Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) komentoval v aktuálním rozhovoru několik klíčových témat, které ovlivňují jak zahraniční politiku České republiky, tak její vnitropolitické dění. Mimo jiné se vyjádřil k diplomatickému napětí kolem dostavby jaderné elektrárny Dukovany, k probíhající snaze o dosažení míru na Ukrajině i k proměně postoje České vlády vůči Izraeli.

K situaci na Ukrajině Dvořák uvedl, že ruská vyjádření o míru je třeba brát s velkou rezervou. “U prezidenta Putina je třeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je to alespoň zastírací manévr,” poznamenal. Podle Dvořáka ruské aktivity v pohraničí Ukrajiny nasvědčují přípravě další letní ofenzivy.

Americkou roli ve vyjednávání o konci konfliktu zpochybnil s ohledem na nevyzpytatelné vystupování exprezidenta Donalda Trumpa. “Tyhle permanentní otočky jsou pro mě trošku smutným divadlem, ze kterého nevidím východisko,” řekl. Evropská unie se podle něj snaží přes všechny těžkosti zachovat transatlantickou vazbu. “Neumíme si najít hodnotově bližšího partnera,” dodal.

Ministr ocenil schopnost EU reagovat v krizových obdobích rychleji, například při přijetí opatření na podporu obranného průmyslu. Za příznivý signál označil i nástup německého kancléře Merze, jehož přístup je podle něj rozhodnější než u předchůdce Scholze.

Na domácí scéně se věnoval tendru na dostavbu Dukovan. Premiér Petr Fiala nedávno připustil, že se vládě nemusí podařit do voleb podepsat smlouvu s jihokorejskou společností KHNP. Dvořák k tomu uvedl: “Naším zájmem je, aby se to stihlo. Každý odklad bude znamenat navýšení nákladů.” Podle něj zádrhel způsobila francouzská firma EDF, která podala stížnost, když v tendru neuspěla. “Bohužel do toho vstoupila francouzská ambice být jedinou evropskou jaderněprůmyslovou mocností,” uvedl s tím, že reakce Francie byla silnější, než se očekávalo.

V rozhovoru zazněla také kritika dosavadní podpory Západu Ukrajině. “Pomoc byla po tři roky slabá a pozdní,” shrnul Dvořák. Zároveň varoval, že ruské deklarace o připravenosti jednat je třeba brát s velkou opatrností. “Před invazí se také mluvilo o manévrech a pak přišel útok,” připomněl.

Na závěr reagoval na aktuální hrozbu zavedení amerických cel na dovoz z EU, která je zatím odložena. Unie se podle něj bude snažit obchodní konflikt s USA odvrátit, ale zároveň připravuje tvrdou odpověď, pokud bude nutná. “Uznání EU jako partnera ze strany Trumpa je pozitivní posun, ale musíme být ve střehu,” uzavřel.

Zde je odkaz na původní rozhovor, podcast i videozáznam rozhovoru: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-jak-daleko-je-primeri-na-ukrajine-ministr-odpovida-277739

Rozhovor si lze poslechnout zde:

Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL), které sídlí v Praze a vysílá do desítek zemí s omezenou svobodou médií, se ocitlo v ohrožení kvůli výraznému omezení financování ze strany USA. Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa razantně omezila rozpočet Agentury pro globální média, pod kterou stanice spadá. Evropská unie se rozhodla pomoci mimořádnou dotací 5,5 milionu eur, aby se zabránilo okamžitému kolapsu.

Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka je tato pomoc pouze dočasná a dlouhodobé řešení je složité kvůli právním překážkám – nelze totiž jednoduše financovat americkou entitu z evropských peněz. Dvořák připouští, že by bylo nutné vytvořit novou instituci, která by mohla pokračovat v šíření nezávislých informací, i když zřejmě v menším rozsahu.

Stanice má podle vlastních údajů miliony posluchačů v Rusku, Íránu či na Ukrajině, i přes blokace svých webů. Dvořák upozorňuje, že její význam přesahuje pouhé vysílání – představuje symbol nezávislé žurnalistiky, který má v Evropě i historický rozměr.

