Martin Dvořák a Lubomír Zaorálek v Rozstřelu na iDnes

Sudeťáci, primitivové i aroganti. Dvořák se Zaorálkem se ostře pohádali v Rozstřelu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozpoutal v diskusním pořadu Rozstřel na iDNES.cz mimořádně emotivní debatu. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) v něm varoval před otevřením Pandořiny skříňky a oživením dávných křivd. Exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) naopak obhajoval potřebu smíření a odpustku, přičemž odpůrce sjezdu označil za primitivy chycené do pasti nenávisti. Vyhrocený duel dvou zkušených politiků jasně demonstroval, že česko-německá minulost zůstává pro tuzemskou společnost hlubokým a živým traumatem.

Střet o legitimitu sudetoněmeckého setkání v moravské metropoli se rychle změnil v jeden z nejagresivnějších konfliktů, které studio iDNES.tv v poslední době zažilo. Diskuse se točila kolem nacismu, Benešových dekretů, poválečného odsunu i vzájemného osočování z arogance a mentálního ustrnutí. Jádrem celého sporu přitom zůstává otázka, zda má chystaná akce moc historické příkopy zasypat, nebo je naopak ještě prohloubit.

Polarizace, nebo krok k usmíření?

Lubomír Zaorálek vidí v brněnském sjezdu jasné politické riziko. „Sjezd povede k polarizaci na české i německé straně. Není to žádná kulturní akce ani folklor, je to politikum nabité významem,“ varoval v úvodu. Podle něj je načase vnímat citlivost současné doby a nevytahovat na světlo temné historické kapitoly.

Martin Dvořák naopak vnímal situaci zcela opačně a zdůrazňoval symbolickou rovinu celé události. „Já v tom rozhodně vidím symbol usmíření. Kde jinde by mělo být usmíření jasně deklarováno než v Brně?“ kontroval s tím, že společnost by už neměla uvažovat v intencích druhé světové války. Je přesvědčen, že dnešní generace sudetských Němců jsou pouze potomci tehdejších obyvatel a s tehdejšími zločiny nemají žádnou osobní zkušenost.

Zaorálek však upozornil, že nejde pouze o minulost, ale o žhavou politickou současnost v kontextu celé Evropy. Poukázal přitom na aktuální situaci v Německu, kde výrazně posiluje opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD). „Máte tady nejsilnější opoziční stranu v Německu, která znovu otevírá Benešovy dekrety, odsun i odškodnění. Tvrdíte, že se nic neděje, ale tohle je realita dnešní Evropy,“ namítal Zaorálek s obavou, že se akce stane součástí nebezpečného historického revizionismu.

S tím Dvořák nesouhlasil. Podle něj může rigidní odmítání sudetských Němců tamní extremisty naopak posílit. „Když budeme sudetské Němce odstrkovat a tvářit se, že s nimi nechceme mít nic společného, naháníme je AfD přímo do náruče. Tím, že ukážeme, že Češi a Němci spolu umějí normálně mluvit, bereme extremistům jejich argumenty,“ argumentoval exministr za STAN.

Žije landsmanšaft minulostí?

Bývalý šéf české diplomacie Zaorálek následně připomněl své vlastní zkušenosti z minulých jednání s představiteli sudetoněmeckého hnutí. „U nich historie často začíná odsunem. Je tam naprostá neochota zabývat se zločiny nacismu a necitlivost k jeho obětem,“ prohlásil a dodal, že landsmanšaft v sobě stále nese ideologické dědictví postavené na etnickém nacionalismu a vymezování se vůči českému národu.

Dvořák toto tvrzení označil za hrubou manipulaci s historickými fakty. „Smícháváte hrušky s jablky, semelete páté přes deváté. Argumentovat v roce 2026 tím, co bylo ve stanovách hnutí v roce 1918, je faul,“ ohradil se s tím, že je absurdní soudit současné lidi na základě postojů jejich předků.

Když Zaorálek v debatě apeloval na hluboká národní traumata z doby okupace a připomínal statisíce obětí, popravy v pankrácké sekyrárně či perzekuce v Kounicových kolejích, obvinil Dvořáka z nedostatku empatie. „Vy prostě nerespektujete, že tady je spousta lidí, kteří mají traumata z toho, co se tady stalo,“ vytkl mu.

