Zástupci České republiky nebyli přítomni na jednání v Paříži, ale podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) se z toho dělá zbytečné drama. V rozhovoru pro Echo24 uvedl, že postoje České republiky byly na jednání prezentovány a komunikace mezi evropskými partnery probíhala. Dvořák se v úterý setkal s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem ve Varšavě, kde jednali o možnostech financování navyšení obranných výdajů EU. Požadavek na zvýšení příspěvku členských států se v současnosti jeví jako pravděpodobnější varianta.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal schůzku do Paříže v reakci na snahu USA jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez zapojení evropských zemí. Cílem setkání bylo formulovat společný evropský postoj k Ukrajině. Mezi ústědními účastníky byli vedoucí představitelé Německa, Británie, Dánska, Nizozemska, Polska, Itálie a Španělska. Formát jednání vyvolal kritiku několika evropských států, včetně České republiky.

Dvořák poukázal na nejasná kritéria výběru účastníků summitu, avšak zdůraznil, že Praha byla o jednání informována a měla možnost své postoje sdělit. Podle něj neústě do Paříže neznamená oslabení hlasu České republiky v evropských diskusích. Česko navíc může samo iniciovat podobná jednání s partnery.

Hlavním tématem pařížské schůzky bylo navyšování evropských obranných výdajů. Macron apeloval na evropské země, aby investovaly do společné obrany efektivněji a rychleji. Potřebu vyšších výdajů zdůraznil také polský premiér Donald Tusk. Evropská komise připravuje “bílou knihu” zaměřenou na rozvoj obranného průmyslu, a očekává se, že EU během příští dekády investuje do obrany stovky miliard eur.

Ministr Dvořák potvrdil, že s eurokomisařem Serafinem projednali možnosti financování. Podle něj většina členských států nyní podporuje navýšení příspěvku do rozpočtu EU jako nejschůdnější cestu. Všichni si uvědomují, že navýšení obranných výdajů je nevyhnutelnost.

Na posílení obranných rozpočtů tlačí také americký prezident Donald Trump, který v NATO požaduje nárůst výdajů až na pět procent HDP. Tento cíl je však podle mnoha evropských zemí, včetně Česka, těžko dosažitelný. Trumpova administrativa vyvolala diskuse i uspořádáním schůzky v Rijádu, kde nebyli přítomni zástupci Evropy.

Podle ministra Dvořáka poslední vývoj není důvodem k opuštění NATO. Posílení evropského křídla Aliance je však podle něj nezbytné a logické. Požadavky USA nejsou nové a podobné diskuse probíhaly i před znovuzvolením Trumpa.

Postoj premiéra Petra Fialy (ODS) redakci sdělila vládní mluvčí Lucie Ješátková. Fiala označil podobná neformální jednání za neefektivní a vyzval k ráznějším krokům, včetně revize Green Dealu, omezení byrokracie a posílení konkurenceschopnosti Evropy.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že pokud dojde k dohodě o příměří na Ukrajině, je klíčové, aby Západ zajistil Ukrajině silné bezpečnostní záruky. Vážnější diskuse o české ústi by byly na místě až po vyjasnění podmínek příměří a zapojení spojenců, včetně USA.

Macron zdůraznil nutnost sjednání pevného a dlouhodobého míru na Ukrajině. Podle něj je klíčové ukončení ruské agrese a poskytnutí silných a důvěryhodných bezpečnostních záruk Ukrajině, jinak by příměří mohlo skončit stejně neúspěšně jako dohody z Minsku.

Jednou z možností, jak zajistit bezpečnostní záruky, by mohlo být vyslání evropských vojenských jednotek na Ukrajinu. Pařížská jednání však ukázala, že na této variantě neexistuje shoda mezi klíčovými evropskými lídry. Německý kancléř Olaf Scholz, španělský premiér Pedro Sánchez i italská premiérka Giorgia Meloniová ji označili za předčasnou.

Zdroj a originál článku: https://www.echo24.cz/a/HT6WE/zpravy-zahranici-penize-na-obranu-eu-asi-ze-statnich-pokladen-dvorak-serafin-evropska-komise