Maďarsko právem veta vydírá zbytek Evropy, říká ministr Dvořák

Maďarsko právem veta vydírá zbytek Evropy, říká ministr Dvořák

Česko má za sebou oslavu dvaceti let členství v EU, samotná Unie je ale mnohem starší. Jak se společnému evropskému projektu daří a jaké největší výzvy má EU v příštích pěti letech před sebou?

Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Zde je odkaz na video: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-eurovolby-ministr-martin-dvorak-rozhovor-253173

Výsledek voleb do Evropského parlamentu určí další směřování Evropské unie na příštích pět let. Jak před volbami naznačovaly průzkumy voličských nálad, europarlament se přitom může proměnit nejvíce od konce 70. let. Výrazně posílit by totiž mohly antievropské a populistické strany. Před nárůstem pravicového populismu před volbami na jaře varoval například také německý kancléř Olaf Scholz.

Že se nástup populistů pravděpodobně promítne do složení příštího europarlamentu, nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten si všímá, jak se změna nálad odrazila v kampaních kandidujících subjektů: „Mnohem méně než dřív jsme slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede. A přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů.“

„To (posun europarlamentu doprava) je jedna z výzev, u které teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit,“ dodal Dvořák. EU, a tedy i Českou republiku podle něj pak čekají další „běžnější“ výzvy, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako zajištění obranyschopnosti, konkurenceschopnosti nebo snížení závislosti na strategických surovinách.

Co se sebou Unie musí udělat, aby nezaostávala v inovacích a ekonomickém vývoji? A jak bude muset změnit své instituce v souvislosti s dalším rozšiřováním?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Co pro vás bylo hlavní téma letošních eurovoleb? – Jeden z velmi důležitých prvků celého předvolebního vývoje bylo, že jsme mnohem méně než dřív slyšeli o environmentální zodpovědnosti, o zelených výzvách. Jako by to přestalo být sexy téma. Jako by to přestal být magnet pro hlasy voličů. A i ti, kteří dřív byli hodně zelení, tak najednou začali lehce couvat a měnit rétoriku.

1:30 I ti hodně zelení najednou pochopili, že tudy cesta za hlasy voličů nevede, a přiklonili se k tomu taky pod tlakem populistů, kteří to šmahem házeli do kanálu, že Green Deal je zločin a tak dál. A pak samozřejmě byl významný posun populismus, nacionalismus. Decentralistické nebo antiintegrační tendence. To bylo velké téma, které se velmi pravděpodobně promítne i do složení příštího europarlamentu.

2:00 S tím posunem od zelených témat míříte i na své hnutí STAN? – V každém případě jsme netlačili tolik na pilu. Začali jsme cítit, že tohle prostě teď není něco, po čem lidé volají.

3:00 Co bylo nejvíc téma mimo agendu? – Největší nesmysl byly sliby, že přijdeme do parlamentu a zrušíme Green Deal. To je samozřejmě ukázka toho, že ten člověk buď vůbec neví, o čem mluví, nebo slibuje něco, co nemůže splnit.

3:30 Jeden z největších nonsensů této kampaně bylo to, že se tady znovu objevilo téma eura, přijetí nebo nepřijetí evropské měny. Přitom to Evropský parlament neřeší. Je to jakýsi symbol toho, jak moc chceme, nebo nechceme být v Evropě integrováni, jak moc chceme patřit do západní společnosti a být chráněni před vlivy východu. To je naše domácí úloha, kterou nemáme splněnou.

4:00 Jaká bude největší výzva pro Evropskou unii v příštích pěti letech? – Nelze vyloučit, že výrazným způsobem v příštím parlamentu posílí, řekněme, krajně pravicové nebo hodně pravicové síly a že se celý parlament nějakým způsobem posune nebo změní se struktura celé Evropské komise a že se změní agendy. To všechno se může stát.

5:00 Byl jsem nedávno ve Španělsku, kde se mě snažili přesvědčit, že naše vláda je krajně pravicová právě proto, že ODS je součástí ECR frakce (frakce Evropských konzervativců a reformistů, pozn. red.). Ta je už relativně hodně napravo a mají z toho obavy. Takže to je jedna z výzev, kterou teď vůbec nevíme, jestli nastane, nebo jak se vlastně bude řešit.

