Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) komentoval v aktuálním rozhovoru několik klíčových témat, které ovlivňují jak zahraniční politiku České republiky, tak její vnitropolitické dění. Mimo jiné se vyjádřil k diplomatickému napětí kolem dostavby jaderné elektrárny Dukovany, k probíhající snaze o dosažení míru na Ukrajině i k proměně postoje České vlády vůči Izraeli.

K situaci na Ukrajině Dvořák uvedl, že ruská vyjádření o míru je třeba brát s velkou rezervou. “U prezidenta Putina je třeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je to alespoň zastírací manévr,” poznamenal. Podle Dvořáka ruské aktivity v pohraničí Ukrajiny nasvědčují přípravě další letní ofenzivy.

Americkou roli ve vyjednávání o konci konfliktu zpochybnil s ohledem na nevyzpytatelné vystupování exprezidenta Donalda Trumpa. “Tyhle permanentní otočky jsou pro mě trošku smutným divadlem, ze kterého nevidím východisko,” řekl. Evropská unie se podle něj snaží přes všechny těžkosti zachovat transatlantickou vazbu. “Neumíme si najít hodnotově bližšího partnera,” dodal.

Ministr ocenil schopnost EU reagovat v krizových obdobích rychleji, například při přijetí opatření na podporu obranného průmyslu. Za příznivý signál označil i nástup německého kancléře Merze, jehož přístup je podle něj rozhodnější než u předchůdce Scholze.

Na domácí scéně se věnoval tendru na dostavbu Dukovan. Premiér Petr Fiala nedávno připustil, že se vládě nemusí podařit do voleb podepsat smlouvu s jihokorejskou společností KHNP. Dvořák k tomu uvedl: “Naším zájmem je, aby se to stihlo. Každý odklad bude znamenat navýšení nákladů.” Podle něj zádrhel způsobila francouzská firma EDF, která podala stížnost, když v tendru neuspěla. “Bohužel do toho vstoupila francouzská ambice být jedinou evropskou jaderněprůmyslovou mocností,” uvedl s tím, že reakce Francie byla silnější, než se očekávalo.

V rozhovoru zazněla také kritika dosavadní podpory Západu Ukrajině. “Pomoc byla po tři roky slabá a pozdní,” shrnul Dvořák. Zároveň varoval, že ruské deklarace o připravenosti jednat je třeba brát s velkou opatrností. “Před invazí se také mluvilo o manévrech a pak přišel útok,” připomněl.

Na závěr reagoval na aktuální hrozbu zavedení amerických cel na dovoz z EU, která je zatím odložena. Unie se podle něj bude snažit obchodní konflikt s USA odvrátit, ale zároveň připravuje tvrdou odpověď, pokud bude nutná. “Uznání EU jako partnera ze strany Trumpa je pozitivní posun, ale musíme být ve střehu,” uzavřel.

Zde je odkaz na původní rozhovor, podcast i videozáznam rozhovoru: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-jak-daleko-je-primeri-na-ukrajine-ministr-odpovida-277739

Rozhovor si lze poslechnout zde:

Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL), které sídlí v Praze a vysílá do desítek zemí s omezenou svobodou médií, se ocitlo v ohrožení kvůli výraznému omezení financování ze strany USA. Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa razantně omezila rozpočet Agentury pro globální média, pod kterou stanice spadá. Evropská unie se rozhodla pomoci mimořádnou dotací 5,5 milionu eur, aby se zabránilo okamžitému kolapsu.

Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka je tato pomoc pouze dočasná a dlouhodobé řešení je složité kvůli právním překážkám – nelze totiž jednoduše financovat americkou entitu z evropských peněz. Dvořák připouští, že by bylo nutné vytvořit novou instituci, která by mohla pokračovat v šíření nezávislých informací, i když zřejmě v menším rozsahu.

Stanice má podle vlastních údajů miliony posluchačů v Rusku, Íránu či na Ukrajině, i přes blokace svých webů. Dvořák upozorňuje, že její význam přesahuje pouhé vysílání – představuje symbol nezávislé žurnalistiky, který má v Evropě i historický rozměr.