Ministr rovněž varuje před možností, že by rádio mohlo být zneužito k prosazování politických zájmů současné americké administrativy, což podle něj ani Evropa, ani samotné vedení RFE/RL nechce. Klíčové rozhodnutí o dalším směřování rádia bude muset padnout v následujících měsících.

Zdroj článku: https://plus.rozhlas.cz/dvorak-nechceme-aby-se-ze-svobodne-evropy-stalo-radio-trump-musi-prezit-uz-kvuli-9481561

TOP 09 a STAN tlačí na přijetí eura: Cílem je rok 2029 nebo 2030

Debata o přijetí eura v České republice znovu ožila před volbami do Evropského parlamentu. Strany STAN a TOP 09 si daly za cíl zavést společnou evropskou měnu v horizontu několika let – Starostové navrhují rok 2029, zatímco TOP 09 míří na rok 2030. Obě politické formace tím oslovují především voliče s proevropským smýšlením. K reálnému prosazení takového kroku však chybí širší podpora napříč politickým spektrem i veřejností.

Ministr pro evropské záležitosti a místopředseda STAN Martin Dvořák věří, že by euro mohlo být zavedeno již za pět let, pokud by nová vláda po příštích volbách postupovala rychle. Jeho strana ve volebním programu uvádí, že Česká republika by měla přijmout euro „v nejbližším možném termínu“ s ohledem na nutné procedury. Dvořák plánuje, že nová vláda jmenuje do tří měsíců od svého vzniku zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož minimálně dvouleté členství je podmínkou pro přijetí eura.

Historicky se zavedení eura výrazněji věnovala především TOP 09. Po vstupu do koalice Spolu (s ODS a KDU-ČSL) však musela ustoupit, neboť její koaliční partneři zaujímají vůči jednotné měně zdrženlivější postoj. Místopředseda strany Michal Kučera přesto tvrdí, že vláda již podnikla řadu kroků, aby splnila podmínky pro přijetí eura – konsolidovala veřejné finance a naplnila tzv. maastrichtská kritéria. Upozorňuje však, že rozhodujícím faktorem zůstává postoj veřejnosti, který je v Česku stále většinově negativní.

Tento názor podporují i průzkumy veřejného mínění. Zatímco z dubnové ankety PwC mezi řediteli firem vyplynulo, že 70 % z nich považuje euro za přínos pro byznys, v loňském průzkumu agentury Median se dvě třetiny běžné populace vyslovily proti jeho přijetí. O pozitivním dopadu bylo přesvědčeno pouze 20 % dotázaných. V souladu s tím vláda na doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím nestanovila žádný konkrétní termín pro přijetí eura.

Zavedení eura je dlouhodobě odmítáno zejména konzervativními silami – především částí ODS, hnutím ANO, SPD a většinou KDU-ČSL. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda označil podporu eura za podmíněnou souhlasem většiny občanů, který podle něj aktuálně neexistuje. Zároveň však dodal, že pro něj osobně nejde o zásadní téma.

Opačný postoj zastává prezident Petr Pavel, který dlouhodobě vyzývá k přijetí eura. Argumentuje nejen ekonomickými, ale i geopolitickými důvody. Podle něj zůstává Česká republika kvůli absenci společné měny mimo klíčová jednání eurozóny, což oslabuje její vliv. Vzhledem k těsné ekonomické provázanosti s eurozónou se podle něj jedná o nevyhnutelný krok.

Ekonomické předpoklady Česko částečně splňuje – v loňském roce plnilo čtyři z pěti maastrichtských kritérií, konkrétně požadavky na cenovou stabilitu, úrokové sazby, deficit veřejných financí a výši státního dluhu. Chybějícím krokem zůstává právě dvouleté členství v ERM II.

Ekonom a proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík však varuje před ukvapeným rozhodnutím. Podle něj by společná měna měla být zavedena teprve tehdy, až bude ekonomické prostředí v EU více harmonizované. „Přijmout stejnou měnu v rámci nestejnorodého hospodářského prostoru je zásadní chyba. Jsem pro euro, ale až po ekonomickém sblížení,“ uvedl.

Martin Dvořák naopak tvrdí, že euro má nejen ekonomické, ale i významné politické výhody. Zmiňuje rostoucí tlak na integraci Evropy a potřebu jednotného postupu vůči globálním výzvám. „V situaci, kdy se Evropa musí semknout, je euro jedním z nejsilnějších integračních nástrojů,“ uzavírá.

