Volební kampaň ANO půjde na dno, možná i pod něj.

Volební kampaň ANO půjde na dno, možná i pod něj.

„Ukrajina opakovaně ukazuje, že je připravená za ideály, na kterých EU stojí, bojovat a umírat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy nový ministr Martin Dvořák. Bude mimo jiné podporovat vstup Ukrajiny do EU.

Jeho nástup do vlády má vyztužit pozice hnutí STAN v koalici Petra Fialy. Úkol má jasný. Bránit Evropu a posílit STAN ve vládní koalici. „Ve vládě reprezentuji STAN a jeho postoje, které ne vždy konvenují s našimi koaličními partnery. To je jedna část politické práce. Druhá se týká skutečnosti, že vláda Petra Fialy má ministra pro evropské záležitosti jako projev důrazu nebo váhy, kterou evropské problematice vláda přikládá,“ uvedl Dvořák v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Martin Dvořák působil v 90. letech v dresu ODA jako primátor Hradce Králové, byl generálním konzulem ČR v New Yorku a pracoval jako velvyslanec v Kuvajtu. Poslední rok a půl strávil na Ministerstvu zahraničních věcí jako náměstek.

V interview rovněž říká, že podporuje nominaci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na post příštího eurokomisaře. Ve hře je podle něho ale i bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová.

Po ruce šéfovi

Jak se zrodil váš přesun z Ministerstva zahraničních věcí na Úřad vlády?

Hrozně rychle, protože hnutí STAN se ocitlo kvůli situaci kolem ministra Balaše v jisté časové nouzi. Vít Rakušan mi volal, popsal mi to velmi stručně, bylo na to málo času. Já jsem si dal čas na rozmyšlenou, probral jsem to s manželkou a pak jsem řekl, že když je to okno příležitosti otevřené jen na chvilku, tak asi je ten čas, kdy má člověk odložit svoje osobní zájmy a zkusit to.

Takže jsem informoval svého někdejšího šéfa Jana Lipavského a pak jsem sedl do letadla a odletěl do Mexika. Když jsem přistál, měl jsem telefon plný dotazů a už s tím nešlo nic moc dělat. Musím přiznat, že v mé hlavě to byl docela kotrmelec, už jsem směřoval jinam.

Když se po volbách v roce 2021 rodila vaše vláda, o vás se spekulovalo, že byste se mohl stát členem vlády za STAN – konkrétně ministrem zahraničí. Proč až nyní míříte do vlády?

Nechtěl jsem být ministrem zahraniční, moje jméno se objevilo v těchto souvislostech, protože jsem jako Jan Lipavský byl členem pracovní skupiny, která připravovala vládní prohlášení. A protože to bylo pro zahraničí, Evropu a bezpečnost a bylo nás tam šest, tak se dalo spočítat, že tři z nás budou ministři a ostatní budou náměstci. Tak asi vznikla ona spekulace.

Prozradím něco, co jsem možná nikomu neřekl, ale první nominaci na ministerstvo jsem dostal asi před 30 lety. To byla taktická hra ODA, která vytáhla žolíka s úmyslem spíše odradit – ve stylu, že jestli se nedohodneme, tak tam dáme Dvořáka. Tehdy šlo o Ministerstvo vnitra.

Souvisí váš nástup do vlády s tím, že chce předseda STAN Vít Rakušan mít po ruce zkušeného politika, který mu pomůže posílit hnutí v rámci vládní koalice?

Dá se to tak říci.

Váš úřad vznikl s ohledem na evropské předsednictví, které skončilo na začátku tohoto roku. Jaké jsou důvody jeho existence nyní?

Jeden z důvodů je, že budu součástí vlády, která má 19 členů, a dochází k debatám a k diskuzím. A já v té vládě reprezentuju hnutí STAN a jeho postoje, které ne vždy konvenují s našimi koaličními partnery. To je jedna část politické práce. Druhá se týká skutečnosti, že vláda Petra Fialy má ministra pro evropské záležitosti jako projev důrazu nebo váhy, kterou evropské problematice vláda přikládá.

Chceme hrát v Evropě důležitou roli, chceme být vidět, máme důležité úkoly, jednak pro obranu vlastních zájmů, ale i pro obranu Ukrajiny, kterou vnímáme trochu citlivěji a intenzivněji než některé státy. To jsou důvody, proč je dobře, že toto „ministerstvo“ máme. Personálně je to o té jedné pozici, která se jmenuje ministr, a ne vrchní ředitel nebo náměstek.

Chápu to tedy správně, že jako člen vlády máte coby pragmatik pomoci zviditelnit práci hnutí STAN?