Ministr rovněž varuje před možností, že by rádio mohlo být zneužito k prosazování politických zájmů současné americké administrativy, což podle něj ani Evropa, ani samotné vedení RFE/RL nechce. Klíčové rozhodnutí o dalším směřování rádia bude muset padnout v následujících měsících.

Zdroj článku: https://plus.rozhlas.cz/dvorak-nechceme-aby-se-ze-svobodne-evropy-stalo-radio-trump-musi-prezit-uz-kvuli-9481561

TOP 09 a STAN tlačí na přijetí eura: Cílem je rok 2029 nebo 2030

Debata o přijetí eura v České republice znovu ožila před volbami do Evropského parlamentu. Strany STAN a TOP 09 si daly za cíl zavést společnou evropskou měnu v horizontu několika let – Starostové navrhují rok 2029, zatímco TOP 09 míří na rok 2030. Obě politické formace tím oslovují především voliče s proevropským smýšlením. K reálnému prosazení takového kroku však chybí širší podpora napříč politickým spektrem i veřejností.

Ministr pro evropské záležitosti a místopředseda STAN Martin Dvořák věří, že by euro mohlo být zavedeno již za pět let, pokud by nová vláda po příštích volbách postupovala rychle. Jeho strana ve volebním programu uvádí, že Česká republika by měla přijmout euro „v nejbližším možném termínu“ s ohledem na nutné procedury. Dvořák plánuje, že nová vláda jmenuje do tří měsíců od svého vzniku zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož minimálně dvouleté členství je podmínkou pro přijetí eura.

Historicky se zavedení eura výrazněji věnovala především TOP 09. Po vstupu do koalice Spolu (s ODS a KDU-ČSL) však musela ustoupit, neboť její koaliční partneři zaujímají vůči jednotné měně zdrženlivější postoj. Místopředseda strany Michal Kučera přesto tvrdí, že vláda již podnikla řadu kroků, aby splnila podmínky pro přijetí eura – konsolidovala veřejné finance a naplnila tzv. maastrichtská kritéria. Upozorňuje však, že rozhodujícím faktorem zůstává postoj veřejnosti, který je v Česku stále většinově negativní.

Tento názor podporují i průzkumy veřejného mínění. Zatímco z dubnové ankety PwC mezi řediteli firem vyplynulo, že 70 % z nich považuje euro za přínos pro byznys, v loňském průzkumu agentury Median se dvě třetiny běžné populace vyslovily proti jeho přijetí. O pozitivním dopadu bylo přesvědčeno pouze 20 % dotázaných. V souladu s tím vláda na doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím nestanovila žádný konkrétní termín pro přijetí eura.

Zavedení eura je dlouhodobě odmítáno zejména konzervativními silami – především částí ODS, hnutím ANO, SPD a většinou KDU-ČSL. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda označil podporu eura za podmíněnou souhlasem většiny občanů, který podle něj aktuálně neexistuje. Zároveň však dodal, že pro něj osobně nejde o zásadní téma.

Opačný postoj zastává prezident Petr Pavel, který dlouhodobě vyzývá k přijetí eura. Argumentuje nejen ekonomickými, ale i geopolitickými důvody. Podle něj zůstává Česká republika kvůli absenci společné měny mimo klíčová jednání eurozóny, což oslabuje její vliv. Vzhledem k těsné ekonomické provázanosti s eurozónou se podle něj jedná o nevyhnutelný krok.

Ekonomické předpoklady Česko částečně splňuje – v loňském roce plnilo čtyři z pěti maastrichtských kritérií, konkrétně požadavky na cenovou stabilitu, úrokové sazby, deficit veřejných financí a výši státního dluhu. Chybějícím krokem zůstává právě dvouleté členství v ERM II.