V současnosti euro používá 20 z 27 členských států EU. Česká republika se k jeho přijetí zavázala již při vstupu do Unie v roce 2004, avšak bez konkrétního termínu. Z deseti států, které tehdy vstupovaly společně s ČR, sedm euro již zavedlo. Stejně jako Česko jej zatím odmítají i Polsko a Maďarsko.

Zdroj článku a odkaz na audio: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-euro-v-roce-2029-ci-2030-top-09-a-stan-vytahly-stejne-tema-40522767

V nedělním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD). Hlavním tématem byla aktuální jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou a role, kterou v nich sehrávají prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin.

Martin Dvořák vyjádřil silnou skepsi k výsledkům jejich snahy. Podle něj oba politici pouze opakují „stále stejnou rétoriku, která k ničemu nevede“. Zpochybnil zejména schopnost Donalda Trumpa dosáhnout příměří. „Trump chce být tím, kdo to vyřeší, ale i když dá Putinovi úplně všechno, stejně nedosáhne výsledku,“ uvedl. Zároveň připomněl, že prvotní příčinou konfliktu je ruská invaze, a že krize může být ukončena pouze tehdy, „když se ruská vojska stáhnou zpět na území Ruska“.

Na Trumpův opakovaný slib, že válku ukončí během 24 hodin, reagoval Dvořák s ironií: „Jsem stále skeptičtější, že by to vůbec byl ochoten někdy připustit a pochopit. Buď si to nepřiznává, nebo to skutečně netuší, ale Putin si z něj dělá dobrý den.“ Podle Dvořáka navíc Trump nedostatečně využívá nástroje, které má k dispozici k tlaku na Rusko.

Jiří Kobza nabídl odlišnou perspektivu. Jednání podle něj probíhají způsobem, který připomíná proces ukončení íránsko-irácké války v roce 1988. Vyjádřil přesvědčení, že mírové řešení bylo reálně dosažitelné už na jaře 2022, a označil za tragické, že k němu tehdy nedošlo. „Válka je v podstatě ve stejném stadiu jako v dubnu 2022,“ uvedl. Zároveň ocenil Trumpovu iniciativu: „To, jak to Trump tlačí a vede, je možná jediný způsob, jak přivést delegace k jednacímu stolu.“

Debata tak ukázala hluboký rozpor v pohledu na efektivitu současného diplomatického úsilí a míru důvěry ve schopnost Donalda Trumpa přispět k ukončení války.

Zde je odkaz na videozáznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000370519/cast/1116334/

V rozhovoru pro pořad Interview ČT24, který moderovala Tereza Kručinská, se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ostře vymezil vůči postupu Ruska v pokračujícím konfliktu na Ukrajině. Podle Dvořáka je zcela zřejmé, že Moskva nemá skutečný zájem na dosažení příměří, což dokládá její současné chování. S ohledem na nadcházející jednání v Istanbulu vyjádřil obavy, že situace se může dále zkomplikovat. Zdůraznil zároveň, že ukončení války závisí výhradně na rozhodnutí ruského prezidenta: „Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce.“ Dvořák tak opětovně upozornil na odpovědnost Ruska za pokračující agresi a zpochybnil jeho ochotu jednat v duchu míru.

Celý rozhovor můžete shlédnout zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kdyby-putin-chtel-tak-zaveli-a-je-po-valce-rika-ministr-dvorak-360942

Nemyslím, že někoho překvapí, když řeknu, že vstupujeme do období zásadní proměny mezinárodního řádu. S návratem Donalda Trumpa do čela americké administrativy nejen, že rychle roste napětí v mezinárodním prostředí, ať už v oblasti bezpečnosti či ekonomiky, ale zároveň sledujeme i naprostou degradaci politické kultury. 

Spojené státy, doposud vnímané jako garant globální stability, se stávají nepředvídatelným aktérem. Opět se otevírá otázka amerického izolacionismu, jejich přístupu k závazkům v rámci NATO, zavádění cel s potenciálem destabilizace mezinárodního obchodu i kapitálových trhů či zpochybňování smyslu zahraniční pomoci. To vše vysílá jasný signál Evropě: musíme být připraveni se více spoléhat na vlastní kapacity. A to nejen ve zbrojení  nebo průmyslu, ale i v ochraně hodnot, na kterých stojí naše demokratická společnost.