Já bych si to tak netroufl o sobě říct, ale nemůžu vyloučit, že toto byl jeden ze směrů uvažování Víta Rakušana – že hledal zkušeného hráče do týmu, který se hned nerozklepe.

Ukrajina krvácí i za nás

Budete mít jako ministr jedno dvě témata, která budete tlačit? Třeba přijetí eura?

Přijetí eura není úplně moje parketa, to je spíš na financích, byť samozřejmě chápu, že euro je spíš politický než finanční konstrukt. Já jsem ze své podstaty pro přijetí eura, ale ta zásadní témata se nedají jinak definovat, než že bohužel kousek od hranic máme válku na Ukrajině.

Putin si myslel, že nás rozebere na jednotlivé státy a s každým udělá malý „deal“, což se nepodařilo. Pro mě bude jedna z priorit dál držet kurz, že Ukrajina bojuje za hodnoty, na kterých stojí EU. Podporujme Ukrajinu a Ukrajince tak, aby neprohráli a my neměli Rusy za humny. Neumím si představit více důležité téma. Vedle toho půjde i o evergreen rozšiřování Evropské unie.

Souhlasil byste se vstupem Ukrajiny do EU?

Určitě.

Budete to nějak aktivně prosazovat?

Nebavíme se v tuto chvíli o vstupu, bavíme se o zahájení přístupových rozhovorů. Ukrajina opakovaně ukazuje, že je připravená za ideály, o kterých tvrdíme, že na nich Evropa stojí, tedy za svobodou a demokracii, bojovat a umírat. Což žádná jiná evropská země zatím nemusela. Země, která však válčí a krvácí rok a půl, nemůže být schopna ekonomicky dostát evropským standardům. Myslím si, že EU bude usilovat o to, aby jednak Ukrajinu podporovala a jednak jí pomohla při rekonstrukci a modernizaci po válce. Tak aby se ekonomickým standardům přiblížila co nejdřív. To nějaký čas zabere.

Nebudete si konkurovat s ministrem zahraničí Janem Lipavským? Jak si agendu rozdělíte?

My jsme s panem ministrem Lipavským strávili téměř rok a půl trvající spoluprací, stali se z nás přátelé. Určitě nehrozí žádný konkurenční boj. Máme naplánovanou schůzku, kdy si poprvé sedneme v nových rolích, jak říkal pan premiér Babiš, na čtyři oči, a některé věci si k tomu řekneme. Sjednal jsem si schůzku s vrchním ředitelem evropské sekce a řekli jsme si, že budeme harmonizovat moje aktivity tak, abychom si nelezli takzvaně do zelí.

Máte v plánu cestu na Ukrajinu?

V tuto chvíli to nemám v kalendáři a ani nemám pocit, že bych na Ukrajinu nutně musel jet, neboť Ukrajina není součástí EU, nicméně do budoucna bych to nevylučoval.

Už jste o svých záměrech hovořil s prezidentem Petrem Pavlem?

Mluvili jsme spolu díky tomu, že jsem s ním letěl jako součást delegace do Polska. V letadle a hotelu jsme měli možnost si povídat o spoustě věcí. Naši komunikaci a vztahy potvrzuje i to, že si mě pozval jako přísedícího ke svému setkání s Ursulou von der Leyenovou v době, kdy jsem ještě nebyl nominován do vlády. Myslím, že pan prezident mé postoje zná. Navíc ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslav Zajíček je můj bývalý kolega, komunikujeme spolu běžně. Jsem opravdu rád, že Petr Pavel pozitivním způsobem vrátil pozici prezidenta v rámci procesu jmenování ministrů tam, kam patří.

Formálně je vaším náměstkem blízký a vlivný spolupracovník premiéra Tomáš Pojar. Jak si vyjasníte své role?

S Tomášem jsem se potkali před 20 lety ve Washingtonu, byl ředitelem Člověka v tísni, já jsem mu tam pomáhal se schůzkami, my o sobě víme opravdu hodně. On je mým náměstkem, ale já ho neřídím. Tomáš je současně národním bezpečnostním poradcem.  Jsme partneři, řekli jsme si, jak to mezi námi bude fungovat, on je šerpou pana premiéra, já ministrem pro evropské záležitosti. Jestli jsem to správně pochopil, tak se jen čeká na nový služební zákon, který by to měl nějak srovnat. Budeme synergicky spolupracovat.

Volby půjdou na dno

Nejbližší volby, které budou, jsou ty evropské za rok. Dá se předpokládat, že opozice z toho udělá jakési referendum o vládě. Téma EU bude v ohni, jak se na to jako ministr pro Evropu přichystáte?