Ekonom a proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík však varuje před ukvapeným rozhodnutím. Podle něj by společná měna měla být zavedena teprve tehdy, až bude ekonomické prostředí v EU více harmonizované. „Přijmout stejnou měnu v rámci nestejnorodého hospodářského prostoru je zásadní chyba. Jsem pro euro, ale až po ekonomickém sblížení,“ uvedl.

Martin Dvořák naopak tvrdí, že euro má nejen ekonomické, ale i významné politické výhody. Zmiňuje rostoucí tlak na integraci Evropy a potřebu jednotného postupu vůči globálním výzvám. „V situaci, kdy se Evropa musí semknout, je euro jedním z nejsilnějších integračních nástrojů,“ uzavírá.

V současnosti euro používá 20 z 27 členských států EU. Česká republika se k jeho přijetí zavázala již při vstupu do Unie v roce 2004, avšak bez konkrétního termínu. Z deseti států, které tehdy vstupovaly společně s ČR, sedm euro již zavedlo. Stejně jako Česko jej zatím odmítají i Polsko a Maďarsko.

Zdroj článku a odkaz na audio: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-euro-v-roce-2029-ci-2030-top-09-a-stan-vytahly-stejne-tema-40522767

V nedělním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD). Hlavním tématem byla aktuální jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou a role, kterou v nich sehrávají prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin.

Martin Dvořák vyjádřil silnou skepsi k výsledkům jejich snahy. Podle něj oba politici pouze opakují „stále stejnou rétoriku, která k ničemu nevede“. Zpochybnil zejména schopnost Donalda Trumpa dosáhnout příměří. „Trump chce být tím, kdo to vyřeší, ale i když dá Putinovi úplně všechno, stejně nedosáhne výsledku,“ uvedl. Zároveň připomněl, že prvotní příčinou konfliktu je ruská invaze, a že krize může být ukončena pouze tehdy, „když se ruská vojska stáhnou zpět na území Ruska“.

Na Trumpův opakovaný slib, že válku ukončí během 24 hodin, reagoval Dvořák s ironií: „Jsem stále skeptičtější, že by to vůbec byl ochoten někdy připustit a pochopit. Buď si to nepřiznává, nebo to skutečně netuší, ale Putin si z něj dělá dobrý den.“ Podle Dvořáka navíc Trump nedostatečně využívá nástroje, které má k dispozici k tlaku na Rusko.

Jiří Kobza nabídl odlišnou perspektivu. Jednání podle něj probíhají způsobem, který připomíná proces ukončení íránsko-irácké války v roce 1988. Vyjádřil přesvědčení, že mírové řešení bylo reálně dosažitelné už na jaře 2022, a označil za tragické, že k němu tehdy nedošlo. „Válka je v podstatě ve stejném stadiu jako v dubnu 2022,“ uvedl. Zároveň ocenil Trumpovu iniciativu: „To, jak to Trump tlačí a vede, je možná jediný způsob, jak přivést delegace k jednacímu stolu.“

Debata tak ukázala hluboký rozpor v pohledu na efektivitu současného diplomatického úsilí a míru důvěry ve schopnost Donalda Trumpa přispět k ukončení války.

Zde je odkaz na videozáznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/225411000370519/cast/1116334/

V rozhovoru pro pořad Interview ČT24, který moderovala Tereza Kručinská, se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ostře vymezil vůči postupu Ruska v pokračujícím konfliktu na Ukrajině. Podle Dvořáka je zcela zřejmé, že Moskva nemá skutečný zájem na dosažení příměří, což dokládá její současné chování. S ohledem na nadcházející jednání v Istanbulu vyjádřil obavy, že situace se může dále zkomplikovat. Zdůraznil zároveň, že ukončení války závisí výhradně na rozhodnutí ruského prezidenta: „Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce.“ Dvořák tak opětovně upozornil na odpovědnost Ruska za pokračující agresi a zpochybnil jeho ochotu jednat v duchu míru.

Celý rozhovor můžete shlédnout zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kdyby-putin-chtel-tak-zaveli-a-je-po-valce-rika-ministr-dvorak-360942