Evropa musí být silná a odhodlaná – méně byrokracie, více podpory Ukrajině

Brusel, 16. září 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se sešli v Bruselu na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Česko zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jednali o přípravě říjnové Evropské rady, kde budou projednány situace na Ukrajině a Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost, bydlení a migrace. Dále se diskutovalo o právním státu, situaci v kandidátských zemích západního Balkánu a iniciativě Evropského štítu pro demokracii. Mezi aktuální bezpečnostní hrozby patřilo také narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony.

V rámci příprav říjnové Evropské rady Česko zdůraznilo trvalou podporu Ukrajině a apelovalo na jednodušší pravidla v obraně, prohlubování vnitřního trhu a dostupnou energii. Zároveň poukázalo na nutnost technologické neutrality u klimatických cílů a diskuze o cíli k roku 2040. Ministr Dvořák zdůraznil, že Evropa musí být nejen bezpečná a obranyschopná, ale také konkurenceschopná a schopná zajistit dostupné energie a bydlení.

Polsko informovalo o narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony, k němuž došlo v noci z 9. na 10. září. Česko vyjádřilo plnou podporu a odsoudilo tento čin jako nepřijatelnou hrozbu. „Útoky ruských dronů se už netýkají jen Ukrajiny, ale zasahují i členské státy Unie. Je to varovný signál, že musíme být připraveni čelit hybridním i přímým hrozbám společně a bez váhání,“ uvedl ministr Dvořák.

Česko dále podpořilo koordinovaný přístup k využití zmrazených ruských aktiv pro podporu evropské Dronové aliance. Ocenilo plán pro vnitřní trh do roku 2028 i snahu o snížení administrativní zátěže, přičemž by uvítalo ambicióznější cíle. Ministr Dvořák zdůraznil, že nové legislativní priority by měly být realistické a pomáhat řešit konkrétní problémy.

Rada se poprvé zabývala také vývojem v oblasti právního státu v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku s cílem podpořit jejich reformní úsilí. Proběhl i každoroční horizontální dialog o právním státu v členských státech EU. Ministr Dvořák k tomu uvedl: „Právní stát není jen formální požadavek, je to základní podmínka fungování Unie.“

Francie představila iniciativu Evropského štítu pro demokracii, která se zaměřuje na boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování. Česko iniciativu ocenilo, avšak zdůraznilo potřebu využívat již existující mechanismy. „Dezinformace a zahraniční vměšování ohrožují demokracii stejně jako hybridní útoky,“ dodal ministr Dvořák.

Kontakt pro média:
Veronika Lukášová
Tisková mluvčí
M +420 777 789 882
veronika.lukasova@vlada.gov.cz

Ostrá výměna ve studiu: Dvořák označil Zaorálka za zbabělce

Ostrá výměna ve studiu: Dvořák označil Zaorálka za zbabělce

Hádka v pořadu CNN Prima NEWS o válce na Ukrajině

V pořadu 360° stanice CNN Prima NEWS došlo k ostré výměně názorů mezi ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN) a bývalým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (SOCDEM). Diskuse se týkala konfliktu na Ukrajině a role mezinárodního společenství.

Zaorálkův postoj a kritika

Lubomír Zaorálek, který bude v podzimních volbách kandidovat za koalici Stačilo!, vyjádřil skepsi ohledně možnosti zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Bývalý ministr tvrdí, že “ruskou mašinu nikdo nezastaví”, a naznačil, že válce mohlo být předejito. Podle něj se mezinárodní společenství, včetně České republiky, v roce 2022 v Istanbulu nemělo nechat ovlivnit Spojenými státy a Velkou Británií. Naopak, mělo se tehdy usilovat o mírové řešení, které by zabránilo tisícům obětí. Zaorálek rovněž naznačil, že klíčovou roli v jednáních o míru hraje americký prezident Donald Trump.

Reakce ministra Dvořáka

Ministr Martin Dvořák s těmito názory ostře nesouhlasil a Zaorálka kritizoval. Označil jeho postoj za “zbabělou rétoriku” a obvinil ho, že se snaží obhájit politiku appeasementu, která by vedla k odevzdání ukrajinského území Rusku. Dvořák také vyzval Zaorálka k sebereflexi a poukázal na to, že jako bývalý ministr zahraničí by měl hledat vlastní chyby, které Evropu do současné situace dostaly. Ostrá výměna vyvrcholila, když ministr Dvořák na Zaorálka křičel, aby ho nechal domluvit.