Dvořák oponoval, že právě takové oživování hrůz minulosti brání společnosti posunout se dál. „Nebylo by korektní, aby politici místo vyvolávání emocí a plivání nenávisti říkali: proboha, už se na to vykašleme, pojďme se skutečně usmířit?“ reagoval.

Spor o „primitivy“ a osobní rovina

Následně debata dospěla do bodu absolutního varu, když Dvořák popsal lidi protestující proti brněnskému sjezdu. „Ten, kdo se nechá tak snadno nalákat na vějičku nenávisti, je primitiv,“ nebral si servítky.

Zaorálek okamžitě ostře reagoval: „Nemluvte o primitivech. Ti lidé, kteří protestují, nejsou primitivové. To vy jste arogantní.“

Představitel hnutí STAN však ze svého vyjádření neustoupil. „Trvám na tom, že ten, kdo se nechá tak snadno nalákat na vějičku nenávisti, je primitiv,“ zopakoval a vnesl do diskuse i tragický osud vlastní rodiny. „Moje prababička zůstala v Treblince. Nemám nejmenší důvod Němcům něco lakovat na růžovo. Přesto jsem připraven Němcům odpustit.“

Zaorálek odmítl, že by z jeho strany šlo o pouhé emoce, a trval na dějinných souvislostech. „Nejdřív vám někdo rozbije stát, zabije elity, zničí zemi a pak vás chce soudit za následný chaos při odsunu? To přece není historicky ani morálně stejné,“ vysvětlil svůj pohled na kauzalitu mezi nacistickou okupací a poválečným vyhnáním, během něhož došlo k řadě násilností. Podle něj nelze obě historické události klást na stejnou úroveň.

Dvořák sice uznal, že primární vinu nese tehdejší hitlerovské Německo, nicméně odmítá, aby se touto vinou obhajovalo bezpráví spáchané po válce. „Nikdo nezpochybňuje, kdo rozpoutal válku. Ale pokud jsme se shodli, že křivdy patří minulosti, pak je nesmysl je po osmdesáti letech znovu vytahovat pokaždé, když se sejdou potomci těch, kdo tehdy z naší země odešli,“ zdůraznil.

Mentální ustrnutí a politická arogance

Podle Zaorálka je iluzorní si myslet, že lze minulost jednoduše škrtnout. „Minulost je stále mezi námi. Tohle je otevírání Pandořiny skříňky,“ varoval před návratem revizionismu a starých národnostních třenic v Evropě. Dvořák to však označil za záměrné strašení veřejnosti. „Vytahovat pankráckou sekyrárnu v roce 2026 je nonsens, nebo zlý úmysl, jak naštvat co nejvíc lidí,“ dodal s tím, že úkolem politika je resentimenty tlumit, nikoli je přiživovat.

V závěru diskuse přešel Dvořák do přímého osobního útoku. „Vy jste mentálně ustrnul ve druhé polovině dvacátého století,“ vmetl svému oponentovi.

Zaorálek takové vyjádření rázně odmítl jako urážku. „Neurážejte mě. Proč si nemůžete odpustit tyto útoky? Arogance je váš způsob uvažování. Proč nemůžete mluvit k argumentům? Já bych o vás nikdy neřekl, že jste primitiv nebo mentálně omezený.“

Dvořák si však za svým komentářem stál. „Neřekl jsem, že jste mentálně omezený nebo primitiv. Řekl jsem, že jste zůstal mentálně ve druhé polovině dvacátého století, a na tom trvám.“

K drobnému konsenzu dospěli oba politici až v samotném závěru pořadu. Připustili totiž, že organizátoři možná dostatečně neodhadli, jak explozivní reakce může toto téma v české společnosti stále vyvolat. Rozdíl zůstal pouze v pohledu na konečný důsledek akce – zatímco Zaorálek se obává nebezpečného jitření starých ran, Dvořák v brněnském sjezdu spatřuje jedinečnou příležitost k jejich definitivnímu zahojení.

Zdroj článku a celý videopodcast najdete zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sudety-duel-rozstrel-nemci-zaoralek-dvorak-primitivove-arogance.A260501_104615_domaci_vov