Jedním z těchto základních demokratických pilířů je svoboda slova. V sobotu 15. března byla ze strany Agentury Spojených států pro globální média (USAGM) zrušena podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda ve výši 142,2 milionu dolarů s okamžitou platností. Výsledkem je finanční krize, v níž se rozhlasová stanice ocitá. Mnoho novinářů bylo postaveno mimo službu, redakční provoz se zpomalil, ohrožena je schopnost přinášet nezávislé zpravodajství do regionů, kde je svoboda tisku potlačována nebo zcela chybí. 

Nejen pamětníci jako já ví, jak významnou roli Rádio Svobodná Evropa hrálo během studené války, neboť přinášelo nezávislé a ověřené informace do zemí za železnou oponou. Dnes jeho práce pokračuje – poskytuje spolehlivé zprávy milionům lidí na Blízkém východě, v postsovětských republikách i na západním Balkáně. V době, kdy se ruská a čínská propaganda šíří napříč Evropou, je nezávislé zpravodajství tím nejúčinnějším nástrojem obrany proti autoritářskému vlivu.

Evropa nemůže přihlížet, jak instituce s tak zásadním významem pro ochranu demokracie zaniká. Na Radě EU pro obecné záležitosti jsem proto otevřel otázku zajištění pokračujícího financování rádia. Česko iniciovalo společné prohlášení, dosud podepsané 11 členskými zeměmi EU, které jsem následně představil také zástupcům Evropské komise. V pražském sídle Rádia Svobodná Evropa jsme také jednali přímo s vedením a společně hledáme cestu, jak zabezpečit jeho budoucnost.

Podpora této instituce není o suplování Ameriky. Je to výraz evropské odpovědnosti za zachování prostoru, kde mají fakta stále svou váhu. Pokud někdo vypne satelit, je na nás, abychom nenechali utichnout pravdu a zaniknout svobodu slova. 

Díky všem, kteří s námi na této cestě už dnes stojí. Rád bych, abychom jako politická síla zůstali důslední i v obraně těch hodnot, které nejsou vidět na první pohled – ale bez kterých demokracie nemůže dýchat.

Autor: Daniela Kaiserová

Zdroj: https://www.starostove-nezavisli.cz/info-a-media/komentare/martin-dvorak-kdyz-evropa-nemlci

Ministři Jan Lipavský (nestr.) a Martin Dvořák (STAN) se nedávno setkali s eurokomisařkou Martou Kosovou, aby projednali budoucnost Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Toto jednání proběhlo v reakci na rozhodnutí americké vlády pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ukončit financování této stanice, která sídlí v Praze a poskytuje nezávislé zpravodajství do autoritářských režimů.​

Ministr Dvořák na sociální síti X uvedl, že s eurokomisařkou Kosovou a ministrem Lipavským hledali přímo v sídle rádia cesty, jak tuto oporu nezávislého hlasu zachovat. Dodal, že několik možností se již rýsuje a že jsou na dobré cestě. Politickou delegaci v sídle rádia provedl jeho prezident a výkonný ředitel Stephen Capus a šéfredaktorka Nicola Careem.​

Rozhodnutí americké vlády o ukončení financování RFE/RL vyvolalo obavy o budoucnost stanice. V reakci na to podala stanice žalobu na americkou Agenturu pro globální média (USAGM), která financování zastavila. Federální soudce Royce Lamberth následně vydal předběžné opatření, kterým nařídil obnovení financování ve výši 12 milionů dolarů, což umožnilo stanici pokračovat v provozu.

Česká republika se aktivně snaží získat podporu pro pokračování činnosti RFE/RL. Ministr Dvořák uvedl, že českou iniciativu již podpořilo 12 zemí, včetně Finska a Dánska. Ministr Lipavský zdůraznil, že je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo, a že by EU měla převzít odpovědnost za financování stanice. Podle něj je celkový rozpočet stanice pro Evropu dosažitelný, i když pro Českou republiku by byl za hranicí jejích možností.​

Stanice RFE/RL hraje klíčovou roli v poskytování nezávislého zpravodajství do zemí, kde jsou média omezena nebo pod kontrolou autoritářských režimů, jako jsou Rusko, Írán, Bělorusko a další. Její zachování je proto považováno za důležité nejen pro svobodu tisku, ale i pro podporu demokratických hodnot v těchto regionech.