Souvislosti a další informace

Tato debata se odehrála v kontextu nadcházejícího setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce, kde měli jednat o ukončení války. Zástupci ukrajinské strany se setkání neúčastní, což snižuje naděje na zásadní průlom. Ukrajinský prezident Zelenský kategoricky odmítl jakékoli jednání o postoupení území Rusku.

Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti vyjádřil přání úspěchu Donaldu Trumpovi v jeho jednáních s Putinem, nicméně zdůraznil, že je nezbytné zachovat zájmy Evropské unie a Ukrajiny.

Zdroj článku a celé video zde: https://cnn.iprima.cz/hadka-ve-studiu-dvorak-kricel-na-zaoralka-vytkl-mu-zbabelost-ten-zminil-nezastavitelne-rusko-482833

Jednání o evropském rozpočtu: Česko tlačí na obranu a konkurenceschopnost

Jednání o evropském rozpočtu: Česko tlačí na obranu a konkurenceschopnost

´Brusel/Praha – První návrh nového dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na období let 2028 až 2034, který tento týden představila Evropská komise, čelí značné kritice. Komise navrhuje výrazné navýšení rozpočtu až na dva biliony eur a počítá s novými, dosud nejasnými vlastními zdroji. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v této souvislosti upozorňuje na složitost nadcházejících jednání a zdůrazňuje klíčové české priority.

„Velká bitva proběhne o nových zdrojích a o tom, jakým způsobem by měly být zajištěny,“ uvedl ministr Dvořák. Podle něj je současná kritika návrhu pochopitelná, jelikož se střetávají zájmy čistých plátců a čistých příjemců. „Příjemci by chtěli dostávat víc a platit méně a plátci by chtěli platit méně a případně získávat víc, což je celkem logické,“ vysvětlil ministr s tím, že jednání o rozpočtu potrvají zhruba dva roky.

Český postoj: Stabilita a nové výzvy

Česká vláda zaujímá k návrhu rezervovaný postoj, bez velké kritiky či nadšení. Hlavními prioritami pro Českou republiku zůstávají konkurenceschopnost a obrana, přičemž obě tyto oblasti jsou v současném návrhu pokryty “celkem solidně”. Ministr Dvořák nicméně očekává, že Česko bude v příštím rozpočtovém období nadále čistým příjemcem, byť s menším rozdílem.

Rozpočet se snaží uspokojit všechny, což je podle Dvořáka obtížný úkol. Ačkoliv se objevují hlasy volající po ambicióznějším rozpočtu, zároveň panují obavy o dostatečné zdroje pro regionální rozvoj. „Čelíme novým výzvám a z nich největší jsou náklady na obranu. Musíme také splácet dluhy na Next Generation. To všechno bude vyžadovat vyšší zdroje,“ podotkl ministr.

Zvyšování příspěvků a role Komise

Debata o zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU je velmi citlivá. Ačkoliv eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin dříve avizoval možné zvýšení až na 1,26 % národního důchodu a zdvojnásobení rozpočtových zdrojů, Dvořák to označuje za možnou vyjednávací taktiku.

Ministr se zároveň ohradil proti názorům, že návrh rozpočtu posiluje kompetence Evropské komise a svazuje národní státy byrokracií. „Naopak bych viděl jisté nebezpečí ve snaze oslabit rozhodovací pravomoci Evropského parlamentu,“ uvedl Dvořák, který se domnívá, že evropský rozpočet by měl pokrývat především evropské zájmy.

Zemědělství a nové zdroje

Pokud jde o obavy zemědělců z dopadu rozpočtu na ceny potravin a kvalitu dovozů, ministr se přiklonil spíše k názoru prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, který tvrdí, že rozpočet na ceny potravin žádný vliv mít nebude. „Společná zemědělská politika možná nebude tak jednoznačně silná, protože bude sjednocena do jednoho balíku s kohezí,“ připustil Dvořák s poukazem na silnou zemědělskou lobby.