5:30 A pak jsou tady takové ty běžné. Já mám to potěšení nebo tu čest, že se podílím na přípravě strategických cílů na příští pětileté období, které by měla odcházející Evropská rada předat nastupující komisi jako ta hlavní témata. Česko si je definuje, nepřekvapivě, velmi podobně jako ostatní země.

6:00 Největší výzvy budou nepochybně ještě dlouho válka na Ukrajině a z toho plynoucí potřeba soběstačnosti, odolnosti, obranyschopnosti, snížení závislosti na strategických surovinách, snížení závislosti na fosilních palivech z východu a tak dál.

8:30 Hodně se teď mluví o přeregulovanosti, že bychom měli zavést přinejmenším pravidlo one in, one out. Tedy za jednu přijatou regulaci nějakou zrušit. Nebo dokonce ještě lepší, za jednu přijatou dvě zrušit. Protože bohužel trošku platí to úsloví, že Amerika vyvíjí, Čína kopíruje a my regulujeme. A myslím, že si to začínají opravdu všichni uvědomovat a že tlak nebo snaha omezit regulaci, byrokracii a zefektivnit chování tady bude. Jenom se bojím, aby to neskončilo vytvořením dalšího úřadu na snižování byrokracie. – Je, nebo není fér v tuhle chvíli říct, že Evropa je přeregulovaným společenstvím? – To je fér a je dobře, že se to začíná říkat nahlas. Evropa trpí jistou přeregulovaností.

10:00 S tématem bezpečnosti se pojí debata, že je třeba nakopnout v Evropě zbrojní výrobu, daří se to? – Všichni o tom mluví. Nejsem si jist, že to všichni opravdu chtějí. Vždycky to bude jakýsi konflikt nebo hledání vybalancované polohy mezi různými zájmy. Některé země mají zbrojní výrobu, některé nemají. Ti, co ji mají, se budou snažit si ji obhájit, budou se snažit, aby nevypadly z toho řetězce a tak dál. Ale je to nutnost. Jinak nepřežijeme.

12:00 A co přístup Evropy a jednotlivých evropských zemí k péči o vlastní bezpečnost ve vztahu k politickému dění, konkrétně k blížícím se prezidentským volbám v USA? Jsme připraveni na to, že nový prezident nechá bezpečnost více na bedrech Evropy? – Jsme na to připraveni? Nikoliv. Chystáme se na to? Ano. Zase, zatím jsme v rovině proklamací. Všichni říkají, že to dělat musíme, že nejsme připraveni. Bohužel smutně se ukazuje i naše neschopnost dodat Ukrajině dostatečně velkou dávku pomoci, kterou by potřebovala. Ukázalo se, že jsme dlouhá léta podřimovali v dobré naději, že Amerika nás vždycky zase zachrání. Ve chvíli, kdy jsme konfrontováni s možností, že by to nemuselo takhle fungovat, tak se ukazuje, že připraveni nejsme.

13:00 Věřím, že lídři jsou si toho rizika vědomi. Asi to nebude možné říct třeba na podzim, že teď už jsme připraveni se obejít bez NATO – nehledě k tomu, že si myslím, že to by byla cesta do pekel, snažit se vymezit vůči NATO. Nebylo by to dobré pro naše bezpečnostní směřování. – Zvládneme to i bez Spojených států? – V tuhle chvíli se obávám, že bychom to nezvládli. A zase věštíme z koule. Spekulujeme, nevíme ani, jestli by se Donald Trump pustil do toho, že se stáhne z Evropy.

14:30 Další klíčové téma, které bylo i velkým tématem evropských voleb, je migrační pakt. – Současná verze paktu je domluvená, schválená oficiálně, ta už je daná. Já to zopakuju znovu, pakt není žádným otevřením dveří pro migranty. Ale naopak nastavuje konečně aspoň nějaká pravidla. Jsou jiná, ne tak přísná, jak jsme si představovali my sami, proto jsme se zdrželi v konečném hlasování. Nicméně považujeme to za krok správným směrem.

