekončí, zůstává nadále prioritou číslo jedna. Současně ale nemůžeme zapomenout na další: ať už je to rozšiřování o západní Balkán, Ukrajinu a případně země Východního partnerství. A v neposlední řadě jsou to peníze, musíme vyřešit Národní plán obnovy, případně jak velkou část projektů budeme financovat z půjčky. To je teď úplně nejžhavější věc.
Začnou určitě i přípravné práce na finančním rámci, tedy na dalším rozpočtu EU. Budeme řešit i ekologickou agendu či environmentální problémy. Evropa si toho nabrala skutečně hodně.

Lidovky.cz: Zmínil jste úspěch českého předsednictví, který nám zajistil prestiž. Budeme ji ale umět využít?
To je tak trochu výzva pro mě. Pro většinu Evropanů bylo velkým překvapením, jak jsme předsednictví zvládli. Teď je jen potřeba neztratit momentum, jak říkají Američané. Tedy využít toho, že nás dnes berou vážně, poslouchají, co říkáme. V tom nám vlastně „pomáhá“ i Ukrajina. Dlouho jsme varovali před Ruskem, ale většina partnerů na západě měla pořád pocit, že zbytečně plašíme. Říkali jsme, že dělat s Ruskem byznys je možná ekonomicky krátkodobě výhodné, ale dlouhodobě to hrozí velkým průšvihem. Nyní máme výhodu toho, kdo nosí nálepku „My jsme vám to říkali“.

Lidovky.cz: Někteří kritici nicméně po skončení předsednictví tvrdí, že ministerstvo pro evropské záležitosti je nadbytečné. Jak to vyvracíte?
Těžko. Povědomí o tom, že toto ministerstvo tady nemusí být, se přiživuje. Otevřeně přiznávám, že agendu, kterou tady provádíme, by mohl řídit státní tajemník či náměstek pro evropské záležitosti. Jenže ve chvíli, kdy u stolu sedí ministr, jeho váha narůstá. Tím, že máme ministra pro evropské záležitosti, navíc vysíláme jasný a pozitivní signál, že evropskou agendu bereme velmi vážně.
Tím pádem i naše jednání v bruselských či štrasburských strukturách má výrazně lepší úroveň. Koneckonců pro evropskou agendu je výhodné, že je ministr i současně členem vlády, na vládě se diskutuje, hlasuje, ministr do agendy přináší svoje pohledy. Jeho rolí je tedy hledat průnik mezi členy vlády, koaličními partnery a hlavně mezi zeměmi EU.

Lidovky.cz: Pojďme to tedy osvítit: jak velké je vlastně ministerstvo pro evropské záležitosti?
Má deset tabulkových míst, z nichž sedm je nyní obsazeno. Nemyslím si, že bychom ho nějakým zásadním způsobem měnili. Ministerský plat je sice o něco větší, než kdyby tuto agendu dělal třeba náměstek, ale jinak ostatní tým by tady stejně byl.

Lidovky.cz: Váš předchůdce Mikuláš Bek hovořil o tom, že by rád „prodal“ Evropskou unii doma, zlepšil její obraz v české společnosti. Proč se to stále tak zcela nedaří?
Těžký úkol. Víte, myšlenkové stereotypy v lidských hlavách zůstávají hrozně dlouho. Převrátit způsob myšlení je mnohem těžší nežli vybudovat novou silnici. I když po pravdě řečeno, kdybychom vybudovali takovou síť dálnic jako třeba v Polsku, tak by asi lidé měli k EU trochu blíž. Narážíme zde ale pořád na odkaz Václava Klause, který už od našeho vstupu do EU vytvořil euroskeptický narativ. Dodnes se s tím potýkáme. Nikdo zatím neměl moc odvahy se postavit a říct: „My si myslíme, že EU je správně, že euro je správně, že životní prostředí je to, o co musíme pečovat.“