Evropská komise navrhuje navýšení rozpočtu z nových vlastních zdrojů, jako jsou poplatky za elektronický odpad (E-waste), emise (ETS) či lepší využití cel. Zvažuje se také zavedení korporátního zdroje nebo zpoplatnění nerecyklovatelných plastů. Tyto návrhy jsou však teprve v rané fázi diskuse a čekají je složitá jednání.

České priority do budoucna

Dvořák zdůraznil, že bez ohledu na výsledek nadcházejících voleb do Evropského parlamentu a sestavení nové vlády zůstávají české priority neměnné. Kromě konkurenceschopnosti a nákladů na obranu, které považuje za životní zájem Česka, je nově přidávána i konektivita, zejména s důrazem na vysokorychlostní tratě. „Myslíme si, že to je věc, ve které bychom měli výrazně pokročit v příštím období,“ uzavřel ministr.

Zdroj a audiozáznam: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/jednani-o-evropskem-rozpoctu-teprve-zacinaji-je-tu-mnoho-zajmu-a-malo-zdroju_2507171602_ava?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

.

Česko chce srozumitelný a efektivní rozpočet EU přizpůsobený aktuálním výzvám

18. července 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se dnes v Bruselu sešli na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Jednalo se o první zasedání pod taktovkou dánského předsednictví. Česko na jednání zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Hlavním bodem jednání byla první politická diskuse k návrhu víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027 (VFR 28+), který představila Evropská komise tento týden.

„Návrh nové finanční perspektivy je teprve na začátku své cesty, ale už nyní je důležité jasně formulovat naše priority. Česko podporuje srozumitelný, pružný a efektivní rozpočet, který dokáže reagovat na aktuální geopolitické výzvy, ale zároveň neustupuje z tradičních politik, jako je koheze nebo zemědělství,“ uvedl ministr Dvořák.

Mezi klíčové oblasti, které bude Česko prosazovat, patří vedle kohezní politiky a zemědělství také oblast obrany a bezpečnosti, podpora dopravní infrastruktury, konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a příprava na další rozšíření EU včetně pokračující podpory Ukrajiny.

Rada dnes rovněž formálně schválila 18. balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na oblasti energetiky, bankovnictví a příjmů z ropy. Nová opatření mimo jiné snižují cenový strop pro ruskou ropu, zakazují využívání plynovodu Nord Stream a dále omezují ruský bankovní sektor.

„Mám radost, že se České republice podařilo prosadit důležitý prvek – takzvaný záchytný mechanismus, který umožní celním správám členských států mnohem účinněji zabránit obcházení sankcí. I když to nebylo jednoduché ani rychlé, EU opět ukázala, že je lepší vyjednávat, než válčit,“ doplnil ministr Dvořák.

Na závěr Rady představilo dánské předsednictví svůj přístup k agendě zjednodušování právních předpisů EU. Česko tuto iniciativu jednoznačně vítá.

„Přeregulovanost je dlouhodobým problémem, který brzdí evropské firmy i veřejné instituce. Zjednodušení pravidel je cesta k větší efektivitě a hospodářskému růstu. Jsem rád, že si tuto prioritu bere dánské předsednictví za svou,“ uzavřel ministr Dvořák.

Úřad vlády České republiky

Kabinet ministra pro evropské záležitosti

Veronika Lukášová

tisková mluvčí

Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1

M +420 777 789 882

veronika.lukasova@vlada.gov.cz

Zpráva o právním státu 2025: Česko dosáhlo pokroku, výzvy zůstávají

Tisková zpráva – Úřad vlády ČR, Kabinet ministra pro evropské záležitosti
8. července 2025

Česko dosáhlo výrazného pokroku v klíčových oblastech právního státu, přestože dílčí výzvy přetrvávají. Evropská komise zveřejnila Zprávu o právním státu 2025, která přináší hodnocení stavu justice, korupce, médií, občanské společnosti a dalších institucionálních pojistek ve všech členských státech Evropské unie.

V uplynulém roce Česko opět pokročilo v posilování principů právního státu a zcela naplnilo dvě ze šesti doporučení loňské zprávy. Letošní zpráva pozitivně hodnotí posílení nezávislosti veřejnoprávních médií – zejména úpravu financování České televize a Českého rozhlasu. Zvýšení koncesionářských poplatků a jejich indexace vůči inflaci přispěly k jejich finanční stabilitě. Novela zákona o veřejném ochránci práv pak otevřela dveře k akreditaci národní lidskoprávní instituce.