Odkaz na základní zdroj: https://denikn.cz/minuta/1718796/

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se na pondělní tiskové konferenci vyslovil pro intenzivnější diskusi o rozšíření Evropské unie. Podle něj by přijetí nových členských států posílilo stabilitu a bezpečnost evropského kontinentu. Prohlásil to po jednání s eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou.

„Existuje velmi dobrý důvod, proč bychom měli mluvit o integraci. Rozšiřování je cestou, jak podpořit sílu a bezpečnost Evropy,“ uvedl Dvořák. Rozšíření EU označil za strategický krok, který by měl být více reflektován ve veřejné i politické debatě.

Podle Marty Kosové se kontext rozšiřování za poslední měsíce výrazně změnil. Zatímco loni v prosinci byl hlavním tématem dopad války na Ukrajině, dnes do hry vstupují také globální geopolitické a obchodní posuny. „Evropa se mění a musí více pracovat na vlastní bezpečnosti. Jsem přesvědčena, že se dokáže přizpůsobit novému světu,“ prohlásila komisařka. Dodala, že rozšíření, které považuje za nejúspěšnější zahraniční politiku EU, má potenciál pozitivně ovlivnit i obranné schopnosti Unie.

Kosová rovněž apelovala na jednotný postoj evropských států vůči autoritářským režimům, které by si přály oslabení Evropy. „Musíme se společně postavit autokraciím, které by chtěly vidět Evropu selhat,“ zdůraznila.

Mezi kandidátské země na vstup do EU aktuálně patří Ukrajina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie. Právě Gruzie však čelí vnitropolitickému napětí poté, co její premiér oznámil, že do konce roku 2028 nebude o vstupu do Unie jednat, což vyvolalo protesty obyvatelstva.

Dvořák během setkání s Kosovou jednal také o budoucnosti Rádia Svobodná Evropa, jehož financování dříve ukončila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr zdůraznil nutnost zachovat fungování této instituce a podpořit její nezávislý a důstojný provoz. Odpoledne se k tomuto tématu chystal jednat také s jejím vedením.

Odkaz na původní článek: https://www.forum24.cz/bylo-by-vhodne-vic-diskutovat-o-rozsireni-eu-mysli-si-dvorak-s-eurokomisarkou-resil-i-svobodnou-evropu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že by mohl pozastavit cla na dovoz automobilů a součástek, zároveň ale zvažuje zavedení cel na léky a polovodiče. Opatření vůči EU odložil o 90 dní, stejný krok učinila i Evropská unie. O finální podobě se nyní jedná.

„Strategie Donalda Trumpa je jednat pod tlakem, a my bychom měli být schopni se bránit,“ říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Nepředvídatelnost a chaos

Dvořák označil současný vývoj za pokračování trendu chaosu – ať už záměrného, nebo nechtěného – který podle něj stále narůstá.

„Dosavadní kroky americké administrativy a prezidenta Trumpa rozhodně nepovzbuzují světovou ekonomiku. Působí na trhy, burzy i výrobce, kteří netuší, jaké prostředí je čeká za půl roku nebo za rok. To všechno globální ekonomice, zejména té americké, výrazně škodí.“

Zároveň však věří, že po období chaosu by mohlo přijít období uklidnění a rozumných jednání.

Vyjednávání s USA a role Maroše Šefčoviče

Podle Dvořáka americká strana jasně dává najevo, že Evropská unie pro ni není partnerem. Mluví o pohrdavém a arogantním přístupu – rušení schůzek, či jejich zcela ignorované konání.

„Zažila to například Kaja Kallasová nebo aktuálně Maroš Šefčovič. Jsou to velmi nepříjemné signály, které jednání jen komplikují. Jestli se Šefčovičovi podařilo představit návrhy EU americké straně, není jisté, ale je to velmi pravděpodobné.“

LNG jako výměna za cla?