Lidovky.cz: Dnes nicméně sedíte ve vládě u jednoho stolu s politiky, z nichž někteří jsou ještě „nasáklí“ odkazem Václava Klause. Zejména nejsilnější koaliční partner ODS nepatří mezi nadšené fanoušky EU jako vy. Jak těžké je skloubit několik odlišných názorů?
Mít odlišné názory je přece správně. Žádný názor nemá patent na to, že je tím jediným možným. Takže debata s konzervativnějšími členy vlády je pro mě právě to zajímavé. Je důležité evropské věci na vládě diskutovat, hledat konsenzus. Všichni ve vládě si jsou velmi dobře vědomi, že není žádná lepší alternativa. Nikdo nechce tuto koalici teď rozbít na nějaké kulturní válce nebo hodnotovém sporu o svatby homosexuálů a podobně. Dnes už se ale aspoň otevírá prostor pro debatu. Bývaly doby, kdy otevřít tato témata znamenalo vysloužit si plejádu nadávek. Zdá se mi, že i ODS je dnes víc otevřená a schopná diskutovat. A dokonce i občas připustit, že jsou i jiné možné varianty řešení nežli jejich.

Lidovky.cz: Nedávno jste se v médiích vyznal z toho, že jste eurohujer. ODS zase nadále razí eurorealismus, tedy obezřetný postoj k prohlubování evropské federalizace. Nicméně na kritice Evropy značně ubrala. O čem to vypovídá?
Je to do jisté míry i generační záležitost. Máme armádu studentů, kteří absolvovali školy po celé Evropě a zažili EU na vlastní kůži, včetně benefitů, které členství přináší. „Hujera“ jsem použil lehce provokativně, záměrně. A zabralo to, hodně se rozčeřila hladina. Přijde mi hrozně smutné, jak se u nás stále nálepkuje. Hlásím se hrdě, že jsem pro Evropu, protože jsem přesvědčen, že je to projekt, který dává smysl.

Lidovky.cz: Jak jste se svou otevřeností na vládě uspěl?
Zatím to na vládě nikdo nezmínil, ale oni tam samozřejmě znají moje názory. I to, že premiér Fiala dal souhlas, abych se stal členem vlády, svědčí o tom, že už tam není bigotní zatvrzelost v tom, že člověk s takovými názory nemůže být ve vládě. A možná tomu právě pomohlo i naše předsednictví EU. Vlastní zážitek z vyjednávání u jednoho stolu spoustě lidí i ve vládě trošku pomohl posunout se blíž vnímání toho, co EU je a co naopak není.

Lidovky.cz: Byť Česko velmi pozvolna mění euroskeptický pohled na EU, přijetí eura zatím odsunuje. Budete tlačit na jeho zavedení?
Můj názor je samozřejmě zásadně pro euro. O něčem svědčí fakt, že už naprostá většina českých firem vede své obchody v eurech, naše vláda vydává bondy v eurech. Euro má sice spoustu problémů, ale průběžně se úspěšně řeší. V současném vládním konsolidačním balíčku mi chybí, že tam není debata o tom, jestli by zavedení eura v dohledné době nepřineslo také nějakou desítku miliard úspor nebo zvýšeného výdělku. Každopádně debata o euru musí probíhat. Mimo jiné jsme se vstupem do EU zavázali k jeho přijetí.

Lidovky.cz: Další třecí plochou je rozhodovací proces v EU. Čtyři největší unijní státy chtějí, aby EU rozhodovala v zahraniční a bezpečnostní politice kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti. Za tímto účelem založily skupinu přátel, která změnu hodlá prosadit. Česko v ní není. Proč?
Protože se tady dlouhodobě vedla debata o tom, že Brusel nám krade naši suverenitu, národní identitu. A samozřejmě zříci se nějaké rozhodovací pravomoci uvnitř evropských struktur je považováno téměř za vlastizradu. Tato debata se povede ještě velice dlouho, je opravdu velmi citlivá, nelze říct, jestli vůbec někdy dojde k nějaké zásadní změně. Snahy o ni jsou propojeny i s rozšiřováním. Celkem logicky zejména staré země mají obavy, že s přijetím nových členů přijde mnohem více problémů. Podobných těm, které nyní třeba vidíme u Maďarska. Tedy že jedna země, která je sice hladová po evropských dotacích, se rozhodne vydírat a bude proti některému principu. Rozumím tomu, že západní vlády a jejich občané nejsou úplně nadšeni z toho, že by se dostali do takto vydíratelné situace.