Za průlomovou je považována také regulace lobbingu, která zpřehlední zájmy lobbujících skupin. Zpráva oceňuje celkovou efektivitu českého soudního systému a vysokou úroveň vnímané nezávislosti justice ze strany občanů i firem. Platy soudců v Česku zůstávají srovnatelné s ostatními členskými státy EU, přesto diskuze o jejich navyšování bude pokračovat. Probíhající reformy přinesly konkrétní zlepšení ve fungování státního zastupitelství a zavedly nová pravidla pro přísedící a odměňování soudců.

„Zpráva potvrzuje, že Česko jde správným směrem. Právní stát není hotový projekt, ale živý organismus, který musíme neustále udržovat v kondici. V uplynulém roce jsme rozhodně nezaháleli,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák po zveřejnění zprávy.

Prostor pro zlepšení zůstává v oblasti transparentnosti vlastnictví médií – toto doporučení Česko ponese i nadále. Příslibem je plánovaná implementace Evropského aktu o svobodě médií. Komise rovněž očekává, že se Česko vrátí k otázce střetu zájmů v případě skutečných vlastníků. Letos byla legislativní iniciativa v této oblasti označena Ústavním soudem jako neústavní přílepek.

Zpráva o právním státu je nástrojem Evropské komise ke každoročnímu zhodnocení stavu právního státu v členských státech EU. Zaměřuje se na nezávislost justice, boj proti korupci, pluralitu médií a další demokraticko-institucionální otázky. Poskytuje doporučení, která nejsou právně závazná, ale slouží jako vodítko pro reformní kroky.

Česko bude nadále pracovat na implementaci těchto doporučení a posilování právního státu jako základního pilíře demokratické společnosti.

Kompletní Zpráva o právním státu 2025 je dostupná na webových stránkách Evropské komise.

Kontakt pro média:
Veronika Lukášová
Tisková mluvčí
Úřad vlády ČR
Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
📞 +420 777 789 882
✉️ veronika.lukasova@vlada.gov.cz

Evropská komise navrhuje razantní snížení emisí, Česká republika je proti

Evropská komise navrhuje razantní snížení emisí, Česká republika je proti

Brusel, 2. července 2025 – Evropská komise představila ambiciózní legislativní návrh, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů v Evropské unii o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento plán je součástí širší strategie Unie směřující k posílení energetické nezávislosti a zvýšení odolnosti vůči dopadům klimatických změn. Komise zároveň ujišťuje, že takto výrazné snížení emisí neohrozí konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Bruselská vize a její zdůvodnění

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila naléhavost situace. „Evropané stále více pociťují dopady klimatických změn a očekávají, že Evropa bude jednat. Průmysl a investoři od nás zase očekávají jasné a předvídatelné směřování,“ uvedla von der Leyenová. Cílem je poskytnout firmám a investorům stabilní legislativní rámec pro budoucí rozvoj, podpořit inovace a zajistit dlouhodobou energetickou bezpečnost kontinentu.

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra doplnil, že návrh je koncipován s ohledem na pragmatismus a flexibilitu. Bude například umožněno v omezené míře využívat uhlíkové kredity ze zemí mimo Evropskou unii. Současně se počítá s tím, že firmy budou moci částečně kompenzovat svou uhlíkovou stopu investicemi do projektů využívajících obnovitelné zdroje energie, například výstavbou solárních nebo větrných elektráren.

Tato iniciativa navazuje na již probíhající úsilí Unie dosáhnout snížení emisí o 55 % do roku 2030 a plné klimatické neutrality do roku 2050. „Pokud chceme zůstat konkurenceschopní a nechceme, aby se z Evropy stal skanzen lpící na fosilních palivech, je naopak nutné, abychom se přizpůsobili celosvětovému trendu,“ komentovala situaci analytička Vendula Kazlaukas z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Komise se ve svém návrhu opírá i o výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometru, podle něhož 85 % občanů Unie považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 % z nich podporuje snahu o dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Nesouhlas členských států a reakce české vlády

Navzdory argumentům Evropské komise se návrh setkal s ostrým nesouhlasem ze strany několika členských států. Mezi kritiky patří Francie, Německo, Polsko a také Česká republika.