22:00 Jak bude pokračovat debata o právu veta? – Není pochyb o tom, že Maďarsko se tím pokouší vydírat zbytek Evropy, protože jednou už si šel pan premiér Orbán na kafe, když za to dostal slíbenou nějakou odměnu, a najednou to prošlo. Je to doklad o tom, že fetiš národní suverenity schované v právu veta je ohrožen tím, že má někdo právo veta a zneužívá ho. A to už ve svůj prospěch, nebo možná i ve prospěch nějakého hráče mimo Evropskou unii. To je první velký vykřičník, proč se velmi důsledně zamýšlet nad právem veta.

23:00 Máme se o tom bavit, ale nemusí to být přímo zrušení práva veta. Může to být jeho nahrazení něčím velmi podobným. Například chcete vetovat? Dobrá. Ale už nestačí jenom říct, že jsme proti. Ale musíte jasně dokládat, že to je pro vás skutečně bytostný národní zájem.

30:00 (k pozici eurokomisaře) Úplně jsme pominuli možnost, kdy kromě vás si nárokují nominaci na eurokomisaře také Piráti. Vaši bývalí kamarádi ze Sněmovny. – Jsou pořád naši kamarádi. Akorát nevím, z jakého titulu si to nárokují, když u té dohody nikdo z nich nebyl, oni interpretují něco, o čem nemohou vědět. – Takže to je passé? – Z našeho pohledu je to passé, ale zase na druhou stranu nejvyšší zájem je, abychom tam poslali člověka, který Česku nebude dělat ostudu. Musíme taky respektovat to, že v konečném důsledku bude rozhodovat vláda.

32:00 Josef Síkela si to tam odpracoval v rámci energetických krizí. Je známý, uznávaný. Danuše Nerudová má velkou šanci za předpokladu, že bude třeba požadavek, aby to byla žena, což nelze vyloučit, a že bude mít výborný výsledek ve volbách.

Tisková zpráva: Česko vyzvalo k rychlému přijetí vyjednávacích rámců pro vstup Ukrajiny a Moldavska do EU

Tisková zpráva: Česko vyzvalo k rychlému přijetí vyjednávacích rámců pro vstup Ukrajiny a Moldavska do EU

Úřad vlády České republiky, Kabinet ministra pro evropské záležitosti, Veronika Lukášová, tisková mluvčí
5. června 2024

Ministr Martin Dvořák usiluje o rychlé přijetí vyjednávacích rámců pro přistoupení Ukrajiny a Moldavska do
EU. Inicioval vznik dopisu ministrů, který oceňuje pokrok dosažený na nedávném zasedání COREPER II
a vyjadřuje podporu pro rychlé schválení vyjednávacích rámců pro tyto země. Dopis byl odeslán ministryni
zahraničních věcí a evropských záležitostí Belgie, Hadje Lahbib, a dále se k němu připojilo Švédsko,
Rumunsko, Finsko, Německo, Polsko, Litva, Portugalsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.
„Velmi si vážíme kroků, které belgické předsednictví v Radě EU podniká v procesu přistoupení Ukrajiny
a Moldavska do EU. Posun v přístupových jednáních by mohl být novým impulsem v jejich reformním úsilí,”
uvedl ministr Dvořák. “Vzhledem k odhodlání obou kandidátských zemí jsem přesvědčen, že se jedná o správné
rozhodnutí,“ doplnil ministr.
Ministr Dvořák dále zdůraznil potřebu motivovat Moldavsko a Ukrajinu prostřednictvím postupné integrace
do politik a programů EU ještě před dosažením plného členství. „Obyvatelé těchto zemí si zaslouží pocítit
konkrétní výhody jako výsledek svého úsilí,” dodal.
Dopis, který Česko iniciovalo, vyzývá k přijetí vyjednávacích rámců pro Ukrajinu a Moldavsko Radou pro obecné
záležitosti nejpozději v červnu tohoto roku. Rada musí toto rozhodnutí přijmout jednomyslně, aby mohly být
svolány mezivládní konference s oběma zeměmi do konce června 2024.
„Věřím, že nyní je ten správný čas postoupit vpřed a podniknout konkrétní kroky v procesu přistoupení Ukrajiny
a Moldavska do Evropské unie,“ uzavřel Dvořák.

