Rusové nájem za nemovitosti zřejmě nezaplatí…
Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v rozhovoru pro Odkryto.cz zavzpomínal na své působení na ministerstvu zahraničí a otevřeně promluvil o citlivých tématech, mezi něž patří náročný spor s Ruskem o dlužné nájemné, jeho politické začátky ve hře STAN i pozadí kauzy Dozimetr.
Dědictví na Černínském paláci a spor s Ruskem
Dvořák stál u zrodu komplexního sporu s Ruskem kvůli neplacenému nájemnému za budovy a pozemky, které v Česku využívá. K celé záležitosti se přitom dostal vcelku náhodou. Když se v zimě vrátil na ministerstvo zahraničí jako náměstek, odcházející kolega mu předal složku, se kterou nikdo nechtěl nic dělat. Protože šlo o výzvu, Dvořák se jí chopil.
Aktuální dluh ruské strany se šplhá na více než 150 milionů korun, avšak bývalý ministr zůstává vůči jeho reálnému získání poměrně skeptický. Přestože by se podařilo uspět u soudu, zůstává otázkou, zda Rusko peníze skutečně pošle. Ve hře navíc stále zůstává hodnotný Český dům v Moskvě, což představuje citlivou nemovitost za miliardy, kvůli níž nemůže česká strana postupovat příliš agresivně. Ruský právník sice během soudního jednání naznačil možnost mimosoudní dohody a vzájemné výměny některých budov za ty, které Česko vlastní v Moskvě, situace však zůstává složitá.
Setkání s velvyslancem v hluboké defenzivě
V rámci řešení problému jednal Dvořák také s tehdejším ruským velvyslancem v Praze Alexandrem Zmejevským. Diplomat podle něj neměl lehkou pozici a jeho úkolem bylo spíše věci vymlčet a nebýt příliš asertivní. Během schůzky vystupoval v hluboké defenzivě, kdy pouze z připraveného papíru dokola předčítal stejný argument Kremlu – totiž že o tom, co je a není diplomatická mise, si Česko nemůže rozhodovat samo a že žádný jiný vzkaz ruská vláda nemá.
Vstup do STAN a pohled na kauzu Dozimetr
Do hnutí STAN vstoupil Martin Dvořák krátce po vypuknutí kauzy Dozimetr, a to v době, kdy někteří jiní politici stranu naopak opouštěli. Rozhodl se tak učinit proto, že chtěl organizaci v těžkých chvílích pomoci.
Sám pohled na tuto aféru označuje za klasickou politickou záležitost. Podle jeho slov šlo o typickou „rozkrádačku“, jakých se v Česku odehrály desítky, avšak politickým oponentům se ji podařilo obratně nafouknout a vytvořit z ní symbol údajných mafiánských struktur hnutí STAN. Dvořák přitom připomíná, že v kauze figurovali také zástupci celé řady dalších politických subjektů napříč vládním i opozičním spektrem.