Český premiér Petr Fiala (ODS) jasně vyjádřil odmítavý postoj své vlády k takto striktnímu cíli. „Nepovažujeme za rozumné, abychom takto natvrdo tento cíl stanovovali. Naopak si myslíme, že je potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat je realitě,“ vzkázal premiér. Tento postoj je v souladu s dřívějším oznámením české vlády o nezavádění nových emisních povolenek, kde Fiala avizoval snahu o změnu celého systému.

Na druhou stranu, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti se směrnicí uvedl, že „nechává určitý prostor pro flexibilitu, jak emise snižovat“ a zdůraznil potřebu bojovat proti změně klimatu.

Návrh Komise nyní poputuje k projednání do Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, kde ke schválení bude potřeba kvalifikovaná většina. Podle některých informací si Komise přeje prosadit novou legislativu nejpozději v září, nicméně Evropská rada bude jednat až koncem října.

Jak se tato diskuse vyvine a zda dojde k úpravám ambiciózního cíle Evropské komise, ukáže čas. Co myslíte, je navrhované snížení emisí realistické pro Českou republiku a další členské státy?

Zdroj článku a video reportáž naleznete zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/620457-evropska-komise-chce-vyrazne-snizit-emise-podle-fialy-to-neni-rozumne

Trumpův tlak na vyšší obranné výdaje Evropy byl naprosto fér

Trumpův tlak na vyšší obranné výdaje Evropy byl naprosto fér

Ministr Dvořák v Interview ČT24: Trumpův požadavek na obranné výdaje je oprávněný, Evropa musí hledat zdroje

Požadavek bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské státy zvýšily své výdaje na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu, označil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) za zcela legitimní a spravedlivý. V rozhovoru pro pořad Interview ČT24, který moderoval Daniel Takáč, zdůraznil, že podle něj nejde o žádnou „zlomyslnou kličku“ nebo politický nátlak, ale o realistický požadavek, na který má Washington jako dlouhodobý lídr aliance NATO plné právo.

V souvislosti se středečním summitem v Haagu, kde se spojenci z NATO zavázali výrazně navýšit obranné rozpočty, Dvořák potvrdil, že tento krok byl v souladu s americkými očekáváními a že Trump s dosaženým výsledkem vyjádřil spokojenost. Zdůraznil však, že pro členské státy – včetně České republiky – zůstává klíčovou otázkou, jak požadované navýšení výdajů reálně financovat.

Budoucí česká vláda tak bude postavena před nelehké rozhodnutí: zda prostředky na obranu zajistit zvýšením daní, přijetím vyšší míry zadlužení, nebo zvolit kombinaci obou kroků. Podle Dvořáka se tato debata stane jedním z hlavních témat nadcházejících let.

Ministr zároveň upozornil na konkrétní evropské iniciativy, které mají za cíl posílit obranyschopnost kontinentu – mimo jiné zmínil úpravu fiskálních pravidel tak, aby se výdaje na obranu a bezpečnost zohledňovaly při sestavování národních rozpočtů méně přísně.

V závěru rozhovoru se Dvořák vyjádřil i k situaci na Blízkém východě. Zmínil znepokojivý vývoj v íránském jaderném programu a komentoval rostoucí napětí po izraelských leteckých útocích, které podle něj znovu otevírají otázku strategické rovnováhy v regionu.

Odkaz na zdrojový článek a záznam rozhovoru: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/trumpuv-tlak-na-vyssi-obranne-vydaje-evropy-byl-naprosto-fer-soudi-dvorak-362367

Rada pro obecné záležitosti jednala o přípravě červnovéhosummitu, stavu právního státu či programu budoucího předsednictví

24. června 2025

Ministři pro evropské záležitosti členských států EU se dnes v Lucemburku sešli na zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Česko na jednání zastupoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Prvním bodem programu byla příprava červnového zasedání Evropské rady, která se uskuteční ve dnech 26. – 27. června. Diskuse se zaměřila na návrh závěrů Evropské rady, které reflektují klíčová geopolitická a ekonomická témata včetně situace na Ukrajině, Blízkém východě, bezpečnosti EU, migrace, konkurenceschopnosti a vztahů se třetími zeměmi.