    Hospodský kvíz v Jihlavě přilákal na šest desítek účastníků

    Hospodský kvíz v Jihlavě přilákal na šest desítek účastníků

    Oblíbený hospodský kvíz zavítal ve čtvrtek 23. 5. 2024 do Jihlavy. Kvíz se zaměřením na Evropu připravený při příležitosti výročí 20 let členství Česka v EU a blížících se voleb do Evropského parlamentu se stal náplní večera pro 62 účastníků rozdělených do 9 soutěžních týmů.

    Hospodský kvíz je v současné době velmi populární aktivita po celém světě. Není divu, že i Eurocentra zahrnují jejich organizaci do svých plánů. Eurocentrum EUROPE Direct Jihlava se na organizaci domluvilo s Restaurací Dělnický dům Jihlava. Kvíz byl nazván „Evropský speciál“ a obsahoval mimo jiná témata evropské dějiny, evropská integrace či evropský sport.

    Účast na kvízu organizátory potěšila, i když lehlé obavy měli. „Přiznám se, že když jsme zjistili, že termín hospodského kvízu termínově koliduje s čtvrtfinálovým zápasem českých hokejistů proti USA na mistrovství světa v hokeji, tak jsme měli trochu obavy, aby se nám již přihlášené týmy na poslední chvíli neodhlásily.

    Stalo se tak naštěstí pouze v jednom případě, naopak se však dva další přihlásily a akce byla opravdu velmi povedená. Dík patří partnerům akce, kterými byly vedle Restaurace Dělnický dům Jihlava i dodavatel kvízu Hospodský kvíz s.r.o., který zajistil i moderátora“, uvedl Tomáš Čihák z Eurocentra EUROPE Direct Jihlava.

    Tři nejúspěšnější týmy obdržely od organizátora akce, kterým bylo Eurocentrum EUROPE Direct Jihlava, hodnotné ceny. Všichni účastníci kvízu si však odnesli kromě napětí a zábavy hlavně spoustu informací o Evropě a EU.

    Oslavili jsme 20 let v EU s Centrem pro regionální rozvoj

    Oslavili jsme 20 let v EU s Centrem pro regionální rozvoj

    Květnové oslavy, které připravilo Centrum pro regionální rozvoj nabídly pestrý program. Měli jsme možnost prohlédnout si projekty, které přispěly ke zlepšení infrastruktury Plzeňského kraje – od dopravy přes školství a památky až po pomoc sociálně potřebným, zdravotnictví a ekologii.

    Setkání bylo skvělou příležitostí konzultovat nápady a záměry a získat informace o aktuálních možnostech IROP II a podmínkách čerpání. Společně s námi se představili významní regionální partneři a příjemci, jako jsou Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, p.o., Diakonie Západ, ITI Plzeňská aglomerace, a MAS Radbuza.

    Během celého května můžete před prostorami pobočky na náměstí Míru navštívit putovní výstavu oceněných projektů IROP. Děkujeme všem, kteří se zúčastnili a přispěli k úžasné atmosféře celé akce!

    Společné prohlášení organizací občanské společnosti k 20. výročí vstupu České republiky do EU

    Společné prohlášení organizací občanské společnosti k 20. výročí vstupu České republiky do EU

    Společným prohlášením vyjadřují aktivní občané a občanky a zástupci a zástupkyně nevládních neziskových organizací, poděkování Evropské unii za dlouhodobou podporu občanské společnosti v Česku. Díky ní jsme mohli uskutečnit statisíce veřejně prospěšných projektů, díky kterým se lidem v Česku žije lépe.

    Více informací a možnost se k prohlášení připojit najdete na webu jsmeevropa.cz.