V souvislosti s vyjednáváním se objevila zmínka o možné dohodě, že Evropa začne více nakupovat americký zkapalněný plyn (LNG), výměnou za zmírnění celních opatření. Dvořák k tomu poznamenal:

„Je to určitá forma vydírání. Potřebujeme nové zdroje energií kvůli odstavení dodávek z Ruska a LNG je jednou z cest. Ale spojovat obchod s cla není fér ani rozumné.“

Zároveň dodal, že případná smlouva o LNG by měla být férová, s dlouhodobým kontraktem a rozumnými cenami. Jinak by šlo o nepřijatelný tlak.

Jednotný postoj EU?

Na otázku, zda se Evropská unie dokáže shodnout na společném postupu vůči americkým clům, Dvořák odpovídá:

„Velmi bych si to přál, ale musíme si uvědomit, že sedmadvacítka je spíše šestadvacítka plus jeden. Je otázka, zda ten jeden ‘troublemaker’ nebude situaci zneužívat k prosazení vlastních zájmů.“

Konkrétně má na mysli Maďarsko, které podle něj často vystupuje proti jednotnému postoji EU.

Vztahy s Čínou?

V souvislosti s obchodní válkou USA–Čína se objevují názory, že by se Evropa měla spojit s Čínou. Dvořák je však velmi opatrný:

„To je jako vyhánět čerta ďáblem. Čína má své mocenské zájmy a bude nabízet výhodné kontrakty, ale musíme být velmi obezřetní. Já osobně nejsem příznivcem toho, aby se Amerika nahradila Čínou jako strategický partner. S USA nás stále pojí hodnotové základy – i když je nyní sama nerespektuje. S Čínou nás, kromě byznysu, nepojí téměř nic.“

Zdroj článku a jeho přesné znění: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/americka-cla-donald-trump-martin-dvorak-rozhovor_2504151829_elev

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se ostře vymezil vůči šéfce sociálních demokratů Janě Maláčové kvůli její kritice možného přijetí eura v Česku. Ve svém vyjádření ji vyzval, aby místo emotivních výroků využívala argumenty odpovídající její odbornosti. Reagoval tak na její tvrzení, že zavedení společné evropské měny by bylo negativní pro seniory, mladé rodiny a zaměstnance.

Dvořák zdůraznil, že Česká republika se díky snížení schodku veřejných financí znovu vejde do maastrichtských kritérií, což je předpokladem pro vstup do eurozóny. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se deficit veřejných financí v roce 2024 snížil na 2,2 procenta HDP z předchozích 3,8 procenta. Absolutní schodek dosáhl 177,2 miliardy korun.

Pozitivní vývoj ocenil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který uvedl, že Česko splňuje požadavky EU na výši deficitu a zadlužení. Maastrichtská kritéria stanovují, že deficit nesmí překročit tři procenta HDP a veřejný dluh 60 procent HDP.

Přesto Maláčová varovala před ekonomickými dopady přijetí eura a kritizovala vládu, že nešetří dostatečně. Zpochybnila rovněž smysl existence ministerstva, které Dvořák vede. Ten její výtky odmítl a připomněl, že euro zavedlo již 25 zemí, přičemž žádná z nich neusiluje o jeho opuštění. Podle něj jednotná měna přináší stabilitu a výhody pro ekonomiku.

Ministr Maláčové ironicky připomněl její vzdělání z London School of Economics a vyjádřil překvapení nad tím, že navzdory takovému zázemí využívá argumentaci, kterou označil za nevěcnou a nepřiměřenou. Dodal, že očekává debatu na úrovni, která odpovídá jejím kvalifikačním předpokladům.

V současnosti ale přijetí eura zůstává v nedohlednu. Vláda se na společném postoji neshoduje – zatímco STAN, TOP 09 a KDU-ČSL jsou pro, ODS zůstává zdrženlivá. Proti zavedení eura se dlouhodobě staví i opozice, včetně hnutí ANO a SPD. Podle únorového průzkumu s přijetím eura souhlasí jen necelá čtvrtina obyvatel Česka.

Odkaz na původní článek: https://www.forum24.cz/vykriky-pavlacove-drbny-s-nedochozenou-skolni-dochazkou-ministr-dvorak-vyskolil-malacovou