„Jednotná, silná a odhodlaná Evropa je dnes důležitější než kdykoli předtím. Ukrajina se musí moci spolehnout na naši trvalou podporu – vojenskou, finanční i humanitární. A Rusko musí vědět, že jeho agrese nese důsledky,“ uvedl ministr Dvořák. Česko zároveň podpořilo navýšení sankčního tlaku na Rusko včetně co nejdřívějšího přijetí dalšího balíku a prodloužení stávajících sektorových sankcí, a zdůraznilo význam role EU při vyjednávání o evropské bezpečnosti.

V souvislosti s vývojem na Blízkém východě poukázal ministr Dvořák na Írán jako hlavní zdroj nestability v regionu, a apeloval na vyrovnaný text závěrů Rady.

Ministři diskutovali i o otázkách obrany a konkurenceschopnosti. Česko podpořilo rychlejší postup v oblasti evropské obrany a větší využívání soukromého financování. „Evropa se musí být schopna bránit – a to znamená nejen větší výdaje, ale i efektivnější pravidla a zapojení strategických partnerů ze třetích zemí jako jsou USA, Velká Británie či Ukrajina,“ uvedl ministr Dvořák.

V oblasti vnitřního trhu a konkurenceschopnosti Česká republika opětovně podtrhla nutnost odstraňování překážek pro podnikání a snižování administrativní zátěže. „Máme skvělý vnitřní trh – ale dokud z něj nebudou skutečně profitovat všechny firmy a služby napříč EU, jeho potenciál zůstane nevyužit,“ řekl Dvořák.

Během jednání se ministři zabývali i každoročním dialogem o stavu právního státu, který se tentokrát zaměřil na Finsko. Česko ocenilo otevřený formát výměny zkušeností a dobré praxe mezi členskými státy. „Právní stát není abstraktní ideál. Je to praktický základ každé důvěryhodné demokracie. A pokud ho nebudeme chránit společně, může se nám velmi rychle rozpadnout pod rukama,“ varoval ministr Dvořák.

V rámci evropského semestru ministři schválili horizontální zprávu shrnující doporučení pro jednotlivé členské státy, která bude předložena Evropské radě. Česko její předání podpořilo.

V části Různé informovalo Portugalsko o přípravě nové strategie Evropského univerzitního institutu, který brzy oslaví 50 let. Dánsko představilo priority svého předsednictví, kterého se ujímá od 1. července, a Belgie s Lucemburskem přednesly společný návrh na posílení odolnosti Unie, který Česko také podporuje.

Úřad vlády České republiky
Kabinet ministra pro evropské záležitosti
Veronika Lukášová – tisková mluvčí
Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
M +420 777 789 882
veronika.lukasova@vlada.gov.cz

OVM: Silní vůdci – potřebujeme je, nebo nás ohrožují?

OVM: Silní vůdci – potřebujeme je, nebo nás ohrožují?

V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce se řešila otázka významu silného vůdcovství v době geopolitických krizí a společenské polarizace. Hosty byli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), europoslanci Klára Dostálová (ANO) a Alexandr Vondra (ODS) a poslanec Jaroslav Foldyna (SPD).

Diskuse se dotkla aktuálního vývoje na Blízkém východě a postojů České republiky a Evropské unie k probíhajícím konfliktům. Významným tématem bylo i hledání diplomatického řešení války na Ukrajině a možnost vyjednávání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zatímco Vondra i Dvořák zdůraznili roli Západu v udržování stability a potřebu jednotné evropské politiky, Dostálová varovala před oslabováním autority evropských institucí. Foldyna ostře kritizoval zahraničněpolitickou orientaci české vlády a volal po důrazu na národní zájmy, bezpečnost a „zdravý rozum“.

Kromě geopolitických otázek se řešila i domácí politika a témata očekávaná ve volebních kampaních. V závěru přišla řeč i na jazykovou přesnost: Foldynův výraz „balastovat“ místo „balancovat“ či „bazírovat“ se stal terčem úsměvných poznámek i korekcí moderátora.