    Oslavy výročí 20 let od vstupu ČR do EU

    Oslavy výročí 20 let od vstupu ČR do EU

    Dne 1. května jsme si připomněli 20 let od vstupu České republiky do Evropské unie. V Eurocentru České Budějovice jsme na tyto oslavy navázali dvěma akcemi na českobudějovických gymnáziích.

    9. května se na Gymnáziu J. V. Jirsíka konal Den Evropy. Přednášeli jsme zde pro studenty o Evropské unii i fondech EU a vedli workshop s tématem 20 let ČR v EU. Také jsme na stánku informovali zájemce z řad studentů o možnostech výjezdů do zahraničí např. přes výměny mládeže nebo Evropský sbor solidarity.

    10. května jsme se zúčastnili projektového dne na Gymnáziu Česká. Studenti zde měli připravené prezentace o různých tématech členství ČR v EU. My jsme informace doplnili přednáškou na téma Mýty a fakta o EU.

    Projektový den
    Jihlava oslavila 20 let v EU unikátní výstavou na náměstí

    Jihlava oslavila 20 let v EU unikátní výstavou na náměstí

    Symbolicky 1. května 2024, tedy na den přesně 20 let od vstupu České republiky do Evropské unie, se na jihlavském Masarykově náměstí uskutečnily oslavy výročí, na kterých se společně s Krajem Vysočina a statutárním městem Jihlava podílelo i Eurocentrum EUROPE DIRECT Jihlava spolu se Zastoupením Evropské komise v České republice.

    Při příležitosti výročí dvacetiletého členství ČR v EU vznikla unikátní výstava prezentující symboly EU, proces vzniku a rozšiřování a také evropské instituce a jejich roli v legislativním procesu. Výstava prezentuje vybrané projekty z Kraje Vysočina, které byly za dobu členství realizovány díky pomoci evropských fondů.

    V rámci svátečního odpoledne měla bezmála tisícovka návštěvníků možnost detailně se seznámit s chodem EU, aktuálními tématy a pochopitelně i významem blížících se voleb do Evropského parlamentu, které se v ČR uskuteční ve dnech 7. a 8. června. Menší děti měly možnost díky velkému puzzle poskládat mapu Evropy, starší pak soutěžily o ceny v zábavném kvízu. Vše probíhalo na stánku Eurocentra EUROPE DIRECT Jihlava, který dále doplňovaly stánky Kraje Vysočina, statutárního města Jihlavy, Brány Jihlavy a dalších partnerů.

    Celé odpoledne návštěvníkům zpříjemnily dva koncerty skupin Bee Band a Poetika, na pódiu proběhlo taktéž krájení narozeninového dortu, čehož se ujali hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek, náměstkyně hejtmana Hana Hajnová, primátor statutárního města Jihlavy Petr Ryška a náměstek primátora Radek Popelka. Všichni zmínění také vyzdvihli význam členství ČR v EU a vyjádřili v této souvislosti svá přání do budoucna.

    Oslavy s doprovodným programem sice proběhly v rámci jednoho dne, výstava o EU a vybraných podpořených projektech však bude návštěvníkům k dispozici na Masarykově náměstí v Jihlavě i v následujících týdnech.

    Autor: Eurocentrum EUROPE DIRECT Jihlava

    Fiala: Účast lídrů na oslavách rozšíření ukazuje význam, který Evropa ČR dává

    Fiala: Účast lídrů na oslavách rozšíření ukazuje význam, který Evropa ČR dává

    Skutečnost, že si pro oslavu 20 let rozšíření Evropské unie o deset zemí vybrali šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen a také německý prezident Frank-Walter Steinmeier Prahu, svědčí podle premiéra Petra Fialy o významu, který Evropa přikládá České republice. V rozhovoru s ČTK uvedl, že to znamená změnu oproti minulým letům, kdy „jsme byli odsunutí někde na okraji“. Příští parlamentní volby pak podle něho rozhodnou, zda bude pozice ČR posilovat.

    „Budou opravdu nejenom o tom, jestli tady budou trochu větší, nebo nižší daně a trochu více státu, nebo méně státu. Příští volby budou hlavně o tom, jaký bude charakter státu, jaká bude kvalita demokracie, jaké bude místo ČR v mezinárodním prostředí,“ řekl Fiala.