Nikdo nemůže opozici bránit, aby hrála své hry tak, aby co možná nejvíc oslabila pozici vlády. Otázkou je, kam až je schopna dojít v dezinterpretaci, fake news, falešných narativech. Vzpomínám si živě na prezidentskou kampaň, kde jsme se najednou dozvěděli, že Petr Pavel je válečný štváč a zatáhne zemi do války. Podobně může fungovat nějaký vzkaz na billboardech, že v Evropě se rozpustíme jako kostka cukru, to už tady jednou bylo.

Nebo že Evropa nám brání v naší národní suverenitě nebo že EU nás prodává Americe. Toto jsou všechno témata, ačkoliv jsou nesmyslná, která mohou být vytažena. Moje role nemůže být jiná, než že budu stále a znova vysvětlovat, že to tak není. Že EU má pro Česko mnohem víc kladů než záporů. Je lepší být uvnitř než za dveřmi.

Plánujete nějakou kampaň?

Plánujeme výjezdy do regionů, ve čtvrtek jsem byl v Jihomoravském kraji. Nechci tomu říkat kampaň, ale způsob, jak představovat, jak komunikovat. Ta hustota se může před volbami zvýšit, myslím ale, že to nemůže zvládnout jeden ministr.

Takže budete více v terénu, ne jen sedět na Úřadu vlády?

Určitě. Budeme dělat na sítích spoustu věcí na propagaci. A určitě to nebude jen propagace práce STAN, měla by to být propagace pozice vlády vůči EU. A zejména propagace Evropské unie, kde už jen to, že se konají volby do Evropského parlamentu, je dokladem toho, že to je i naše národní věc. Že si tam pošleme někoho, kdo nás bude reprezentovat, což je potřeba lidem opakovat a vysvětlovat.

Předseda ANO Andrej Babiš natírá své hnutí konzervativní barvou, k EU se bude stavět asi kritičtěji oproti minulosti. Počítáte s tím, že evropská předvolební kampaň v příštím roce bude ostřejší než v minulosti?

U ANO musíme počítat s tím, že kampaň bude o čemkoliv, co bude zrovna vycházet v průzkumech jako atraktivní. U kampaně ANO musíme počítat s tím, že půjde na dno, možná hluboko pod něj. Já se do tohoto nechci pouštět. Měl jsem dokonce takové choutky, když jste říkal Babiš, že se zeptám: Babiš, kdo to je? Mě to nebaví, nemám potřebu, chuť a ani žaludek na tento způsob boje, který útočí na nejnižší patra lidské povahy, a strašení.

Bude hnutí STAN do Evropského parlamentu kandidovat samostatně, nebo v koalici? Bude lídrem Jan Farský?

Ta debata probíhá. Je vnitřní a současně taky musí reflektovat vývoj v našem okolí. Učinili jsme nějaké nabídky  a čekáme na reakci, nicméně jsme připraveni jít do voleb samostatně. Kdo bude lídrem a kdo bude dvojkou a trojkou, to skutečně v tuto chvíli nelze predikovat.

STAN má vybírat příštího eurokomisaře. Je pro vás favoritem ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela?

Určitě. Odpracoval velké množství práce jak pro oblast energetiky, tak pro prestiž Česka v evropských strukturách. Svolával nekonečné rady, dokud se věc nevyřeší, projevil buldočí povahu a schopnost racionálně argumentovat, zároveň poslouchat argumenty cizích a reagovat na ně. Toto všechno je v Česku bohužel nedoceněné. Byl to hlavně on, kdo v nejtěžších chvílích v Evropě pracoval s celým týmem ze stálé mise a s řadou pomocníků. Jeho renomé v evropských strukturách je velké, takže si myslím, že jeho případnou nominací bychom získali šanci na silné portfolio.

Spekuluje se i o zájmu o Danuši Nerudovou, uvažujete o ní jako o možné kandidátce na post eurokomisařky?

Je to určitě atraktivní možnost. Myslím, že Danuše Nerudová by byla velice dobrou eurokomisařkou, ale pokud vím, tak ta jednání jsou spíš oťukávací. Nemá cenu v tuto chvíli spekulovat. Těch možností je určitě mnohem víc, a to i mezi dámami.

Máte ambici zamířit v budoucnu do vedení hnutí STAN?

V tuto chvíli mám konkrétní ambici pokud možno dosloužit až do konce funkčního období této vlády. Dál moje ambice nesahají. Už jsem zdrženlivý v tom, abych říkal, že něco nechci. Měli jsme tu jednoho politika, který říkal: Já jsem nechtěl dělat politiku… Nerad bych se dostal do pozice člověka, který říká, že to nechce, a pak to stejně dělá. Už jsem člověk v penzi, tak musím mít taky rozum.

Převzato z https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-putin-si-myslel-ze-nas-rozebere-a-s-kazdym-udela-maly-deal-rika-dvorak-231546