Zdroj a videozáznam: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/225411030500622/

Juchelka k hlasování o nedůvěře vládě: Vláda nese odpovědnost, Dvořák nesouhlasí

Juchelka k hlasování o nedůvěře vládě: Vláda nese odpovědnost, Dvořák nesouhlasí

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) čelila již čtvrtému pokusu o vyslovení nedůvěry, tentokrát kvůli tzv. bitcoinové kauze. Hlasování iniciovalo hnutí ANO, vláda však důvěru udržela.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) označil kauzu za natolik závažnou, že by podle něj měla vést k pádu celé vlády. Připomněl přitom rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a vyzval k odchodu i ministra financí Zbyňka Stanjury. Podle Juchelky Stanjura neříkal pravdu ohledně informování o daru v kryptoměnách, který obdrželo ministerstvo spravedlnosti od dárce s kriminální minulostí.

Juchelka současně kritizoval jmenování Evy Decroix (ODS) do čela resortu spravedlnosti. Podle něj je nepřijatelné, že odcházejícího ministra vystřídala jiná politička ze stejné strany bez širší odborné diskuse. Připomněl, že v minulém volebním období byla u některých ministrů zpochybňována způsobilost kvůli trestnímu stíhání, zatímco dnes je podle něj vláda ke stejným okolnostem benevolentní.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s kritikou opozice nesouhlasil. Uvedl, že v celé věci dosud nebyl prokázán trestný čin a že odpovědnost již byla vyvozena politicky. Kritizoval i styl, jakým opozice vládu obviňuje, a označil to za nepřijatelný tlak, založený spíše na dojmech než na výsledcích oficiálního šetření. Dvořák rovněž upozornil na trestní řízení, kterému čelí předseda ANO Andrej Babiš, a vyzval k tomu, aby se politická odpovědnost posuzovala s ohledem na rovné měřítko a s respektem k právnímu procesu.

Předmětem sporu je dar v hodnotě několika miliard korun v kryptoměnách, který ministerstvu spravedlnosti poskytl podnikatel s kriminální minulostí zahrnující zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Opozice považuje okolnosti přijetí daru za nepřijatelné a nedostatečně objasněné. Koalice naopak trvá na tom, že problém byl řešen a nese politické důsledky.

Juchelka k neúspěšnému hlasování o nedůvěře vládě: Vláda nese odpovědnost, Dvořák nesouhlasí

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) čelila již čtvrtému pokusu o vyslovení nedůvěry, tentokrát kvůli tzv. bitcoinové kauze. Hlasování iniciovalo hnutí ANO, vláda však důvěru udržela.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) označil kauzu za natolik závažnou, že by podle něj měla vést k pádu celé vlády. Připomněl přitom rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a vyzval k odchodu i ministra financí Zbyňka Stanjury. Podle Juchelky Stanjura neříkal pravdu ohledně informování o daru v kryptoměnách, který obdrželo ministerstvo spravedlnosti od dárce s kriminální minulostí.

Juchelka současně kritizoval jmenování Evy Decroix (ODS) do čela resortu spravedlnosti. Podle něj je nepřijatelné, že odcházejícího ministra vystřídala jiná politička ze stejné strany bez širší odborné diskuse. Připomněl, že v minulém volebním období byla u některých ministrů zpochybňována způsobilost kvůli trestnímu stíhání, zatímco dnes je podle něj vláda ke stejným okolnostem benevolentní.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s kritikou opozice nesouhlasil. Uvedl, že v celé věci dosud nebyl prokázán trestný čin a že odpovědnost již byla vyvozena politicky. Kritizoval i styl, jakým opozice vládu obviňuje, a označil to za nepřijatelný tlak, založený spíše na dojmech než na výsledcích oficiálního šetření. Dvořák rovněž upozornil na trestní řízení, kterému čelí předseda ANO Andrej Babiš, a vyzval k tomu, aby se politická odpovědnost posuzovala s ohledem na rovné měřítko a s respektem k právnímu procesu.

Předmětem sporu je dar v hodnotě několika miliard korun v kryptoměnách, který ministerstvu spravedlnosti poskytl podnikatel s kriminální minulostí zahrnující zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Opozice považuje okolnosti přijetí daru za nepřijatelné a nedostatečně objasněné. Koalice naopak trvá na tom, že problém byl řešen a nese politické důsledky.

Zdroj a video: https://cnn.iprima.cz/juchelka-o-duvere-vlady-kapri-si-rybnik-nevypusti-celime-hnojometum-sprostaren-rekl-dvorak-477937