    Česko má nyní podle premiéra v Evropě autoritu a je důležitý hráč. „O to jsem se snažil od nástupu do funkce a cílem mé vlády bylo napravit to, co se tady dělo předtím, kdy Česká republika nebyla schopná nic prosadit a nikdo nerozuměl tomu, co chce. Byli jsme vlastně odsunutí někde na okraji,“ uvedl.

    „Každý, kdo chce, aby Česká republika nadále posilovala svůj obraz, byla důvěryhodným partnerem, dokázala využívat výhod, které členství v EU poskytuje, byla respektovaná v zahraničí, což má spoustu dopadů pozitivních na naši ekonomiku, na prosperitu, na to, jak se lidem žije, tak by měl podporovat to, co nabízí naše vláda a moje politická strana nebo koalice. To je prostě moje odpověď. My to nedokážeme bez podpory lidí.“Petr Fiala, předseda vlády ČR

    Návštěva předsedkyně Evropského parlamentu v Praze minulý týden souvisela také s předvolební kampaní Evropské lidové strany (EPP). Za tu chce von der Leyen obhajovat svůj mandát v čele unijní exekutivy.

    „Děje se jedna věc, kterou je potřeba podporovat, a to je, že si všechny středopravicové síly více uvědomují, že je potřeba spolupracovat pro lepší budoucnost Evropy a společně čelit jednak silnému levicovému proudu, který tam v poslední době byl, ale také nastupujícím extrémním a radikálním silám, které mohou posílit, jak varuje spousta expertů. A proto ta spolupráce mezi evropskými lidovci a Evropskými konzervativci a reformisty je už teď silnější, než byla,“ uvedl Fiala, jehož ODS do EPP nepatří.

    EPP je největší politickou skupinou v Evropském parlamentu. Z českých politických subjektů jsou jejími členy KDU-ČSL a TOP 09 a hnutí STAN. V předvolebních průzkumech zatím EPP jasně vede. Na místo šéfa Evropské komise je zpravidla navrhován kandidát z frakce, která ve volbách získá nejvíce hlasů. Podle expertů tedy existuje velká šance, že von der Leyen bude moci ve funkci zůstat. ODS patří do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

    Zdroj: ČTK
    Foto: Profimedia

    Slavnosti svobody v Plzni a výročí 20 let ČR v EU

    Slavnosti svobody v Plzni a výročí 20 let ČR v EU

    Slavnosti svobody v Plzni jsou každoroční událostí, která slaví osvobození města americkou armádou během druhé světové války. Tato událost připomíná historický okamžik, kdy vojáci spojeneckých sil, včetně generála George Pattona, osvobodili Plzeň 6. května 1945.

    Slavnosti svobody v Plzni jsou jedinečnou kombinací historických prvků, vojenských přehlídek, koncertů, tradičních jídel a dalších kulturních událostí. Na programu bývají různé aktivity, jako jsou historické rekonstrukce bitvy, ukázky vojenské techniky, koncerty různých hudebních žánrů, včetně tradičních lidových písní a moderních hitů.

    Oslavy jsou významným kulturním a historickým dnem nejen pro město Plzeň, ale i pro celou Českou republiku a Evropu. Jsou symbolem vzájemného porozumění, solidarity a odhodlání bránit hodnoty svobody a demokracie. Právě proto jsme se letošních oslav zúčastnili i my za Eurocentrum Plzeň, kdy jsme návštěvníkům připomněli, že letos slavíme dvě velmi důležitá výročí – 25 let v NATO a 20 let v EU.

    Na našem stánku si mohli ti nejmenší vyrobit vlastní placku, poskládat si puzzle, ti starší se pro změnu mohli zapojit do kvízu o EU, NATO a o osvobození Plzně a vyhrát stírací mapu Evropských měst. Za celé tři dny, tedy od 3.5. do 5.5., nás ve stánku navštívilo okolo 400 lidí!

    Děkujeme za hojnou účast a doufáme, že se setkáme zase příští rok!