Lidovky.cz: Když mluvíte o Maďarsku, nedá se nezeptat na osud visegrádské čtyřky.
Svoji kariéru náměstka ministra zahraničí jsem zahájil velmi ostrým vystoupením k V4, kterého dodnes lituji, byl jsem zbytečně ostrý. Myšlenka středoevropského společenství zemí má velký smysl. Máme velké množství obchodních, kulturních i osobních vazeb. Jakási sounáležitost tedy existuje. Otázka ale je, jestli je potřebné, aby V4 jako entita vystupovala jednotně v zásadních politických otázkách.
Je zjevné, že se nemusíme vždy shodnout. Byla by škoda úplně roztrhat vazby, na druhou stranu V4 žádná instituce není. Nemá žádný orgán, nic, z čeho by se dalo vystoupit. Je možné, že se sníží intenzita kontaktů, ale úplně zbavit bych se jí nechtěl. Musíme vedle sebe žít. V rámci EU ale můžeme hledat i společný názor třeba s Baltskými zeměmi, Dány, Holanďany. Správná cesta je tyto skupiny vytvářet ad hoc k danému problému nebo balíku.

Lidovky.cz: EU čekají příští rok volby do Evropského parlamentu. Bude je váš resort nějak aktivně propagovat, chystáte kampaň?
Určitě. Když jsem si dal do vínku, že chci co nejhlasitěji mluvit o tom, proč je Evropa pro Čechy dobře, tak toto je jeden z nejmarkantnějších důvodů. Prostě budeme smět volit do Evropského parlamentu. Tak, jak budeme volit, tak se z velké části bude odvíjet budoucí evropská politika. EU není žádná cizí velmoc.

Lidovky.cz: Už máte ve STAN jasno, zda půjdete do voleb sami a koho postavíte na kandidátky?
Jasno není. Ta debata probíhá. Je vnitřní a současně taky musí reflektovat vývoj v našem okolí. Učinili jsme nějaké nabídky a čekáme na reakci, nicméně jsme připraveni jít do voleb samostatně.

Lidovky.cz: Mluví se také o dohodě, podle níž by měl STAN vybírat ze svých řad eurokomisaře. Piráti ale takovou dohodu popírají. Jak to tedy je?
U dohod jsem nebyl, takže to nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Nicméně slyšel jsem x-krát v našich strukturách, že je součástí koaliční dohody, že by eurokomisaře měl nominovat STAN. Nevím, do jaké míry budou tehdejší signatáři ochotni dohodu respektovat, to se odhadnout nedá. STAN ale s tou myšlenou pracuje a shortlist potenciálních kandidátů se připravuje.

Lidovky.cz: Údajně je na něm ministr průmyslu Jozef Síkela a byl tam i váš předchůdce Mikuláš Bek. Jaká další jména jsou ve hře?
Pokud vím, tak Bek oznámil, že do toho nejde. Pokud jde o pana Síkelu, ten si v Bruselu během předsednictví vydobyl velice slušné renomé, a pokud by byl naším nominantem, mohla by to být relativně dobře průchozí varianta. Nicméně je to opravdu daleko. Nevíme, jak dopadnou volby a kdo bude předsedou komise. Myslím, že bychom měli být dobře připraveni i na variantu, že jedním z požadavků role eurokomisaře bude i gender prvek, tedy abychom nominovali i ženu. A tu máme. Její jméno ale zatím neřeknu.

Foto: Nový ministr pro evropské záležitost Martin Dvořák. Michal Sváček, MAFRA